
Mohammad Razi
28. 1. 2021(aktualizace 11/2024)
Mahammad Razi - indický sériový vrah, který byl v prosinci 2020 ve věku 22 let zadržen a následně odsouzen za tři vraždy. Na základě jeho výpovědi se však policie domnívala, že mohl zavraždit nejméně deset lidí. Razi své oběti lákal na společné popíjení alkoholu, načež je na odlehlých místech napadal nožem. Nakonec je okradl a jejich těla zanechal na místě činu. Jeho motivem bylo podle jeho vlastních slov „pobavení“ a touha stát se známým sériovým vrahem. Jeho cílem bylo zavraždit sto lidí. V letech 2023 a 2024 byl odsouzen ke třem doživotním trestům.
-
Narozen: 1998
-
Nyní: doživotí
-
Země:Indie
-
Počet obětí:3+
-
Unikal:1 rok
-
Vražedná aktivita:2020
-
Přezdívka: "Psycho Razi"
Psal se 23. listopad 2020, když mladý muž drobné postavy procházel parkem Leisure Valley ve městě Gurugram, které je součástí aglomerace indického hlavního města Dillí, a hledal svoji „kořist“. Postupně oslovil několik lidí, ale žádný z nich neodpovídal jeho představám o vhodné oběti. Nakonec narazil na muže ve věku 25 až 30 let, který pracoval na nedalekém staveništi. Nabídl mu, že se s ním podělí o láhev whisky, kterou měl s sebou. Nic netušící dělník souhlasil, a tak se oba odebrali na osamocené místo, kde spolu začali popíjet a povídat si. Když však láhev dopili, mladší z nich začal předstírat silnou opilost, poté nečekaně vytáhl nůž a několikrát druhého muže bodl do krku, hrudníku a břicha. Těžce zraněného muže ponechal svému osudu a odešel z parku. Napadený na místě svým zraněním podlehl. Policii se totožnost zavražděného, jehož tělo bylo nalezeno následujícího dne, nepodařilo zjistit (pozn. pozdější zprávy o soudním vnesly do okolností tohoto případu určité nejasnosti, ale o tom v závěru článku).
Hned následujícího večera, 24. listopadu 2020, se vrah vydal na lov znovu. Tentokrát v městské části označované jako Sektor 40 narazil na Akhileshe Kumara, zaměstnance soukromé bezpečnostní agentury, který zde vykonával službu. I jemu nabídl společné popíjení alkoholu, načež se oba přesunuli do nedalekého parčíku. Když společně lahev vypili, Razi na muže zaútočil nožem. Pobodal jej v oblasti hrudníku a břicha, odcizil mu peněženku, mobilní telefon a dokonce i boty. Poté z místa činu uprchl.
Krvežíznivý vrah však stále neměl dost. O pouhý den později se vrah opět vydal do ulic Gurugramu. Tentokrát zamířil do Sektoru 47, kde po chvíli hledání narazil na muže sedícího poblíž kanalizačního potrubí nedaleko sídla státního protikorupčního úřadu. Mladík se posadil vedle něj a dal se s ním do řeči. Představil se mu a řekl, že pochází z Biháru a přijel do města hledat práci. Vyprávěl, že ho kvůli finančním problémům vyhodili z domova a nyní nemá ani peníze na živobytí. Pak opět vytáhl láhev whisky, tentokrát také marihuanovou cigaretu, a nabídl muži, že se s ním podělí. Když spolu vypili téměř polovinu lahve, Razi začal muže slovně napadat a následně na něj zaútočil nožem. Nejméně šestkrát jej bodl. To však ještě nebylo vše. Tentokrát totiž vrah hodlal tělo své oběti využít k pomstě. Odřízl jí hlavu, zabalil ji do papíru a vydal se s ní do vesnice Kanhai, vzdálené přibližně čtyři kilometry od místa činu.
V Kanhai zamířil pachatel k obydlí Mohsina Khana, stavebního dodavatele a svého bývalého zaměstnavatele, vůči němuž choval zášť. Khan jej totiž propustil poté, co ho přistihl při krádeži stavebního materiálu. Razi se mu nyní rozhodl pomstít poněkud neobvyklým způsobem. Hlavu zavražděného proto zanechal před jeho domem v naději, že tím na bývalého zaměstnavatele přenese podezření z vraždy. Poté se vrátil do Sektoru 47, kde se zájmem sledoval marné snahy policie najít hlavu zavražděného. Podle pozdějších vyjádření vyšetřovatelů si sledování mumraje, který jeho zločin vyvolal, náležitě užíval.
Ač se policistům hlavu oběti při prvotním ohledání místa činu najít nepodařilo, jejich pátrání nezůstalo zcela bez výsledku. Nalezli totiž doklad totožnosti, díky němuž se podařilo zavražděného identifikovat jako šestadvacetiletého Rakeshe Kumara z Aligarhu ve státě Uttarpradéš. Jelikož policie v Gurugramu během předchozích tří měsíců evidovala řadu neobjasněných vražd, bylo dopadení neznámého zabijáka prioritou. Zásadní stopou se nakonec stal mobilní telefon zavražděného Kumara. Ačkoliv jeho původní SIM karta již nebyla aktivní, kriminalisté zjistili, že se v odcizeném telefonu používá jiná SIM karta. Právě tato skutečnost je přivedla na stopu pachatele. K jeho vypátrání podle policejního komisaře K. K. Raoa přispěly také informace od policejních informátorů. K zatčení podezřelého došlo 3. prosince 2020, tedy přibližně týden po poslední vraždě, v Gurugramu. Již následujícího dne se policistům podařilo nalézt také hlavu zavražděného.

Zadržený Mohammad Razi v rukou policie
Oním podezřelým, který měl během pouhých tří po sobě jdoucích nocí připravit o život nejméně tři lidi, byl teprve dvaadvacetiletý Mohammad Razi Ahmed z vesnice Khalilabad ve státě Bihár. Vyrůstal jako nejstarší z pěti dětí (měl dva mladší bratry a dvě sestry) v rodině, která provozovala obchod s potravinami. Při výslechu Razi sdělil, že byl v pouhých šesti letech sexuálně zneužit jedním ze svých příbuzných. Razi měl kvůli svému chování a přístupu k životu s rodinou dlouhodobě napjaté vztahy. O tom, jak znepokojivé bylo jeho chování již před započetím vražedné série, svědčí i skutečnost, že si přezdívku „Psycho Razi“ podle vlastních slov nevysloužil od médií či kriminalistů, ale od členů své vlastní rodiny. Pro svou nevypočitatelnost, která se projevovala zejména po požití alkoholu, si nedokázal udržet stálé zaměstnání. Navíc se dopouštěl krádeží a na kritiku reagoval agresivně. Rodiče mu jeho způsob života často vyčítali. Podle Raziho slov se ho otec kvůli jeho chování dokonce zřekl. Při policejním výslechu si mladík stěžoval, že jej rodina nikdy v ničem nepodporovala, považovala ho za neschopného a vyčítala mu, že jí přináší jen neštěstí. Ještě před dovršením dvaceti let Razi opustil rodný stát a přesunul se do nepálského Kalanki, které je součástí Káthmándú, kde v letech 2018 až 2020 pracoval mimo jiné na stavbě silničního podjezdu. Poté se nakrátko vrátil do rodné vesnice. V červenci 2020 se přestěhoval do Dillí, kde se nejprve živil prodejem jídla u silnice. Později získal práci uklízeče v hostelu s názvem „Just For You“ nedaleko známé mešity Jama Masjid. Ani v tomto zaměstnání však nevydržel déle než měsíc. Po této epizodě se přesunul do Gurugramu, kde byl nakonec zatčen.
Na Raziho po jeho zatčení zavzpomínal také majitel hostelu v Dillí: „O práci přišel požádat někdy v říjnu. Řekl, že v Dillí nemá kde bydlet a že ho vyhodili z domova v Biháru.“ Majitel mladého muže přijal, poskytl mu ubytování v prostorách pro zaměstnance a nabídl mu denní mzdu ve výši 300 rupií. „Mluvil málo, ale obvykle byl zdvořilý. Někdy kouřil marihuanu před hotelem. Jednou mi řekl, že ve svém rodném městě udělal mnoho ošklivých věcí. Neřekl však žádné podrobnosti. Ničeho podezřelého jsem si nevšiml, jinak bych ho vyhodil,“ líčil majitel hostelu. Až později se ukázalo, že Razi okrádal hosty. Podle policie jim kradl především mobilní telefony a peněženky. Odcizené věci ukrýval na střeše budovy a následně je prodával. Pozoruhodné bylo i jeho chování mimo pracovní dobu. Občas na několik dní zmizel, aniž by bylo známo, kde se zdržuje. Jakmile navíc opustil hostel, vypínal si mobilní telefon. Vlastní zkušenost s Raziho nepoctivostí měl i recepční hostelu: „V den, kdy jsem ho viděl naposledy, jsem se věnoval zákazníkům a nechal telefon na recepci. Když jsem se vrátil, byl pryč. Poté mi Razi zavolal na jiné číslo a přiznal, že mi ho ukradl, že je zloděj a že mi ho nevrátí. Prosil jsem ho, a dokonce jsem mu nabídl 5 000 rupií, ale bezvýsledně.“ Razi se po krádeži již do hostelu nevrátil a přesunul se do Gurugramu. „Kradl, ale nemohl jsem uvěřit, že by dokázal i zabít,“ dodal okradený recepční, který tehdy krádež policii vůbec neoznámil.
Vraťme se však nyní k Raziho dopadení a následným policejním výslechům. Vyšetřovatelé záhy zjistili, že tři listopadové vraždy mohly představovat jen zlomek jeho zločinů. Razi se totiž přiznal nejen k oněm třem vraždám, ale uvedl, že v Gurugramu začal zabíjet již v říjnu. Zpočátku prý vraždil pod vlivem alkoholu, a to pro vlastní pobavení. „Chlubí se, že zabil mnoho jemu cizích lidí i v parcích v Dillí a v Biháru, kvůli čemuž musel z těchto míst utéct, aby jej policie nedopadla. Pojmenoval několik parků v Dillí a v Biháru a okolí“, uvedl dále jeden z vyšetřovatelů. Raziho motivace byla přitom poněkud neobvyklá. Zabíjení lidí mu nejen přinášelo potěšení, ale spatřoval v něm také prostředek, jak se vymanit z role životního ztroskotance, do níž jej podle jeho přesvědčení uvrhlo vlastní okolí. Vražděním si chtěl vybudovat reputaci a získat respekt, kterého se mu v běžném životě nedostávalo. Až později prý začal oběti i okrádat, přičemž majetkový prospěch nebyl podle jeho slov hlavním motivem vražd. „Byl jsem považován za neschopného a zbytečného. Vraždy byly jediným způsobem, jak si vytvořit vlastní identitu a ještě k tomu vydělat peníze“, uvedl mimo jiné. Podle vyšetřovatelů měl v plánu cestovat po celé zemi, aby mohl dál zabíjet a zůstat nepolapen. Dokonce si stanovil konkrétní počet lidí, které chtěl připravit o život. „Chtěl být znám jako nejnebezpečnější sériový vrah. Jeho cílem bylo 100 vražd,“ sdělil jeden z vyšetřovatelů.
Z doposud popsaných zločinů je patrné, že Razi při výběru obětí i samotném provedení vražd postupoval podle poměrně ustáleného scénáře. Na méně frekventovaných veřejných místech, nejčastěji v parcích, si vyhlížel cizí, osamocené muže, se kterými se dal do řeči. Přednostně si vybíral muže z nižších sociálních vrstev, kteří se nacházeli v tíživé životní situaci nebo projevovali určitou frustraci. Pokud dotyčný odpovídal jeho představám o vhodné oběti, nabídl mu společné popíjení alkoholu na odlehlém místě. Jakmile byl muž pod vlivem alkoholu, případně i marihuany, Razi jej napadl nožem a ubodal. Nejméně v jednom případě oddělil oběti hlavu od těla. Nakonec zavražděné muže prohledal, odcizil jim cennosti a z místa činu odešel. Ačkoliv Razi podle vlastních slov začal vraždit v opilosti pro vlastní pobavení, jeho pozdější jednání vykazovalo značnou míru plánovitosti. Na své útoky se cíleně připravoval a snažil se minimalizovat riziko dopadení. Na vražedné výpravy si nebral mobilní telefon, zato s sebou nosil sadu nožů, náhradní oblečení, ručník a láhev s vodou. Byl tedy předem připraven i na zahlazování stop po spáchaných zločinech. Jeden z nožů dokonce považoval za svůj „šťastný“ a podle vyšetřovatelů jej nosil neustále při sobě. Zajímavou úlohu sehrával při jeho vraždách také alkohol. Razi totiž při výslechu uvedl, že definitivní rozhodnutí, zda vyhlédnutou oběť zavraždí, učinil až po několika doušcích alkoholu. Charakteristické pro něj byly také návraty na místa činu. Jak jsme již uvedli v souvislosti s vraždou Rakeshe Kumara, Razi se zájmem sledoval práci kriminalistů a pozornost, kterou jeho zločiny vyvolávaly. Podle policie přitom nešlo o ojedinělou epizodu, ale o opakující se součást jeho chování.
Kolik vražd celkem Mohammad Razi spáchal a nakolik se přiblížil svému šílenému cíli – 100 vražd? Tato otázka zůstává dodnes nezodpovězena. Jen policie v Gurugramu během tří měsíců před jeho zatčením evidovala nejméně 20 vražd, z nichž část zůstávala neobjasněna. Vyšetřovatelé se navíc domnívali, že Razi dříve vraždil i v Dillí a domovském státě Bihár. Po jeho dopadení byl proto sestaven speciální tým, který koordinoval spolupráci jednotlivých policejních sborů a prověřoval neobjasněné vraždy v místech, kde se Razi v minulosti pohyboval. Již v prosinci 2020 vyšetřovatelé vyjádřili přesvědčení, že mohl spáchat nejméně deset vražd. Během výslechů přitom údajně neprojevoval žádnou lítost nad svými činy. V září 2023 byl Razi odsouzen za vraždu šestadvacetiletého Rakeshe Kumara k doživotnímu vězení. Další doživotní trest mu soud uložil za vraždu pracovníka soukromé ostrahy. V březnu 2024 byl Razi odsouzen k doživotnímu vězení potřetí, tentokrát za vraždu neidentifikovaného muže v oblasti Leisure Valley, který zemřel v důsledku poranění hlavy. A právě zprávy o tomto rozsudku přinesly několik překvapivých informací. Podle nich bylo tělo zavražděného nalezeno mezi odpadky již 10. listopadu 2020, přičemž pitva stanovila dobu úmrtí na 8. či 9. listopadu. Na těle oběti navíc pachatel zanechal podpis – ostrým střepem jí do hrudníku a břicha vyryl své vlastní jméno „Razi“. V kontextu jeho touhy proslavit se jako sériový vrah jde o obzvláště zajímavou skutečnost. K důležitým důkazům patřily kamerové záznamy z 9. listopadu, na nichž byl Razi zachycen ve společnosti později zavražděného muže, který řídil rikšu. Jak si však pozorný čtenář možná všiml, tyto informace se v několika ohledech rozcházejí s původním policejním popisem vraždy z 23. listopadu, kterým jsme náš článek začínali. Liší se nejen datum spáchání vraždy a nálezu těla, ale i uváděné povolání oběti a popis jejích zranění. Nabízí se tedy otázka, zda indická média přinášela nepřesné informace o jednom zločinu, nebo zda se ve skutečnosti jednalo o dvě samostatné vraždy. Tuto nesrovnalost se nám nepodařilo objasnit. Jisté tak zůstává, že Mohammad Razi byl odsouzen za tři vraždy. Kolik lidí však ve skutečnosti připravil o život, dodnes nevíme.
