Výsledky vyhledávání

The list of 31 best serials about serial killers. Check our ranking. TOP Krimi seriály o vrazích Žebříček 50 nejlepších krimi seriálů o sériových vrazích. Nechte se inspirovat seznamem 50 seriálů, ve kterém každé dílo alespoň trochu souvisí s tímto fenoménem sériových či masových vrahů. Seriály jsou rozděleny na ty, jenž jsou věnovány reálným případům , případně jsou jimi hodně inspirovány, a na ty, které jsou pouhou fikcí . Budeme rádi, když nám do komentářů či vzkazů doporučíte nějaký další kousek, který nám uniknul, a měl by do tohoto seznamu patřit. Aktualizováno 23. 5. 2021 TOP Seriály o sériových vrazích - fikce 1. Temný případ americký krimi seriál, 2014 - 2019, 3 série, 3x8 dílů, 1445 minut, ČSFD 91% Americký krimi mysteriózní seriál . Ústředními postavami jsou detektivové, kteří v každé řadě svádí boj nejen se závažným zločinem (v první řadě sériové vraždy dětí), ale i sami se sebou. Hrají Matthew McConaughey , Woody Harrelson , Michelle Monaghan , Colin Farrell , Rachel McAdams 2. Hříšní lidé města pražského český krimi seriál, 1968–1969, 13 epizod, 621 minut, ČSFD 87% Třináctidílný seriál kriminálních případů ze třicátých let 20. století podle povídek Jiřího Marka, kde pražská „mordparta“ v čele s policejním radou Vacátkem bojuje s podsvětím. Režie: Jiří Sequens st. Hrají: Jaroslav Marvan , Josef Bláha , Josef Vinklář , František Filipovský , Helena Růžičková , Luba Skořepová. 3. Dexter americký krimi seriál, 2006–2013, 6 sérií, 6 x 12 dílů, 5076 min, ČSFD 88% Může i u policie pracovat sériový vrah? Ano! Hlavní postava amerického seriálu, inteligentní, okouzlující forenzní expert u miamské policie, se skvělým smyslem pro humor ve dne vraždy vyšetřuje a v noci je páchá. Řeč je o velmi populárním seriálu Dexter. Hlavní role: Michael C. Hall , Jennifer Carpenter , David Zayas , James Remar , C.S. Lee , Lauren Vélez , Desmond Harrington. 4. American horror story horrorový seriál, USA, 2011-2020, 6s x 12 dílů, 5603 min., ČSFD 81% Populární americký televizní hororový seriál, ve kterém je prostřednictví stejných herců v každé řadě vyprávěn úplně jiný příběh odehrávající se v různých dobách. Ač jde o fikci, řada seriálových postav má reálné předlohy a to včetně několika sériových vrahů a dalších amerických zločinců. Hrají: Sarah Paulson , Evan Peters , Lily Rabe , Jessica Lange , Denis O'Hare , Kathy Bates , Angela Bassett . 5. Hannibal krimi seriál, USA, 2013–2015, 3 série, 3 x 13 dílů, 1674 min, ČSFD 81% Povedený americký krimi-mysteriózní seriál, ve kterém je postava známého psychiatra a sériového vraha Dr. Hannibala Lectera zasazena do prostředí ústředí mocné FBI. Jeho úkolem je zde pomáhat mimořádně nadanému detektivovi, muži, který je obdařen schopností vcítit se do zvrácené mysli nejhorších sériových vrahů, v jejich dopadení. Hlavní role: Hugh Dancy , Mads Mikkelsen , Caroline Dhavernas , Laurence Fishburne . 6. Psychiatr historický krimi seriál, USA, 2018, 1 série, 10 dílů, 467 min., ČSFD 80% Americký kriminální seriál z období konce 19. století. Píše se rok 1896 a policejní komisař v New Yourku, Theodore Roosevelt, si k sobě povolá psychologa Laszlo Kreizlera, aby mu pomohl chytit zabijáka, který vyhledává chlapce bez domova. Aneb takový „Mindhunter “ z 19. století. V hlavních rolích: Daniel Brühl , Luke Evans , Dakota Fanning . 7. Luther krimi seriál, VB, 2010-2019, 5 sérií, 5 x 4 díly, 1180 min., ČSFD 86% Britský krimi seriál z dílny BBC, ve kterém hlavní představitel Idris Elba v roli drsného londýnského detektiva Útvaru pro těžké zločiny, Johna Lutera, který neortodoxními metodami řeší nejen nejzávažnější kriminální případy, ale i své vnitřními démony. V hlavních rolích: Idris Elba , Warren Brown , Dermot Crowley , Michael Smiley . 8. Mentalista mysteriózní krimi seriál, USA, 2008-2015, 6 sérií x 23 dílů, 6417 min., ČSFD 70% Úspěšný americký krimi seriál, ve kterém všímavý nezávislý konzultant pro Kalifornský úřad pro vyšetřování, pomáhá kriminalistům chytat sériové vrahy tím, že sestavuje jejich psychologický profil. Hlavní dějová linie se pak točí kolem sériového vraha zvaného "Red John", kterého se přes veškerou snahu stále nedaří dopadnout… Hrají: Simon Baker , Amanda Righetti , Robin Tunney , Steven Culp , Tim Kang , Tim Guinee . 9. The Fall krimi seriál, VB, 2013-2016, 3 série, 3 x 6 dílů, 1050 min., ČSFD 84% V napínavém britském seriálu ze Severního Irska se představí Gillian Andersonová v hlavní roli policejní komisařky Stelly Gibsonové, jež byla převelena z londýnské policie do Belfastu, aby zde pomohla dopadnout ďábelsky chytrého sériového vraha. Děj seriálu se pak soustředí kolem policejního vyšetřování, které odkrývá příběhy rodin na straně obětí i vraha. V hlavních rolích: Gillian Anderson , Laura Donnelly , Jamie Dornan , John Lynch . 10. Ripper Street historický krimi seriál, VB, 2012-2016, 5 sérií, 5 x 6 dílů, 2370 min., ČSFD 82% Děj britského historického seriálu je zasazen do Londýnské čtvrti Witachapel do doby krátce poté, co zde řádil Jack Rozparovač. Detektiv Edmund Reid se svým týmem se zde pokouší udržet právo a pořádek a věří, že dny Jacka Rozparovače ještě nejsou definitivně sečteny… V hlavních rolích: Matthew Macfadyen , Jerome Flynn , Adam Rothenberg , MyAnna Buring . 11. Kaštánek severský krimi seriál, Dánsko, 2021, 1 série, 6 dílů, 331 min., ČSFD 80% Vydařená severská krimi série od Netflixu, ve které dvojice vyšetřovatelů pátrá po sériovém vrahovi, který má prsty ve zmizení dcery známé političky a u zohavených těl mladých žen zanechává figurky z kaštánků. Hrají: Esben Dalgaard , Danica Curcic , David Dencik , Iben Dorner , Mikkel Boe Følsgaard . 12. Myšlenky zločince krimi seriál, USA/Kanada, 2005-2020, 6 sérií, 6 x 23 dílů, 13 625 min., ČSFD 71% Známý a úspěšný americko-kanadský seriál, ve kterém se elitní tým analytiků FBI zabývá sestavováním osobnostních profilů sériových vrahů. Snaží se proniknout do jejich temné a komplikované mysli, aby předešli dalším vražedným útokům. V hlavních rolích: Matthew Gray Gubler , Thomas Gibson , Shemar Moore , Mandy Patinkin . 13. The End of the F***ing World krimi seriál, VB, 2017-2019, 2 série, 2 x 8 dílů, 341 min., ČSFD 81% James je sedmnáctiletý kluk, který si o sobě myslí, že je psychopat s potřebou zabít člověka. Co se stane, když začne chodit se sedmnáctiletou dívkou, která se vyznačuje více než hrubým jazykem a tendencí neustále porušovat pravidla? Stane se mladý muž více lidským a méně psychopatickým nebo tomu bude naopak? V hlavních rolích: Jessica Barden , Alex Lawther , Steve Oram , Wunmi Mosaku . 14. Batesův motel hororový seriál, USA, 2013-2017, 5 sérií, 5 x 10 dílů, 2161 min., ČSFD 79% Americký mysteriózní – hororový seriál vychází z postav Blochova románu Psycho a ze způsobu, jak byly zobrazeny v Hitchcockově stejnojmenném filmu, kdy autoři v seriálu rekonstruují předcházejících osudů hlavních protagonistů. Děj ovšem přenesli do současnosti, do na poklidného městečka, kde se zdánlivě nic neděje, které však skrývá některá nepěkná tajemství. Hlavní role: Freddie Highmore , Vera Farmiga , Max Thieriot , Olivia Cooke . 15. Memoriseuteu mysteriózní krimi seriál, Jižní Korea, 2020, 16 dílů, 963 min, ČSFD 79% Jihokorejský mysteriózní krimi seriál, ve kterém má hlavní postava schopnost dotykem nahlédnout do vzpomínek jiných lidí. Nakonec jej řada brutálních vražd spojí s profilovačem policie, se kterým se snaží dopadnout pachatele. Když však dopadnou podezřelého, vychází najevo i jejich vlastní temná minulost… Hrají: Seung-ho Yoo , Se-yeong Lee , Seong-ha Jo , Chang-seok Ko . 16. The Bridge krimi seriál, USA, 2013-2014, 2 série, 2 x 13 dílů, 1129 min., ČSFD 72% Hlavní postavou amerického krimi-mysteriózního seriálu je vyšetřovatel na oddělení vražd ve státě Chihuahua v Mexiku. Je jedením z posledních čestných policajtů ve zkorumpovaném a apatickém policejním sboru. Okolnosti ho nakonec přinutí spolupracovat s americkou detektivkou na odhalení sériového vraha, který vraždí z politických důvodů. Hrají: Demián Bichir , Diane Kruger , Thomas M. Wright . 17. Vraždy ve Valhalle / The Valhalla Murders krimi seriál, Island, 2020, 8 dílů, 376 min, ČSFD 74% Islandský kriminální seriál Vraždy ve Valhalle vypráví příběh detektiva se spletitou, nelehkou a temnou minulostí, který se vrací zpět na rodný Island. Zde totiž řádí první sériový vrah. Hlavní hrdina seriálu se po návratu na Island setkává s mladou nadšenou policistkou, aby jí pomohl vraha, spojeného se záhadnou fotografií, dopadnout. Podaří se vyšetřovatelům pachatele zastavit dříve, než znovu zaútočí? 18. Ty / You krimi seriál, USA, 2018-2021, 3 série, 30 epizod, 1428 min., ČSFD 78% Americký seriál od Netflixu o brilantním manažerovi knihkupectví, který je posedlý nadějnou spisovatelkou a mimo stalkera, schopného udělat pro ni cokoli, se z něj časem rovněž vyklube sériový vrah. Hrají: Penn Badgley , Elizabeth Lail , Victoria Pedretti , James Scully , Shay Mitchell . 19. Stoupenci zla krimi seriál, USA, 2013-2015, 3 série, 3 x 15 dílů, 2025 min., ČSFD 70% Pověstný sériový vrah Joe Carroll unikne z cely smrti a znovu se pustí do zabíjení. FBI osloví bývalého agenta Ryana Hardyho, který Carrolla před devíti lety zadržel, aby znovu pomohl. Zjizvený veterán ve spolupráci se zvláštní agentkou a jedním ostrým hochem zjistí, že Carroll vybudoval dokonalou síť svých oddaných stoupenců, kteří se mohou objevit kdykoli kdekoli a uskutečnit plány svého ďábelského vůdce. Hlavní role: Kevin Bacon , James Purefoy , Natalie Zea , Shawn Ashmore . 20. Zločiny Velké Prahy krimi seriál, ČR, 2020, 10 dílů, 663 min, ČSFD 55% Výborně obsazený český detektivní krimi seriál, který se odehrává v o raném období první Československé republiky. Hlavní postavou je Vrchní inspektor Budík, ambiciózní kriminalista, který zná vnitřní Prahu jako své boty, jenže dne 1. ledna 1922 vzniká tzv. Velká Praha, která zahrnuje i přilehlé vesnice, lesy, zemědělské statky, továrny, bohaté vily i chudinské „slumy“ a Budík a jeho tým je přidělen právě tam. Hrají: Jaroslav Plesl , Jiří Langmajer , Denis Šafařík , Lenka Vlasáková , Sabina Rojková, Miroslav Táborský , Jiří Bartoška. 21. B: počátek / B: The Beginning Succession animovaný krimi seriál, Japonsko, 2020, 12 dílů, 394 min, ČSFD 66% Japonský animovaný krimiseriál, dostupný na službě Netflix, ve kterém se geniální vyšetřovatel Keith Flick vrací ke královské policii, když se objeví sériový vrah „B“. Tajemný mladík Koku může být jeho spojencem, nebo cílem. Kdo bude chytřejší? 22. Clarice hororový krimi seriál, USA, 2021, 16 dílů, 550 min, ČSFD 55% Psychologický, mysteriózní krimi hororový seriál televizní sítě CBS. V něm agentka FBI Clarice Starlingová (Rebecca Breeds ) rok po událostech z Mlčení jehňátek (1991), spolu se svým týmem pronásleduje další sériové vrahy a sexuální predátory. Hrají: Rebecca Breeds , Nick Sandow , Kal Penn , Michael Cudlitz , Erica Anderson . 23. Derrick krimi seriál, Západní Německo, 1974, 281 dílů, 16 860 min., ČSFD 37% Starší, dříve velmi populární německý seriál, ve kterém šéfinspektor mnichovské policie Stephan Derrick a jeho tým řeší případy vražd na základě kompletní analýzy případu. Seriál s minimem akce může diváka zaujmout především dobře napsanými příběhy plnými úvah a dedukcí vyšetřovatele. Hrají: Horst Tappert , Fritz Wepper , Ulrich Matthes , Margit Carstensen , Kurt Raab , Peter Kremer .. 24. Marcella krimi seriál, VB, 2016-2019, 3 série, 3 x 8 dílů, 1080 min., ČSFD 76% Britský napínavý seriál s noirovou atmosférou, ve kterém se bývalá londýnská detektivka vrací zpět do práce, aby vypátrala nedopadeného sériového vraha, který se po jedenácti letech odmlky opět vrací na scénu. V hlavních rolích se představili: Anna Friel , Ray Panthaki , Nina Sosanya a Nicholas Pinnock . 25. Bondaero malhara krimi seriál, Jižní Korea, 2020, 16 dílů, 973 min, ČSFD ? Jihokorejské kriminální drama, ve kterém hlavní postava - kriminální profilovač - ztratí svou snoubenku při výbuchu bomby nastražené sériovým vrahem. Kriminalista se tak stáhne do své ulity a nikdo o něm neví. Jenže o pět let později o sobě dá vědět sériový vrah znovu, a tak se mladá vyšetřovatelka s fotografickou pamětí obrátí na ostříleného veterána, aby jí pachatele pomohl dopadnout. 26. Temný kraj krimi seriál, ČR, 2017 - 2019, 2 série, 12 a 14 dílů, ČSFD 49% Český krimi seriál TV Prima, ve kterém se odborník na sériové vraždy Petr Kraj (Lukáš Vaculík) ve svém zdravotním volnu na malebném venkově dostává společně s nalezeným psem a nezkušenou trojicí okresních policajtů k vyšetřování šesti případů sériových vražd. Hrají: Lukáš Vaculík , Kristýna Nováková-Fuitová , Jan Teplý ml. , Karel Zima , Martin Trnavský , Saša Rašilov nejml. , Tereza Kostková. 27. Freud historický krimi seriál, Německo, 2020, 1 série, 8 dílů, 424 min., ČSFD ? Zbrusu nový německý seriál od Netflixu odehrávající se na počátku 20. století, který se natáčel v Praze. V něm asi nejslavnější psycholog a průkopník psychoanalýzy, Sigmund Freud, v mladém věku, spojí síly s policií ve snaze dopadnout brutálního sériového vaha řádícího ve Vídni. Hrají: Robert Finster , Ella Rumpf , Georg Friedrich , Ota Kropáček . Movies about serial killers - fiction Movies and documents - true cases Movies about serial killers - fiction Sdílej Copyright © 2009 - 2019 serialkillers.cz Send us message Děkujeme! Zpráva byla odeslána. Odeslat

Recenze knihy "Zlý duch", čtvrtého dílu pentalogie Panoptikum sexuálních vražd, která se věnuje českým sexuálním zločinům. Autor: Viktorín Šulc. Panoptikum sexuálních vražd 4 - Viktorín Šulc Koupit knihu Koupí knihy z tohoto odkazu podpoříte chod webu Další knihy Název: Zlý duch - Panoptikum sexuálních vražd 4 Autor: Viktorín Šulc Nakladatelství: Epocha s. r. o. Rok vydání: 2020, 608 stran RECENZE zatím nenapsána. Slovo autora: Zrod knihy je v autorském životě vždycky radostná událost, bez ohledu na to, kolik titulů už máte za sebou. Psaní je hodně samotářská záležitost, potěšení je na téhle cestě zhruba stejně tolik jako trápení - tzv. porodní bolesti se totiž nevyhýbají ani mužům přezrálého věku… Covidová pandemie je zlá věc, ale spravedlivě přiznám, že tahle potvora, co nás zahnala do útrob našich domovů, má zásluhu na urychlení „výroby“. Být svět v normálu, měl bych mnohem větší rozptyl zájmů a odevzdal bych rukopis místo v září 2020 nejspíš až koncem letošního roku, tedy v těchto dnech. Takže vítej, kniho! Co říci k tvému obsahu? Začnu hrstkou čísel: Udělal jsem si v průběhu psaní „čtyřky“ malou statistiku. Zlý duch analyzuje na 576 stranách 26 kauz s 32 obětmi a 27 vrahy. Celková čtyřdílná bilance: 108 kauz, 143 obětí, 93 vrahů plus 19 neznámých a nedopadených pachatelů. Ještě dodám, že konstanty „O“ a „V“ jsou dosti proměnlivé, jelikož vraždu z deviantních pohnutek – byť se tak stává velice zřídka – může spáchat i dvojice (výjimečně trojice) pachatelů. A naopak, některý sexuální vrah (Štěpánek, Mrázek, Hojer, Straka, Svitek) mívá na svém kontu více obětí. Už jsem se také dočkal dotazu, které z kapitol či kauz si cením nejvíc? Těžká odpověď, každému případu jsem se věnoval s urputnou snahou vyčerpat půdorys autentických faktů – a zároveň čtenáře nenudit. Svým způsobem „mám rád“ kapitolu Hrobníkův škaredý čtvrtek. Jedné noci zmizí záhadně žena, najdou se jen její zkrvavělé džíny, jistá svědkyně slyšela ze tmy výkřik… Pátrání nás zavede do prostředí strašnického krematoria a sousedícího vinohradského hřbitova. Podobně jako ve slavném filmu Spalovač mrtvol se seznamujeme s jízdním řádem smrti, jinak řečeno technologickým manuálem o spalování a pohřbívání. Vždycky v téhle souvislosti podotýkám: „Možná přijde i pan Koprfkingl!“ Oblíbil jsem si i podkapitolu, nazvanou Žižkovská balada. Mám rád tuhle pražskou čtvrť, dodnes si ponechala něco ze své slavné prvorepublikové přezdívky Svobodná republika Žižkov. Pokusil jsem se – snad se zdarem – předat něco ze zdejšího milieu v rámci kauzy zavražděné, osamoceně žijící důchodkyně. Kapitolu Sex a smrt jsem věnoval kauze tzv. Ďábla s andělskou tváří. Využil jsem nabízející se možnosti a zmapoval případy vraždících žen, chmurné události, které ještě před nedávným časem byly mediálním hitem… Jsem přesvědčen, že podkapitola Volavky a lvice přijde čtenáři vhod a osvěží jeho paměť. Dosti bylo autorských slov, nechť promluví sama kniha… Vážení čtenáři, pokud jsem vás příliš nevystrašil, vydejte se se mnou na obhlídku dalším Panoptikem!" Viktorín Šulc Hodnocení (1-5 jako ve škole): ?

Kniha "Dva na vraždu - případy smrtící spolupráce" přináší investigativní pohled na zločiny, v nichž klíčovou roli sehráli dva pachatelé. Věnuje se třem unikátním případům z historie české kriminalistiky. Dva na vraždu - M. Říský, J. Thomayer Koupit knihu Název: Dva na vraždu: Případy smrtící spolupráce Autor: Jan Thomayer, Milan Říský Nakladatelství: Nastole Rok vydání: 2025, 320 stran Recenze: Nenapsána - na vlastní knihu by to nebylo objektivní. Kniha " Dva na vraždu - případy smrtící spolupráce " přináší investigativní pohled na zločiny, v nichž klíčovou roli sehráli dva pachatelé. Věnuje se třem unikátním případům z historie české kriminalistiky. Proč se Kott s Kutílkem vydali na smrtící jízdu, během níž připravili o život čtyři lidi? Kdo byl jedním z nejmladších vrahů československé historie a co provedl se svým společníkem? Z jakého důvodu mladiství fanatici do bojových sportů vyvraždili celou rodinu? Autoři se při svém bádání opírají se o exkluzivní rozhovory s policisty, experty i přímými účastníky zločinů a také o vyšetřovací spisy. Odhalují tak víc, než bylo dosud k případům řečeno či napsáno. Kniha oobsahuje i více než 40 fotek. Hodnocení (1-5 jako ve škole):? Další knihy Koupí z knihy z odkazu podpoříte chod tohoto webu.

Recenze knihy Víktorína Šulce a Luboše Valeriána - Bratrstvo tajných hrobů. Rok vydání 2012. 195 Stran Bratrstvo tajných hrobů - V. Šulc, L. Valerián Název: Bratrstvo tajných hrobů - Případy, které šokovaly republiku Autor: Viktorín Šulc, Luboš Valerián Nakladatelství: Epocha s.r.o. Rok vydání: 2012, Praha, 195 stran V případě titulu Bratrstvo tajných hrobů jde v naprosté většině o pracovní zážitky a poznámky zkušeného moravskoslezského kriminalisty plk. Luboše Valeriána. Jeho osoba tedy zaručuje vysokou informační hodnotu a exkluzivitu uvedených skutečností. V kombinaci s osobou spoluautora - Viktorína Šulce, který je v České republice špičkou mezi autory literatury faktu zaměřené na krimi žánr, tak ani nemohl vzniknout špatný výsledek. V knize je popsáno mnoho případů trestného činu vraždy, které se promítly do kariéry zmíněného policisty. Některé z nich jsou rozebrány do detailů a čtenáři je tak před očima téměř až rekonstruováno, jak přesně se daný čin odehrál, ať už z pohledu policie či z perspektivy pachatele. Namátkou zmíním dvě kauzy, které jsou rozebrány asi nejpodrobněji – jde o zákeřného, dvojnásobného vraha Vladimíra Bayera, jehož druhou obětí byla jeho sedmiletá neteř a případ pětinásobného, nájemného vraha Oto Biedermana a lidí kolem něj z tzv. Kolínského gangu. Všechny případy jsou pak proloženy častými kriminalistickými poznatky a poučkami, v čemž vidím velké pozitivum knihy. Naopak osoba, postoje a život Luboše Valeriána zůstaly hodně v pozadí a jsou poodhaleny jen málo, což mi přišlo jako škoda. Celkově se kniha velmi dobře čte ( i když uvítal bych ještě více postřehů, analýz a "uvolnění" mezi nahromaděnými fakty) a myslím, že by si zasloužila nějaké pokračování, klidně i ve větším rozsahu než pouze necelých 200 stran. Doporučuji. Hodnocení (1-5 jako ve škole): 2- Koupit knihu Koupí knihy z tohoto odkazu podpoříte chod webu Další knihy Komentáře

Recenze knihy "Jeden z nás - Příběh o Norsku", která se věnuje činu masového vraha Anderse Breivika. Autor: Asne Seierstad. Sérioví vrazi - Jack Rosewood Další knihy Název: Sérioví vrazi: Patnáct příběhů, které otřásly světem Autor: Jack Rosewood Nakladatelství: CPress Rok vydání: 2020, 290 stran RECENZE zatím nenapsána. Popis: Jména, která děsila svět. Jména, po jejichž vyslovení se ohlédnete přes rameno a zkontrolujete, zda jste v místnosti sami. Monstra, jejichž činy jsou neuvěřitelné, a přesto skutečné. To je námět knihy Jacka Rosewooda, autora, který se dlouhá léta věnuje sériovým vrahům. Nyní vytvořil antologii, v níž naleznete nechvalně známé zabijáky i osoby, jejichž děsivý příběh jste dosud neslyšeli. Charismatický Ted Bundy, zneužívaná a zuřivá Aileen Wuornosová, drogami poháněný vrah zdravotních sester Richard Speck ad. Prosím, seznamte se. Hodnocení (1-5 jako ve škole): ? Koupit knihu Koupí knihy z tohoto odkazu podpoříte chod webu

Krátké interview se spisovatelem a vědeckým pracovníkem Vojenského historického ústavu, spoluautorem povedené knihy s názvem "Velké kriminální případy" - Jiřím Plachým. Interview - Jiří Plachý Přečtěte si interview se spoluautorem velice povedené knihy "Velké kriminální případy "(2016), Jiřím Plachým, které se nám pro Vás podařilo zprostředkovat. V interview jsme se snažili položit nejzajímavější a nejčastější otázky, která nám zaslali čtenáři. PhDr. Jiří Plachý, PhD. (nar. 1975) je český spisovatel a vědecký pracovník Vojenského historického ústavu. Po absolvování oboru historie se specializací na dějiny východní a jihovýchodní Evropy na FF UK pracoval jako historik v Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu. Od roku 2007 je pak vědeckým pracovníkem historicko-dokumentačního odboru Vojenského historického ústavu v Praze. Jiří Plachý je autorem či spoluautorem deseti knižních titulů a zhruba stovky článků a studií. Jak již bylo uvedeno výše, tento rozhovor vznikl na základě otázek týkajících se autora či knihy "Velké kriminální případy ". Tu spolu s Jiřím Plachým napsal jeho kolega a kamarád, PhDr. Ivo Pejčoch, PhD. (1962 - 2019) - přední český historik ohledně mnoha a mnoha témat. Bohužel špatný zdravodntí stav nedovoloval doktoru Pejčochovi podílet se na odpovědích na níže uvedené otázky. Ale co je mnohem smutnější a podstatnější, Ivo Pejčoch dne 20. července 2019 zemřel. Dovolte nám malou vzpomínku a připomenutí díla tohoto respektovaného českého historika, spisovatele a akademika, který byl autorem či spoluautorem téměř padesáti skvělých knih včetně knih jako např. "Masarykovy vražedkyně " či "Masarykovy oprátky ". 1) Nejprve velice děkujeme za Vaši ochotu zodpovědět dotazy našich čtenářů, které se váží k Vaší knize, případně k Vám. Prvním je dotaz: Jak Vás vůbec napadla příprava knihy zrovna s touto tématikou? Jaký byl klíč k výběru případů do ní, a kolik Vám celkem trvalo času od zrodu nápadu do jejího vydání? Na tuto otázku musím odpovědět trochu obšírněji. V květnu 2013 jsem se vracel z Chaicaga a při čekání na letišti ve Varšavě jsem si koupil jednu knihu z řady věnované dějinám dvou meziválečných dekád, které jsou v Polsku, podobně jako u nás vnímané jako „zlatá doba“. Každý díl byl věnován jednomu roku a zároveň jednomu fenoménu, např. kultuře. Při četbě mě napadlo, že něco takového by s jistými modifikacemi šlo udělat i u nás. Doma jsem udělal rámcový návrh a šel s ním za ředitelem nakladatelství Academia. Tak vznikla ediční řada „První republika“. Současně s tím byly domluveny také tři první tituly, z nichž jeden byly právě kriminální případy první republiky. V té době jsme s Ivo Pejčochem právě vydali knihu „Masarykovy oprátky“, která je věnována případům vykonaných trestů smrti v letech 1918–1939. Oba jsme při její přípravě narazili na některé další případy, u kterých jsme si říkali, že je škoda je dál nevyužít. Takže volba tématu byla jasná. Ivoš se do prvorepublikového zločinu ponořil tak hluboko, že pak ještě sám napsal podle mého názoru velmi zdařilou a přínosnou monografii „Masarykovy vražedkyně“. 2) Další, co naše čtenáře zajímalo, byly zdroje využité při přípravě knihy. Jelikož jsou v knize poctivě uváděny, zeptáme se spíše, zda-li můžete vyzdvihnout nějaký, na který jste obzvláště pyšní, případně bylo jeho dopátrání zvláště složité? Rozhodli jsme se vybrat z každého roku jeden případ, přičemž to ani nemusel být ten největší – rozhodující bylo, aby kniha byla co nejpestřejší a zahrnovala co nejširší škálu trestné činnosti, od vražd, přes špionáž, až po politicky motivované kauzy. Zvolili jsme poměrně jednoduchou metodiku – v létě 2014 jsme v bubenečském „zámečku“ procházeli dobové noviny, především tehdejší bulvár: Polední list, A-Zet, Expres a z nich jsme vybírali případy, které nás zaujaly. Následovala práce v archivech, tedy především studium dobových soudních spisů. Pramenů byl naštěstí dostatek, justiční záležitosti z období první republiky jsou v archivech poměrně dobře dochovány. I když, ani tedy to neplatí bezvýhradně. Třeba u případu „Roudnického netvora“ Svatoslava Štěpánka, který jsem psal už do „Masarykových oprátek“ byl soudní spis už někdy v letech 2. světové války od soudu zapůjčen a na své místo už nevrácen. Naštěstí ten případ byl velmi podrobně popsán jak v dobovém tisku, tak i v odborné literatuře. O několik let později, když už obě knihy dávno vyšly, Ivoš spis úplně náhodou objevil. V jiném archivu a ve fondu jiného soudu… Texty vznikaly v průběhu roku 2015, samozřejmě současně s tím jsme se oba věnovali dalším tématům a projektům v rámci ústavu, které měly vyšší prioritu. Při psaní jsme museli respektovat formát, ve kterém měla vyjít. Tedy, aby šlo o publikaci, která bude na jedné straně splňovat normy odborného historického textu, opřeného o primární prameny a na druhé straně, aby zaujala co nejširší okruh čtenářů. 3) Velice často padala otázka, který z případů se Vám vryl nejvíce do paměti a proč? U některých případů je těžko pochopitelný motiv zločinců – ti nejtěžší vrazi často sprovodili ze světa několik lidí doslova pro pár korun. Někdy nepochopitelné je i jednání jiných delikventů. Kapitán generálního štábu Edmund Kalmár vyzradil důležité vojenské informace, které by v případě války stály život tisíců jeho spolubojovníků, nepříteli jen na základě malicherných osobních rozepří se svým nadřízeným. 4) Narazili jste při přípravě knihy na nějaký méně známý případ, kdy jako u vraždy Otýlie Vranské pachatel unikl spravedlnosti? Nepotrestána zůstala například politicky motivovaná politická vražda inženýra Rudolfa Formise, kterou se nacisté pokusili zastrašit své odpůrce působící na našem území. Právě tento případ je jakoby předzvěstí toho, co mělo přijít po německé okupaci – jakási konfrontace odcházející doby „rady Vacátka“ s přicházející érou zločinců v policejních uniformách. 5) Jednoho ze čtenářů zajímalo, zda-li si získal některý z popisovaných zločinců alespoň na chvíli něčím Vaši sympatii? Např. tím, že ač jde o kriminálníka, zachoval se třeba nějak čestně, gentlemansky nebo třeba následně odčinil svůj skutek? Vrazi, vyzvědači, pučisti… Těžko mezi nimi hledat nějakou inspirativní postavu. Možná jsme trochu podvědomě hledali ty, kteří žádné moc velké sympatie nevzbuzují. 6) Osobně nás velice pobavila otázka jedné čtenářky – „Kdo zavraždil Otýlii Vranskou?“. Vím, že těžko můžete odpovědět, respektive sami v knize již odpovídáte slovy: „Kdo ví…“, proto se zkusíme zeptat jinak. Myslíte si, že je pravděpodobné, že někde v materiálu, ze kterého jste čerpali, a který se k případu váže, může být zmíněno jméno pachatel? Máte osobní tip? A vůbec, je ještě něco, co ohledně tohoto nejznámějšího pomníčku české kriminalistiky nezaznělo a lze zajímavého vybádat? Případ Otýlie Vranské je výzvou především proto, že vypadá velmi jednoduše. Policii se podařilo podrobně rekonstruovat poslední hodiny jejího života – až na těch rozhodujících 15 minut, kdy se setkala s vrahem. Ten ale v zápětí po vraždě musel v ulicích pohybovat s jejím tělem a dokonce jej chladnokrevně uložit do vlaků směřujících na Slovensko. Nepočínal si tedy nijak zvlášť sofistikovaně a riskoval. Zanechal taky spoustu stop. Na celém případu se negativně podílel mediální tlak, který jej provázel od samého začátku a měl možná i vliv na to, že policie byla svedena ze správného směru. Věřím, že kdyby tehdejší kriminalistika měla k dispozici dnešní metody, vraha by našla. Osobně se domnívám, že byl i tehdy v okruhu podezřelých a v knize to také trochu naznačujeme. 7) Zajímavá nám přišla otázka, zda-li si myslíte, že se zločin, případně jeho pachatelé, od dob 1. republiky nějak podstatně změnili ve srovnání s dneškem? Dnes jsme zvyklí si dobu první republiky do značné míry idealizovat. Mnohé bylo jistě lepší, myslím si, že třeba politická kultura byla ve srovnání s dnešní dobou někde úplně jinde. Co se ovšem zločinu týče, nejsem o tom vůbec přesvědčen. Zločin za 1. republiky mi připadá velmi srovnatelný s jakoukoliv jinou dobou, včetně té dnešní. Zločin a boj proti němu se samozřejmě mění a vyvíjí. Některé činy dnes již nejsou trestné, jiné přibyly, např. v důsledku technického pokroku. Ale to, že v čele státu stál president, kterého nám mohl závidět celý svět a vznikaly umělecká a literární díla, která přežila svojí dobu, mělo bohužel jen nepatrný vliv na činy osob inklinujících k protiprávnímu jednání, stejně tak jako na něj nemá vliv situace dnešní. 8) A poslední otázka samozřejmě směřuje na Vaše plány do budoucna: Plánujete pokračování knihy případně nějakou knihu s podobnou tématikou? Nebo pracujete na něčem z jiného soudku? Já mám teď v plánu spíš zase vojenská témata. V oblasti dějin kriminality jsme s Ivošem plánovali posunout se dál za rok 1945, ale to je teď už asi passé. Taková témata se dělají ideálně v tandemu. S Ivošem se mi dobře psalo, měl neuvěřitelný tah na branku. Večer u piva padl nějaký nápad a on už měl ráno objednanou první várku archivních materiálů. Jedenáct let jsme spolu seděli v kanceláři ve Vojenském historickém ústavu a na spoustu věcí jsme měli stejný názor. Kromě toho to byl skvělý kamarád. Všem nám bude moc chybět. Velice Vám děkujeme za Váš čas a odpovědi! Budeme se těšit na budoucí Vaše knihy a přejeme mnoho další úspěchů. (Rozhovor se uskutečnil a byl vydán v září 2019). Recezni zmiňované knihy naleznete ZDE .

Recenze knihy "Velké kriminální případy", která popisuje 20 krimi případů v období let 1922-1938 v Československu. Autoři: Jiří Plachý, Ivo Pejčoch. Velké kriminální případy - J. Plachý, I. Pejčoch Koupit knihu Koupí knihy z tohoto odkazu podpoříte chod webu Název: Velké kriminální případy Autor: Jiří Plachý, Ivo Pejčoch Nakladatelství: Academia Rok vydání: 2016, 220 stran A máme tu opět něco pro milovníky kriminální historie. Jde o další ze sond do hlubin dějin českého zločinu, tentokráte do období první republiky. Konkrétně kniha historiků a vědeckých pracovníků Vojenského historického ústavu v Praze, J. Plachého a I. Pejčocha, mapuje 20 případů datovaných mezi lety 1922-1938. Nejedná se pouze o případy trestného činu vraždy, jak by možná web, na kterém recenzi čtete, mohl mylně napovídat. Zmíněný titul je v tomto ohledu bohatší a tématikou vražd se zabývá "jen" lehká nadpoloviční většina uvedených případů. Z nich můžeme jmenovat třeba případ sériového vraha Svatoslava Štěpánka (malé rýpnutí – opravdu nejde o Svatopluka Štěpánka – což je opakovaná chyba uvedená v knize, ale jistě jde pouze o překlep), dále je zmíněn mnohonásobný vrah O. Filipín, vražedkyně M. Volfová, vražda protihitlerovského aktivisty spáchaná na objednávku nacistů a nechybí ani nejznámější pomníček české kriminalistiky – vražda Otýlie Vranské. Tolik k mordům. Zbytek knihy pak vyplňují případy jiných trestných činů. Uveďme například politicky motivované vloupání, trestný čin „přípravy úkladů o republiku“, neúspěšný pokus o fašistický puč z roku 1933, případy předválečných špionáží, a také tr. čin „smilstva proti přirozenosti “, pod který spadala mimo jiné homosexualita – u nás trestná až do roku 1961. Tedy kniha je v tomto ohledu velice rozmanitá, což je určitě její velké plus. Jednotlivé případy jsou popsány velice kvalitně a čtivě, a jsou doplněny o zajímavé dobové fotografie. Vše je samozřejmě řádně „odzrojováno“. Jako úvod a závěr knihy jsou pak použity pasáže z další knihy I. Pejčocha - Masarykovy vražedkyně . Tyto kapitoly se stručně věnují historii policejních sborů a trestu smrti v období 1. republiky. Dle našeho názoru má kniha vše, co by se dalo od takového titulu očekávat a ve srovnání s obdobnými počiny jde jistě o dílo nadprůměrné. Myslíme, že milovníci dějin kriminalistiky a zločinu si na knize přímo "smlsnou". Tedy jistě má naše doporučení! Hodnocení (1-5 jako ve škole): 2 Další knihy Komentáře

"Zločin v době koronavirové" - článek popisující několik kriminálních činů souvisejících s koronavirovou pandemií. Koronavirus a zločin Podívejte se s námi na zločin v "době koronavirové“. Zveřejněno 7. 4. 2020 To, že současná situace ohledně pandemie negativně ovlivnila život každého z nás není potřeba rozebírat. O tom ví každý své. Mimo životů jednotlivců se však pandemie dotknula i chodu celé společnosti a ovlivnila rovněž řadu společenských jevů. Beze změn nezůstala ani kriminalita. A právě na zločiny spáchané v souvislosti s koronavirovou pandemií jsme se rozhodli zaměřit v následujícím článku. Podívejte se na krátké shrnutí několika aktuálních „koronavirových“ kriminálních případů z domova i zahraničí. Japonský případ Asi nejznámějším případem, který se stal, je vědomé a úmyslné šíření koronaviru, kterého se ve městě Gamagori dopustil padesátiletý Japonec na počátku března. Vše začalo tím, když se koronavirem nakazili rodiče zmíněného muže. Padesátiletý muž, ač netrpěl žádnými příznaky, musel následně podstoupit lékařský test, který jeho nákazu 4. března skutečně potvrdil. Zdravotníci tak muži nařídili, aby zůstal doma, s tím, že následující den bude převezen do jedné z nemocnic. Nakažený muž se však místo pobytu doma rozhodl navštívit místní bary, když jednomu z rodinných příslušníků při odchodu dokonce sdělil, že jde „šířit koronavirus“. Poté pobyl několik hodin ve dvou různých barech, kde popíjel a bavil se s přítomnými lidmi. Některým z nich v alkoholovém opojení dokonce svou nákazu přiznal. To přítomné pochopitelně vyděsilo a tak se rozhodli sdělit tento fakt obsluze. Zaměstnanci baru okamžitě kontaktovali zdravotnické úřady a policii, ale když na místo dorazili strážníci v ochranných oblecích, nakažený muž již pobýval doma, kam se nechal odvézt taxíkem. Jím navštívené bary pak musely být kompletně vydezinfikovány a zaměstnanci i návštěvníci barů byli otestováni. U jedné z hostesek pak test 12. března skutečně nákazu prokázal. Jak to s viníkem nakonec dopadlo? No byl potrestán tzv. „božími mlýny“, když v půlce března japonská média přinesla zprávu o tom, že sám nákaze podlehl. Ještě dodejme pro jeho případné následovníky, že v Česku byl koronavirus zařazen na seznam nakažlivých nemocí 13. března. Tedy výše popsané jednání by pravděpodobně bylo klasifikováno jako trestný čin úmyslného šíření nakažlivé lidské nemoci, kde horní hranice trestu činí až 12 let odnětí svobody. Zločiny ve jménu paniky Další dva tragické případy, o kterých se zmíníme, pak mají společné především to, že hlavní vinu zde nenese tento „nejobávanější současný strašák“, ale právě panika z něj. Začneme případem vraždy, která se ohrála v italském městě Messina na Sicílii. Sedmadvacetiletá lékařka jménem Lorena Quaranta i její osmadvacetiletý přítel Antonio De Pace, zdravotník, pracovali v messinské nemocnici. Antonio De Pace na konci března zavolal na policii, aby v telefonátu sdělil, že svou přítelkyni zavraždil. Když policisté na místo dorazili, našli mladou lékařku skutečně bez známek života a jejího přítele krvácejícího, když si sám pořezal žíly na zápěstí. Když policisté zraněného muže vyslechnuli, nejen, že se jim opět přiznal ke spáchání vraždy své přítelkyně, ale sdělil i překvapivý motiv, kterým mělo být to, že ho partnerka měla nakazit koronavirem. Žena jen pár dnů před činem upozornila na sociálních sítích na úmrtí 41 italských lékařů, kteří podlehli koronaviru a na nedostatečnou ochranu zdravotníků. De Pace tak zřejmě podlehl panice, když se domníval, že se sám nakazil. Ironií osudu je to, že následné testy neprokázali nákazu ani u zavražděné lékařky, ani u jejího přítele. Po zveřejnění podrobností případu místní lidé zaplavili vrahovi profily na sociálních sítích nenávistnými a rozzlobenými komentáři, které ještě podpořil fakt, že rodiče mladé ženy nejen, že přišli o dceru, ale vzhledem k omezením se s ní ani nemohli rozloučit při pohřbu, které jsou v zemi zakázány. V řadě ohledů podobný případ se odehrál 30. března ve státě Pensylvánie v USA. Osmatřicetiletý muž zde nejprve čtyřikrát vystřelil na svoji partnerku a pokusil se ji zabít, načež zbraň obrátil proti sobě a spáchal sebevraždu. Šéf tamních policistů následně k incidentu uvedl: „Byl několik dní před střelbou extrémně rozhozený z pandemie koronaviru. Nedávno navíc přišel o práci “. Tedy stejně jako v případě z jihu Itálie i zde sehrála hlavní roli panika a stres pachatele z koronavirové krize. Postřelené žena byla převezena do nemocnice na jednotku intenzivní péče, měla by však být mimo ohrožení života. Český rybníček Vykoupený obchod v ČR A aby to našinci nebylo líto, vybíráme i tři, naštěstí méně závažné, případy z českých luhů a hájů. Ve všech případech jde o vyhrožování. V prvním případě se ho dopustil šestadvacetiletý muž z Pardubicka. Muž se 19. března v jednu hodinu v noci nacházel neoprávněně v jedné z pardubických ubytoven a i přes výzvy personálu ji odmítal opustit. Po opakovaných výzvách ostrahy začal být muž agresivní, odmítal si nasadit roušku a dokonce začal schválně kašlat před obličejem ostrahy, když dodal, že má koronavirus. Na místo tak musela přijet nejen policie, ale i záchranná služba. Následné testy nákazu u muže nepotvrdily. Přesto kriminalisté tomuto „prskalovi“ ve zkráceném přípravném řízení sdělili podezření z trestného činu nebezpečného vyhrožování, neboť vzbudil v ostraze důvodnou obavu o život a zdraví. Pravděpodobně alkoholový exces tak bude mít pro mladého muže nepříjemnou dohru. Vyhrožování, tentokrát tomu internetovému, musel čelit i náměstek ministra zdravotnictví a člen Ústředního krizového štábu Roman Prymula. Tomu poslal třiapadesátiletý muž z Litoměřicka během března více než 30 emailů, které obsahovaly nejen vulgarity, ale především výhružky smrtí adresátovi i jeho rodině. Přestože podezřelý muž používal americký freemailový účet, byl kriminalisty vypátrán a zadržen, a to dokonce v průběhu jediného dne od ohlášení trestného činu. „Z toho vyplývá, že představy o absolutní ‚anonymitě‘ internetu jsou liché, “ komentoval úspěch policistů mluvčí. Motivem k psaní výhružných emailů údajně bylo to, že se pisatel cítil omezen na svých právech a Prymula mu přišel zbytečně autoritativní. Nyní muž svého chování údajně lituje a plně se k němu doznal. Ač kvitujeme lítost pisatele výhružných emailů, nic to nemění na tom, že nyní musí muž čelit podezření z trestného činu „vyhrožování s cílem působit na orgán veřejné moci“. Posledním zavrženíhodným jednáním, kterému se budeme věnovat, jsou útoky, kterým na internetu musel čelit Tomáš K. z Olomoucka. Ten nejen, že se nakazil koronavirem, ale následně musel čelit nenávistným slovním útokům nejen na Facebooku, ale zpočátku i od svých sousedů. „Tak poslouchej hrdino, všichni debilové, co jeli na lyže, by měli zaplatit náklady lidem za to vězení. Pokud jsi nakažený, tak ani na zahradu nemůžeš, to by jsi mohł vědět... Znovu máš všechno na háku a vycházíš na zahradu, nic jiného než bezohlednost... Ty a tobě podobní zaslouží pouze kulku do hlavy “, uvedl jeden z komentujících. „Samozřejmě za tu kulku by taky měl zaplatit, “ pokračoval komentující a doplnil komentář vloženou fotografií snipera. „Teď už je to lepší, ale zpočátku to bylo jiné. Tedy jak od koho, někdo mě chtěl podpořit…. Přišly i zprávy, proč větráme, že všechny nakazíme. Mezi sousedy se začalo šířit, že bychom se měli odstěhovat a tak, “ popsal muž své strasti a ataky, jimž musel kvůli své nákaze čelit. A bohužel, jak je na sociálních sítích vidět, nejde zdaleka o ojedinělý případ tohoto typu. Na závěř Co si lze z výše popsaného stručného výčtu odnést? No třeba možná to, že panika a zloba nejsou dobrým rádcem ani pánem. Zkusme na to myslet. A ještě dva takové malé postřehy. Statistika v New Yorku ukázala, že mezi 12. až 31. březnem, tedy v době, kdy byla přijata určitá omezení v souvislosti s koronavirem (např. zavření škol a restaurací), došlo k poklesu zločinnosti o 20% ve srovnání se stejným obdobím loňského roku! U vražd činí pokles dokonce 25%. Navíc, slyšeli jste v posledním měsíci o nějaké nové masové vraždě v Evropě či jinde ve světě? My ne. „Doba koronavirová“ masovým vrahům zkrátka nenahrává. Tedy nezapomeňme: „Vše zlé je k něčemu dobré. “ Další článek Copyright © 2009 - 2019 serialkillers.cz Po plagiátech je aktivně pátráno

Joachim Kroll - německý sériový vrah a kanibal, který zavraždil nejméně 14 osob a unikal více než 20 let. Detailní, surový článek. HOME SÉRIOVÍ VRAZI MASOVÍ VRAZI TOP FILMY/SERIÁLY KRIMI VÍCE Výsledky vyhledávání Více... Joachim Kroll 6 .10. 2014 Joachim Kroll - německý sériový vrah, který sužoval mezi lety 1955-1976 oblast (asi 60km okruh) kolem Duisburgu v Západním Německu. Tento muž během více než 20ti let pravděpodobně usmrtil nejméně 14 lidí, ač byl odsouzen "pouze" za 8 vražd a jeden vražedný pokus. Skutečný počet jeho obětí však může být ještě vyšší. V důsledku jeho jednání navíc přišli o život i dva muži, kteří spáchali sebevraždu, poté co byli podezřelí z některých jeho zločinů. Narozen: 17. 4. 1933 Zemřel:1. 7. 1991 Země: Západní Německo Počet obětí: 8-20+ Unikal: 21,5 let Vražedná aktivita: 1955-1976 Přezdívka:„Zrůda z Porúří“, "Kanibal z Rúr" „Zrůda z Porúří“, „Kanibal z Rúr“, „Duisburský lidožrout“, takto hrozivé přezdívky přiřkla veřejnost a tisk Joachimu Krollovi, který sužoval mezi lety 1955 – 1976 především oblast (zhruba 60km okruh) kolem Duisburgu a Essenu v západním Německu. Tento německý sériový vrah během více než 20ti let, kdy unikal spravedlnosti, pravděpodobně usmrtil nejméně 14 lidí, ač byl odsouzen „pouze“ za 8 vražd a jeden vražedný pokus. Skutečný počet jeho obětí se však odhaduje dokonce v násobcích těchto čísel! Krutou realitou navíc zůstává, že v důsledku jeho jednání přišly o život i dvě další osoby, které vrah sice neusmrtil, ale které spáchaly sebevraždu, když neunesly negativní tlak okolí, poté co byly podezřelé či obviněné z některých jeho zločinů. K tomu připočítejme další dva muže, kteří byli kvůli Krollovým vraždám uvězněni a několik dalších, kteří byli z toho samého důvodu alespoň na nějaký čas očerněni.... Joachim Kroll Joachim Kroll se narodil 17. 4. 1933 v Hindenburgu jako poslední z osmi dětí (jinde uvedeno jako šestý z devíti dětí). Jeho otec, horník, byl zajat během druhé světové války na ruské frontě a domů se již nikdy nevrátil. V roce 1947 se rodina v čele s matkou přestěhovala na západ poválečným uspořádáním rozdělené země, kde později vznikla Spolková republika Německo (neoficiálně západní Německo), a zde se usadila. Joachim byl malé, slabé dítě, které bylo velice často nemocné. Kroll byl taktéž postižen vadou intelektu, když jeho IQ odpovídalo hodnotě kolem 76 bodů, což je v pásmu podprůměru těsně nad hranicí lehké mentální retardace. Kvůli tomu byl schopný dokončit jen 3 třídy základní školy. Kroll v mládí pracoval na jatkách, kde přišel do styku se smrtí, krví, násilím…jak sám později vypověděl, tato práce ho vzrušovala a byla to doba jeho každodenního uspokojení. Dne 21. 1. 1955 mu zemřela matka, ke které byl upnutý a se kterou setrval společně bydlet jako jediný ze sourozenců až do jejího skonu. Necelé tři týdny po její smrti se dopustil první vraždy. Dne 8. 2. 1955, tedy v době Krollových 22 let, se na polní cestě u Lüdingshausenu (asi 30km severně od Dortmundu) potkal s devatenáctiletou Irmgard Strehl. Kroll dívku napadl a násilím odvlekl do nedaleké stodoly. Tam ji bodnul do krku, znásilnil a uškrtil. Posmrtně jí navíc kapesním nožem rozpáral dutinu břišní. Mrtvola dívky byla v opuštěné stodole nalezena 5 dní po útoku. Irmgard Strehl Následujícího roku (1956), v blíže neurčený den, usmrtil teprve dvanáctiletou Eriku Schutleter v Kirchhellenu (asi 25 km severně od Essenu). Tato vražda mu později u soudu nebyla prokázána pro nedostatek důkazů. V průběhu roku 1957 se Kroll přestěhoval do Duisburgu. Zde v oblasti Porúří začal veřejnou dopravou projíždět okolní vesnice a městečka, čekajíc na další vhodnou příležitost útoku. Psal se 24. březen roku 1959 a od posledního doloženého útoku uběhly téměř tři roky (čtenář se může pouze domnívat, zda se J.K. skutečně v tomto období trestného činu vraždy nedopustil, či zkrátka jen měl štěstí a případný útok mu nebyl připsán – pravděpodobnější je druhá varianta, na druhou stranu je možné, že po přestěhování do cizího města mohla být kvůli jeho deficitnímu intelektu adaptace na nové prostředí obtížná a proto pauza byla tak dlouhá). Jisté je, že onoho březnového dne napadl kousek od Mörser Strasse v Rheinhausenu, poblíž Duisburgu třiadvacetiletou bezdomovkyni jménem Erika. Ta, jako jedna z mála napadených, měla štěstí, ač nutno dodat, že pouze „štěstí v neštěstí“. J. K. dívku škrtil, a když ztratila vědomí, znásilnil ji. Vše proběhlo podobně jako v ostatních případech a Kroll následně v domnění, že je mrtvá, místo opustil. Dívka se však z bezvědomí probrala a přežila. 16. 6. 1959 na louce, opět poblíž Rheinhausenu kousek od koryta Rýna, po urputném boji znásilnil a zavraždil Klaru Freidu Tesmer (24). Kroll údajně tuto dívku chytil za ruku, když však zareagovala negativně, udeřil jí do hlavy a poté při zápase na zemi uškrtil.Její tělo bylo nalezeno o den později. Kvůli této vraždě strávil 6 měsíců ve vazbě nesprávný muž. Karla Frieda Tesmer Zhruba o měsíc později zaútočil Kroll znovu. Dne 26. 7. 1959 bylo nalezeno tělo šestnáctileté Manuely Knodt. Tentokrát vrah udeřil v parku na předměstí Essenu. Z těla mladé dívky, a to z oblasti stehen a hýždí, byly v tomto případě navíc odříznuty pláty masa, což svědčilo o tom, že by se vrah mohl dopouštět i kanibalismu. Jak čtenář dále uvidí, toto byl první doložený případ, kdy se J. K. k takovému jednání uchýlil, ale rozhodně né poslední…naopak, odřezávání masitých částí těl, či dokonce celých končetin obětí se stalo pro tohoto sériového vraha příznačné. Z vraždy Manuely Knodt byl později (v roce 1960) obviněn opravář Heinrich Otto. Ten se údajně sám přiznal, ale své přiznání později odvolal. Zdroje se v tomto případě různí, ale tento muž byl zřejmě odsouzen na 8 let (jinde je však zmíněno, že spáchal sebevraždu). Manuela Knodt Následovala další tříletá pauza, kdy o počínání Krolla není nic známo. Žádný útok v tomto období mu připsán nebyl, ale o skutečném přerušení jeho aktivity lze pochybovat. Až v průběhu roku 1962 se při cestě na dětské hřiště v obci Burscheid (asi 45 km jihovýchodně od Dusseldorfu) ztratila dvanáctiletá Barbara Bruder. Její tělo nebylo nikdy nalezeno. Ač se Kroll k její vraždě po svém dopadení přiznal, u soudu nebyla projednávána. Barbara Bruder Dne 23.4.1962 se konal karneval ve vesnici Rees (jiné zdroje uvádí Bruckhausen)- obě vesnice leží severně od Duisburgu. Na něj vyrazila i třináctiletá Petra Gies se svojí kamarádkou. Každá z dívek bydlela v jiné vesnici, a tak se po skončení karnevalu jejich cesty rozdělily. Domů bohužel dorazila jen jedna z nich. Tělo Petry Geis našli druhého dne v lese 1,5km od místa, kde se karneval konal. Dívčiny červené šaty byly strhány z těla, oběti byly vyříznuty pláty masa z hýždí a také odstraněno celé pravé předloktí. Některé zdroje zmiňují, že za tuto vraždu byl na dvanáct let odnětí svobody odsouzen sexuální násilník, Vinzenz Kuehn (52 let). Údajněbyl po 6ti letech propuštěn. Očištěn však byl až po Krollově přiznání. Petra Gies O měsíc později byla zavražděna další mladá dívka. 4.6.1962 ze ztratila z Walsumu, který leží na předměstí Duisburgu, Monika Tafel (13). Její tělo bylo nalezeno v kukuřičném poli o pět dní později. Z dětského těla byly opět odříznuty pláty masa z hýždí a zadních stehen. Po této vraždě byl bohužel, jako již ve dvou předchozích případech, zatčen nesprávný muž. Tentokráte šlo o pedofila, Waltera Quickera (34). I když ocelářský dělník nebyl nikdy obviněn a byl poměrně brzy propuštěn, okolí ho kvůli pobouření vraždou dále podezíralo. Jediným výsledkem jeho očernění bylo pronásledování ze strany sousedů, což muž neunesl, a tak na podzim toho samého roku zvolil raději „dobrovolný“ odchod z tohoto světa. Sebevraždu spáchal oběšením v nedalekém lese. Monika Tafel Následující atak, jehož se Joachim Kroll dopustil, byl odlišný od všech předešlých (i následujících) případů. Šlo o jedinou událost, kdy zaútočil na milenecká pár, a kdy usmrtil muže. K vraždě došlo 22. 8. 1965. Toho dne procházel J. K. uličkou milenců v Grossenbaumu v Duisburgu, když v tom si všimnul auta, v němž spolu souložil mladý pár- Marion Veen a Hermann Schmitz. Pohled na milující se pár ho vzrušil natolik, že se i přes vlastní drobnou postavu odhodlal k útoku. Ač již bylo uvedeno, že Kroll byl mentálně podprůměrný, bylo mu jasné, že při svých fyzických dispozicích by bylo náročné napadnout najednou nožem dvojici mladých lidí. Vymyslel tak drobnou lest. Propíchnul jednu z pneumatik, aby muže vylákal z auta ven. Tento plán se však minul účinkem, a tak, když muž po nějaké době nastartoval auto a hodlal odjet, Kroll před auto skočil a zároveň divoce gestikuloval. Když muž z auta vystoupil v domnění, že cizí muž potřebuje pomoc, začal ho Kroll bez dalšího bodat nožem. Marion Veen tomu přihlížela ze sedadla spolujezdce a dříve, než stačil vrah jejího přítele ubodat, přesedla za volant a z místa ujela, čímž si zachránila život. Hermann Schmitz Vrah znovu udeřil až více než po roce. 13.9.1966 zavraždil dvacetiletou Ursulu Rohling. Její mrtvola byla nalezena o dva dny později ve Förster-busch parku nedaleko obce Marl (asi 35 km severně od Essenu). " Viděl jsem tu ženu v parku. Byla mladá a měla krátké vlasy. Mluvil jsem s ní a pak jsem ji popadl za krk pravou rukou, odtáhl ji do křoví a hodil na zem. Škrtil jsem jí než se přestala hýbat. Pak jsem jí sundal kalhotky a udělal jí to. Nechal jsem jí tam ležet a vlakem se vrátil do Duisburgu. Když sem přišel domů, byl jsem stále nadržený. Měl jsem to ještě s nafukovací pannou a pak si to párkrát udělal rukou." Ursula Rohling Z vraždy byl podezříván její snoubenec Adolf Schickel, který s ní trávil osudný večer, a to i přesto, že dívku po schůzce nedoprovázel domů a ona na svého vraha narazila až v jejím průběhu. Bohužel mladý muž několik měsíců po této události spáchal sebevraždu a zařadil se tak na smutný seznam. Je nepodstatné, zda tak učinil kvůli tlaku policie, výčitkám a smutku ze ztráty své snoubenky nebo kvůli ponížení a studu před blízkými, kteří ho mohli podezřívat. I jeho zmařený život, ač nepřímo, leží na bedrech Joachima Krolla. V prosinci toho samého roku napadl svoji zatím nejmladší oběť. Do Krollovo spárů padlo v Essenu teprve 5ti leté děvčátko jménem Ilona Harke. Muž dívku unesl a spolu s ní odcestoval vlakem do Wuppertalu a poté autobusem do Feldbachtalu. Kousek za vesnicí holčičku utopil v příkopě plném vody (údajně prý chtěl vyzkoušet jaké je to někoho utopit) a poté ji znásilnil. Její mrtvola se, jako už několik předchozích obětí, našla bez odkrojených „plátků“ masa z hýždí a také z paží nad loktem. Ilona Harke 22. 6. 1967 J. K. napadl další mladičkou dívku. Toho dne lstí vylákal desetiletou Gabrielle Puetman do kukuřičného pole, kde jí nejprve ukazoval pornografické fotografie a když se vyděšená dívka snažila utéct, pokusil se jí uškrtit. Šťastnou náhodou se nedaleko nacházela velká továrna a z ní v průběhu napadení zazněla siréna ohlašující střídání směn. Do okolí se tak mělo vydat mnoho dělníků. To Krolla vylekalo, a aniž by stačil to, co měl v úmyslu dokonat, dal se na útěk. Ač malá Gabriella musela zažít chvíle obrovské hrůzy, zařadila se naštěstí na seznam obětí, které napadení sériového vraha přežily. Gabrielle Puetman O dva roky později (konkrétně 12.7.1969) byla uškrcena a znásilněna jedenašedesátiletá Maria Hettgen. Zdroje se v tomto případě rozcházejí. Není shoda ani v místě spáchání vraždy, ani ve věku oběti, ale ten přeci jen zdroje v drtivě většině uvádějí shodně – 61 let. Není však jasné, zda její tělo bylo nalezeno hned za vstupními dveřmi v předsíni jejího domu v Huckeswagenu a pachatel se tak na ženu vrhnul ihned ve dveřích, anebo byla zavražděna na procházce v Essenu, jak uvádí jiný zdroj a což by spíše odpovídalo Krollovu modus operandi. Každopádně už z věku oběti (útok v bytě by to ještě umocňoval) lze vypozorovat, že tento atak měl mimo způsob usmrcení a sexuálního motivu několik odlišných znaků než ostatní vraždy. Z tohoto důvodu se zdají být odhady, které Krollovy přisuzují až desítky vražd, celkem pravděpodobné, neboť pro policejní orgány nemuselo být patrné, že při takto odlišných vlastnostech obětí (případně i rozdílném provedení trestného činu), jde o dílo jediného pachatele. Na druhou stranu nutno dodat, že tyto úvahy jsou a zřejmě navždy zůstanou pouze domněnkami. Těžko se bez policejního či soudního spisu po více než 40 letech dobrat pravdy. Maria Hettgen Jutta Rahn 21.5.1970 došlo k vraždě třináctileté Jutty Rahn v poblíž Breitscheidu. Dívka se toho dne vracela jako obvykle ze školy. Když vystoupila na nádraží v Hösel, zbývalo jí ještě absolvovat nedlouhou cestu přes les. Zde na ní zaútočil sexuální sériový vraha Kroll, jenž jí pravděpodobně sledoval již cestou z vlakového nádraží. Dívka byla nalezena pobodaná a znásilněná. Příčina smrti – vykrvácení (bohužel se zdroje opět neshodují – jinde příčina smrti udušení rdoušením). A stejně tak opakovaně jako se vyskytují neshody ohledně Krollovo případu, byl taktéž znovu zatčen nesprávný „pachatel“! Posléze došlo k jeho propuštění, ale přesto byl ze strany sousedů podezírán po dalších šest let, než se Kroll k tomuto skutku přiznal. Následovala šestiletá pauza, kdy opět visí otazník nad tím, zda-li byl v tomto mezidobí německý sériový vrah Joachim Kroll neaktivní. V blíže nespecifikovaný den v průběhu roku 1976 byla ve Voerde uškrcena a znásilněna další mladá dívka, desetiletá Karin Töpfer. Z důvodu nedostatku důkazů nebyla tato vražda projednávána u soudu. Karin Töpfer Kvůli tomu, že ve stejné oblasti v průběhu více než 20ti let, kdy byl Kroll aktivní, působil minimálně jeden sexuální sériový vrah, pedofil, a to Jürgen Bartsch (některé zdroje uvádějí, že jich bylo dokonce více), není jasné, které z nevyřešených vražd a zmizení z té doby, lze kterým pachatelům přiřknout. Odhady však většinou zmiňují v případě J. K. číslovku přesahující 20 (a to dokonce i ty mírnější). Takže jak už bylo výše naznačeno, těžko soudit nakolik je předchozí výčet kompletní… Marion Ketter Jisté je jen to, že poslední vraždu spáchal J. K. dne 3. 7. 1976. Tohoto letního dne si hrála teprve čtyřletá Marion Ketter na dětském hřišti v duisburském předměstí Laar. V nestřeženou chvíli byla unesena a odvedena do Krollova bytu na Freisenstrasse 11. Rodiče dívenky po celodenním marném hledání k večeru informovali místní policii. Jelikož šlo o takto malé děvče, policisté se následujícího dne rozhodli v blízkém okolí hřiště prohledat dům po domu. V jednom z činžáků policisty zaujalo upozornění jednoho z nájemníků, že jeho soused, jménem Joachim Kroll, mu toho dne řekl, aby používal záchod v jiném patře, jelikož ten společný v nejvyšším patře ucpal vnitřnostmi. Když se šel nájemník přesvědčit, zjistil, že to je skutečně pravda a v krví zbarveném záchodě plave cosi jako střeva, plíce a jiné vnitřnosti. V té době se již okolí činu hemžilo policisty. Když vstoupili do domu, kde Kroll bydlel, ihned byli upozorněni na podivný nález. Policisté se vydali do Krollova bytu. Ten zprvu zachoval chladnou hlavu a oznámil, že připravuje králíka a jeho vnitřnosti vyhodil do záchodu. Když však policisté vstoupili do jeho bytu, nalezli v hrnci s mrkví a bramborami vařit i malou dětskou ruku. V mrazáku pak byly připraveny plátky lidského masa. Byt byl rovněž plný různých porno časopisů a erotických pomůcek včetně sbírky nafukovacích panen. Kroll později přiznal, že často nafukovací panny škrtil a při tom se uspokojoval. Jak již bylo uvedeno, v Krollově případě šlo o primitivní osobnost s velmi nízkým IQ, což dokazuje i fakt, že se po svém zatčení domníval, že podstoupí jednoduchou operaci, jejímž prostřednictvím bude odstraněna jeho nebezpečnost a vražedné puzení, a on bude poté rychle propuštěn zpět na svobodu. Vyšetřovatelům J. K. prozradil, že vyhledávání obětí věnoval celé hodiny a dny. Nejprve se vlakem či autobusem přepravil do městeček a vesnic v okolí Duisburgu, tam poté bezcílně bloumal, dokud nepotkal osamocenou mladou dívku či holčičku. Tu pak sledoval a čekal na vhodnou příležitost k útoku. Ač měl pachatel snížené rozumové schopnosti, byl většinou schopný ovládat svůj pohlavní pud a s útokem někdy i dlouze čekat, pokud pro něj nebyly vhodné podmínky. Často se tak ze svých lovů vracel s nepořízenou. V tom lze spatřovat jeden z důvodů, proč dokázal Kroll tak dlouho unikat spravedlnosti. Na druhou stranu, jak již bylo zmíněno, těla obětí nijak neukrýval a příliš se nesnažil oddálit jejich nález. Jeho byt byl plný usvědčujících důkazů a on si rámci vyšetřování dokonce nebyl schopný vzpomenout, kolik dívek a žen vlastně zavraždil, ani na podrobnosti jednotlivých útoků, neboť jich prý bylo „prostě mnoho“. Mimo dalšího potvrzení ukazujícího na jeho primitivní osobnost, šlo z toho faktu usuzovat, že tento sexuální sériový vrah měl skutečně na svědomí mnohem více zmařených lidských životů, než za kolik byl nakonec odsouzen. Překvapivé bylo i jeho doznání ohledně kanibalismu, jehož se dopouštěl. Pokud se dá jeho tvrzení věřit, ač šlo o sexuálního vraha, sadistu, motivace ke konzumaci části svých obětí nebyla sexuálního rázu. Kanibalismu se vrah prý dopouštěl, aby ušetřil. V jiném zdroji se však uvádí, že maso z jedné z prvních obětí odříznul z momentálního nápadu a poté se mu to zalíbilo. A proč se ho nedopouštěl na všech svých obětech? To zdůvodnil tím, že si odřezával části těl jen z těch žen, jejichž maso vypadalo „jemně“. Při vyšetřování vyšlo též najevo, že tento bývalý údržbář toalet nebyl schopný klasického sexu. Vzrůstem malý muž své oběti nejčastěji co nejrychleji uškrtil a poté zneužil. Nad mrtvolami poté ještě masturboval. Zajímavostí je, že v případě J. K. lze najít určité paralely ke dvěma českým sériovým vrahům a to Václavu Mrázkovi a Ladislavu Hojerovi. Stejně tak jako v jejich případě šlo o primitivní osobnost, stejně tak jako u nich šlo o sériového vraha se sexuální motivací, agresivního sadistu (nutnost odlišovat od pravého sadisty), který oběti netorturizoval. Stejně jako u nich šlo z větší části o neorganizované vraždy, kdy samotné vraždě nepředcházela detailní a promyšlená příprava, těla obětí nebyla nijak ukrývána či přemísťována, místo útoku nebylo předem vytipováno a nebyla snaha činit inscenace či jinak mást policii. Vrah navíc několikrát riskoval, když neudržel pohlavní pud pod kontrolou a útočil za pro něj nepříznivých okolností. Podobný průběh mělo u těchto vrahů i vyhledávání obětí, kdy „bloudili“ okolím a čekali na nahodilou situaci, kdy se naskytne vhodná příležitost k útoku. Poté vraždu vykonali bez dlouhého kontaktu s obětí (Kroll však přeci jen s oběťmi alespoň krátce komunikoval, výjimkou jsou dva Krollovy únosy, těch se však dopustil jen u nejmladších obětí (4, 5 let), kdy je takové jednání jednodušší). Stejně jako čeští vrazi i Kroll unikal spravedlnosti dlouho, ač to nebyl výsledek jeho „geniálního“ plánování, ale spíše shoda náhod. Všichni srovnávaní, sérioví vrazi byly rovněž z objektivního hlediska v rámci společnosti outsidery s žádnými, nebo jen minimálními sexuálními a milostnými zkušenostmi dobrovolného rázu. Tak jako L. Hojer, se i Kroll dopustil ofenzivního čtvrcení a kanibalismu. Joachim Kroll V průběhu výslechů se Kroll přiznal k nejméně 14ti vraždám. Soudní proces s ním začal 4. 10. 1979. Skončil 8. 4. 1982. U soudu byla shledána Krollova zmenšená příčetnost, nikoli však nepříčetnost a tak byl za 8 prokázaných vražd a jeden pokus vraždy odsouzen k devítinásobnému doživotí. Trest si odpykával ve věznici v Rheinbachu. V té zemřel dne 1. 7. 1991 na infarkt. DALŠÍ FOTOGRAFIE: To play, press and hold the enter key. To stop, release the enter key. Sdílej DALŠÍ PŘÍPAD Copyright © 2009 - 2020 serialkillers.cz Po plagiátech je aktivně pátráno! Komentáře

Recenze knihy "Zločin jak ho pamatuju", která je vzpomínkou na známé kriminální kauzy z pera investigativního novináře Josefa Klímy. Zločin jak ho pamatuju - Josef Klíma Koupit knihu Koupí knihy z tohoto odkazu podpoříte chod webu Název: Zločin jak ho pamatuju Autor: Josef Klíma Nakladatelství: Andrej Šťastný Rok vydání: 2018, 165 stran Tentokrát si vezmu na paškál knihu jednoho z nejznámějším a nejzkušenějších českých novinářů, „veterána“ investigativy Josefa Klímy , která nese název „Zločin jak ho pamatuju “. Děj, respektive spíše v knize popisované období, se začíná odehrávat těsně po Sametové revoluci , kdy se autor formou vzpomínek vrací k nejznámějším kauzám porevolučních let a také vývoji zločinu v průběhu 90. let a po přelomu milénia. Nejde jen o vzpomínky samotného Josefa Klímy, ale ke slovu se dostane i řada bývalých kriminalistů, novinářů , ale třeba i zpravodajců či tehdejších politiků . Autor pak postupně zmíní kauzy: Ivana Jonáka , vraha Vlasáka , Jaroslava Starky a Radovana Krejčíře , Orlického gangu včetně Karla Kopáče , Jiřího Kajínka , dále se věnuje např. prostituci , používání tzv. „bílých koní “, kauze lehkých topných olejů , „harvardovým fondům“ Viktora Koženého a dalším podvodům kolem kupónové privatizace, pokračujíc přes Františka Mrázka a jeho předchůdce Antonína Bělu , aby vše skončilo někdy kolem roku 2010, kdy se krátce dostane i na Andreje Babiše . Jde zkrátka o takový stručný přehled organizovaného zločinu v České republice od počátku 90. let, do cca roku 2010, přičemž slovo STRUČNÝ zdůrazňuji. Právě stručnost je taková červená nit, která se táhne celou knihou, a kterou ve spojení s tak obřími případy považuji za její hlavní nedostatek, protože člověk, které popisované zločiny předem nezná, by se v nich mohl špatně orientovat, případně musel od daných jedincích více dohledat. Stručnost však naopak znamená, že kniha skvěle odsýpá a není problém ji „zhltnout“ na jeden či dva zátahy (čemuž přispívá i pouhých 165 stran knihy). Co se týče plusů, tak za ty považuji osobní zážitky a vzpomínky autora knihy, díky kterým se čtenář dozví třeba o některých jeho zajímavých setkáních s popisovanými mafiány, ale také třeba o zážitcích s bodyguardy, kteří mu byli přiděleni, o výhružkách, kterým musel čelit, ale také o jeho názorech na funkci a metody novinářské práce. Suma sumárum, jako vzpomínková osobní kniha Josefa Klímy „na zločin jak ho pamatuje“, případně jako zdroj zajímavých perliček k popisovaným kauzám, dobrá volba, která vás jistě pobaví a ukrátí pár chvil. Koho však především zajímají ony samotné kauzy a chtěl by se do nich ponořit hlouběji, měl by raději sáhnout po jiném knižním titulu. Proto dnes volím průměrné hodnocení - za 3. Hodnocení (1-5 jako ve škole): 3 Další knihy