Rodney Alcala

13. 5. 2020

Rodney Alcala - americký sériový vrah odsouzený k trestu smrti za 7 vražd, které spáchal mezi lety 1971 - 1979. Podle některých zdrojů může být tento pachatel zodpovědný za vraždu až více než 100 žen. Šlo o velice inteligentního pachatele, který dokázal své oběti ovládnout, zamést za sebou stopy a důmyslně tak unikat policii. Jeho oběti tvořily mladé ženy a dívky. U Alcaly byl diagnostikován sexuální sadismus, přičemž motivace vražd byla sexuálního rázu. Oběti byly nejčastěji surovým způsobem znásilněny a poté uškrceny. Mnoho z žen bylo zavražděno v jejich vlastních domovech. Alcala si stejně jako někteří další sérioví vrazi schovával fotky či jiné drobné předměty svých obětí.

Narozen: 23. 8. 1943
Zemřel: 24. 7. 2021
Stát: USA
Počet obětí: 7-100+
Unikal: 8 let
Vražedná aktivita: 1971 - 1979
Přezdívka: "Dating Game Killer"

Rodney Alcala, tak zní jméno jednoho z nejinteligentnějších a pravděpodobně i nejplodnějších amerických sériových vrahů historie. Alcala mezi lety 1971 – 1979 zavraždil v několika amerických státech nejméně 7 žen. Za tyto vraždy byl později odsouzen k trestu smrti. Je však téměř jisté, že jeho rukou zemřelo mnohem více lidí, než za kolik byl odsouzen. Mírnější odhady hovoří o nižších desítkách obětí, ale podle některých odhadů je zodpovědných možná až za více než 100 vražd. Jeho „vražedný podpis“ (neboli "signatura") zahrnoval znásilnění, bití, opakované škrcení a někdy i mrzačení obětí. Řada těl byla nalezena v pečlivě naaranžovaných pozicích a mnoho ze svých obětí Alcala zabil v jejich vlastních domovech, kam se dokázal vnutit. Pro tohoto pachatele bylo rovněž typické to, že si uschovával osobní věci či fotky obětí.

Rodney Alcala

Rodney James Alcala se narodil 23. srpna 1943 v San Antoniu v Texasu. Jeho rodiči byli Raoul Alcala Buquor and Anna Maria Gutierrez, kteří měli ještě dvě starší dcery. Celá rodina se v roce 1951 přestěhovala do Mexika, ale když o tři roky později otec od rodiny odešel, paní Gutierrez se s dětmi stěhovala znovu. Tentokrát zakotvila, i s dvanáctiletým Rodneym, v Los Angeles v Kalifornii.

Když bylo Rodneymu Alcalovi 17 let, narukoval do armády Spojených států amerických. V ní sloužil jako úředník v administrativě až do roku 1964, kdy se nervově zhroutil. Poté byl na základě posudků vojenského psychiatra a psychologa ze služby propuštěn. V posudcích byla Alcalovi mimo jiné diagnostikována disociální (antisociální) porucha osobnosti neboli psychopatie. Další odborníci pak mimo psychopatie zmiňují také: hraniční poruchu osobnosti, narcistickou poruchu osobnosti a rovněž sexuální sadismus. Poté, co vysoce inteligentní Alcala opustil armádu, vrhnul se na studium. V roce 1968 zdárně vystudoval umění na Kalifornské univerzitě v Los Angeles a později studoval ještě film na univerzitě v New Yorku. Toto studium už však nedokončil, protože se plně oddal „kariéře“ sériového vraha.

Rodney Alcala v mládí

Svých prvních doložených závažných zločinů se Alcala dopustil zřejmě v roce 1968. Nejprve v srpnu napadnul šestnáctiletou Morgan Rowan, kterou nalákal s její kamarádkou k sobě domů, načež se dívkou zamknul v ložnici. V ní se prý jeho chování zcela změnilo. Sundal si opasek, omotal si ho kolem pěsti a dívku tvrdě udeřil. „Viděla jsem, jak mu zfialověl obličej. Udeřil mě přezkou od opasku mezi oči. Viděl jsem hvězdičky a padla jsem na kolena“, vzpomínala později. Potom ji Alcala svázal ruce, opět jí tvrdě udeřil, tentokrát do žeber, svlékl se a znásilnil ji. Dívku vysvobodila až kamarádka, která v jeho nepřítomnosti do pokoje vniknula oknem, poté obě z domu prchnuly, ale mladá Morgan Rowna, zřejmě ze studu, nic policii neohlásila. Jen o několik týdnů později, konkrétně 25. září, kráčela teprve osmiletá Tali Shapiro do školy, když ji Alcala vlákal do svého auta a unesl do bytu v Hollywoodu. Tam dívenku brutálně znásilnil a surově zmlátil kovovou tyčí. Naštěstí únos zpozoroval svědek, který nejen, že si podezřelé situace všimnul, ale dokonce Alcalovo auto sledoval, načež kontaktoval policii a dovedl je na adresu únosce. Policisté tak k bytu dorazili záhy a Alcalu velice překvapilo, když po zaklepání otevřel dveře a před nimi spatřil uniformovanou hlídku. Nicméně i přes své zaskočení dokázal policistům pohotově sdělit, že můžou dál, jen si něco oblékne. Několika chvil pak využil k tomu, aby si připravil nejnutnější věci pro útěk a následně policisty pozval dál. Ve chvíli, kdy však hlídka zahlédla v jedné z místností zkrvavené tělo malé Tali, podařilo se mu zadním vchodem prchnout. Zasahující strážníci pochopitelně ověřili stav zakrvácené oběti, načež zjistili, že dívka přes svá těžká zranění stále dýchá. Následně přivolali ambulanci, což malé Tali zachránilo život a velmi brutální útok jako zázrakem přežila. „Měli na výběr, jestli mě zachrání, nebo ho budou pronásledovat“, sdělila po letech vděčná Tali Shapiro, která po útoku zústala více než měsíc v kómatu a z jeho průběhu si naštěstí nic nepamatuje. Alcala hned druhý den opustil město a odletěl do New Yorku. Ani spolužáci, ani učitelé z univerzity UCLA, kterou Alcala navštěvoval, nevěřili, že by mohl být takového činu schopný.

Tali Shapiro

Pětadvacetiletý Alcala začal v New Yorku používat falešné jméno a vystupoval jako „John Berger“. V New Yorku si udělal nové přátele a začal studovat filmovou školu. U spolužáků byl opět oblíbený a navenek žil život běžného studenta vysoké umělecké školy. Ač je Alcala brzy po svém útěku z Los Angeles zařazen na seznam nejhledanějších osob USA, dopaden byl až v roce 1971. Lapit se jej podařilo až poté, co ho na plakátu poznaly dvě děti, které docházely do uměleckého tábora v New Hampshire, kde Alcala dělal odborného poradce. Bohužel v mezidobí stihnul Alcala v New Yorku spáchat svoji první (později prokázanou) vraždu. Jeho první usmrcenou obětí se stala třiadvacetiletá Cornelii Michel Crilley, kterou znásilnil a uškrtil v jejím bytě na Manhattanu. Vyšetřovatelé jej však zatím s tímto případem nespojovali a Alcala měl být po svém dopadení souzen „pouze“ za znásilnění a pokus o vraždu malé Tali. Jelikož se však rodina dívky mezitím odstěhovala mimo Spojené státy americké, prokurátor kvůli důkazní nouzi uzavřel s Alcalou dohodu. Ta spočívala v tom, že výměnou za to, že Alcala nebude obžalován z pokusu o vraždu a znásilnění, dozná se k sexuálnímu obtěžování dítěte a bude zařazením na seznam sexuálních predátorů. Následný rozsudek byl v příkrém nepoměru se závažností spáchaného zločinu a nebezpečný psychopat se dostal na svobodu už po třech letech od uvěznění! Následovalo další napadení ženy a odsouzení na další tři roky. Alcala se stal opět volným v roce 1977 a jeho vražedná série propukla naplno.

Někdy v roce 1978 byl Alcala potrestán za držení marihuany a také prožil svoji chvilku slávy. To když se přihlásil do tehdejší oblíbené televizní show „The Dating Game“. V show ho moderátor představil jako úspěšného fotografa a Alcala nakonec soutěž vyhrál. Mohl tak na rande se ženou jménem Cheryl Bradshaw, o jejíž přízeň spolu se dvěma soky soupeřil. Když ale Cheryl měla možnost Alcalu v zákulisí poznat trochu osobně, zdál se jí děsivý a schůzku nakonec odmítla. „Byl tichý, ale zároveň se schopný z ničeho nic změnit a manipulovat s lidmi, jak se mu zachtělo. V mžiku byl velmi hrubý a choval se, jako by mě chtěl nějak zastrašit. Nejen že se mi nelíbil... Byl to ten nejdivnější chlap, kterého jsem v životě potkala", uvedla v roce 2010 o tehdejším setkání s Alcalou.

Alcala v televizní seznamovací soutěži

Cheryl naštěstí inteligentního sériového vraha brzy prokoukla. Jiným ženám se to bohužel nepovedlo. „Uměl se s dívkami bavit," vysvětloval později jeden z vyšetřovatelů. „Myslím, že běžnější je spíš to, že když muž v baru spatří poprvé ženu, která se mu líbí, tak se spíš obává ji oslovit, aby ho neodmítla. Alcala se nebál mluvit s kýmkoli. Dokázal ženy přemluvit, aby se nechaly vyfotit, a vycházelo mu to." V roce 1979 Alcala omráčil a v bezvědomí znásilnil patnáctiletou Monique Hoyt, která mu, jako mnoho jiných dívek, zapózovala před fotoaparátem. Je otázkou, kolik dalších žen potkal stejný osud a Alcala je při focení "pouze" znásilnil. Téměř jisté je, že nešlo o osamocenou oběť.

Velice aktivnímu sériovému vrahovi vše vychází až do léta roku 1979. 20. června 1979 zmizí během cesty z pláže v Huntington Beach v Los Angeles dvanáctiletá Robin Samsoe. Jedna z kamarádek pak policistům řekne, že je toho dne oslovil podezřelý muž s delšími tmavými vlasy a tmavýma očima, který jim sliboval nafotit sérii módních fotografií. Rozkládající se tělo dívky je nalezeno o necelé dva týdny později. Konkrétně 2. července jej svědci objeví v podhůří Los Angeles, více než 50 kilometrů od místa odkud zmizela. Tělo oběti mezitím stihne potrhat divoká zvěř a poničí tak mnohé cenné stopy. Patrné však zůstává, že dívka byla pohřbena svázaná. Mezitím policejní kreslíř, na základě výpovědi kamarádek zavražděné Robin, vytvoří velmi zdařilý identikit podezřelého, který je rozeslán všem oddělením v Kalifornii. Jeden z policistů, kteří Alcalu vyšetřovali v souvislosti s jinými případy, ho na kresbě rozpozná a upozorní na něj. Alcala nemá na kritickou dobu žádné alibi, stane se tak hlavním podezřelým a 24. července 1979 je kvůli vraždě Robin Samsoe zatčen. Při prohlídce domu Alcaly v Monterey Parku policie najde potvrzení o zapůjčení úložné skříňky v Seattlu ve státě Washington. Tam pak vyšetřovatelé najdou obrovské množství fotek mladých dívek zachycující většinou sexuálně explicitní pózy a také řadu drobných předmětů jako například náušnice. Mezi nimi jsou i náušnice, která pozná matka dvanáctileté Robin Samsoe. Šlo o dárek, který matka své dceři dala.

Robin Samsoe

Již 8. května 1980 je Rodney Alcala za vraždu Robin Samsoe odsouzen k trestu smrti. Proti rozsudku se odvolá a verdikt je odvolacím soudem kvůli špatnému poučení poroty po letech zrušen. Z podobných důvodů je pak zrušen i rozsudek smrti z roku 1986. Ve snaze uniknout „oprátce“ Alcala ve vězení v mezidobí napíše knihu „Vy, porota“ (1994), ve které hlásá svoji nevinnu. Jeho snaha je však marná, ač se jej k trestu smrti za 5 vražd podaří pravomocně odsoudit až v roce 2010. Konkrétně kvůli vraždám již zmíněné Robin Samsoe, a dále vraždám osmnáctileté Jill Barcomb, která byla zabita v listopadu 1977, sedmadvacetileté Georgie Wixted, která byla znásilněna, zbita a uškrcena v prosinci 1978, dvaatřicetileté Charlotte Lamb, která byla zabita v červnu 1978 a jednadvacetileté Jill Parenteau, která byla zavražděna v červnu 1979. V následujících letech je odsouzen ještě za vraždy dvou dívek z New Yorku - Cornelie Crilley (23), kterou zabil v roce 1971 a Ellen Hover v roce 1977. V roce 2020, kdy byla sepsána první verze tohoto článku, zůstával šestasedmdesátiletý Rodney Alcala v cele smrti kalifornské státní věznice v Corcoranu. Čekalo ho projednání jednoho z jeho dalších odvolání proti trestu smrti. Kvůli svému nedobrému zdravotnímu stavu se však již nikdy z žádné další vraždy zodpovídat nemusel, ani se nedočkal výkonu trestu smrti. 24. července 2021 totiž ve věznici zemřel. Smrt nastala z přirozených příčin.

Rodney Alcala v roce 2010

Rodney Alcala v roce 2015

Alcalova schopnost vyhnout se dopadení, vyvléknout se z obvinění a docílit nízkých trestů při odsouzení, je připisována především jeho velmi vysokému IQ. Podle některých zdrojů Alcala při testech inteligence dosáhnul hodnoty nejméně 140, jiné uvádějí dokonce přes 160. Každopádně lze uvést, že jde o muže s IQ génia. Jde tak o jednoho z nejinteligentnějších sériových vrahů vůbec. Řadí se po bok např. Eda Kempera, Charlene Gallego a Carrolla Colea, kteří byli taktéž nadáni superiorní inteligencí a zavraždili řadu lidí. Ve všech zmíněných případech jde o sexuální sériové vrahy, u kterých tvořily většinu obětí mladé ženy či dívky a pachatelé měli promyšlený a nacvičený modus operandi. Ale zpět k Alcalovi. Přes výše uvedené si jeden z vyšetřovatelů myslí, že Alcala neunikal jen díky své inteligenci, ale měl zkrátka častokrát jen štěstí. „Jednou jsem s ním mluvil a ano, je inteligentní. Ale ne zas tolik, jak si o sobě myslí. Napsal knihu s názvem You the Jurya, já ji četl nebo spíš snažil jsem se ji přečíst, ale nemělo to hlavu ani patu. Je to blud. On není blázen, je to sexuální deviant a vraždění ho vzrušovalo." Alcala opravdu v roce 1994 ve vězení napsal a vydal knihu, ve které vraždu dvanáctileté Robin popřel a obhajoval se. Během pobytu v cele smrti také stihnul podat dvě žaloby proti Kalifornskému vězeňskému systému. V jedné se domáhal nízkotučné stravy, v druhé žaloval věznici, když upadl a zranil se.

Ač byl Alcala doposud usvědčen „pouze“ ze sedmi vražd, je téměř jisté, že skutečný počet jeho obětí je mnohem vyšší. Alcala byl vysoce inteligentní a zkušený pachatel - sexuální predátor, který se vědomě uměl vyhýbat spravedlnosti, zametat stopy a dovedl kontrolovat a ovládat své oběti. Kolik jen bylo dívek, které sympatický, pohledný, přesvědčivý a v jednu dobu i trochu slavný Alcala nalákal na focení, a pak brutálně znásilnil? Jistě ne jen dvě, o kterých se ví. Fotek mladých dívek se našly stovky. Ve všech případech samozřejmě nešlo o oběti vraždy či znásilnění. Mezi fotkami byly i fotografie kolegyň, kamarádek, známých. Nicméně řadu vyfocených žen se ztotožnit nepodařilo. Z toho důvodu byly v roce 2010 všechny fotky neztotožněných osob zveřejněny. Ač se doposud díky fotkám podařilo Alcalu spojit "jen" s jednou další vraždou, je podle vyšetřovatelů vysoce pravděpodobné, že některé z dalších vyfocených žen byly taktéž zavražděny. Však kolik mohlo být obětí, jejichž těla nikdy nebyla nalezena, když je Alcala pohřbíval často na odlehlých místech? A kolik bylo těch, které sice nelezeny byly, ale kvůli pokročilému rozkladu se je již nepodařilo identifikovat. Alcala cestoval po celé zemi. Z východního pobřeží na západní. Tedy nevyřešených vražd žen, s nimiž by mohl mít teoreticky něco společného, boudou jistě stovky. Jen vražd, které mu byly prokázány nebo je z toho podezřelý je nejméně 12. Připočtěme navíc, že se nikdy k žádné z vražd otevřeně nepřiznal. Občas sice něco naznačil, ale to jen když se v něm projevil skutečný psychopat a chtěl tím manipulovat vyšetřovateli. Jinak své zločiny nikdy nedoznal a nepomáhal při jejich objasnění. A aby toho nebylo málo, některé zdroje hovoří o tom, že pozdější sexuologická vyšetření prokázala, že ho přitahují taktéž mladí chlapci. Když všechno řečené sečteme, vychází nám z toho, že Rodney Alcala může mít na svědomí až násobně více vražd, něž uváděných 12. Některé zdroje zmiňují dokonce až 130 možných obětí. Toto číslo se nám však jeví jako příliš vysoké. Zvláště vzhledem k Alcalově vražedné aktivitě, která naplno propukla až po propuštění z vězení v roce 1977. Tedy by musel stihnout zavraždit přes 100 žen za pouhé dva roky... Zasvěcený názor přináší detektiv Steven Mack, který na Alcalově případu pracoval, a který tvrdí, že není pochyb o tom, že existují další oběti tohoto sériového vraha: „Před několika týdny jsem kohosi slyšel zmínit 150, ale nemyslím si, že je jich zase tolik. Ale určitě to bude dvojmístné číslo."