Výsledky vyhledávání

The list of 31 best serials about serial killers. Check our ranking. TOP Krimi seriály o vrazích Žebříček 100 nejlepších true crime seriálů o vrazích, zejména těch sériových či masových. Mimo tohoto seznamu sérií věnováným reálným případům , na webu naleznete i seznam krimi seriálů, které jsou pouhou fikcí . Budeme rádi, když nám do komentářů či vzkazů doporučíte nějaký další, který nám uniknul, a měl by do tohoto seznamu patřit.. Aktualizováno 25 . 10. 2025 TOP Seriály o sériových vrazích - dle skutečnosti 1. Mindhunter: Lovci myšlenek krimi seriál, USA, 2017-2019, 2 série, 10 a 9 epizod, 1021 minut, ČSFD: 89% Skvělý americký seriál o agentech FBI a o počátcích psychologického profilování pachatelů . Děj se odehrává po roce 1979, kdy velkou část seriálu tvoří rozhovory s nejznámějšími sériovými vrahy americké historie. Ti jsou ztvárněni velice věrohodně a realisticky, ostatně celý seriál se snaží úzce držet skutečnosti. Mimo kriminálních případů je pak v seriálu věnována velká pozornost též životu speciálních agentů FBI - Holdena (Johnatan Groff ) a Tenche (Holt McCallany ). Režisér David Fincher. 2. Dobrodružství kriminalistiky krimi seriál, Českoslovesnko, 1989–1993, 4série, 2x8,2x5 epizod, 1296 minut, ČSFD: 86% Výborný československý seriál, který poutavě mapuje historii kriminalistické vědy. Obsahuje ztvárnění reálných zločinů, při jejichž vyšetřování došlo k objevu a prvnímu využití významných kriminalistických postupů a metod. Seriál je hvězdně obsazený, kdy zmínit můžeme jména jako například: Boris Rösner , Petr Kostka , Ladislav Mrkvička , Ondřej Havelka , Vlasta Fabianová , Ladislav Frej st. , Daniela Kolářová , Luděk Munzar , Ivan Trojan , Lubomír Lipský st. , Viktor Preiss . 3. Rozhovory s vrahem: Výpověď Teda Bundyho dokumentární, USA, 2019, 1 série, 4 epizody, 235 minut, ČSFD: 85% Poutavá americká dokumentární mini série od Netflixu, která se věnuje jednomu z nejznámějších sériových vrahů vůbec. Diváku přináší mnoho rozhovorů se zainteresovanými osobami, mnoho archivních záběrů a hlavně audio nahrávek pořízených v cele smrti s Tedem Bundym. Vše dohromady tvoří ucelený portrét nechvalně známého amerického sériového vraha. 4. Metoda Markovič: Hojer krimi seriál, ČR, 2024, 6 dílů, 347 minut, ČSFD: 90% Skvělý český seriál věnovaný legendárnímu českému vyšetřovateli Jiřímu Markovičovi. Výbarně natočené dílo se zabývá případem československého sériového vraha, Ladislava Hojera, který mezi lety 1978 - 1981 připravil o život nejméně pěti žen, za což byl později popraven. Hrají: Petr Lněnička , Petr Uhlík , Sarah Haváčová , Václav Neužil ml. , Adam Mišík 5. Najväčšie kriminálne prípady Slovenska dokumentární, Slovensko, 2006, 1 série, 36 epizod, 936 minut, ČSFD: 86% Skvělý slovenský dokumentární seriál, ve kterém se autoři s odstupem času vracejí k nejznámnějším a nejzávažnějším kriminálním kauzám na území Slovenska v průběhu 20. století. K tomu používají poznatky expertů, vzpomínky vyšetřovatelů, navinářů či původních svědků. Vše doprovází autentické záběry z místa činu a následných rekonstrukcí. 6. Monstrum: Příběh Jeffreyho Dahmera / Monster: The Jeffrey Dahmer Story krimi seriál, USA, 2022, 10 dílů, 533 min, ČSFD 86% Velice podařený desetidílný hraný seriál od Netflixu v hlavní roli s Evan Petersem, který se věnuje případu jednoho z nejznámějších amerických sériových vrahů a kanibalů jménem Jeffrey Dahmer . Ten mezi lety 1978-1991 připravil o život nejméně 17 mladých mužů. Hrají: Evan Peters , Michael Learned , Karen Malina White , Richard Jenkins . 7. Night Stalker: Hon na sériového vraha dokumentární minisérie, USA, 2021, 4 díly, 189 min, ČSFD 82% Dokumentární mini série od Netflixu, ve které vyšetřovatelé a svědci vzpomínají na otřesné vraždy, které páchal vrah známý jako Noční Slídič - Richard Ramirez , který v letech 1984 – 1985 kolem Los Angeles a San Franciska zavraždil nejméně 14 lidí. Ramirez byl nakonec odsouzen k trestu smrti, ale dříve, než byl vykonán, v roce 2013 zemřel. 8. Případy 1. oddělení krimi seriál, ČR, 2014 - 2022, 3 série, 35 epizod, 2136 minut, ČSFD: 88% Výborný český krimi seriál inspirovaný skutečnými kriminálními případy , které řešili po roce 1989 policisté z 1. oddělení (neboli " mordparty " ) odboru Obecné kriminality při pražském Krajském ředitelství Policie ČR. Spoluautorem scénáře je bývalý dlouholetý šéf pražské „mordparty“ plk. Josef Mareš . V seriálu hrají: Ondřej Vetchý , Bolek Polívka , Petr Stach , Filip Blažek , Miroslav Vladyka , Miroslav Hanuš , Igor Bareš , a další. 9. Had / The Serpent krimi minisérie, VB, 2021, 8 dílů, 461 min, ČSFD 83% Britská krimi minisérie Netflixu, které je natočená podle případu sériového vraha Charlese Sobhraje přezdívaného Had . Ten v letech 1972-1976 usmrtil v Indii, Nepálu a Thajsku možná až 24 osob. Ač se Sobhraje podařilo odsoudit pouze za dvě vraždy, byl mu udělen trest doživotního vězení, který si dodnes odpykává v Khátmándské věznici. Hrají: Jenna Coleman , Tahar Rahim, Ellie Bamber . 10. Hrdelní zločiny dokumentární, ČR, 2001, 1 série, 3 epizody, 168 minut, ČSFD: 87% Zdařilý třídílný dokumentární cyklus České televize představuje příběhy skutečných zločinců a vrahů, kteří spáchali zločin, za který v tehdejším Československu hrozil trest smrti. Autoři se věnují nejen pohnutkám, které vedly pachatele ke spáchání tak otřesných zločinů, ale také osudům obětí zločinů a všem dalším okolnostem vyšetřování. 11. Jak vyrobit vraha dokumentární krimi seriál, USA, 2015-2018, 2 x 10 dílů, 1250 min, ČSFD: 91% Skvělý a merický dokumentární seriál od Netflixu, který vypráví příběh Stevena Averyho, muže, jenž (možná) strávil za mřížemi nespravedlivě 18 let za pokus o vraždu, aby 2 roky po svém propuštění (možná) vraždil doopravdy. Podívejte se na zoubek spornému případu, který plní americká média dodnes.. 12. Manhunt: Unabomber krimi seriál, USA, 2017-2020, 2 série, 2x 8 dílů, 688 min, ČSFD: 86% Seriál natočený v podbném duchu jako "Mindhunter". Tento však celý inspirovaný případem sériového vraha, tzv. "Unabombera" , Teda Kaczynskeho , který pomocí podomácku vyrobených bomb zavraždil mezi lety 1978 - 1995 nejméně tři osoby a dalších 23 jich zranil. 13. Mafiáni - Súmrak bossov dokumentární krimi seriál, Slovensko, 2015-2017, 2 x 12 epizod, 724 min, ČSFD 90% Povedený slovenský krimi dokumentární seriál, který ve dvou sériích pojednává o vzestupech a pádech mafie na Slovensku od počátku 90. let . Každá epizoda se věnuje jinému gangsterovi, včetně třeba mafiána a sériového vraha Mikuláše Černáka . V pořadu vystupují bývalí vyšetřovatelé, novináři, znalci a svědci, vše doplněno dobovými fotkami a záběry. 14. Devadesátky / Nineties krimi minisérie, ČR, 2022, 6 dílů, 718 minut, ČSFD 80% Silně obsazená šestidílná minisérie České televize od tvůrců Případů 1. oddělení, která popisuje vyšetřování reálných, klíčových případů první poloviny devadesátých let, kdy se pražská „mordparta“ musela vypořádat s bezprecedentním nárůstem vražd. Hrají: Ondřej Sokol , Martin Finger , Vasil Fridrich , Pavel Batěk , David Šír , Patricie Pagáčová , Michal Novotný. 15. Conversations with a Killer: The Jeffrey Dahmer Tapes dokumentární, USA, 2022, 3 díly, 180 minut, ČSFD ?% Dokumentární minisérie od Netflixu, věnující se případu Jeffrey Dahmera – amerického sériového vraha a kanibala, který se ve velmi otevřených rozhovorech přizná k děsivým zločinům a ukáže se, jak znepokojivě funguje narušená psychika člověka. 16. Metod krimi seriál, Rusko, 2015, 16 dílů, 840 min, ČSFD 82% Ruský kriminální seriál, v němž jsou některé epizody volně inspirovány reálnými případy ruských sériových vrahů. Hlavní postavou je mladá ambiciózní absolventka školy pro bezpečnostní složky, která se stane parťákem svého vzoru – detektiva, jehož metody nakonec ani trochu nenaplňují její očekávání. Hrají: Konstantin Chabenskij , Paulina Andrejeva , Jurij Kolokolnikov . 17. Nevyjasněné zločiny Roberta Dursta dokumentární seriál, USA, 2015, 6 epizod, 269 min, ČSFD 90% Vynikající americký dokumentární seriál z produkce HBO vynáší na světlo dlouho pohřbené informace o řadě nevyjasněných zločinů, včetně několika vražd, a muži podezřelém z jejich spáchání - Robertu Durstovi, potomku miliardářské rodiny Durstových, který s tvůrci dokumentu spolupracoval. 18. Rozparovač / The Ripper dokumentární minisérie, VB, 2020,4 díly, 195 min, ČSFD 76% Dokumentární mini série od Netflixu, ve které vyšetřovatelé a svědci vzpomínají na ohavné vraždy, které na sklonku 70. let páchal na severu Anglie vrah známý jako Yorkshirský rozparovač - Peter Sutcliffe, který usmrtil minimálně 13 žen a 7 další se zabít pokusil. Nakonec byl odsouzen na doživotí a v roce 2020 ve vězení zemřel. 19. Rozhovory s vrahem: Výpověď Johna Waynea Gacyho / Conversations with a Killer: The John Wayne Gacy Tapes dokumentární seriál, USA, 2022, 3 díly, 185 min, ČSFD 77% Americká dokumentární mini série od Netflixu, která se prostřednictvím audionahrávek pořízených v cele smrti věnuje případu nechvalně známého sériového vraha Johna Wayne Gacyho , který připravil o život nejméně 33 mladých mužů a chlapců. 20. Ted Bundy: Falling for a Killer dokumentární krimi seriál, USA, 2020, 5 epizod, 231 min, ČSFD 76% Americká dokumentární minisérie z produkce Amazonu, ve které se po 40 letech mlčení vyjadřuje a vzpomíná na Teda Bundyho jeho bývalá dlouholetá partnerka Elizabeth Kendall a její dcera Molly . Spolu s diváky se obě podělí o své zážitky, zkušenosti a také podrobnosti o tomto asi nejznámějším americkém sériovém vrahovi. 21. American Crime Story – Lid versus O. J. Simpson krimi minisérie, USA, 2016, 1 série, 10 dílů, 442 minut, ČSFD 87% Zpracování známého případu, který vstoupil do dějin nejen americké kriminalistiky. Šlo o případ dvojnásobné vraždy, kdy obětí se stala bývalá manželka úspěšného amerického fotbalisty a její přítel. V ostře sledovaném a slavném soudním procesu stál na lavici právě O. J. Simpson - sportovní hvězda a bývalý manžel oběti. V hlavních rolích: Sterling K. Brown , Cuba Gooding Jr. , David Schwimmer , John Travolta , Sarah Paulson, Bruce Greenwood Kenneth Choi, Nathan Lane a další. 22. Od koťátek pracky pryč! Hon na internetového zabijáka / Don't F**k with Cats: Hunting an Internet Killer dokumentární krimi minisérie, USA, 2019, 3 díly, 187 min, ČSFD 84% Dokumentární minisérie od Netflixu, ve které hrozivá videa vyšinutého mladíka, na kterých zabije dvě kočky, donutí skupinku amatérských internetových detektivů pustit se do riskantního pronásledování, které je vtáhne do temného zákoutí internetu. Podaří se zvířecího tyrana dopadnout dříve, než stačí ublížit nějakému člověku? 23. Devil in Disguise: John Wayne Gacy krimi minisérie, USA, 2025, 8 dílů, 458 min, ČSFD 85% Osmidílný hraný seriál věnující se případu amerického sériového vraha nejméně 33 mladých mužů – Johna Wayna Gacyho. Příběh mapuje vyšetřování i dopad jeho zločinů na rodiny obětí a komunitu. V hlavních rolích: Michael Chernus , Gabriel Luna , James Badge Dale , Michael Angarano 24. Monstrum z Florencie / Il Mostro krimi série, Itálie, 2025, 4 díly, 200 min, IMDB 8,7 True crime seriál inspirovaný případem italského sériového vraha, který mezi lety 1968 – 1985 zavraždil minimálně 16 lidí a zaměřoval se především na mladé páry. V hlavních rolích: Liliana Bottone, Francesca Olia, Giacomo Fadda, Marco Bullitta. 25. Součást zla – Fourniet / L' Affaire Fourniret dokumentární série, Francie, 2023, 5 částí, 206 minut, ČSFD: 75% Zdařilá francouzská dokumentární minisérie z produkce Netflixu , která se věnuje řádění sériového vraha Michela Fournireta , který v letech 1987 – 2003 připravil o život minimálně 8 dívek . Mimo samotných zločinů se dokument věnuje především tomu, jakou roli v případu hrála jeho manželka Monique Olivier . 26. Tady Zodiac / This Is the Zodiac Speaking dokumentární minisérie, USA, 2024, 3 díly, 136 min, ČSFD 75% Třídílná dokumentární minisérie přináší převratné svědectví jedné rodiny o hlavním podezřelém v případu nikdy nedopadeného sériového vraha známého pod přezdívkou Zodiac. Série se vrací k jednomu z nejzáhadnějších zločinů v americké historii. 27. Vrah přiznavač dokumentární série, USA, 2019, 5 částí, 240 minut, ČSFD: 79% Pětidílná dokumentární série od Netflixu o nechvalně známém americkém kočovném sériovém vrahovi a také lháři - Henry Lee Lucasovi , který podle svých slov zavraždil přes 100 osob. Režie Robert Kenner a Taki Oldham. 28. Případ Janákovi dokumentární minisérie, ČR, 2025, 4 díly, 172 min, ČSFD 76% Čtyřdílná dokumentární true crime série sledující případ manželů Janákových, odsouzených na doživotí za jednu dokonanou vraždu ze zištných důvodů a tři plánované. 29. Catching Milat krimi minisérie, Austrálie, 2015, 2 díly, 90 min, ČSFD 79% Dvoudílná australská minisérie natočená dle případu asi nejznámejšího, nejkrutějšího a nejbrutálnějšího sériového vraha Austrálie - Ivana Milata . Vydařené kriminální drama se rovněž věnuje příběhu detektiv Paula Gordona, který Milata vypátral a zatkl. Hrají: Richard Cawthorne , Geoff Morrell , David Field , Craig Hall . 30. Rozhovory s vrahem: Výpověď Samova syna / Conversations with a Killer: The Son of Sam Tapes dokumentární minisérie, USA, 2025, 3 díly, 172 min, ČSFD 73% Třídílná dokumentární minisérie o případu nejznámějšího New Yorského sériového vraha Davida Berkowitze, alias Samova syna, který v letech 1975-1977 zavraždil 6 osob a dalších 11 zranil. Série obsahuje autentické rozhovory a nahrávky s vrahem i pohledy vyšetřovatelů. 31. Monstrum: Příběh Lylea a Erika Menendezových / The Lyle and Erik Menendez Story krimi minisérie, USA, 2024, 9 dílů, 473 min, ČSFD 75% Strhující drama o bratrech Menendezových z Beverly Hills, kteří za vraždu svých rodičů v roce 1989 skončili za mřížemi a jejich případ byl jedním z nejsledovanějších v americké historii a budí vážně až dodnes. V hlavních rolích: Cooper Koch , Nicholas Alexander Chavez , Javier Bardem , Chloë Sevigny 32. Tady žije ďábel / Evil Liv es Here dokumentární, USA, 2016-2023, 128 epizod, ČSFD 84% Americký dokumentární seriál z produkce Investigation Discovery, který se věnuje skutečným, nervy drásajícím příběhům lidí, kteří sdíleli domácnost s vrahem. Ve všech případech měli podezření, že je něco v nepořádku. Někteří zavírali před pravdou oči, umývali krev a ani nechtěli vědět, odkud se vzala. Někteří se však nenechali odradit a pátrali dál, dokud nakonec nespočinuli tváří v tvář děsivé pravdě – člověk, kterého milovali a věřili mu, je monstrum. 33. The Real Murders of Atlanta dokumentární, USA, 2022, 19 epizod, ČSFD 82% Dokumentární seriál, ve kterém se každá epizoda věnuje případům vražd, které se odehrály v americké Mekce hudby, zábavy a techniky – Atlantě. Jednotlivé případy vražd vyprávějí vyšetřovatelé, svědci, reportéři a příbuzní pachatelů a obětí. 34. Odložený případ: Vražedné léky proti bolesti / Cold Case: The Tylenol Murders dokumentární minisérie, USA, 2025, 3 díly, 117 min, ČSFD 64% Třídílná dokumentární minisérie o sérii vražd spáchaných zákeřným způsobem – přidáním kyanidu do léků v lékárnách. Série zkoumá vyšetřování i dopad těchto zločinů na veřejnost. 35. Ztracené dívky: Sériový vrah z Long Islandu / Gone Girls: The Long Island Serial Killer dokumentární minisérie, USA, 2025, 3 díly, 158 min, ČSFD 70% Třídílná dokumentární minisérie z produkce Netflixu přibližuje případ sériového vraha z Long Islandu z pohledu obětí, jejich blízkých i policie. Série zároveň mapuje komplikované vyšetřování a dlouholeté pátrání po pachateli. 36. The Long Shadow krimi minisérie, VB, 2023, 7 dílů, 335 min, ČSFD 76% Seriál o policejním pátrání a zločinech tzv. Yorkshirského Rozparovače – sériového vraha jménem Peter Sutcliffe , který v letech 1975 – 1980 v Británii připravil o život nejméně 13 žen a několik dalších zranil. V hlavních rolích: Toby Jones , David Morrissey , Daniel Mays , Jack Deam , Chloe Harris 37. Fred a Rose Westovi: Britský horor / Fred & Rose West: A British Horror Story dokumentární minisérie, VB, 2025, 3 díly, 156 min, ČSFD 67% Třídílná dokumentární minisérie zkoumá případ manželů Westových , jednoho z nejznámějších vražedných párů v britské historii. Seriál odhaluje jejich perverzní zločiny, které mezi lety 1967 a 1987 připravily o život více než deset lidí. 38. Případ Roubal krimi minisérie, ČR, 2021, 3 díly, 150 minut, ČSFD 68% Hraná minisérie z produkce Voyo, která se věnuje reálnému případu českého sériového vraha z 90. let jménem Ivan Roubal, který spácahl nejméně 5 vražd, a v seriálu kterého ztvárnil Hynek Čermák. Hrají: Dagmar Havlová , Hynek Čermák , David Švehlík , Jan Čenský , Kamila Trnková , Vojtěch Vodochodský , Jiří Roskot . 39. Vrah studentek: V mysli netvora / The Co-Ed Killer: Mind of a Monster dokumentární minisérie, USA, 2021, 3 díly, 126 min, ČSFD 69% Dokumetární minisérie věnující se případu amerického sériového vraha studentek Eda Kempera. Pachatele, který sice vypadal jako něžný, inteligentní obr, ale za jeho okouzlujícím úsměvem se skrývalo zvrhlé monstrum. 40. Pod mostem / Under The Bridge krimi série, USA, 2024, 8 dílů, 496 min, ČSFD 76% Kriminální drama o případu šikany mladé kanadské dívky jménem Reena Virk, která vyvrcholila surovou vraždou a odhalila temné stránky mládežnické násilnosti. V hlavních rolích: Riley Keough , Lily Gladstone , Michael Buie , Anoop Desai , Matt Craven 41. Des krimi minisérie, VB, 2020, 3 díly, 180 minut, ČSFD 79% Britská krimi minisérie sledující jeden z nejnechvalněji proslulých případů v historii britského zločinu, který se točí kolem sériového vraha Dennise Nilsena, který v letech 1978 a 1983 zavraždil ve svém bytě nejméně 12 chlapců. Seriál je vyprávěný očima tří mužů – Dennise Nilsena (David Tennant ), hlavního vyšetřovatele Petera Jaye (Daniel Mays ) a spisovatele Briana Masterse (Jason Watkins ). 42. Vraždy dětí v A tlantě / The Atlanta Child Murders dokumentární, USA, 2019, 3 díly, 129 minut, ČSFD 82% Dokumentární mini série věnující se vražedné sérii, která se odehrála na počátku 80. let 20. století, kdy bylo v Atlantě uneseno a zavražděno nejméně dvacet devět černošských dětí, za což byl nakonec odsouzen sériový vrah jménem Wayne Williams. 43. Mastermind: To Think Like a Killer dokumentární minisérie, USA, 2024, 3 díly, 127 min, IMDB 7,6 Třídílná dokumentární minisérie mapující kariéru slavné forenzní profilovačky Ann Burgess, která se ve své práci zabývala případy mnoha sériových vrahů, včetně Eda Kempera. Série přibližuje její metody i vliv na vyšetřování těchto zločinů. 44. Rillington Place krimi minisérie, VB, 2016, 3 díly, 175 minut, ČSFD 73% Strhující britská minisérie, která se věnuje případu známého sériového vraha jménem John Reginald Christie, jenž v průběhu 40. a 50. let připravil o život nejméně 8 osob. Kvůli jeho spáchaným zločinům byl také odsouzen nevinný muž. Hrají: Jodie Comer , Tim Roth , Nico Mirallegro , Samantha Morton , Tim Bentinck , Sonya Cassidy . 45. Do hloubky: Zmizení Birgit Meier / Dig Deeper: The Disappearance of Birgit Meier doku. minisérie, Německo, 2021, 4 díly, 234 minut, ČSFD 76% Velice zdařilá německá dokumentární minisérie od Netflixu, která se věnuje případu zmizení sestry jednoho z vysoce postavených německých kriminalistů, kdy se postupně poodkrývá, že za jejím zmizením může stát sériový vrah jménem Kurt-Werner Wichmann . 46. Černý příkaz / Black Warrant krimi minisérie, Indie, 2025, 7 dílů, 330 min, ČSFD 67% Sedmidílný indický seriál popisuje zážitky Sunila Kumara Gupty - dozorce v nechvalně známém indickém vězení Tihar v Novém Dillí, ve které byl mimo jiné vězněn i známý sériový vrah Charles Sobhraj, který je v seriálu rovněž vyobrazen. V hlavních rolích: Rahul Bhat , Rajshri Deshpande , Tota Roy Chowdhury , Sidhant Gupta 47. Nejhorší spolubydlící / The Worst Roommate Ever doku. minisérie, USA, 2022, 5 dílů, 237 minut, ČSFD 71% Pětidílný dokumentární seriál Netflixu, ve kterém jsou zpracovány celkem 4 kriminální případy - jedna sériová vražedkyně, dva "prostí" vrazi a jeden podvodník, kdy pojícím prvkem je to, že oběťmi se staly vždy jejich spolubydlící. 48. Vražda o páteční noci / Murder Under the Friday Night Lights doku. minisérie, USA, 2022, 6 epizod, 258 minut, IMDB 7.5 Americký dokumentární seriál, který se věnuje případu sériového násilníka, která v malém texaském městečku pronásleduje a napadne několik středoškolských roztleskávaček. Období strachu vyvrcholí vloupáním do domu a vraždou... Konspirační teorie otřásají městečkem poté, co záhadně zmizí středoškolský fotbalista a objeví se několik velmi neobvyklých podezřelých. 49. Studna krimi minisérie, ČR, 2025, 6 dílů, 376 min, ČSFD 76% Seriál o případu rodinné, vražedné tragédie ve Vonoklasech v roce 1968, který se snaží zobrazit pohnutky a motivace všech aktérů této kauzy opředené mnoha nejasnostmi a podivnostmi. V hlavních rolích: David Švehlík , Johana Matoušková , Filip František Červenka , Kristýna Ryška 50. Na místě činu: Zabiják z Times Square / Crime Scene: The Times Square Killer doku. minisérie, USA, 2021, 3 díly, 147 minut, ČSFD 68% Třídílná dokumentární série od Netflixu, která se přostřednictvím ohlédnutím pamětníků věnuje případu Richarda Cottinghama, tzv. „Torzového vraha“ a sex byznysu v New Yorku 70. a 80. let. 51. Motiv / The Motive doku. minisérie, Izrael, 2020, 4 díly, 120 minut, ČSFD 65% Izraelská dokumentární minisérie z produkce Netflixu, která se věnuje masové vraždě, která se odehrála v roce 1986 v Jeruzalémě. Tam tehdy čtrnáctiletý hoch postřílel svoje spící rodinné příslušníky. V doku-sérii řeší zasvěcené osoby, co se tenkrát vlastně stalo. Movies about serial killers - fiction Movies about serial killers - fiction Movies and documents - true cases Movies about serial killers - fiction Copyright © 2009 - 2019 serialkillers.cz

The list of 31 best serials about serial killers. Check our ranking. TOP Krimi seriály o vrazích Žebříček 100 nejlepších true crime seriálů o vrazích, zejména těch sériových či masových. Mimo tohoto seznamu sérií věnováným reálným případům , na webu naleznete i seznam krimi seriálů, které jsou pouhou fikcí . Budeme rádi, když nám do komentářů či vzkazů doporučíte nějaký další, který nám uniknul, a měl by do tohoto seznamu patřit. TOP Seriály o vrazích - dle skutečnosti - část 2 52. Záznam doznání dokumentární krimi seriál, USA, 2017-2019, 2 x 6 epizod, 499 min, ČSFD 80% Americký dokumentární seriál od Netflixu o skutečných zločinech, který zkoumá případy, ve kterých lidé usvědčení z vraždy tvrdí, že jejich přiznání byla vynucená, nedobrovolná nebo falešná. V seriálu plného autentických záběrů z výslechů může divák sledovat jaké nejrůznější cesty můžou vést k přiznání - místu odkud je již těžká cesta zpět. 53. Samovi synové: Bloudění v temnotách / The Sons of Sam: A Descent into Darkness dokumentární minisérie, USA, 2021, 4 díly, 240 min, ČSFD 77% Další zajímavá dokumentární minisérie od Netflixu. Tentokrát věnující se případu takzvaného „Samova syna“ – Davida Berkowitze, který v letech 1976 – 1977 uvrhl na 367 dní celý New York do strachu. Během tohoto období zvraždil 6 lidí a dalších 7 zranil. Případ se stal celoživotní obsesí pro novináře Mauryho Terryho, jehož očima je celý případ prezentován. 54. Utrpení Gabriela Fernandeze / The Trials of Gabriel Fernandez dokumentární krimi seriál, USA, 2020, 6 epizod, 331 min, ČSFD 85% Americká dokumentární „true crime“ minisérie od Netflixu u které již během prvních pár minut pochopíte, že upozornění, že její sledování není pro slabé povahy, je zcela na místě. Brutální vražda chlapce a soudní procesy s jeho opatrovníky a sociálními pracovníky vedou k otázce, jestli systém dokáže ochránit bezbranné děti. 55. Já jsem vrah dokumentární krimi seriál, VB, 2018-2020, 2 x 10 epizod, 410 min, ČSFD 79% Britská dokumentární „true crime“ série od Netflixu vypráví příběhy nechvalně známých vrahů. Schéma jednotlivých dílů je vždy stejné. Nejprve své příběhy převypráví ze svého pohledu samotní vrazi, aby jejich verze pak byla konfrontována s verzí příbuzných obětí, detektivů, prokurátorů, právníků a dalších zainteresovaných osob. Divák tak má možnost přemýšlet o motivech, ale i o tom, proč se z dotyčných vrazi vůbec stali. 56. Zmizím ve tmě / I'll Be Gone in the Dark dokumentární minisérie, USA, 2020, 6 dílů, 360 min, ČSFD 70% Dokumentární seriál z produkce HBO, který se věnuje případu brutálního vraha přezdívaného “zabiják ze zlatého státu," který v Kalifornii na sklonku 70. a počátkem 80. let 20. století zavraždil nejméně 13 žen a dalších 50 znásilnil. Tajemného vraha se podařilo dopadnout až v roce 2018, kdy se ukázalo, že šlo o muže jménem Joseph James DeAngelo, který byl v době svého běsnění policistou. 57. Legendy kriminalistiky dokumentární, ČR, 2017 - 2019, 2 série, 10 a 11 dílů, ČSFD 87% Cyklus půlhodinových dokumentů plných archivních materiálů. Jednotlivé díly nabízí pohled do zákulisí vyšetřování nejznámějších porevolučních kriminálních kauz České republiky. Diváci se prostřednictvím dokumentu mohou podívat na práci nejrůznějších policejních složek a slyšet to, co o zločinech vypovídají vyšetřující policisté, příbuzní obětí či samotní pachatelé. Dokumentem provází Mirek Vaňura. 58. Miluji tě, teď zemři / I Love You, Now Die: The Commonwealth v. Michelle Carter dokumentární krimi, USA, 2019, 2 díly, 140 min, ČSFD 82% Dvoudílný dokumentární seriál z produkce HBO, který se noří hluboko do případu sebevraždy mladého chlapce, který šokoval celý národ. Michelle Carterová posílala svému příteli Conradu Royovi textové zprávy, v nichž ho povzbuzovala k sebevraždě. Tehdy sedmnáctiletá Carterová byla obžalována jako dospělá a mnozí považovali její jednání za nemorální, až za hraničící s vraždou. Bylo tomu opravdu tak? 59. Grégory dokumentární seriál, Francie, 2019, 5 epizod, 298 minut, ČSFD: 79% Francouzská dokumentární krimi série od Netflixu, která se věnuje vraždě čtyřletého chlapečka a mladému páru rodičů, kteří následně musí podstoupit náročnou bitvu o odhalení a nalezení zdánlivě nepolapitelného zabijáka jejich dítěte. 60. Teroristé hákového kříže filmová trilogie, Německo, 2016, 300 minut, ČSFD: 70% Německá filmová trilogie o pravicově radikálním uskupení Nationalsozialistischer Untergrund (NSU ; Nacionálně-socialistické podzemí ), které od rozdělení Německa spáchalo na jeho území mnoho kriminálních činů, v čele s několika rasově motivovanými vraždami. Za 10 z nich je, mimo jiné, nyní souzena Beate Zschäpe, zadržená v roce 2011. 61. American Crime Story – The Assassination of Gianni Versace krimi minisérie, USA, 2018, 9 dílů, 383 minut, ČSFD 79% Dramatizace knihy Maureen Orth vypráví příběh amerického sériového vraha, Andrewa Cunanana (Darren Criss). Ten během roku 1997 zavraždil na několika místech USA 4 osoby . Jeho pátou obětí se stal slavný návrhář Gianni Versace , načež pachatel na útěku spáchal sebevraždu. 62. John Wayne Gacy: Devil in Disguise dokumentární minisérie, USA, 2021, 6 dílů, 308 min. IMDB 7,3 Americká dokumentární minisérie, kterou natočilo NBC News Studios, věnující se případu známého amerického sériového vraha Johna Wayna Gacyho , která diváky láká především na řadu doposud nezveřejněných materiálů. Dostupná na streamovací platformě Peacock. 63. Monstrum - Příběh Eda Geina / The Ed Gein Story krimi minisérie, USA, 2025, 8 dílů, 443 min, ČSFD 71% Osmidílný true crime seriál z dílny Netflixu věnovaný případu nechvalně známého vykradače hrobů a sériového vraha Eda Geina. Seriál detailně zobrazuje jeho šokující zločiny z 50. let 20. století, které se hluboce zapsaly do popkultury hororů a true crime. V hlavních rolích: Charlie Hunnam , Tom Hollander , Laurie Metcalf , Olivia Williams 64. Soudní procesy v médiích / Trial by Media dokumentární minisérie, USA, 2020, 6 dílů, 367 min, ČSFD 74% Dokumentární krimi série od Netflixu, která rozebírá nejdramatičtější soudní procesy historie – s důrazem na to, jak mohla rozhodování ovlivnit média. 65. Nevinný krimi seriál, USA, 2018, 6 epizod, 284 min, ČSFD: 75% Další „true crime“ dokument od Netflixu se zajímavým námětem. Tentokrát jde o adaptaci knihy Johna Grishama , která vyvolává znepokojující otázky ke dvěma případům vraždy , které se odehrály v 80. letech v Oklahomě. 66. Aaron Hernandez: V mysli vraha krimi minisérie, USA, 2020, 3 epizody, 201 minut, ČSFD 75% Americká „true crime“ dokumentární minisérie od Netflixu. Tato se věnuje hvězdě amerického fotbalu - Aronu Hernandezovi a jeho spáchaným zločinům. Dokument se prostřednictvím rozhovorů s přáteli, hráči, svědky a dalšími, snaží zjistit, jak se z hvězdy NFL mohl stát usvědčený vrah. 67. Invisible Monsters: Serial Killers in America dokumentární minisérie, USA, 2021, 6 dílů, 258 min, IMDB 7,1 Americký dokumentární seriál, který se věnuje případům pěti nejznámějších amerických sériových vrahům - Ted Bundy, John Wayne Gacy , Jeffrey Dahmer, The Green River Killer and BTK. 68. Skutečný vrah Had: Vyšetřování masového vraha / The Real Serpent: Investigating a Serial Killer dokumentární minisérie, VB, 2024, 3 díly, 141 min, IMDB 5.7 Třídílná dokumentární minisérie mapující raritní případ sériového vraha Charlese Sobhraje , přezdívaného Had, který mezi lety 1972 a 1976 mohl v Indii, Nepálu a Thajsku usmrtit až 24 lidí a přesto se dočkal propuštění na svobodu. 69. The Thing About Pam true crime seriál, USA, 2022, 6 dílů, 258 min, ČSFD 72% Americký seriál, v hlavní roli s Renée Zellweger, která se věnuje neobjasněné vraždě ženy jménem Betsy Faria, která byla zavražděna v roce 2011. V hlavních rolích Renée Zellweger , Gideon Adlon , Patricia French , Olivia Luccardi ,. 70. Nevyjasněné záhady dokumentární, USA, 2020, 2 x 6 epizod, 549 minut, ČSFD 72% Další dokumentární seriál Netflixu, přináší na obrazovky várku záhadných zmizení, šokujících vražd, nadpřirozených setkání a dalších skutečných případů. Co epizoda, to jiný případ. V seriálu uvidíte dobové záběry z televize, fotografie z rodinných fotoalb a uslyšíte rozhovory s pozůstalými, svědky či vyšetřovateli. 71. Kauza Kramný dokumentární minisérie, ČR, 2024, 3 díly, 225 min, ČSFD 64% Pětidílná dokumentární série se věnuje případu Petra Kramného, odsouzeného za vraždu manželky a dcery během rodinné dovolené v Egyptě v roce 2013. Kauza, která vzbudila nebývalý mediální zájem, je v sérii zpracována prostřednictvím výpovědí příbuzných, blízkých přátel, právníků, znalců i samotného Kramného. 72. The 12th Victim dokumentární minisérie, USA, 2023, 4 díly, 240 min, IMDB 6,7 Čtyřdílná dokumentární série o případu mladého páru sériových vrahů Charlese Starkweathera a Caril Ann Fugate, kteří během necelého jednoho měsíce v roce 1958 připravili o život 11 osob. 73. Dům tajemství: Smrt v Burari / House of Secrets: The Burari Deaths dokumentární minisérie, Indie, 2021, 3 díly, 137 min, ČSFD 66% Indická dokumentární minisérie od Netflixu o děsivé smrti jedenácti členů jedné rodiny z Dillí a teoriích, které tuhle událost obestírají. Šlo o sebevraždu či masovou vraždu? 74. Poslední objednávka: Jak sériový vrah terorizoval queer komunitu v New Yorku / Last Call: When a Serial Killer Stalked Queer New York dokumentární minisérie, USA, 2023, 3 díly, 186 min, ČSFD 59% Třídílná dokumentární série zkoumá, jak sériovému vrahovi jménem Richard Rogers procházelo vraždění homosexuálů v několika státech USA v průběhu několika desetiletí. 75. The Most Dangerous Animal of All dokumentární, USA, 2020, 4 díly, 176 min, ČSFD 63% Dokumentární mini série, která do detailu rozebírá podklady a osobu autora knihy "The Most Dangerous Animal of All ", která se věnuje odkrytí identity sérového vraha známého jako Zodiaca . 76. Nejhorší sérioví vrazi v Indii / Indian Predators dokumentární, Indie, 2022, 2 série, 6 dílů, 251 min, ČSFD 57% Indické dokumentární minisérie od Netflixu, které se věnují dvěma případům indických sériových vrahů. První z nich tzv. Řezníkovi z Dillí, jak byl přezdíván Chandrakant Jha – sériový vrah, jenž má na svědomí životy nejméně sedmi lidí, druhá z nich kanibalovi jménem Raja Kolander, který měl na svědomí více než 13 životů. 77. Právě jsem zabil tátu / I Just Killed My Dad dokumentární, USA, 2022, 3 díly, 127 min, ČSFD 67% Americká dokumentární minisérie od Netflixu věnující se případu Anthonyho Templeta, který zastřelil svého otce a vůbec to nepopíral. Důvody jeho činu byly ale složité a jejich dosah šel daleko za rámec samotné rodiny. 78. Smrtící sledovanost / Killer Ratings dokumentární série, VB, 2019, 7 dílů, 353 min, ČSFD 69% Britská doku-série od Netflixu věnující se osobě Wallace Souzy – televizní osobnosti a brazilského politika – který je obviněn z organizování brutálních zločinů, o nichž sám informuje a proti nimž brojí. 79. Vražda v Madisonu / Murder on Middle Beach dokumentární minisérie, USA, 2020, 4 díly, 224 min, ČSFD 76% Čtyřdílný dokumentární seriál o pátrání po vrahovi svobodné matky, která byla v roce 2010 nalezena brutálně zavražděna poblíž svého domu v prestižní čtvrti města Madison v Connecticutu. 80. Zabiják v pláštěnce / The Raincoat Killer dokumentární minisérie, Jižní Korea, 2021, 3 díly, 145 min, ČSFD 61% Třídílná dokumentární minisérie od Netflixu o jihokorejském sériovém vrahovi a kanibalovi jménem Yoo Young-chul, který v letech 2003-2004 zavraždil možná až více, než 20 osob. 81. BTK: Confession of a Serial Killer dokumentární, USA, 2022, 4 díly, 172 min, IMDB 6,8 Dokumentární minisérie z produkce A&E Networks se prostřednictvím rozhovorů z kansaské věznice s maximální ostrahou s Dennisem Raderem věnuje případu tohoto sériového vraha zvaného B. T. K. Killer . 82. Příběhy českých zločinů dokumentární, ČR, 2018, 9 epizod, ČSFD 63% Investigativní novinář Janek Kroupa provádí diváky dokumentárním pořadem, který poodkrývá pozadí nejznámějších a nejzávažnějších český kriminálních případů let nedávno minulých. S kamerou navštěvuje blízké obětí, hovoří s tehdejšími vyšetřovateli, soudními lékaři a svědky. 83. Gapdongi krimi seriál, Jižní Korea, 2014, 20 dílů, 1200 min, ČSFD 73% Jihokorejský krimi thrillerový seriál, který je volně inspirovaný reálným případem tzv. Hwaseongských vražd, které měl na svědomí sériový vrah jménem Lee Choon-jae. Mladý muž, jehož otec byl falešně obviněn ze spáchání série vražd, se stane policistou, aby mohl očistit jméno svého otce. Dopadne skutečného pachatele? Hrají: Sang-hyeon Yoon , Dong-il Seong , Min-jeong Kim . 84. Kdo zabil Saru? / Who Killed Sara? mysteriózní krimi seriál, Mexiko, 2021, 2 série, 2 x 9 dílů, 764 min, ČSFD 64% Mexický mysteriózní krimi seriál od Netflixu inspirovaný sukutečným případem. Álex chce za každou cenu prokázat, že na něho hodili sestřinu vraždu, a neváhá se mstít. Rozhodne se vytáhnout na světlo mnohem víc než jen skutečného pachatele. Hrají: Juan Carlos Remolina , Manolo Cardona , Ana Lucía Domínguez , Claudia Ramírez . 85. Four Lives krimi seriál, VB, 2021, 3 díly, 177 min, ČSFD 64% Třídílná britská hraná minisérie, která se věnuje případu britského sériového násilníka a vraha Stephena Porta, který mezi lety 2014 – 2015 zavraždil minimálně 4 muže, za což byl odsouzen k doživotnímu vězení. Hrají: Stephen Merchant , Sheridan Smith , Leanne Best. 86. New York Homic ide dokumentární, USA, 2022,14 dílů, IMDB 7.4 Americký dokumentární seriál, který se věnuje vražedným případům, které se odehrály v ulicích New Yorku a práci orgánů činných v trestním řízení, kteří se snaží vrahy dopadnout a dostat za mříže. 87. Perfect World: The Gamer Murders dokumentární, USA, 2022, 2 díly, 98 min, IMDB 6.8 Dokumentární seriál o skutečném případu děsivé čtyřnásobné vraždy, která se stala v létě roku 2019 v kanadském Ontariu. Skupina přátel, kteří se setkali v online hře s názvem Perfect World Void – kteří se znali léta – se jednoho dne probudila a uviděla znepokojivé zprávy od kamaráda v jejich soukromém skupinovém chatu, v němž se přiznávali k prvním třem ze čtyř plánovaných vražd. 88. Chyťte mého vraha / How I Caught My Killer dokumentární, USA, 2023, 9 dílů, 427 min, ČSFD 71% Moderně pojatá americká dokumentární krimi série z produkce Hulu, ve které se autoři věnují unikátním vražedným případům prostřednictvím rozhovorů, autentických archivních dokumentů a dalších natočených materiálů. 89. V podezření: Případ Wesphael / Under Suspicion: Uncovering the Wesphael Case dokumentární krimi seriál, Belgie, 2021, 5 dílů, 180 min, ČSFD 60% Dokumentární seriál Netflixu o ostře sledovaném případu belgického politika Bernarda Wesphaela, který byl v roce 2013 obžalován z vraždy svojí manželky.. 90. Catch Me A Killer krimi série, JAR, 2024, 11 dílů, 507 min, ČSFD 59% Televizní seriál inspirovaný jihoafrickou forensní psycholožkou Micki Pistorius, která v 90. letech profilovala ty nejhorší sériové vrahy. Hrají: Charlotte Hope , Steven John Ward , Vaughn Lucas , Sean Cameron Michael 91. Happy Face krimi minisérie, USA, 2025, 8 dílů, 439 min, ČSFD 58% True crime seriál, který sleduje příběh ženy, jež během dospívání objevila, že její otec, Keith Hunter Jesperson, je sériový vrah známý jako „Happy Face Killer“. Ten mezi lety 1990 a 1995 zavraždil minimálně osm lidí. Hrají: Annaleigh Ashford , Dennis Quaid , James Wolk , Khiyla Aynne 92. Seminář o vraždách / The Lesson Is Murder dokumentární minisérie, USA, 2023, 3 díly, 135 min, ČSFD 56% Forenzní psycholožka a bývalá profilovačka FBI Bryanna Foxová a její třída profilovačů nové generace znovu otevírají případy odsouzených sériových vražd, které vyvolávají znepokojivé otázky. 93. Steeltown Murders krimi série, VB, 2023, 4 díly, 232 min, ČSFD 58% Čtyřdílná minisérie BBC sleduje případ „Škrtiče sobotní noci“, prvního zaznamenaného sériového vraha z Walesu, který v roce 1973 unesl a zavraždil tři šestnáctileté dívky. Série ukazuje rozsáhlé, dlouho neúspěšné vyšetřování a průlom díky novým kriminalistickým metodám. 94. Na místě činu: Zabíják berlínského nočního života / Crime Scene Berlin: Nightlife Killer dokumentární minisérie, Německo, 2024, 3 díly, 106 min, ČSFD 52% Dokumentární minisérie od Netflixu sleduje případ Dirka P., který v roce 2012 zavraždil několik mužů poté, co je vylákal z berlínských klubů. Když jedna z obětí přežije, rozjíždí se pátrání, které odhalí temné pozadí jeho činů. 95. Confronting A Serial Killer dokumentární, USA, 2021, 5 dílů, 284 min, IMDB 5,6 Pětidílná dokumentární seriál, který popisuje příběh o bezprecedentním vztahu mezi uznávanou autorkou a novinářkou Jillian Lauren a nejplodnějším sériovým vrahem v americké historii Samuelem Littlem . 96. Vražda mezi mormony / Murder Among the Mormons dokumentární krimi seriál, USA, 2021, 3 díly, 160 min, ČSFD 66% Hraný dokumentární seriál Netflixu natočený podle skutečného krimi případu, ve kterém nabyde riskantní operace vražedných rozměrů a do základů otřese Mormonskou církví na celém světě. Hrají: Mark Hofmann , Dorie Hofmann Olds , Shannon Flynn , Brent Metcalfe . 97. Vražda Murdaughových: Skandál na jihu / Murdaugh Murders: A Southern Scandal dokumentární, USA, 2023, 3 epizody, 142 min, ČSFD 62% Americká dokumentární minisérie z produkce Netflixu, která se zabývá vraždami a tragickými událostmi v mocné a bohaté „právnické“ rodině Murdaughových z Jižní Karolíny a soudnímu procesu s hlavou rodiny jménem Alexem Murdaugh, který byl odsouzen na doživotí. 98. Vraždy na přelomu století historický krimi seriál, Polsko, 2017, 10 epizod, 440 min, ČSFD 61% Polský historický krimi seriál, jehož děj se odehrává v Krakově a okolí před 1. světovou válkou. Každá epizoda představuje samostatný kriminální případ. Scénář byl založen na skutečných zločinech, ke kterým došlo na přelomu 19. a 20. století v jižním Polsku, respektive tehdejším Rakousku-Uhersku. 99. MH370: Ztracené letadlo / MH370: The Plane That Disappeared dokumentární, VB, 2023, 3 díly, 270 min., ČSFD 58% Dokumentární mini série od Netflixu věnující se zmizení letadla s 239 lidmi na palubě, ke kterému došlo v roce 2014, a které mohlo být i největší masovou vraždou spáchanou jediným pachatelem. Zpracování této minisérie o stále neobjasněné záhadě „zmizení“ letu MH370 je některými diváky kritizováno za to, že obsahuje příliš konspirací, na úkor faktů. 100. Ženy vražedkyně dokumentární série, USA, 2008, 161 epizod, 7084 minut, ČSFD: 61% Americký hraný dokumentární seriál, kde jsou jednotlivé epizody inscenací skutečných zločinů, kdy pachatelkami vražd jsou výhradně ženy. Seriál podle reakcí nemá příliš velkou výpovědní hodnotu a zpracování je bulvárnější. Hrají: Chuck Hustmyre , Johan Earl , Casey Nissen , Matt Butcher , Trey Daniels . 101. Můj děda je sériový vrah? / The Truth About Jim dokumentární minisérie, USA, 2024, 4 díly, 176 min, ČSFD 31% Dokumentární mini série odhaluje příběh ženy, která pátrá po objasnění bolestných rodinných tajemství a hledá odpovědi na otázku, která její rodinu trápí už po generace: byl její nevlastní dědeček Jim Mordecai sériový vrah? Movies about serial killers - fiction Movies about serial killers - fiction Movies and documents - true cases Movies about serial killers - fiction Copyright © 2009 - 2019 serialkillers.cz

Sérioví vrazi - definice pojmu sériová vražda a masová vražda. Encyklopedie sériových vrahů z ČR i zahraničí. Sériový vrah - definice Co je to "sériová vražda ", a co se myslí pojmem "sériový vrah "? Neexistuje žádná jednotná a všeobecně přijatá, či dokonce "legální " definice pojmu "sériový vrah ". Nicméně uvádíme dvě asi nejčastěji zmiňované definice tohoto termínu. První, starší z definic, popisuje sériovou vraždu takto: " Je určena třemi nebo více samostatnými útoky spáchanými stejným pachatelem či pachateli na třech nebo více různých místech. Mezi jednotlivými útoky pachatel emocionálně vychladne. " V roce 2005 na sympoziu NCAVC (National Center for the Analysis of Violent Crime) pak vznikla definice sériové vraždy, která je v současnosti asi nejpřijímanější a nejpoužívanější. Ta zní: "Sériová vražda je popisována jako nezákonné usmrcení dvou nebo více obětí stejným pachatelem (či pachateli), v samostatných událostech(útocích)." Ještě uveďme, že až do 80. let minulého (tedy 20.!) století byli mnohonásobní vrazi zařazeni do stejné kategorie - "masoví vrazi ". Odtud asi pramení stále ještě velice častý nešvar zaměňovat pojem "sériový vrah " za pojem "masový vrah ". K pojmu "masová vražda ", pojmu "vražedný záchvat " a dalšímu členění mnohonásobných vrahů a vysvětlení rozdílů mezi nimi, naleznete více ZDE . Encyklopedie sériových vrahů Sérioví vrazi - ČR + SR Vlastimil Nekl 8. 10. 2024 Vlastimil Nekl – český sériový vrah, který vedl mezinárodní gang sériových vrahů, jenž v letech 1998 a 1999 na území několika evropských států připravil o život zřejmě až deset osob. Organizovaná skupina pachatelů se zaměřovala na řidiče kamiónů a autobusů, jejichž vozy byly poté prodávány. Motivem trestné činnosti byl finanční profit . Lucie K. 26. 8. 2024 Lucie K. – česká vražedkyně novorozenců, která v průběhu let 2012 a 2013 připravila o život své dvě čerstvě narozené holčičky, jejichž těla pohodila na různých místech v okolí svého bydliště. Těhotenství pokaždé tajila a to i před svým partnerem, otcem obou dětí. Za svá zločiny byla odsouzena k trestu odnětí svobody na 20 let . Ondrej Rigo 16. 6. 2022 Ondrej Rigo - nejhorší slovenský sériový vrah, který v letech 1990-1992 zavraždil v Německu, Holandsku a na Slovensku nejméně 9 osob. Motiv jeho zločinů byl sexuální, když všechny své ženské oběti po jejich usmrcení zneužil. Modus operandi tohoto pachatele zahrnoval vyhlédnutí si ženské oběti v přízemním bytě, do kterého vniknul skrz pootevřené okna, načež spící oběti ubil ranami ho hlavy, aby na bezvládném tělě vykonal soulož. Poté byt ještě prohledal a odcizil nejrůznější cennosti. Za své zločiny byl nakonec odsouzen k doživotnímu odnětí svobody. 14. června 2022 ve výkonu trestu zemřel . Václav Novák - zapomenutý sériový vrah 31. 1. 2022 Václav Novák - zapomenutý československý sériový vrah a zároveň nejmladší český vrah, který připravil o život nejméně tři lidi, další dva se zavraždit pokusil a u několika dalších to měl vraždu v plánu. Nakonec spáchal ve vazbě sebevraždu. Tento recidivista mezi ostatními pachateli vyčníval především svou extrémně agresivní osobností a velkým množstvím zločinů nejrůznějšího druhu spáchaných ve velmi mladém věku. Viktor Kalivoda 17. 11. 2020 (akt. 21. 4. 2024) T zv. "lesní vrah", je český sériový vrah, který v řijnu roku 2005 zastřelil na dvou různých místech tři osoby. Jeho případ je specifický tím, že ač se po zadržení ke svým zločinům ihned přiznal, nikdy nebyl ochotný prozradit svůj motiv. Velice zajímavé je i to, že původním a hlavním plánem Kalivody bylo spáchat masovou vraždu v pražském metru, k čemuž se však nakonec naštěstí neodhodlal. Kalivoda byl za své činy odsouzen k trestu odnětí svobody na doživotí. V roce 2010 ve věznici spáchal sebevraždu. Miroslav Lehotský 11. 6. 2020 (akt. 30. 8. 2022) Slovenský sériový vrah odsouzený na doživotí za spáchání tří vražd, které se odehrály mezi lety 2010 - 2012. Lehotský byl v roce 2017 zadržen a odsouzen k pětilétému vězení v souvislosti s jiným trestným činem. V dubnu 2021 byl odsouzen za to, že měl postupně usmrtit svoji partnerku (2010), manžela své milenky (2011) a opět další partnerku (2012). Spolu s poslední obětí měla navíc zmizet i její jeden a půl roku stará dcera. Ta je dodnes nezvěstná, navíc existuje podezření, že Lehotský mohl usmrtit nejen ji, ale i další oběti ... Jan Janeček 5. 1. 2020 Český lupič, vůdce loupežnické bandy a vrah, který během roku 1870 zavraždil nejméně tři osoby a dalších bezpočet lidí oloupil či okradl. Motiv vražd byl ve dvou případech zištný, když dvě oběti ubil během loupeží. Třetí vražda byla spáchána ve snaze vyhnout se dopadení. Janeček byl za své činy v roce 1871 popraven, a jako poslední v Rakousku-Uhersku byl exekuován během veřejné popravy . ! David Virgulák 16. 2. 2017 (akt. 10. 10. 2022) Tzv. "vrah taxikářů", český sériový vrah, který v roce 2014 během necelých 3 měsíců usmrtil v blízkém okolí Prahy celkem tři muže. Všechny oběti byly zastřeleny a oloupeny, všechny vykonávaly povolání taxikáře. Virgulák byl v minulosti několikrát soudně trestán. Všechny jeho trestné činy, včetně vražd, měly společné to, že si jimi Virgulák snažil vydělat na opatření drog. 4. ledna 2018 David Virgulák neuspěl se svým dovoláním u Nejvyššího soudu v Brně. Platí tak prvoinstanční rozsudek - doživotní odnětí svobody! Svatoslav Štěpánek 28. 11. 2016 První sexuální sériový vrah v Československu (míněno od vzniku samostatného československého státu). Štěpánek zavraždil nejméně tři osoby a dopustil se minimálně dalších dvou pokusů o vraždu. První oběť usmrtil již ve svých 16 letech! O deset let později, tedy v jeho 26 letech, byl za spáchání hrůzných zločinů popraven. Je podezřelý i z dalších vražd... Juraj Kučerák 3. 11. 2016 Dvojnásobný vrah z první poloviny 90. let 20. století. Obě své oběti usmrtil v rozmezí jednoho měsíce a to teprve ve svých 22 letech. Pro tohoto pachatele je příznačná nízká inteligence, nadprůměrná agresivita a naprostá absence hlubších citových vztahů s lidmi. V současnosti si odpykává trest odnětí svobody na doživotí. Jaroslava Fabiánová 14. 8. 2011 (akt. 12. 12. 2021) „Za dlouhou řadu let své praxe jsem se nesetkal se ženou, která by měla na svědomí tolik závažných trestných činů, “ říká kriminalista, detailně obeznámený s případem. Tato žena má na svědomí tři brutální vraždy spáchané různými nástroji - od zednického kladiva až po ševcovské šídlo. Navíc smrt dalšího muže zavinila tím, že mu podala příliž velké množství hypnotik, což muž se slabým srdcem nevydržel. K tomu připočítejme nespočet krádeží... Toť doživotně odsouzená Jaroslava Fabiánová. Václav Mrázek 12. 2. 2010 Československý sériový vrah, který se co do počtu obětí dělí spolu s "heparinovým vrahem" Petrem Zelenkou o druhé místo mezi nejhoršími vrahy v naší novodobé historii. Mrázek v 50.letech na Chomutovsku zavraždil nejméně 7 osob a několik dalšch znásilnil. Většinou byl jeho motiv sexuální rázu, ale jednou vraždil dokonce i pro peníze. Odhalen byl až 6 let po své první spáchané vraždě a to, ironií osudu, při pouhé kapesní krádeži. Nuton dodat, že kráděží měl na kontě stovky... Miroslav Stehlík 7. 10. 2009 (akt. 25. 11. 2021) Znalci z oboru psychologie, psychiatrie a sexuologie uvedli, že Stehlík byl výraznou psychopaticku osobností s citovou oploštělostí, bez morálního a citového cítění se značným sklonem k agresivitě. Kromě toho zjistili známky sadismu, včetně nepřátelských postojů k ženám. Jeho resocializaci znalci zcela vyloučili. Stehlík nejen v průběhu vyšetřování, ale i v dalším trestním řízení nikdy neprojevil žádné známky lítosti či soucitu s oběťmi. Za svůj život stihl usmrtit celkem 2 ženy a u jedné se o to pokusil, navíc několik dalších žen znásilnil. V roce 1986 byl popraven. Sérioví vrazi - Zahraničí Craig Price 6. 4. 2023 Craig Price - americký sériový vrah, který během dvou let usmrtil celkem čtyři osoby včetně dvou dětí. Jeho modus operandi spočíval ve vloupání se do domů, jenž se nacházely v blízkosti jeho vlastního domova, načež přítomné obyvatele (ženy a děti) mnoha ranami ubodal, přičemž používal nože, které se nacházely na místech činu. Specifické pro tohoto pachatele je především to, že se vražd dopustil ve velmi nízkém věku. V době své poslední spáchané vraždy mu nebylo ještě ani šestnáct let . Michail Malyšev 13. 12. 2022 Michail Malyšev - tzv. "Permský kanibal" je ruský sériový vrah, který v letech 1999-2000 usmrtil a snědl nejméně dvě osoby. Šlo o pachatele, který se mimo jiné vyznačoval týráním a zabíjením zvířat, stejně tak jako svou alkoholovou závislostí. Pod vlivem alkoholu pak zavraždil i lidské oběti, které následně zkonzumoval, za což byl odsouzen k odnětí svobody na 25 let. V říjnu roku 2022 byl propuštěn na svobodu. Naní žije v Permu, ve stejném bytě, ve kterém k vraždám došlo. Shivprasad Dhruve 6. 10. 2022 Shivprasad Dhruve - devatenáctiletý indický občan, který se přiznal ke spáchání čtyř vražd, které se odehrály během šesti dnů na přelomu srpna a září 2022. Ve všech případech oběti vykonávaly povolání hlídače a pachatel je ubil údery mířenými na halvu, zatímco spaly. Jako pravděpodobný motiv vražd lze označit touhu podezřelého "být slavným", případně jím deklarovaná averze vůči lidem, kteří v povolání spí. Joseph Edward Duncan III. 28. 5. 2022 Joseph Edward Duncan - americký sériový vrah, násilník a pedofil, který kromě znásilnění a vražd tří dětí v letech 1996 a 1997 téměř vyvraždil rodinu Groeneových v americkém městě Coeur d'Alene v roce 2005. Masakr však naštěstí měl i jednu přeživší, která tak mohla popsat, co přesně se stalo. Tou byla tehdy 8letá Shasta Groene. Joseph Duncan byl nakonec za své zločiny odsouzen k trestu smrti . Kurt Wichmann 2. 5. 2022 Kurt Wichmann - německý sériový vrah, který má na svědomí nejméně 5 vražd. Zaměřoval se na páry, případně samostatné ženy. Motiv jeho zločinů byl sexuální. První ženu napadl již ve věku pouhých 14 let. Wichmann po dlouhou dobu dokázal policii unikat a když se jej konečně podařio v souvislosti se zmizením jedné z žen dopadnout, spáchal sebevraždu. Až s odstupem řady let se jej podařilo spojit s dalšími vraždami. Robert Joe Long 1. 3. 2022 Robert Joe Long - americký sériový vrah, který řádil ve Spojených státech během roku 1984. Na svědomí má 10 brutálních vražd mladých žen, převážně prostitutek. Kromě svých vražedných „radovánek“ ale taky do roku 1984 znásilnil desítky žen a dívek napříč celým státem Florida, a to přímo v jejich domovech. Bobby Long si kvůli sérii znásilnění vysloužil přezdívku Classified Ad Rapist a přítrž jeho vražednému a násilnickému řádění ukončila až dívka jménem Lisa McVey, kterou jednoho dne unesl . Bruce McArthur 23. 12. 2021 Bruce McArthur - kanadský sexuální sériový vrah, který mezi lety 2010 - 2017 zavraždil v Torontu nejméně osm mužů. Jeho oběťmi se stávali muži, homosexuálové, nejčastěji s blízkovýchodními či jihoasijskými kořeny, se kterými se McArthur seznamoval na internetových seznamkách, přičemž s řadou z nich se před jejich samotnou vraždou opakovaně stýkal. Své oběti škrtil nebo rdousil, načež jejich těla rozčtvrtil a ukrýval ve velkých květináčích na jedné za zahrad, o kterou jako krajinář pečoval. Za své zločiny byl v roce 2019 odsouzen k doživotnímu odnětí svobody. Ion Rímaru 13. 8. 2021 Ion Rimaru - rumunský sériový vrah přezdívaný také jako "Upír z Bukurešti ", který v letech 1970-1971 napadl celkem 14 žen, z nichž čtyři zabil a zbytek znásilnil nebo se pokusil zavraždit. Své oběti napadal v ulicích Bukurešti, vždy v nocích, kdy panovalo ošklivé počasí. Zaměřoval se na osamělé ženy, které vždy rychle omráčil, odtáhl na klidnější místo a tam je brutálně sadisticky sexuálně zneužil. Rimaru se mimo jiné na svých obětech dopouštěl i vampírismu a kanibalismu. Za své zločiny byl nakonec popraven. Po jeho popravě vyšlo najevo, že sériovým vrahem byl i jeho otec, Florea Rimaru, který vraždil o téměř tři dekády dříve. Masten a Evans Wanjala 28. 7. 2021 Masten a Evans Wanjala - dva keňští sérioví vrazi, kteří nezávisle na sobě byli aktivní v podobné období. Oba si jako oběti vybírali děti. Masten chlapce ve věku 12-13 let, Evans dívky ve věku 10-15 let. Masten je podezírán z vražd možná až více než 14 dětí, Evans z minimálně 5 vražd. Oba byli dopadeni v červenci 2021 v rozmezí pouhých 3 dní. Evans své oběti unášel na odlehlá místa, kde je poté znásilni a uškrtil. Masten se oběti rovněž unášel, když předtím je byl zvyklý omámit zatím neznámou látkou, rovněž se se u řady obětí dopustil pití jejich krve, než je zavraždil a jejich těla pohodil v houštinách či odpadních stokách . Gennady Mikhasevich 7. 5. 2021 Gennady Mikhasevich - tzv. "Vitebský maniak" či "Vitebský škrtič" je sovětský sériový vrah, který v letech 1971-1985 usmrtil na území dněšního Běloruska nejméně 33 žen. Šlo o sexuálního sériového vraha, který své oběti - mladé ženy, vyhledával poblíž silnic a zastávek, když nejčastěji k tomu využíval svého auta. Většinu obětí znásilnil či s jejich těly nějak sexuálně manipuloval. Své oběti usmrcoval uškrcením či zardoušením, načež jejich mrtvoly ponechával poblíž místa vraždy. Typické pro něj bylo rovněž to, že obětem bral jejich cennosti. Za své zločiny byl nakonec popraven. Charles Sobhraj 2. 4. 2021 (akt. 2. 5. 2023) Charles Sobhraj - tzv. "Had " nebo "Bikini Killer " je sériový vrah, podvodník a zloděj s francouzským občanstvím, který v letech 1972-1976 usmrtil v Indii, Nepálu a Thajsku možná až 24 osob. Ač se Sobhraje podařilo odsoudit pouze za dvě vraždy, byl mu udělen trest doživotního vězení. Mezi ostatními sériovými vrahy Sobhraj vyčnívá zejména svojí schopností vyhnout se spravedlnosti, schopností manipulace s lidmi a talentem k nejrůznějším podvodům. Jeho obětmi se v drtivé většině případů stávaly turisté, jejiž důvěru si Sobhraj dokázal lstí získat, načež je okradl či podvedl. Motivem samotných vražd byla hlavně snaha zbavit se nepohodlných svědků . Mehmet Ali Cayiroglu 11. 3. 2021 Mehmet Ali Çayıroğlu - turecký sériový vrah odsouzený v roce 2021 za pět vražd k několikanásobnému doživotnímu trestu odnětí svobody. Çayıroğlu je zatím spojován s 12 vraždami, ale ne všechny případy zatím došly do stádia obžaloby. Tento sériový vrah, recidivista, útočil na stařší osoby žijící na osamělých místech, poté, co předstíral, že si chce koupit jejich dobytek. Místo toho oběti otrávil nebo omámil, prohledal objekt, ukradnul cennosti a založil požár. Poté ještě ukradl dobytek. Çayıroğlu jakoukoli svou vinu popírá. Mohammad Razi 27. 1. 2021 Mohammad Razi - dvaadvacetiletý Ind, zadržený v prosinci 2020, jenž je podezřelý, ze spáchání nejméně 3 vražd spáchanch v přůběhu roku 2020. Na základě jeho přznání policie věří, že mohl spáchat více než 10 vražd ve městech Grurgram, Dillí a na území státu Bihár. Razi oběti usmrcoval pomocí nože. Útočil na osamělých místech, poté, co s obětmi popíjel alkohol. Nakonec oběti okradl a jejich těla zanechal na místě činu. Jeho motivem bylo podle jeho vlastních slov "pobavení" a touha stát se nebezpečným a známým sériovým vrahem. Anna Marie Hahnová 11. 1. 2021 Anna Marie Hahnová - americká sériová vražedkyně, která v letech 1933 - 1937 pravděpodobně zavraždila nejméně pět mužů, kdy podezřelá byla až z deseti vražd. Modus operandi této pachatelky zahrnoval usmrcení postaršího muže za pomocí jedu, kdy motivem bylo její finanční obohacení. Nakonec byla Hahnová dopadena v roce 1937 a za jednu vraždu odsouzena k trestu smrti na elektrickém křesle. Popravena byla o rok později. Anatoly Slivko 16. 10. 2020 Anatoly Slivko - sovětský sexuální sériový vrah, který v letech 1964-1985 usmrtil 7 chlapců ve věku 11 - 15 let. K tomu více než 30 dalších zneužil. Jeho specifikum bylo zejména to, že své oběti opakovaně škrtil (věšel), aby je pak v následném bezvědomí mohl zneužít. Své činy si většinou fotil a natáčel. Pokud se oběť z bezvědomí neprobrala, Slivko její tělo rozřezal, spálil a následně zakopal v lese, kde ke všem zločinům docházelo. Minimálně v jednom případě Slivko rovněž pil krev jedné ze svých obětí. Za své zločiny byl v roce 1989 popraven. Henri Désiré Landru 30. 7. 2020 Henri Désiré Landru - francouzský sériový vrah, který mezi lety 1915 - 1919 zavraždil 10 žen a jednoho chlapce. Šlo o rafinovaného pachatele, který si oběti pečlivě vybíral a vraždy dlouhodobě plánoval. Jeho typickou obětí byla žena ve středním věku, často movitá, toužící po vztahu. Není jasné, jaký způsob usmrcení Landru používal, neboť těla svých obětí následně čtvrtil a pálil, tedy znemožnil objasnění této skutečnosti. Jeho modus operandi zahrnoval vytypování si oběti skrze seznamku v novinách, dlouhodobější korespondence, ve které sliboval společnou budoucnost, a nakonec vylákání oběti do svého domu. Tam ženy zabil a zbavil se jejich těl. Jeho motivem byl v naprosté většině případů majetkový prospěch. Několik vražd však spáchal zřejmě pouze proto, aby se zbavil nepohodlné osoby. Fritz Honka 26. 5. 2020 Fritz Honka - německý sériový vrah, který mezi mezi lety 1970 - 1974 zavraždil 4 ženy. Šlo o primitivního pachatele, který oběti, postarší příležitostné prostitutky, vraždil ve svém bytě, vždy notně posilněn alkoholem. Šlo o silného alkoholika, který ženy během hádky či sexuálních aktivit uškrtil či zardousil. Honka těla obětí následně skladoval v úložném prostoru svého bytu. Na motivaci se zřemě podílel jak momentální vztek spojený se silnou alkoholovou intoxikací, tak měly vraždy pravděpodobně i sexuální podtext. Honkovo modus operandi zahrnoval vytypování si bezprizorní oběti ve známé hospodě, nalákání na bezplatný alkohol k sobě domů, inotoxikaci oběti, sexuální aktivitu, vykonání vraždy a následné zbavení se těla ve svém bytě. Rodney Alcala 13. 5. 2020 Rodney Alcala - americký sériový vrah odsouzený k trestu smrti za 7 vražd, které spáchal mezi lety 1971 - 1979. Podle některých zdrojů může být tento pachatel zodpovědný za vraždu až více než 100 žen. Šlo o velice inteligentního pachatele, který dokázal své oběti ovládnout, zametat stopy a důmyslně unikat policii. Jeho oběti tvořily mladé ženy a dívky. Alcala trpěl sadismem. , motivace vražd tedy byla sexuálního rázu. Oběti byly nejčastěji surovým způsobem znásilněny a poté uškrceny. Mnoho z žen bylo zavražděno v jejich vlasních domovech. Alcala si stejně jako někteří další sérioví vrazi schovával fotky či jiné drobné předměty svých obětí. Gerald a Charlene Gallego 10. 5. 2020 Gerald a Charlene Gallego - americký pár sériových vrahů, kteří v letech 1978-1980 zavraždili nejméně 10 osob. Vražedný pár byl přezdíván také jako "The Love Slave Killers " nebo "Sex Slave Killers ". Jejich přezdívka plyne z toho, že většinu svých obětí drželi před jejich vraždou i po dobu několika hodin jako sexuální otrokyně a opakovaně je znásilňovali. Ač se na každé z vražd určitým dílem podíleli oba, zabíjel vždy Gerald Gallego. Své oběti nejčastěji omráčil úderem do hlavy a poté buď umlátil, uškrtili či zastřelil. Gerald Gallego byl za své zločiny odsouzen k trestu smrti. Extrémně inteligentní Charlene Gallego strávila za mřížemi pouze 17 let. Carroll Edward Cole 23. 4. 2020 Carroll Cole - americký sériový vrah, odsouzený v roce 1984 k trestu smrti za 16 vražd, který podle svých slov mohl zabít až 35 žen v několika amerických státech. Jako jeden z důvodů, proč vraždil, uváděl, že mu oběti svým chováním připomínaly jeho matku, ke které měl ambivalentní vztah. S naprostou většinou obětí se seznámil v různých barech pod vlivem značné dávky alkoholu. Své oběti nejprve uškrtil, aby měl následně s jejich mrtvolami pohlavní styk. Se svými nekrofilními choutkami zašel tak daleko, že v případě jedné vražd svoji oběť dokonce do jisté míry kanibalizoval. Lao Rongzhi a Fa Ziying 22. 12. 2019 Lao Rongzhi a Fa Ziying - čínský partnerský pár sériových vrahů, který během let 1996 - 1999 ze zištných důvodů brutálně usmrtil nejméně sedm osob. Fa Ziying byl dopaden v roce 1999. Ve stejném roce byl za své činy popraven. Jeho partnerce, Lao Rongzhi, se podařilo před zásahem policie uprchnout a poté se úspěšně skrývala až do listopadu roku 2019, kdy byla zatčena v jednom z obchodních center, kde prodávala hodinky. Nyní (12/2019) čelí obžalobě ze spáchání sedmi vražd. Samuel Little 11. 10. 2019 (akt. 9. 1. 2022) Samuel Little - tzv. "nejplodnější americký sériový vrah", který v 19 státech USA připravil o život téměř 100 žen. Své oběti unášel, brtutálně bil a nakonec uškrtil. Na jeho případu je specifické také to, že ač měl za svůj život kolem 100 záznamů v rejstříku trestů, za vraždu byl odsouzen teprve až po dlouhých 42 letech od spáchání první z nich. Od roku 2014 si odpykával doživotní trest odnětí svobody bez možnosti podmínečného propuštění. V roce 2020 zemřel. Mane Driza 19. 5. 2019 Mane Driza - albánský sériový vrah, který ve třech evropských státech usmrtil celekm pět osob, k tomu nutno připočíst ještě jeden vražedný pokus. Driza se vyznačuje extrémně agresivní a násilnou povahou, kdy ve spáchání vražd vždy vyústila nějaká konfliktní situace v jeho životě. V současnosti si odpykává doživotní trest odnětí svobody ve Velké Británii. Henry Howard Holmes 26. 2. 2018 Americký sériový vrah z konce 19.století, který byl popraven za spáchání jedné vraždy, zavraždil však nejméně devět osob a sám se pak přiznal ke spáchání 27 umýslných usmrcení. Některé zdroje a podezření mu přisuzují dokonce až 200 obětí. Šlo o výrazně psychopatickou osobnost, která se vyznačovala manipulativním chováním, které bylo plné lží, podvodů a dalších antisociálních projevů. Ve známost pak vešel především svým podivným domem přezdívaným "Hrad", ve kterém několik ze svých vražd spáchal, a který je opředen mnoha mýty a polopravdami. Joachim Kroll 6. 10. 2014 Německý sériový vrah, který sužoval mezi lety 1955-1976 oblast (asi 60km okruh) kolem Duisburgu v Západním Německu. Tento muž během více než 20ti let pravděpodobně usmrtil nejméně 14 lidí, ač byl odsouzen "pouze" za 8 vražd a jeden vražedný pokus. Skutečný počet jeho obětí však může být ještě vyšší. V důsledku jeho jednání navíc přišli o život i dva muži, kteří spáchali sebevraždu, poté co byli podezřelí z některých jeho zločinů. Jack Unterweger 11. 7. 2014 Rakouský básník, novinář, spisovatel, dramatik, celebrita….ale především taktéž sériový vrah. Dokonce nejproduktivnější rakouský sériový vrah v historii, jenž má na svědomí nejméně deset, pravděpodobně však dvanáct, a možná dokonce i třináct a více zmařených lidských životů. Jde o sexuálního sériového vraha. Jeho oběťmi se stávaly v drtivé většině prostitutky. Poté co byl odsouzen k doživotnímu vězení, spáchal v roce 1994 sebevraždu Anatoly Onoprienko 7. 6. 2014 Ukrajinský sériový vrah zodpovědný za usmrcení nejméně 52 osob. Devět z nich zavraždil v roce 1989, zbývajících 43 mezi lety 1995-1996. Svojí destruktivitou, krutostí a používáním upilované, dvouhlavňové brokovnice si vysloužil přezdívku "Terminátor" . Jeho nejčastěji použitý modus operandi: útok na osamocený dům, usmrcení všech obyvatel, krádež cenných předmětů a následné zapálení budovy. Při útocích neušetřil nikoho. Zabíjel muže, ženy, děti i náhodné svědky. Richard Ramirez 29. 4. 2012 Americký sériový vrah, který v letech 1984-1985 usmrtil kolem Los Angeles a San Franciska nejméně 14 osob. Mezi ostatními sériovými vrahy vyčníval zejména svojí nesmírnou brutalitou. Za oběti si vybíral jak muže, tak ženy. Děti, dospělé i seniory. Jeho činy byly pro veřejnost o to děsivější, protože většinou útočil v bytech či domech obětí. Tedy v místech, kde se většina lidí cítí nejbezpečněji... Jack The Stripper 11. 12. 2011 "Jack the Stripper" neboli "Jack Svlékač" je mladším "kolegou" mnohem známějšího sériového vraha přezdívaného "Jack Rozparovač" . Stejně tak jako Jack Rozparovač i on sužoval svými vražednými choutkami ulice Londýna. Stejně tak jako Jack Rozparovač si i on za oběti vybíral prostitutky. Stejně tak jako u Jacka Rozparovače není ani u Jacka Svlékače znám přesný počet obětí. Stejně tak jako Jack Rozparovač nebyl ani on nikdy dopaden... Jerome Brudos 8. 4. 2011 Americký sériový vrah, pro něhož byl typický fetiš na ženské nohy, boty a spodní prádlo. V průběhu 16ti měsíců mezi lety 1968-1969 zavraždil nejméně 4 mladé ženy, které posmrtně zneužil, nafotil a nakonec si z nich ponechal trofej v podobě odříznuté části těla. Za tyto zločiny byl odsouzen k doživotnímu vězení. Lucian Staniak - fact or fiction? 14. 8. 2010 Major Ciznek požádal ředitele klubu o otevření Staniakovi skříňky. V té bylo nalezeno několik nožů na nanášení barvy, dále obrazy, kde bylo nejvíc částí malováno umělcovou oblíbenou červenou barvou a také obraz se jménem „Kruh života“. Obraz byl naprosto výstižný : zobrazoval krávu pojídající květiny, kráva byla požírána vlkem, ten zastřelen myslivcem, myslivec sražen autem řízeným ženou a kruh se uzavíral zobrazením ženy s rozpáraným břichem, z něhož vyrůstal trs květin. John Wayne Gacy 9. 11. 2009 Americký, sexuální sériový vrah, který usmrtil nejméně 33 mladých mužů. Své oběti lákal na alkohol a drogy do svého domu. Když uspěl, získával převahu tím, čemu říkal „trik s pouty“. Bylo to prosté – předváděl, jak šikovně umí uniknout ze zacvaknutých pout, a když si to jiní chtěli vyzkoušet po něm, jednoduše už v želízkách zůstali, vydáni jemu napospas. Následně přivazoval své oběti k jakémusi mučícímu stolu, kde je nakonec uškrtil nebo zardousil. Jejich ostatky pak ve většině případů zakopal v prostorem pod svým domem. Za své zločiny byl popraven. Fred a Rose West 3. 10. 2009 Britský pár sériových vrahů, který má na svědomí nejméně 11 zmařených lidských životů (společně usmrtili 9 osob, každý samostatně pak nejméně 1 osobu). Jejich oběti byly výhradně ženského pohlaví. Motiv činů byl u části obětí sexuální (sloužily páru jako sexuální hračky, které opakovaně znásilňovali a krutě mučili) u zbylých obětí byl motiv zřejmě kombinovaný, kdy převládala snaha zamaskovat předchozí zločiny, či se zbavit nějakým způsobem „nepohodlného“ člověka. Fred West spáchal ve vazbě sebevraždu, Rose West byla odsouzena k doživotnímu vězení. Jeffrey Dahmer 8. 9. 2009 (akt. 1. 9. 2022) Americký sériový vrah, který má na svědomí nejméně 17 obětí. Jelikož šlo sexuálně motivovaného vraha - homosexuála, vybíral si za oběti pouze muže. Mezi jeho úchylky patřila nekrofílie a kanibalismus. Své oběti nejčastěji uspával, poté je zardousil a zneužil. Těla nakonec rozřezal a většiny se zbavil pomocí kyseliny. Některé ostatky si však ponechal a ty následně sloužily buď jako trofeje, nebo je konzumoval. Dahmer byl v roce 1992 odsouzen na doživotí, avšak v roce 1994 byl zabit spoluvězněm . Ivan Milat 4. 9. 2009 Australský sériový vrah, který v letech 1989-1992 unesl, oloupil, zneužil, trýznil a zavraždil minimálně sedm turistů. Mrtvá těla pak pohodil v lese Belanglo jižně od Sydney. Jeho oběťmi byly jak ženy, tak muži. Během let, kdy řádil jako nelítostný vrah, žil tento nebezpečný a agresivní muž naprosto samotářským životem. Milat se nikdy k žádné ze spáchaných vražd nepřiznal a existuje silné podezření, že na svědomí má mnohem více obětí... Albert Fish 27. 8. 2009 Jeden z nejznámějsích amerických sériových vrahů vůbec. Tento muž, známý také jako "The Gray Man " neboli "Šedovlasý muž " usmrtil nejméně 4, pravděpodobně však mnohem více a podle svých slov dokonce až sto malých chlapců a dívek. Charakteristické pro tohoto krutého vraha je, že mimo pedofile trpěl i mnoha dalším sexuálními úchylkami. Mezi ty patří například: sadismus, masochismus, exhibicionismus, voyerismus, koprofagie, ondinismus, orgánový fetišismus a kanibalismus.

Recenze zdařilé knihy "Přísně tajné skandály", která poodhaluje 14 případů české historie, které měly zůstat utajeny. Autor: Jaroslav V. Mareš. Přísně tajné skandály - Jaroslav V. Mareš Interview s autorem! Koupit knihu Koupí knihy z tohoto odkazu podpoříte chod webu Další knihy Název: Přísně tajné skandály Autor: Jaroslav V. Mareš Nakladatelství: Epocha Rok vydání: 2019, 355 stran Vraždy a podvody, pikle a ostudy . Touto mini rýmovačkou by se dal stručně shrnout obsah nejnovější knihy Jaroslava Mareše - „Přísně tajné skandály “. Čtenářům tohoto webu již známý spisovatel, televizní reportér a publicista (interview s ním ZDE ), mimo jiné autor velice úspěšné knihy „Největší záhady kriminalistiky “, se tentokrát vydal opět po stopách událostí české historie, které jsou opředeny nějakým tajemstvím. Ač si čtenář dle názvu knihy a tematickému zaměření tohoto webu může myslet, že spolu nemají zhola nic společného, není to pravda. Ano, kniha je určitě hlavně a především o historii, zejména té, která měla zůstat utajena (a je v tom skvělá), ale naleznout v ní můžete i několik kriminálních (dokonce i vražedných) případů – ať už těch hodně starých, tak i těch relativně novějších. Kniha má celkem 14 kapitol. Zkusíme být konkrétnější a všechny vám krátce představíme. Hned v té první je popsán případ málo známé šlechtičny a vražedkyně, která v 16. století umučila mnoho (zřejmě i desítky) svých poddaných. V další je uveden kuriózní filmový podvod z roku 1961. Po něm následuje kapitola o intrikánovi, který v období těsně po druhé světové válce zřejmě zavraždil několik osob a dokázal obelstít i osoby kolem prezidenta Edvarda Beneše. Další, někdy až neuvěřitelná kapitola, se věnuje „využití psychotroniky pro vojenské účely“ a s tím souvisejícím zpravodajským hrám v období studené války. Následuje kapitola o známém Nikolu Šuhajovi, loupežníkovi z Koločavy. Šestá se věnuje osudu známého českého podvodníka, hochštaplera a hlavně nacistického kolaboranta – Harry Jelínka. Jednou z nejzajímavějších kapitol knihy je pak ta sedmá, která ukazuje, že předlohou známého hraběte Drákuly zřejmě nebyl maďarský vládce Vlad III., ale česká šlechtična Eleanora ze Schwarzenbergu. Následují kapitoly o přestřelce mezi příslušníky SNB a STB v roce 1949 a o sexuálně lačné šlechtičně ze 17. století. Desátá pojednává o tragické havárii v národním podniku Chempharm v Ústí nad Labem, o jejíž prošetření se tehdejší státní úřady moc nesnažily. Další kapitola, asi jedna z nejlepších, pak zmiňuje málo známou odbojovou činnost předsedy protektorátní vlády a hrdiny Aloise Eliáše a dalších osob kolem něj. Dvanáctá kapitola je o skandálním sňatku tvrdohlavého Ferdinanda II. Tyrolského s neurozenou ženou. Předposlední, trochu slabší kapitola, o příčině smrti Bedřicha Smetany a o patálijích, které provázely exhumaci jeho ostatků. A konečně poslední kapitola je o amatérském pokusu o fašistický puč v Brně roku 1933, který vedl tak trochu bláznivý fantasta. Klady? Vše je popsáno velmi čtivě. Autor se pouští do vlastního hodnocení jím zjištěných indicií a často je ve svých komentářích trefný a vtipný. Každé téma je autorem poctivě konzultováno s historiky, případně badately a dalšími povolanými osobami. Velkým kladem je už jen to, že autor vynáší na světlo málo známé, případně neobjasněné a kuriózní události českých dějin. Zápory? Některé kapitoly jsou skvělé, jiné vydařené, ale některé, kterých je naštěstí minimum, se dle našeho názoru přece jen vydařily méně. No a hlavním nedostatkem knihy je to, že někdy jednitlivé případy, resp. kapitoly o nich, přináší zkrátka více otazníků než odpovědí... což ovšem vzhledem tématu titulu, tedy "přísně tajným skandálům", je přeci jen pochopitelné. Tedy knihu jako celek vřele doporučujeme. Zejména milovníkům historie by rozhodně neměla uniknout jejich pozornosti! Hodnocení (1-5 jako ve škole): 2 Komentáře

Recenze knihy "Moudrost psychopatů", která je populární naučnou literaturou v oblasti psychopatologie. Autor: Kevin Dutton. Moudrost psychopatů - Kevin Dutton Koupit knihu Koupí knihy z tohoto odkazu podpoříte chod webu Další knihy Název: Moudrost psychopatů - Svatí, špioni a sérioví vrazi Autor: Kevin Dutton Nakladatelství: Portál Rok vydání: 2019, 315 stran Dnes se podíváme na knihu „Moudrost psychopatů “. Rovnou vám prozradíme, že nejde o úplně typický titul "o sériových vrazích", který byste možná na tomto webu čekali. Jde o populárně naučnou literaturu v oblasti psychologie . Přesto si myslíme, že i tak sem kniha určitě patří, a to už jen z toho důvodu, že je o psychopatech, a jak je známo, naprostá většina sériových vrahů jsou psychopaty (snad až 90-100% z nich). Knihu napsal Kevin Dutton (výzkumný psycholog při univerzitě v Oxfordu a člen Královské lékařské společnosti a Společnosti pro vědecké studium psychopatie), který se v knize pomocí různých studií pouští do zkoumání nitra lidí s touto poruchou osobnosti. Na začátku knihy se Dutton zaobírá tím, které osoby lze vlastně za psychopaty považovat a jak se odlišují od zbytku populace. Nás např. nejvíce zaujala kratičká definice francouzského lékaře z přelomu 18. a 19. století, Phillippe Pinela , který psychopaty označil jako osoby „šílené, avšak bez bláznění “. Autor knihy se dále věnuje vlastnostem, které jsou pro psychopaty příznačné, a mezi které patří například: bezohlednos t , mentální odolnost , charisma , cílevědomost , přesvědčivost až manipulativnost , nebojácnost , akčnost , schopnost maskovat vlastní emoce a chladnokrevnost . Dále se pak pomocí vědeckých výzkumů snaží vyvrátit či potvrzdit některá přesvědčení, která ve společnosti ohledně psychopatů převládají. Vyvrací například to, že osoby mající tuto poruchu osobnosti jsou úplně neteční vůči emocím. Podle autora, pokud jde o emoce, mají spíše „tunelové vidění “. Tedy, pokud se na ně zaměří, mají normální emoční reakci, jestliže se však psychopatický jedinec zaměří na něco jiného, stává se vůči emocím naprosto necitlivý. V poměrně velké čási knihy se pak Dutton snaží vysvětlit to, že není psychopat jako psychopat. Autor zmiňuje různý typy a druhy psychopatů. Asi nejvíce komparuje tzv. funkční psychopaty (např. předseda představenstva firmy, špičkový právník) a kriminálními psychopaty (např. vrah, podvodník). V další části knihy přichází s tezí, že ač obecně kriminalita klesá, sama společnost se stává více psychopatickou. Generaci narozenou po roce 2000 označuje pojmem - „Generace Já “. O psychopatech by se toho dalo napsat ještě mnoho a mnoho, a právě o nich celá kiha je, tedy pojďme již k ní samotné. Jelikož Kevin Dutton téma pojímá opravdu široce a poctivě, čtenář se dozví o desítkách nejrůznějších studií, kdy opomenuty nemohly být, ani poznatky a výzkumy neurologie. Čtenář určitě musí počítat s odbornými termíny hlavně z oblasti psychologie a lékařství. Velké pozitivum knihy lze spatřovat v tom, že autor téma konzultoval s mnoho zajímavými osobnostmi. Pochopitelně jde o řadu předních britských i amerických psychologů, ale v knize se promítnou i další velmi zajímaví lidé. Od špičkového miliardáře – byznysmena, přes bývalého člena britských speciálních jednotek či speciálního agenta FBI, až po návštěvu detenčního centra, kde autor hovoří s nejnebezpečnějšími muži Velké Británie. Co se týká čtivosti, tak kniha zprvu trochu zadrhávala, ale časem nabírala na obrátkách a druhá její polovina se četla skvěle. Co bylo otravné, tak to hlavně poznámkový aparát až konci. Jelikož kniha obsahuje přes 200 poznámek pod čarou, tak na každé dvoustaně přelistovávat kamsi na konec knihy, to nebylo moc praktické. Celkově ohodnotit knihu není úplně snadné. Myslíme, že pro ty, které zajímá psychologie , jde rozhodně o dobrou volbu. Naopak pro ty, kteří například myslí, že se dozví něco o konkrétních sériových vrazích (jak by leckdo mohl usoudit dle přebalu knihy), by mohla být kniha zklamáním. Nakonec tedy hodnotíme za kompromisních, ale v tomto případě přísných 2- . Hodnocení (1-5 jako ve škole): 2- Komentáře

Recenze knihy "Skutečné zločiny na Plzeňsku", která se věnuje čtyřem vražedným případům z Plzeňska, na jejichž objasňování se podílel autor knihy - kriminalista František Müller. Skutečné zločiny na Plzeňsku - František Müller Název: Skutečné zločiny na Plzeňsku Autor: František Müller Nakladatelství: CPress Rok vydání: 2023, 208 stran Recenze: Zatím nenapsána. Knihu "Skutečné zločiny na Plzeňsku " napsal plzeňský kriminalista kpt. František Müller , který v knize líčí okolnosti čtyř nechvalně proslulých západočeských případů i zákulisní detaily z jejich vyšetřování . Dostane se na jak na brutální vraždu seniora , k níž pachatel neměl motiv, tak na kauzu dvou vraždících bratrů bez dřívějšího záznamu v rejstříku trestů, ale i na případ rozčtvrceného muže , jehož tělo vydala řeka. V knize jsou použity autentické výpovědi podezřelých a dalších zainteresovaných osob , tak jak zazněly v průběhu vyšetřování. Hodnocení (1-5 jako ve škole): 1- Koupit knihu Další knihy Koupí z knihy z odkazu podpoříte chod tohoto webu.

Recenze knihy s názvem "Vraždy v pohraničí", o kriminálních případech z let 1927-1956. Autor: Emil Hruška, rok vydání 2018, 210 stran Vraždy v pohraničí - Emil Hruška Koupit knihu Koupí knihy z tohoto odkazu podpoříte chod webu Další knihy Název: Vraždy v pohraničí - kriminální případy z let 1927-1956 Autor: Emil Hruška Nakladatelství: Epocha Rok vydání: 2018, Praha, 210 stran Často se trápíme tím, co zvolit za úvodní věty, aby co nejvíce zaujaly a zároveň shrnuly náš názor na recenzovanou knihu co nejlépe. Pro tentokrát bychom zvolili tuto větu: „Čistá, poctivá a kvalitní práce, která rozhodně potěší, ale zřejmě asi úplně nenadchne. “ Máme na mysli knihu Vraždy v pohraničí , kterou napsal Emil Hruška (právník, novinář, spisovatel a poradce v oblasti EU), a která se věnuje kriminálním případům z českého pohraničí mezi lety 1927 – 1956. Nejprve ve stručnosti naťukneme to, o čem se v knize můžete dočíst. Kniha má dvanáct kapitol a každá z nich obsahuje jeden „hlavní„ vražedný případ. Ve většině kapitol je pak navíc buď stručně popsáno nebo alespoň zmíněno ještě několik dalších krvavých případů či příběhů, které pojí s tím hlavním místo, kde ke zločinům došlo. Nemá cenu vyjmenovávat všech dvanáct zápletek, ale ať nekupujete zajíce v pytli, zmíníme alespoň ty nejzajímavější. Dočtete se tedy např. o lékaři, který v roce 1931 zavraždil svoji manželku kvůli vyplacení pojistky. Dále o tzv. „rozšířené sebevraždě“, kdy dvě ženy mimo sebe usmrtily i tři děti; o nájemné vraždě z roku 1933, jejíž obětí se stal uprchlý německý občan židovského vyznání, jehož smrt jde na vrub nacistickému Německu; o vrahovi četníků, kterému se poměrně dlouhou dobu dařilo unikat spravedlnosti, aby nakonec spáchal sebevraždu; o nevyjasněné smrti amerického pilota v roce 1945 nedaleko Mariánských lázní; nebo také o raritní sebevraždě, která byla fingována jako vražda. Poslední kapitola se pak věnuje záhadnému nálezu 4 kosterních ostatků z doby 2. světové války kousek od Přimdy. Pojďme na hodnocení. Klady? Velká pečlivost a důraz na fakta ze strany autora, přičemž zároveň fakty neunavuje. Případy jsou často popsány do hloubky a jsou podávány v souvislostech. To nás bavilo velice. Řada případů je velice zajímavých a „neokoukaných“, i když jde o případy velice závažné. Zápory? No, vlastně nás nic úplně konkrétního nenapadá. Možná jen to, že některé případy přeci jen byly trochu nevýrazné, respektive až běžné (samozřejmě myšleno v množině vražd) – např. ty s loupežným motivem. Ty čtenář asi v paměti dlouho neudrží. Každopádně knihu můžeme vřele doporučit a v silné konkurenci jí udělujeme slušných 2- . Hodnocení (1-5 jako ve škole): 2-

Detailně zpracovaný, děsivý případ amerického sériového vraha z počátku 19. století, jednoho z nejhorších vrahů vůbec - Alberta Fishe. HOME SÉRIOVÍ VRAZI MASOVÍ VRAZI TOP FILMY/SERIÁLY KRIMI VÍCE Výsledky vyhledávání Více... Albert Fish 27. 8. 2009 Albert Hamilton Fish - jeden z nejznámějších amerických sériových vrahů vůbec. Tento muž, známý také jako "The Gray Man" neboli "Šedovlasý muž" usmrtil nejméně 4, pravděpodobně však mnohem více - podle svých slov dokonce až sto malých chlapců a dívek. Charakteristické pro tohoto krutého vraha je, že mimo pedofile trpěl i mnoha dalším sexuálními úchylkami. Mezi ty patří například: sadismus, masochismus, exhibicionismus, voyerismus, koprofagie, ondinismus, orgánový fetišismus a kanibalismus. Narozen: 19. 5. 1870 Zemřel: 16. 1. 1936 Země: USA Počet obětí: 4 - 100+ Unikal: 15 let Vražedná aktivita: 1919-1932 Přezdívka": The Gray Man", "Werewolf of Wysteria", "Brooklyn Vampire", "The Boogeyman" Pokud se jako čtenáři rozhodnete absolvovat tento článek, měli bychom vás na něj asi nejprve trochu psychicky připravit . Při jeho četbě totiž budete potřebovat nejen velkou dávku otrlosti a silné nervy, ale především silný žaludek . Jistě, pokud to vezmeme čistě z hlediska sexuologie, psychologie a psychiatrie , jde o jeden z nejzajímavějších případů , kdy dotyčný muž lze označit za zcela raritní exemplář , ve kterém se snoubí tak velké množství sexuálních parafilií , že může sloužit jako „skvělý“ studijní materiál a zosobnění slova „perverze “. Když se však na celý případ podíváme z hlediska lidského a trochu si jej zosobníme, bude jen stěží uchopitelné a pochopitelné , čeho všeho je člověk schopný, pro ukojení svých sexuálních pudů, a že se níže popsané události opravdu staly . Článek se totiž věnuje jednomu z nejkrutějších, nejcyničtějších, ale hlavně nejzvrácenějších a nejúchylnějších sériových vrahů všech dob . Dotyčný pachatel nejen, že se nespokojil s mučením některých svých obětí, kterými se stávaly i velmi malé děti, ale na těchto nejzranitelnějších z nás se dokonce nezřídka dopouštěl i kanibalismu a cizí mu nebylo ani to, aby matce jedné ze zavražděných poslal dopis, kde detailně popisoval, jak s její dcerou naložil, a jaký použil při její „přípravě“ recept... Z hlediska normy až neuvěřitelných zločinů obludných kontur a rozměrů, které se v mnohém vymykají dokonce i v kategorii sériových vrahů, se dopustil muž jménem Albert Hamilton Fish. Dětství a mládí Albert Fish se narodil v roce 1870 ve Washingtonu D. C. . Co se týče rodinné anamnézy , lze uvést, že jisté mentální onemocnění či potíže lze vysledovat nejméně ve dvou generacích rodiny Fishových. Dva z Albertových strýců zemřeli v psychiatrických léčebnách - jeden z nich trpěl "náboženskou psychózou". Albertova matka zas trpěla bludy a halucinacemi. Jeden z jeho mladších bratrů byl oligofrenik, který zemřel na hydrocefalitidu, další bratr byl zas alkoholik nejvyššího stupně a jedna ze sester byla dementní… Asi se nebudeme moc daleko od pravdy, když takto geneticky špatně „rozdané karty“ označíme za první z možných kusů skládačky, která nakonec vyústila v zločiny, k nimž se v tomto článku dostaneme. Když bylo Albertovi pět let, zemřel mu otec. Jeho matka musela pracovat, aby uživila dvanáct dětí, a tak se Albert ocitl v sirotčinci. Tam se stal velmi rychle problematickým dítětem. Počurával se, přecpával se jídlem, neustále utíkal. Albert Fish byl často trestán ředitelkou sirotčince, která děti bila na holý zadek. Jenže, co bylo pro jiné trestem, při tom on sám cítil potěšení, tedy tresům se nevyhýbal, ba naopak. Rád se také zúčastňoval trestání jiných dětí. Ostatní sirotci si z Alberta dělali legraci, protože výprask u něj vždycky vyvolal erekci. Sám o svém dětství později vypověděl: „Narodil jsem se 19. května 1870 ve Washingtonu D.C. Bydleli jsme na B Street, NE, mezi 2. a 3.. Můj otec byl kapitán Randall Fish. Byl kapitánem lodi Potomac River, která plula z Washingtonu D. C. do Marshall Hall ve Virginii. Otec zemřel 15. října 1875 ve staré pensylvánské stanici, kde zastřelili prezidenta Garfielda, a mě umístili do sirotčince Sv. Johna ve Washingtonu. Zůstal jsem tam do svých devíti let. Tehdy se to zvrtlo. Byli jsme nemilosrdně bičováni. Viděl jsem chlapce, kteří dělali věci, které dělat neměli. “ Sirotčinec byl jak pro chlapce, tak i dívky a konverzace se v něm často točila kolem sexu. Albert začal velmi brzy onanovat a začali ho přitahovat i ostatní, perverznější sexuální hry. Spolu s kamarády ho napadlo, že zapálí koňský ocas, který předtím polili benzínem. Tyto incidenty dítě velmi poznamenaly, a když ve věku devíti let opouštěl sirotčinec, přitahoval ho sadomasochismus. Což vystihuje jeden z jeho nejznámějších citátů: "Vždycky jsem toužil způsobovat bolest druhým a chtěl jsem, aby mi i oni ubližovali. Celý život jsem miloval všechno, co bolelo. " Když se malý Albert vrátil k matce, prodělal vážný úraz při pádu ze stromu, jenž zanechal trvalé následky. Od té doby cítil závratě, bolesti hlavy a začal koktat. Dál se pomočoval a spolužáci se mu vysmívali. V té době si také změnil křestní jméno a z Hamiltona se stal Albertem , aby se vyhnul výsměšné přezdívce "Ham and Eggs " ("šunka s vejci "). V té době mu jeden ze starších bratrů, který byl námořníkem, ukázal kresby nahých mužů a žen, a vyprávěl mu o svých dobrodružstvích s kanibaly. Alberta to fascinovalo a nutil svého bratra, aby mu tyto historky neustále opakoval. Po škole, kterou Albert dokončil jen s obtížemi, nemohl sehnat kvalifikované zaměstnání. Jako teenager pracoval v obchodě a pak se učil malířem pokojů. Tuto profesi později využil jako část modu operandi, jenž mu umožnil uspokojovat jeho perverzní touhy a zároveň zůstat neodhalen. Albert Fish začal sledovat černou kroniku v novinách a vystřihoval si detailnější články. Po jeho zatčení za vraždu Grace Budd , byla u něj nalezena velká sbírka výstřižků o Fritzovi Haarmanovi , "Řezníkovi z Hannoveru ", což byl německý sériový vrah , kanibal , aktivní mezi lety 1918-1924 . Objevil rovněž spisy Edgara Allana Poea , jejichž stránky byly velmi opotřebované, hlavně kolem povídky Jáma a kyvadlo - což je dlouhé líčení popravy... Je také známo, že jednou navštívil muzeum voskových figurin a byl fascinován lékařským obrazem rozpůleného penisu. Několikrát se do muzea vrátil a trávil celé hodiny před tímto exponátem. V roce 1882 ve věku dvanácti let se Albert Fish seznámil s mladým mužem, který ho vzrušoval tím, že mu vyprávěl o svých dobrodružstvích v nevěstincích. Udržovali spolu homosexuální sadomasochistický vztah . Milenec Alberta nutil pít moč a jíst exkrementy. Když se Albert v roce 1890 usadil v New Yorku , stal se z něj mužský prostitut a víkendy trávil tím, že navštěvoval veřejné lázně nebo koupaliště, aby tam mohl sledovat děti. V té době znásilnil první oběť (jeho první vražda se odehrála údajně až v roce 1919 , kdy ve Wilmingtonu zabil jednoho chlapce - nicméně první prokázané vraždy se dopustil až v roce 1924 ). V roce 1889 se Fish oženil s mladou, devatenáctiletou dívkou, která mu v průběhu manželství porodila šest dětí . Jejich manželství se rozpadlo po dvaceti letech, kdy ho žena opustila kvůli jinému muži. Albert se nestaral o rozvod a ilegálně se oženil ještě třikrát . O své děti se staral a vychovával je sám, i když měl občas velké finanční problémy. V roce 1922 , v padesáti dvou letech, se Albert Fish stal obětí náboženských halucinací . Chvílemi chodil dokola, křičel: „ Jsem Kristus! “ a sebetrýznil se nebo chtěl praktikovat lidské oběti. „ Šťastni jsou ti, kteří vezmou svoje děti a rozbijí jim hlavu kameny. Slyšel jsem hlasy, které mi tohle říkaly. Když jsem nerozuměl, pokoušel jsem se zbytek doplnit četbou bible. Požehnaní jsou lidé, kteří bičují svého syna, aby ho napravili, protože za to bude odměněn. Tahle myšlenka na lidskou oběť ke mně přišla od Abrahama nabízejícího svého syna Izáka. Vždycky jsem věděl, že budu muset také nabídnout dítě jako oběť, abych se potrestal za ohavné skutky a hříchy, které jsem spáchal před očima Boha. Měl jsem vize zmučených těl jako někde v pekle. “ Albert Fish v roce 1903 Mimo šesti dětí měl Fish také pět vnoučat , které miloval, avšak i tato láska byla poznamenána jeho perverzními sklony -viz dopis vnučce- . Při procesu svědčila jedna z vnuček jako svědek obhajoby o různých hrách, jichž se musela na příkaz svého dědečka účastnit spolu se svými bratry a sestrami: „V té době mi bylo dvanáct let a on nás nutil hrát „Buck-Buck, How Many Hands Up“. Vysvlékl se donaha a nechal si jen tmavohnědé spodky. Potom si klekl na všechny čtyři doprostřed pokoje. Dal nám do ruky hůl a museli jsme si mu sednout na záda. Pak jsme mu museli malovat prsty na záda číslo od jedné do deseti. Když ho neuhádl, což se stávalo vždycky, dali jsme mu holí tolik ran, kolik odpovídalo číslu… Maminka se těch her vždycky zúčastňovala. Hráli jsme to každý večer, vždycky skoro hodinu… Taky jsme hrávali „Sack of Potatoes Over“. Zase měl na sobě jenom spodky. Pak jsme mu vylezli na ramena a on nás spouštěl dolů po svých zádech. Cestou jsme ho museli škrabat nehty. Když byla hra u konce, měl vždycky záda úplně rudá. Jednou chtěl, abychom si strkali jehly pod nehty, ale to nás moc bolelo, a tak jsme toho nechali… Když se setmělo a hry byly u konce, vždycky šel na záchod a přinesl roli toaletního papíru. Pak ho uprostřed místnosti zapálil. A tohle dělal každý večer. “ Jiný člen rodiny upřesnil, že stařec spával několik nocí za sebou na koberci v salonu. Když se ho zeptali, proč to dělá, oznámil, že mu to přikázal sv. Jan Křtitel. Aby ukojil Fish své masochistické choutky , ukládal si různé tresty. Bodal se trny růží do přirození a pak jedl okvětní lístky. Také si umístil rybářské háčky a jehly do různých částí těla, především do pánevní oblasti a oblasti kolem genitálií. Po jeho zatčení odhalil rentgen sedmadvacet háčků , z nichž některé byly zapíchnuté do těla už několik let. Některé z nich se nacházely v zónách extrémně nebezpečných pro Fishovo fyzické zdraví. Jeden z jeho synů během procesu oznámil, že další háčky našel schované v knize povídek E. A. Poea , na začátku dobrodružství Artura Gorgona Pyma . Rentgenový snímek pánevní oblasti Alberta Fishe Rodina věděla i o dalších sexuálních perverzitách Fishe. Jeho nejstarší syn o tom svědčil během procesu. V roce 1929, když se vrátil do bytu, o který se dělil se svým otcem, učinil zvláštní objev. Pod kuchyňskou výlevkou našel podomácku vyrobený obušek, který byl ukončen vyčnívajícími hřeby. Když si ho Albert Jr. prohlédl zblízka, našel na něm stopy krve a promluvil si o tom se svým otcem. Ten na jeho dotaz nejdřív odmítl odpovědět, ale když syn na odpovědi trval, nakonec se přiznal: „Používám ho já sám. Občas cítím nezadržitelné chvění, a pokaždé, abych se toho zbavil, mučím se tímhle obuškem. “ Oba muži už o tom nemluvili. Jednoho dne v roce 1934 přistihl svého otce "v akci". Fish stál úplně nahý uprostřed pokoje, jednou rukou onanoval a druhou se bil přes záda okovaným obuškem. Obličej měl splavený potem a krev mu tekla po hýždích dolů. Fishův syn Albert také dosvědčil, že někdy uprostřed noci, v níž byl úplněk, dostával jeho otec nezadržitelnou chuť na syrové maso. Podle Alberta Jr.: „Obličej mu strašně zrudl. Výraz jeho očí působil dojmem, že spatřil něco, z čeho měl strach. Jako kdyby ho někdo pronásledoval. “ Díky tomuto svědectví mu tisk dal přezdívku „Moon Maniac“. Další Fishovou úchylkou bylo rozesílání obscénních dopisů . A. F. si vystřihoval inzeráty z novin, a poté na ně odpovídal velkým množstvím perverzních dopisů, v nichž používal různé pseudonymy. Představoval se jako režisér hollywoodských filmů. Některé z těchto dopisů (zde) se uchovaly v archivu okresu Westchester. Za toto rozesílání obscénních dopisů byl uvězněn na 90 dní ve vězení . Celkem byl Albert Fish v letech 1902 - 1933 zatčen osmkrát . Poprvé za pokus o podvod. Jindy za to, že kradl z pokladny v obchodě, v němž pracoval. Také byl odsouzen kvůli nekrytým šekům. Třikrát pobýval v psychiatrických ústavech . V roce 1930 byl propuštěn z jednoho z nich s diagnózou: „ Není blázen, ani nebezpečný. Jedná se o psychopatickou osobnost, se sexuální charakteristikou. “ Šest měsíců po absolvování léčby byl znovu zatčen - opět kvůli jednomu ze svých dopisů. Když policie tehdy prohledala jeho byt, objevila další dopisy schované pod matrací , dále devítiocasou kočku a mrkev s frankfurtským párkem , který byl v úplném rozkladu a neskutečně zapáchal. Když jeden z policistů zkoumal zblízka mrkev a párek, konstatoval, že obě věci jsou pokryty fekáliemi. Když se na to zeptal starce, dostalo se mu odpovědi: „ Cpu si je do zadku “. Za to byl "odměněn" desetidenním pobytem v psychiatrické léčebně. Případ, kvůli kterému se přišlo na vraždící monstrum A. F., byl případ Grace Budd . 27. května 1928 si osmnáctiletý mladík podal inzerát do nedělního vydání New York World: „Mladý, osmnáctiletý muž by rád pracoval na venkově. Kontaktujte Edwarda Budda , 406 West 15th Street. “ Hned následujícího dne otevřela Delia Budd , Edwardova matka, dveře neznámému staršímu muži, který se představil jako Frank Howard . Rodičům Edwarda Budda řekl, že má farmu na Long Islandu, kde pěstuje hlavně zeleninu a rád by si pohovořil s Edwardem ohledně zaměstnání. Frank Howard nabídl Edwardovi 15 dolarovou týdenní gáži, což chlapec s díky přijal. Navíc chlapci vyplatil zálohu na plat. Když k tomu přičteme mužovo gentlemanské chování, je pochopitelné, že si získal sympatie a důvěru rodičů. V sobotu 2. června si měl Frank Howard vyzvednout Edwarda doma a odvést jej na svoji farmu. Místo toho Buddovi obdrželi ručně psaný vzkaz o Howardově zdržení. O den později se ve dveřích bytu Buddovy rodiny opět objevil onen starý muž se šedivými vlasy a knírem. Přinesl s sebou dary, jahody a čerstvý sýr „ přímo z jeho farmy “. Delia pozvala muže na oběd. Během něj do místnosti vstoupila okouzlující desetiletá holčička Grace Budd , mladší sestra Edwarda Budda. F. Howard jí okamžitě zaregistroval a nemohl z ní spustit oči. Aby si ji získal, podal dívce svou peněženku a vyzval ji, aby spočítala kolik v ní je peněz. Grace mu po chvíli peněženku vrátila s tím, že je v ní je 92 dolarů a 50 centů. Howard ji pochválil a odměnil ji 50 centy na sladkosti. Poté se matce svěřil, že ještě před odjezdem musí zaskočit ke své sestře, na oslavu narozenin jedné ze svých neteří, a požádal Buddovy o dovolení vzít tam s sebou malou Grace. „Miluji děti “ řekl F. H. „a přivedu vám ji zpátky, ještě než se setmí. “ Buddovi váhali, ale nakonec Grace povolili odejít. Paní Budd se ještě pro jistotu zeptala, kde Howardova sestra žije. Načež jí Frank Howard dal adresu. Ten večer již však nebylo po panu Howardovi ani vidu ani slechu . Grace Budd Rodiče samozřejmě zmizení nahlásili, policisté jim však brzy museli sdělit, že adresa, kterou muž vydával za bydliště své sestry, je fiktivní , a že nic z toho co tvrdil nebyla pravda. Policie rozjela standardní vyšetřování. Zjistili, co všechno "F. Howard" řekl Buddovým, vyžádali si fotografii malé Grace, prověřili všechny známé únosce dětí, devianty, mentálně postižené pacienty, ale tento postup nebyl korunován úspěchem. Policie tak rozeslala po svých stanicích letáky s Gracinou fotografií a s popisem pana "Howarda". Tato aktivita spolu s mediální publicitou odstartovala obrovskou vlnu dopisů s množstvím tipů, kde všude prý lidé Grace spatřili. K vyšetřovacímu týmu muselo být přiděleno dalších 20 detektivů, aby prověřili všechny získané informace. Přes všechny tyto „zaručené“ dopisy existovalo několik opravdu seriózních stop. Policie objevila pobočku společnosti Western Union, odkud "Frank Howard" posílal Buddovým vzkaz, plus originální, ručně psanou zprávu. Policie rovněž lokalizovala místo, kde Howard koupil sýr, který rodině daroval. Obě místa se nacházela ve východním Harlemu. Ten se tedy stal klíčovým místem hledání a vyšetřování. Newyorská policie přišla na to, že existuje zhruba rok starý, téměř shodný případ. 11. února 1927 si hrál čtyři roky starý Billy Gaffney na chodbě před svým bytem spolu s o rok mladším sousedem. Dvanáctiletý soused, který zrovna hlídal svojí spící malou sestru, se k nim přidal, ale musel se vrátit, protože slyšel svoji sestru plakat. O pár minut později už hlásil otci mladšího z hochů, že chlapci zmizeli. Po zoufalém hledání našel muž svého syna opuštěného v posledním patře budovy. " Kde je Billy Gaffney ? " zeptal se svého syna. " Odnesl ho ošklivý pán, " odvětil tříletý chlapeček. Muž měl šedivé vlasy a šedivý knír. V červenci roku 1924 si osmiletý Francis McDonell hrál na verandě svého domu na Staten Islandu. Jeho matka seděla opodál, když uviděla uprostřed ulice hubeného staršího muže s šedivými vlasy. Ten, si něco mumlal a neustále svíral a rozevíral ruce v pěst, až nakonec zmizel. Později odpoledne byl tento muž spatřen, jak pozoruje Francise a 4 další chlapce. Szařík zavolal Francise k sobě, ostatní pokračovali ve hře. O pár minut později muž i s chlapcem zmizel. Na Francisovo zmizení se přišlo až u večeře. Jeho otec, policista, zorganizoval rozsáhlé hledání. Tělo chalpce našli v nedalekém lesíku pod větvemi. Bylo hrozivě zbité, oblečení bylo ztrháno z těla a na zadním stehně chyběl kus vyříznutého masa. Hoch byl uškrcen vlastními šlemi. Navíc musel být Francis udeřen tak silně, že policie pochybovala, že toto mohl učinit onen starý muž. Policie došla k závěru, že stařík musel mít komplice. Přes masivní opatření a pátrání policie jako by se "šedovlasý muž" vypařil. I když se detektiv William King , pověřený případem, věnoval zmizení Grace Budd řadu let, vyšetřování výsledky nepřineslo. Nikdo nechápal, proč byla Grace unesena: Buddovi měli tak nízké příjmy, že by nemělo smysl je vydírat a ostatně žádnou žádost o výkupné rodina nedostala. Tisk se k případu pravidelně vracel díky vlně únosů, která zatopila zemi, ale po únosci malé Grace nebylo vidu ani slechu. Až 11. listopadu 1934 , více než šest let po únosu, případ Grace Budd znovu vyletěl na povrch. Její matka , Delia Budd, dostala tento -dopis- . Nikdo nechtěl uvěřit, že dopis je skutečný. Detektiv King nicméně usoudil, že detaily jeho návštěvy u Buddových byly přesné. Rovněž písmo se shodovalo s šest let starým vzkazem z Western Union. Na obálce byla podstatná stopa – drobná písmena N.Y.P.C.B.A. , zkratka Newyorské asociace řidičů. Policie prohlédla ručně psané přihlašovací formuláře členství v této asociaci a hledala stejný typ písma. Detektiv King také požádal všechny členy, aby nahlásili každého, kdo si vzal asociační dopisní papíry, obálky atd. Jeden mladý muž se přiznal, že šest měsíců předtím ukradl několik obálek a hlavičkových papírů a odnesl si je domů. Ale tam také nikdo "Franka Howarda" neznal. Když King znovu vyslechl svědka, ten si vzpomněl na jeden detail: když se stěhoval, nechal obálky na poličce. Když detektivové zkoumali následující nájemníky, přišli na to, že pokoj byl pronajat nějakému starci, jehož popis odpovídal "Franku Howardovi". Muž se zapsal pod jménem Albert H. Fish . Albert Fish však mezitím nájemní byt opustil. Naštěstí řekl majiteli, že čeká šek, a že si pro něj přijde. Detektivu Kingovi už stačilo jen čekat. 13. prosince 1934 přišel onen stařec, aby si vyzvedl svůj šek. Když spatřil detektivy, vytáhl břitvu, ale King mu ji vyrazil z ruky a Albert Fish byl konečně zatčen. Tím bylo ukončeno šestileté hledání vraha. Albert Fish vedle detektiva Williama Kinga Albert Fish skoro okamžitě přiznal, že je "Frank Howard" a zavraždil malou Grace, tím ale jeho doznání nekončilo. Naopak začal odkrývat další, naprosto šokující zločiny. Po zahájení výslechu uvedl, že když zareagoval na inzerát Edwarda Budda, měl být jeho obětí on, ne Grace. Chtěl ho odvést pryč, uříznout mu penis, odejít a nechat ho vykrvácet. Poté co poprvé odešel z Buddovic bytu, šel si koupit nářadí, které je potřeba na usmrcení a naporcování chlapce. Při druhé návštěvě spatřil Gracie a změnil názor. Byla to ona, koho chtěl najednou zabít. Když v neděli 3. června 1928 opustil s Grace byt jejích rodičů, zamířili ruku v ruce ke stanici metra. Cestou se domnělý farmář zastavil u stánku s novinami a vyzvedl si těžký, převázaný balíček, zabalený do tmavohnědého papíru. Poté nasedli muž i holčička do vlaku ve směru okres Westchester . Z nádraží šli pěšky k opuštěnému domu, který stranou od ostatních, blízko lesa na místě zvaném: Wisteria Cottage . Když byli uvnitř, Fish přikázal Grace, aby si šla hrát ven, než přijde sestra. Z okna budovy pak hleděl na Grace, si hrála venku. Svlékl se do naha, rozbalil balík a vyndal z něj to, co později ve svých přiznáních bude nazývat "nástroji pekla ": Pilku, sekáček na maso a dlouhý řeznický nůž. Pak se vyklonil z okna a zavolal na Grace, aby přišla za ním. Wisteria Cottage Wisteria Cottage Později vyprávěl: "Pečlivě jsem zavřel dveře pokoje, dokud nepřišla až nahoru. Pak jsem dveře otevřel. Když viděla, že jsem nahý, chtěla utéct. Chtěla seběhnout po schodech, ale chytil jsem ji. Řekla mi, že to poví mamince. Když jsem ji dostal do pokoje, položil jsem ji na zem na kus plátna, který jsem si připravil. Potom jsem ji vlastníma rukama uškrtil. Klekl jsem si jí na prsa, aby byla rychleji mrtvá. Pak jsem ji svlékl. Vzal jsem nůž a prořízl jsem jí krk. Mezitím jsem jí položil prázdný hrnec pod hlavu. Měla dlouhé vlasy a krev se jí do nich vsákla. Zbytek vytekl do hrnce, kterého jsem se později zbavil. Potom jsem její tělo rozřezal na tři kusy, nejdřív hlavu, pak trup těsně nad pupkem. V lese stál altánek. Byly v něm čisté záchody, v nichž jsem schoval pár bílých botiček a uříznutou hlavu. Ověřil jsem si, že nějaký náhodný příchozí si jich nemůže všimnout. Trup a nohy jsem přibil na dveře a pak jsem je zavřel. Potom jsem si na zahradě umyl ruce... Vrátil jsem se zpátky za čtyři dny. Tělo už začínalo smrdět. Oknem jsem vyhodil oba kusy, které byly v pokoji, pak jsem sešel dolů, sebral jsem je a srovnal k sobě u kamenné zdi za domem. Ale neschovával jsem je. Pak jsem přinesl hlavu, jejíž vlasy už byly ztvrdlé krví a položil jsem ji na stejné místo. Takhle bylo tělo prakticky celé. Pak jsem se vrátil domů. " Když Fish zbavil mrtvolu údů, odřízl část předloktí a pár dalších kousků, které zabalil do kapesníku. Z kapsy saka vyndal vatu, kterou polil benzinem do zapalovače, jenž si přinesl se sebou. Naklonil se dopředu, zastrčil si vatu do konečníku a sirkou ji zapálil. Takovým způsobem dosáhl orgasmu a ejakulace. " Bolest je tak nádherná... Jen kdyby to aspoň tak nebolelo! " - tak zní jedna z pozdějších Fishových citací. Druhý den ráno, po návratu do New Yorku ve svém bytě naporcoval kusy těla a uvařil je. Po devět dní pak jedl různé části těla své oběti. Svému psychiatrovi se později přiznal, že tohle jídlo ho udržovalo ve stavu permanentního vzrušení . Po výslechu položil detektiv King poslední otázku : "Co Vás přimělo udělat takhle hrozný čin? " "Víte, " Fish odpověděl, "nikdy jsem pro to neměl žádný důvod. " Další kriminalista se ho zeptal, proč vlastně psal dopis Delii Budd. "Nevím, měl jsem zrovna psací mánii. " Když policie odjela do Wisteria Cottage a našla zde zbytky těla Grace, Albert Fish postával okolo bez emocí jakéhokoliv druhu. Na opakované otázky ohledně důvodů, které ho vedly k zabití Grace. Fish vysvětloval, že ho zaplavil pocit "krvavé žízně. " Po svém zatčení a po doznání k vraždě Grace Budd, přiznal Albert Fish další spáchané zločiny, ale nemohl specifikovat ani jejich ráz, ani jména obětí. Detektiv William King ho jen ve státě New York podezříval z pěti dalších vražd holčiček: Florence McDonnelt, Barbary Wiles, Sadie Burroughs a Helen Sterler . Pátá oběť, jedenáctiletá Yetta Abramowitz , byla znásilněná, pobodaná a uškrcená na střeše jednoho bytového domu. Předpokládaný vrah Helen Sterler, černošský tulák jménem Lloyd Price, byl zatčen, odsouzen k smrti a popraven, ačkoliv stále tvrdil, že je nevinen. Vyšetřující soudce tvrdil, že Albert Fish zabil šestnáct až sto obětí , s čímž souhlasil i detektiv William King. Psychiatr, který Fishe vyšetřoval, byl přesvědčen, že počet dětí, zavražděných jeho pacientem, by mohl jít až do několika set, možná dokonce až kolem 400 obětí, což by z Fishe udělalo jednoho z nejplodnějších sériových vrahů všech dob. Po nějaké době uviděl jeden svědek v novinách Fishovou fotografii a identifikoval ho jako staříka, kterého viděl, jak se pokoušel unést malého chlapce. Jak se později vysvětlilo, tím malým chlapcem byl Billy Gaffney , o němž byla řeč výše. Během příprav procesu Fish napsal dopis svému obhájci Jamesovi Dempseymu, v němž se přiznal, že 11. února 1927 čtyřletého Billa Gaffneyho zabil . Doznal i to, že pil chlapcovu krev a konzumoval jeho maso. Fish detailně vysvětlil, jak to zařizoval, aby vylákal své malé oběti do sklepů činžáků, v nichž pracoval jako malíř pokojů. Nabízel jim pamlsky nebo drobné peníze. Vždycky je svázal, než je znásilnil a zbil. Někdy je několik dnů za sebou mučil, než je zabil a uřízl jim údy. Někdy jim dával roubík, "ale radši jsem to nedělal, protože se mi líbilo, když jsem je slyšel křičet bolestí. " Další zločin, ke kterému se Albert Fish přiznal, se stal v roce 1910 (jinde 1911). Toho roku se seznámil s devatenáctiletým tulákem Keddenem . Hezkým, ale mentálně retardovaným chlapcem: "Cestoval z jihu nákladním vlakem, který vezl banány. Ve vagónu s ním bylo pět černochů a veškerý čas trávili tím, že se bavili všemi možnými sexuálními aktivitami, hlavně felací a homosexualitou. Seznámil jsem se s ním a vzal si ho domů. Byl pokrytý vším možným hmyzem. Oholil jsem mu všechny chlupy, i ty z podbřišku. Asi dva až tři týdny jsme dělali spoustu sadistických a masochistických věcí. Bičoval mě a hráli jsme erotické hry - otec a syn, profesor a jeho žák. Čural na mě a já jsem jeho čuránky pil nebo jsem jedl jeho exkrementy a pak jsem ho přinutil, aby to dělal také. Naše hry byly čím dál tím sadističtější. Několikrát jsem mu pořezal zadek, abych se napil jeho krve. Jednoho dne jsem ho přivázal na židli a zařídil jsem to tak, aby měl erekci. Pak jsem vzal nůžky a začal jsem mu stříhat penis, ale změnil jsem názor. Chlapec vypadal, že strašně trpí a já jsem nemohl snést jeho pohled plný bolesti. Převázal jsem mu jeho poraněný úd, položil jsem mu na postel deset dolarů a utekl jsem do jiného města. " Když se ho soudní lékař v oboru psychiatrie zeptal, na kolik dětí zaútočil, Albert Fish odpověděl: " Aspoň na sto. " Většina obětí pocházela z nejchudších vrstev . Byly to hlavně černošské děti , protože podle Fishe policie byla v případě jejich zmizení laksní. Několikrát si zaplatil služby jedné dívky, které platil vždy, když mu přivedla malého chlapce. Podle svého vyjádření jezdil po třiadvaceti státech, " od New Yorku po Montanu. A v každém státě jsem měl nějaké dítě. " Někdy musel rychle odjet, protože: " kolem zmizení dětí začaly kolovat řeči. " Dokonce byl několikrát vytěžován, ale nikdy se nestal reálně podezřelým, protože měl " tak nevinný vzhled. " Albert Fish Albert Fish Soudní proces ohledně vraždy Grace Budd začal v pondělí březnu 1935 ve White Plains v New Yorku. Fishův advokát se snažil obhajobu postavit na údajné nepříčetnosti svého mandanta, když později jej označil za "psychiatrický fenomén ". Tato snaha však byla marná a jen o několik dní později, po čtyřhodinovém jednání poroty, byl vynesen verdikt: Albert Fish byl odsouzen k trestu smrti . Fishova reakce byla věrná jeho dosavadnímu způsobu vyjadřování a myšlení: "Jaká to bude radost umřít na elektrickém křesle! To bude úžasné mrazení. Jediné, které jsem ještě nikdy nezkusil. " Pak, po chvilce váhání dodal: "Ale to není dobrý výrok. Víte, já opravdu nejsem duševně zdráv. A moje ubohé děti, co si beze mne počnou? " I přes poslední pokusy o zvrácení verdiktu s poukazem na Fishovo duševní stav byla poprava stanovena na 16. ledna 1936 . Jako poslední jídlo si ve věznici Sing Sing Fish objednal pečené kuře, které mu přinesli vykostěné, aby se vyhnuli všem pokusům o sebevraždu. Několik měsíců předtím si totiž Fish rozřezal zápěstí kostí ze steaku. Ještě před popravou Fish předal svému obhájci dopis, ten však odmítl sdělit obsah novinářům: "Tenhle text nikdy nikomu neukážu. Jsou to nejhnusnější obscénnosti, jaké jsem kdy v životě četl. " Zřízenci věznice připevňují Fishe k elektrickému křeslu Když vězeňský zřízenec zatáhnul za páku a spustil proud, objevil se údajně kolem hlavy odsouzeného mrak kouře, načež došlo ke zkratu, který zřejmě způsobily háčky, které měl Fish zapíchané ve svém těle. Druhý výboj byl již smrtelný. Albert Fish se stal nejstarším popraveným, který byl kdy v Sing Singu exekuován. Případ Alberta Fishe byl pochopitelně předmětem několika dokumentů, když jmenovat lze například "Albert Fish: In Sin He Found Salvation " z roku 2007. O případu byl natočen i povedený, realiti se držící film s názvem "Šedovlasý pán ", který fanouškům true crime žánru můžeme vřele doporučit. DALŠÍ FOTOGRAFIE: To play, press and hold the enter key. To stop, release the enter key. Cannibal 'Albert Fish' Documentary Play Video Fish Watch Now Share Whole Channel This Video Facebook Twitter Pinterest Tumblr Copy Link Link Copied Share Channel Info Close DOKUMENTY: Copyright © 2009-2020 serialkillers.cz Share DALŠÍ PŘÍPAD Komentáře

Recenze výborné knihy "Cesta do temnot", od amerického profilovače a bývalého zvláštního agenta FBI. Autor: John Douglas, Mark Olshaker. Cesta do temnot - John Douglas, Mark Olshaker Koupit knihu Koupí knihy z tohoto odkazu podpoříte chod webu Další knihy Název: Cesta do temnot Autor: John Edward Douglas, Mark Olshaker Nakladatelství: Alpress s.r.o. Rok vydání: 1999, 445 stran Dnes Vám po delší době představíme opět jednu z knih, která od nás dostala nejlepší možné hodnocení, tedy 1! Knihu má na svědomí dvojice amerických autorů. Mark Olshaker (spisovatel a producent) a nikdo jiný než sám John Douglas (legendární bývalý speciální agent FBI a zároveň zakladatel Behaviorální jednotky, která se jako první začala naplno věnovat psychologickému profilování zločinců). K obsahu knihy můžeme prozradit, že první kapitola se věnuje samotnému psychologickému profilování, práci profilovače, analýze místa činu a tomu, co lze z důkazů, modu operandi, atd., vypozorovat a vyvodit. Vše je demonstrováno na mnoha případech z autorovy praxe. Druhá kapitola se zaměřuje na únosy dětí. Tato část se po úvodním popsání klasifikace různých typů únosců, včetně kriminálních příkladů, věnuje především prevenci. Autor tady uvádí řadu doporučení pro rodiče, jaké například mohou přijmout opatření, a jak poučit vlastní děti, aby co nejvíce minimalizovali riziko, že se stanou terčem únosu či zneužívání. Třetí kapitola popisuje případ sexuální vraždy mladé ženy. Autoři případ popsali hodně podrobně. Tedy nezaměřili se jen na samotné vyšetřování ohavného činu, který je zde sám popsán dost detailně, drsně a explicitně, ale popsali i celkový život oběti, její rodinu, osobnost a život pachatele, a také dopady tohoto zločinu na příbuzné oběti i širší veřejnost. Značná část kapitoly se také věnuje právnímu martiriu při výkonu trestu smrti na pachateli oné vraždy. Následující kapitola obsahuje detailní rozbor trojnásobné vraždy a znásilnění ženy a jejích dvou dětí, kdy autor názorně ukazuje možnosti využití a aplikace psychologického profilování na konkrétní případ. V další kapitole je popsán případ amerického sériového vraha z 80. let, kdy byl na dlouhou dobu, za jeden z jeho zločinů, nespravedlivě odsouzen jiný muž. Předposlední kapitola je ukázkou behaviorální analýzy mediálně známé dvojnásobné vraždy z roku 1994, která se do mysli veřejnosti vepsala pod označením „případ O. J. Simpsona“. Závěrečná kapitola pak poodhaluje autorův názor na trestání pachatelů (především sériových sexuálních zločinů) a možnosti, resp. spíše nemožnosti, jejich nápravy. Značná část této kapitoly je také věnována problematice trestu smrti. Toť k obsahu. Zbývá hodnocení. Jak již bylo naznačeno, kniha je speciální už jen tím, že spoluautor John Douglas je jednou z nejpovolanějších osob ohledně tématiky sériových vrahů. Tudíž k tomu má rozhodně co říct! Co dalšího pozitivního? Asi všechno:-) Kniha se skvěle čte a je v ní mnoho ze samotného Johna Douglase! Díky ní se dozvíte některé jeho názory, přečtete si mnoho historek z praxe agenta FBI. Poznáte kolik jej snaha o dopadení nejrůznějších pachatelů stála úsilí, odříkání a dokonce i fyzického zdraví. A jak těžké (nebo možná spíše nemožné) bylo vše skloubit s klasickým rodinným životem. Dalším velkým pozitivem je fakt, že je kruté téma " vražda " zpracováno citlivě. Mnohokrát se zdůrazňuje, že v oblasti vymáhání práva by neměly stát v popředí práva a zájmy pachatelů, ale především práva a zájmy obětí, a tak se k tomu autoři staví. Kniha "Cesta do temnot" je vážně skvělá, věřte nám! Tedy pokud na ní někde v antikvariátu narazíte, neváhejte a pořiďte si ji! Hodnocení (1-5 jako ve škole): 1 Komentáře

Ucelený článek o jednom z prvních novodobých amerických sériových vrahů jménem Henry Howard Holmes neboli Herman Webster Mudgett. Kolik obětí měl na svědomí? HOME SÉRIOVÍ VRAZI MASOVÍ VRAZI TOP FILMY/SERIÁLY KRIMI VÍCE Výsledky vyhledávání Více... Henry Howard Holmes 26. 2. 2018 Henry Howard Holmes - americký sériový vrah z konce 19.století, který byl popraven za spáchání jedné vraždy, zavraždil však nejméně devět osob a sám se pak přiznal ke spáchání 27 umýslných usmrcení. Některé zdroje a podezření mu přisuzují dokonce až 200 obětí. Šlo o výrazně psychopatickou osobnost, která se vyznačovala manipulativním chováním, které bylo plné lží, podvodů a dalších antisociálních projevů. Ve známost pak vešel především svým podivným domem přezdívaným "Hrad", ve kterém několik ze svých vražd spáchal, a který je opředen mnoha mýty a polopravdami. Narozen : 1861 Zemřel : 7. 5. 1896 Země : USA Počet obětí : 9-27+ Unikal :4-8 let Vražedná aktivita :1891-1894 V následujícím článku se budu věnovat muži, který je v mnoha publikacích označován za prvního amerického sériového vraha a někde dokonce za pachatele, který měl ve Spojených státech amerických na svědomí nejvyšší počet obětí. První tvrzení je nepravdivé. Ač jde o prvního poměrně dobře zmapovaného a popsaného amerického sériového vraha, prvenství mezi známými americkými sériovými vrahy drží rodina Benderova a nikdy nedopadený tzv. „vrah služek“. Rovněž tvrzení o tom, že dále uvedený muž zavraždil na území USA nejvíce osob je velice diskutabilní, a jak čtenář sám dále zjistí, toto tvrzení zůstane navždy neověřitelné. Ostatně jak se při sběru podkladů pro zpracování tohoto článku ukázalo, jde o případ, který je opředen mnoha a mnoha legendami, polopravdami, nejasnostmi a někdy přímo fikcemi, které však četností opakování získaly téměř podobu „pravdy“… řeč je o případu Hermana Webstera Mudgetta alias Henry Howard Holmese. Dětství a mládí Herman Webster Mudgett se narodil v zemědělské osadě Gilmanton ve státě New Hampshire roku 1861. Šlo údajně sice o zvláštního, ale za to neobyčejně bystrého chlapce. Měl dva sourozence – bratra a sestru (jinde uvedeno, že šlo o prostřední dítě z 5 sourozenců – 2 sestry, 2 bratři). Jeho otec Levi byl farmář. V některých zdrojích je uvedeno, že šlo o alkoholika, který děti týral, ale v jiných zdrojích je tento fakt naopak důrazně popírán. Nicméně oba rodiče byli metodisté přísní ve výchově. Jako trest za neposlušnost používali jak rákosku, tak třeba i modlitbu, nebo také den bez jídla či den bez mluvení. Mudgett se sám považoval za „maminčina mazánka“. Často se s matkou modlil a celkově jí byl v průběhu dětství poblíž. Mnoho času rovněž trávil sám ve svém pokoji četbou Jules Verna či Edgara Allana Poea, a také vynalézání různých mechanismů a zlepšováků (jak čtenář uvidí, tento talent se později odrazil a byl využit i při vraždění). Mladý Herman měl rovněž zálibu v pitvání a zabíjení zvířat, ale i to některé zdroje opět rozporují. V šestnácti letech ukončil školní docházku a i přes svůj nízký věk se stal učitelem. Nedlouho poté (4. 7. 1878) si vzal svoji první ženu – byla jí Clara A. Lovering . Zprvu byl vztah vášnivý a plný lásky, páru se dokonce roku 1880 narodil syn Robert. Brzy potom však vztah vychladl, až Mudgett nakonec jednoho dne prostě zmizel. (A opět - v dalším zdroji je konec vztahu vysvětlen jinak: Clara od něj údajně odešla sama kvůli jeho násilnému chování a to až před dokončením vysoké školy v roce 1884). Jisté je jediné, že H. W. Mudgett s Clarou Lovering nebyl nikdy oficiálně rozveden. V devatenácti letech, roku 1881, nastoupil mladík na vysokou školu – medicínu. Studium ukončil s celkem průměrným hodnocením v červnu 1884. Po škole pracoval rok jako ředitel základní školy, načež si otevřel vlastní ordinaci. „Zůstal jsem ředitelem rok a odváděl kvalitní a svědomitou práci, za niž jsem obdržel pramálo peněz “, komentoval toto období svými slovy. Ani ve své ordinaci si však nevydělal tolik, aby to uspokojilo jeho představy, a tak Mudgett poprvé v životě (tentokrát se svým bývalým spolužákem) naplánoval složitý pojišťovací podvod. K tomu potřeboval mimo jiné dětské tělo (v té době se rovněž ztratil malý chlapec, kterého předtím viděli v jeho přítomnosti, ale žádné vyšetřování neproběhlo – takže více nechávám na spekulacích čtenářů). Později Mudgett tvrdil, že nakonec od provedení podvodu upustil, nicméně i tak počátkem roku 1886 město Mooers Folk, kde měl svoji ordinaci, urychleně opustil a přesunul se do Filadelfie. I zde se projevil další jeho pozdější typický vzorec chování– majiteli domu, kde přebýval, totiž nezaplatil za nájem. Ve Filadelfii si nějakou dobu nemohl najít vhodné místo a tak na pár dní skončil jako „dozorce“ v ústavu pro choromyslné, načež získal místo v jedné lékárně. Nedlouho poté zemřel chlapec, který si aplikoval lék zakoupený v oné lékárně. Mudgett popřel jakoukoli spojitost s tímto úmrtím, nicméně i tak se teprve po pár měsících od příjezdu, v létě 1886, opět kvapně přesunul. Nejprve do Springfieldu, kde složil zkoušku pro vykonávání profese lékárníka, a nakonec v srpnu roku 1886, ve svých šestadvaceti letech, zakotvil mladý, 173 cm vysoký a 70 kg vážící muž v Chicagu. Někdy v té době se rovněž začal představovat jako H. H. Holmes (zřejmě dle jména nového-nejslavnějšího detektiva, kterého světu představil v témže roce spisovatel A. C. Doyle- jistě řeč je o Sherlocku Holmesovi). Howard Holmes v mládí Chicago V Chicagu mladého, pohledného lékaře s krásnýma modrýma očima zaměstnal prý těžce nemocný doktor Holton jako pomoc ve své lékárně. Poté, co majitel lékárny zemřel, učinil Holmes vdově nabídku, že lékárnu odkoupí a jí nechá bydlet v bytě v patře. Nemalé finanční prostředky ke koupi získal půjčkou, proti které zastavil vybavení a zásoby lékárny. Netrvalo to příliš dlouho a místní paní Holtonovou přestali vídat, což Holmes vysvětloval tím, že odjela do Kalifornie za příbuznými a později uváděl, že se jí tam tak zalíbilo, že už tam zůstala natrvalo. Podle paralel s budoucími událostmi, kdy kolem něj často náhle mizeli lidé, kteří mu byli nějakým způsobem nepohodlní, je naprosto relevantní otázkou, zda už v tomto případě se nedopustil trestného činu vraždy…nicméně, zatím šlo o absolutně anonymního mladého muže ve velkém městě, kterému nebyl důvod nevěřit. K výše popsanému ještě nutno podotknout podstatnou poznámku - podle některých zdrojů je epizoda s Holtonovými nepravda a oba manželé zůstali bydlet v Engelwoodu až do 20. století a Holmese tak dokonce přežili. Neumím pravdivost ani jedné z verzí posoudit, tak uvádím obě varianty. K podobným rozporům se však více vyjádřím v závěru článku. Na toto místo se hodí vložit takovou malou odbočku, která čtenáři trošičku umožní přiblížit Chicago doby konce 19. století. Chicago bylo oficiálně založeno až v roce 1837 (samozřejmě předtím zde nebyla úplná planina, ale vojenská pevnost). V průběhu 19. století se pak stalo město průmyslovým a obchodním centrem středozápadu USA. Historii města velice ovlivnil obrovský požár v roce 1871 , který zničil asi 18 000 budov a bez domova tak skončilo více než 100 000 lidí. Po něm muselo být město takřka celé přebudováno, což poskytnulo mnoho pracovních příležitostí. V roce 1886, kdy do města dorazil Holmes, mělo něco málo pod milion obyvatel. Mety jednoho milionu pak poprvé v historii dosáhlo kolem roku 1890 a stalo se tak druhým největším městem Spojených státu amerických. Co se týče kriminality, tak v roce 1892 došlo v Chicagu v prvním pololetí k cca 800 násilným úmrtím (to znamená asi 4 denně), tedy asi 1600 ročně. Pro srovnání – kolem roku 1990 se počet vražd pohyboval kolem 900-1000 ročně a kolem roku 2010 pak kolem 500. Tedy je možné v tomto směru pozorovat pozitivní trend. Toť ve stručnosti historie města, teď zpět k vyprávění… 28. ledna 1887 si vzal Holmes za manželku Myrtu Z. Belknap , a to i přesto, že byl již pod svým původním jménem Mudgett jednou ženatý. S mladou ženou bydleli v bytě po manželce lékárníka Holtona. Na jaře 1888 se Holmes dozvěděl, že je Myrta těhotná. Myrta Holmese popisovala jako velice ambiciózního člověka, který toužil po tom být bohatý. Rovněž uvedla, že byl laskavý, měl dobré srdce a měl rád děti a zvířata. Také prohlašovala, že nikdy nepil, nekouřil a byl odpůrcem hazardu. Nicméně i přes tuto chválu se v létě roku 1888 přestěhovala ze společného bytu do domu svých rodičů. Holmes jí prý posílal mnoho peněz a pravidelně navštěvoval. Frekvence návštěv se však časem snižovala. Ač s manželkou, se kterou zplodil dceru Lucy, tedy poté již nikdy nebydlel, o rozvod ani jeden z manželů nepožádal. Všimněte si onoho velice kladného hodnocení Holmese ze strany jeho ženy. Okouzlování žen a vůbec přesvědčování kohokoli o čemkoli a úspěšné vzbuzování důvěry, jak sami uvidíte, se potáhne celým jeho případem. Holmes měl totiž, jako mnoho psychopatů, neskutečný talent manipulovat lidmi a přetvařovat se. Nebudu vyjmenovávat, ale podle mnoha a mnoha svědeckých výpovědí byl velice charizmatický, pro ženy pohledný, výřečný a údajně oplýval velkým osobitým kouzlem. Rovněž se choval k lidem povětšinou mile, srdečně a k ženám, které dobýval i velice štědře. I přesto všechno však přeci jen existovali také lidé, na které působil podivně nepříjemným dojmem, který je znepokojoval. Dům alias "Hrad" V létě 1888 koupil Holmes pod falešným jménem H. S. Campbell pozemek, na němž plánoval postavit několika podlažní dům. Šlo o parcelu na roku Šedesátetřetí ulice a Wallace Street. Sám si pak často načrtával a plánoval, jak bude dům vypadat. Dům, který místní později nazývali „hrad “ či „zámek “ měl mít v přízemí prostor k pronájmu pro různé obchody, první a druhé patro pak mělo sloužit jako byty. Holmes rovněž navrhl, že v prvním patře bude tajná místnost, ze které povede dřevěná skluzavka až do sklepa. Dále plánoval, že vedle jeho pracovny v prvním patře by měl být velký zvukotěsný a vzduchotěsný trezor s železnými stěnami potaženými azbestem. V jedné stěně trezoru pak měla být plynová tryska, kterou by ovládal ze své pracovny. Budova také měla mít dva sklepy, jeden horní a pod ním ještě tajný sklep. Jednou z klíčových součástí budovy měla být také velká pec, umístěná ve sklepě budovy. Měla být asi dva a půl metru hluboká, metr široká a metr vysoká. Rovněž měla být schopná vyvinout žár šestnáct set stupňů a další požadovanou funkcí bylo, že měla eliminovat zápach v ní spálených věcí…. Půdorys druhého patra Holmesova domu V různých zdrojích je budově věnováno mnoho a mnoho prostoru. Je třeba možné se dočíst, že ve sklepě byl i středověký skřipec a další mučicí nástroje, že v budově byly falešné podlahy, schodiště, která nikam nevedla a dokonce i místnost, kde ze zdí hořáky plivali oheň…. No, domnívám se, že je to trochu přitažené za vlasy. Mimo to, co je uvedeno v předchozím odstavci se z důvěryhodných zdrojů podařilo dohledat jen to, že skutečně některé místnosti byly bez oken a některé byly tajné (do nich údajně Holmes schovával před věřiteli nábytek a materiál, který nezaplatil), plus chodby a schodiště byli stavěny do podivných úhlů a v třípodlažní budově bylo možná „ až příliš dveří “, takže některé mohly být falešné. Ale v případě dalších a dalších podivností a mučicích nástrojů, které jsou zmiňovány hlavně v méně kvalitních zdrojích, jde zřejmě o fikci. "Hrad" H. H. Holmese Podvodník Holmesovi bylo jasné, že i když lékárna prosperuje, na tak velkou stavbu, jakou plánoval, nebude mít dostatek prostředků. Vymyslel si tedy podvod, jak výdaje podstatně snížit. Prostřednictvím inzerátu v novinách sháněl muže na stavbu. Ty pak, když si po čase přišli pro výplatu, propustil bez vyplacení mzdy s tím, že jejich práce je špatně odvedena. Stavba tak měla obrovskou fluktuaci a postupovala pomalu, za to však s mnohem nižšími náklady a podstatnou výhodou bylo i to, že žádný z dělníků neznal celé „tajemství“ budovy. Jeden z dělníků o Holmesovi později vypověděl: „Dělal jsem pro něj sotva dva dny, když ke mně přišel a zeptal se mě, jestli ta zedničina není moc těžká práce. Potom mi položil otázku, jestli bych si nechtěl vydělat snadnějším způsobem, a já mu samozřejmě řekl, že jo. O pár dnů později ke mně přistoupil, ukázal dolů do sklepa a řekl: Vidíš toho chlapíka dole? To je můj švagr – nemá mě rád a já jeho také ne. Určitě by pro tebe nebylo těžké upustit mu při práci kámen na hlavu. Dám ti padesát dolarů, když to uděláš. “ K tomu dělník vypověděl, že nejvíc ho šokoval způsob, jakým se ho Holmes zeptal. Prý to vyznělo, jako by se ho přítel ptal na naprosto běžnou věc. Dělník mu nevyhověl a brzy na to pro Holmse pracovat přestal. V květnu 1890 byla budova již téměř hotová. V přízemí bylo místo pro 5 obchodů. V prvním patře bylo 35 místností, druhé pak dalších 36. Měsíc předtím, než se do budovy Holmes přestěhoval, prodal původní lékárnu s tím, že kupce ujistil, že v okolí není žádná konkurence, načež si jen přes ulici ve své budově otevřel novou. Budovu a novou lékárnu vybavil nábytkem a zařízením pořízeným na úvěr, který nesplácel. Když přišli nervózní věřitelé, odkázal je s klidem na majitele budovy, kterým byl fiktivní H. S. Campbell. Navíc byl Holmes enormně výřečný, přesvědčivý a milý. Dokázal tedy věřitele uklidnit, že vše bude v pořádku a vyhnul se tak mnohým žalobám. A když přeci jen některého z věřitelů neobměkčil a ten hodlal podniknout právní kroky, vyplatil jej Holmes hotovostí z dalších svých podniků (nájem bytů, obchodů, tržby z lékárny a později i z rozesílání léků poštou – asi nemusím dodávat, že léky byly rovněž „podvodné“, tedy naprosto neúčinné). Někdy v té době rovněž Holmes oslovil s nabídkou ženu, která mu prala prádlo. Řekl jí, že jí zaplatí 6000 dolarů, když uzavře životní pojistku na 10 000 a jeho určí příjemcem pojistného. Vysvětlil to tím, že po její smrti on získá navíc 4 000, ale do té doby ona bude mít 6000 (což byla v té době opravdu velká suma). Žena o nabídce vážně uvažovala, nicméně když ji Holmes opakovaně přesvědčoval, že z něj nemusí mít žádný strach, naopak jí to vyděsilo a od nabídky couvnula. V roce 1891, se začalo blížit zahájení Světové kolumbovské výstavy (o ní trochu podrobněji pojednám později). Holmse tehdy napadl dobrý podnikatelský záměr, přebudovat byty na pokoje a proměnit tak budovu v hotel. Na ten pak hodlal uzavřít vysokou pojistku proti vyhoření a po skončení výstavy chtěl budovu zapálit, čímž by nejen vyinkasoval obrovskou sumu, ale rovněž zničil řadu důkazů o tom, co se v budově odehrávalo. K přestavbě opět využil trik s nevyplácením mezd najatým dělníkům. Jako prevenci proti drobným potížím si pak předcházel místní policisty, které hostil šálky kávy, jídlem a doutníky zdarma. Díl 2 Podvodník a vrah V průběhu roku 1891 navštívil rodinu Holmesovi manželky její prastrýc. Jelikož nebyl vůbec chudý, Holmes vycítil příležitost. Byl k němu nesmírně milý a v domě rodičů Myrty, kde jeho manželka už třetí rok spolu s jejich dítětem bydlela, se začal opět objevovat častěji. Po krátkém čase si od manželčina prastrýce půjčil 2 500 dolarů, které měli sloužit na stavbu domečku, kde by spolu manželský pár konečně bydlel. Když směnku obdržel a vrátil se s ní do Chicaga, zfalšoval podpis a vystavil další na totožnou částku. Pár týdnů na to pozval Holmes Myrtina prastrýce na prohlídku svého hotelu. Při ní ho několikrát lákal (dokonce přímo naléhal) na prohlídku střechy, ze které je prý výborný výhled. Prastrýc Belknap to však opakovaně odmítal. Na podvod s padělanou směnkou se zanedlouho přišlo, ale Belknap dal na Holmesovo přesvědčování a omluvy a přehlédl to, i když už mu pak nikdy nevěřil. Když později vyšly najevo Holmesovy zločiny, uvedl: „Kdybych s prohlídkou střechy souhlasil, ten podvod by mu prošel, protože bych tu už nebyl a nemohl ho odhalit. Já ale odmítl, protože se bojím výšek. “ Po této příhodě se Holmes v domě, kde bydlela jeho manželka Myrta, opět objevoval méně a méně často. V průběhu roku 1891 do života Holmese vstoupili rovněž další lidé, které nelze pominout. Část jeho lékárny totiž pronajal klenotníkovi jménem Icilius Conner . Spolu se svojí manželkou Julií , osmiletou dcerou Perlou a osmnáctiletou sestrou Gertrudou se pochopitelně nastěhovali do prvního patra „hradu“, aby to měli do svého obchůdku co nejblíže. Holmes byl nadšen tím, že obě ženy byly pohledné a zejména mladší Gertrudě se začal dvořit. Po nějakém čase však Gertruda bratrovi oznámila, že v domě už nezůstane ani jednu noc a okamžitě se hodlá přestěhovat. Tak se také stalo, i když sama se odmítla komukoli svěřit o důvodu tohoto odchodu. Nedlouho poté pak zemřela na nevyléčitelnou nemoc a své tajemství si tak vzala do hrobu. Po čase se začalo proslýchat, že Holmes má poměr s Connerovo manželkou Julií. Conner tomu nicméně nepřikládal žádnou váhu a dokonce po Holmesově nabídce odkoupil celou lékárnu, což považoval za nadmíru výhodný obchod. Když však přišli první věřitelé, kteří důrazně požadovali uhrazení splátek za celé vybavení obchodu a lékárny, na které Holmesovi půjčili, brzy pochopil, že posouzení výhodnosti obchodu podcenil. Když se k tomu přidaly hádky s manželkou a konečně si připustil, že má asi s Holmesem doopravdy poměr, rozhodl se pro odchod. Manželce naposledy nabídnul, že pokud půjde s ním, na vše zapomene a setrvá s ní ve vztahu i nadále. Ta to ale odmítla a zůstala i s dcerou bydlet v „hradu“. Po rozvodu Julie a Icilia Connerových rázem Holmesův zájem o již dobytou ženu odpadl a spolu se svou dcerou se mu staly spíše přítěží. Ještě než se posunu v příběhu dál, popíši jednu zajímavou příhodu, která se vztahuje k výše popsané době. Jednoho dne totiž Holmes Icilia Connera požádal, aby ho zavřel do jeho trezoru a přiložil ucho na zdířku a poslouchal, zda-li něco uslyší. Holmes uvnitř trezoru ze všech sil řval, ale Icilius prý slyšel jen slabý zvuk. Poté si role prohodili a zavřený v trezoru byl on, zatímco Holmes měl poslouchat. Později o tomto Conner prohlásil: “Vůbec se mi to nelíbilo! “ Ale nad smyslem zvukotěsného trezoru se onoho dne vůbec nepozastavil. V listopadu 1891 Julie Conner Holmesovi oznámila, že je těhotná. Ten ji slíbil svatbu, ale pouze za podmínky, že podstoupí potrat, který on jako lékař sám provede. Ujistil Julii, že ji samozřejmě uspí a ona vůbec nic nepocítí a probudí se stejně zdravá jako je nyní, jen bez plodu, který v sobě nosí. Potrat se měl konat v předvečer Božího hodu (tedy 24. prosince 1891). Julie s dcerou Perlou již v průběhu prosince přislíbily na Boží hod návštěvu přátelům z prvního parta „hradu“. Ten den však nikdo do bytu manželů Crowových nepřišel. Když se pak Crowovi Holmese ptali, kde dívka s matkou je, odpověděl jim, že odjely za příbuznými do Davenportu o den dříve, ale zapomněly jim to říct. Julii a Perlu Conner již nikdy, nikdo živé nespatřil. Za příbuznými do Davenportu nedorazily… Když se do jejich bytu v prvním poschodí přistěhovali noví nájemníci, byt prý byl plný osobních předmětů a oblečení předchozích nájemníků. Vypadalo to prý jako by si žena s dcerou jen na chvilku odskočily. Holmes to vysvětloval tím, že Juliina sestra vážně onemocněla a ony tak odjely náhle, a jelikož byly dobře zaopatřené, nebylo potřeba balit si věci. Později přišel s historkou, že do Davenportu v Iowě sice za příbuznými odjely, ale jen na oko a skutečně prý měly namířeno jinam, aby žena zmátla bývalého manžela… Čtenáři již je asi jasné, že šlo o dvojnásobnou vraždu na těhotné ženě a její osmileté dceři. Toto tvrzení mimo dalších důkazů, o kterých se ještě později zmíním, podporuje navíc fakt, že ihned po Vánocích Holmes požádal o pomoc svého ověřeného spolupracovníka, který uměl odstranit měkké tkáně z kostry mrtvol a ty pak seskládat tak, aby byly použitelné pro potřeby výuky. Jelikož v té době byl v celých Spojených státech amerických velký nedostatek takových koster a byl tedy po nich „hlad“, napadl Holmese další výnosný byznys. Když spolupracovník jménem Chappell přišel do místnosti v prvním patře Holmesovy budovy, uviděl na stole ženské tělo. To bylo kompletně stažené z kůže a na několika místech byly navíc odstraněny větší kusy masa. Chappell odvedl svoji práci, za niž mu Holmes hotově zaplatil. Nakonec pachatel sestavenou kostru své oběti obratem prodal za mnohonásobně vyšší sumu jednomu chicagskému lékařskému ústavu. Tajemný "Hrad" a H. H. Holmes V první polovině roku 1892 se Holmes přes svého blízkého spolupracovníka Benjamina Pitezela seznámil s krásnou čtyřiadvacetiletou dívkou jménem Emeline Cigrand . Té nabídl pozici své osobní asistentky za velkorysý plat, což ona s vděkem přijala. Netrvalo to dlouho a oba mladí lidé se sblížili. V říjnu roku 1892 pak Holmes inteligentní blonďatou dívku požádal o ruku. Láska však netrvala dlouho. Když Emeline v prosinci téhož roku přišla za svými blízkými přáteli, manželi Lawrencovými, aby jim předala vánoční dárek, uvedla, že na Vánoce odjíždí za rodinou do Indiany a šlo vycítit, že city k jejímu dříve „dokonalému lékaři“ ochladly. „Již nějakou dobu se mi zdálo, že se city slečny Cigrand vůči Holmesovi měnily. Ve světle následujících událostí věřím tomu, že do jisté míry odhalila jeho skutečnou povahu a rozhodla se ho opustit. “, uvedla později její přítelkyně. Rovněž se proslýchalo, že snad měla samotná Emeline Holmesovi svěřit své úspory ve výši 800 dolarů, které se on rozhodně nesnažil rychle splatit, jak sliboval. Každopádně faktem je to, že úzký kontakt slečny Cigrands manželi Lawrencovými bez varování a rozloučení ustal. Zprvu byli Lawrencovi uraženi, ale po čase dostali o mladou dívku strach a domáhali se tak vysvětlení od Holmese. Ten jim sdělil, že Emeline odjela, aby se vdala. Po čase, když naléhání paní Lawrenc neutichalo, jí předložil svatební oznámení psané na psacím stroji, což však bylo v té době „neobyčejně obyčejné“ a paní Lawrenc pojala silné podezření. (Detailní plánování potvrzuje to, že stejné oznámení později obdrželi i příbuzní Emeline Cigrand a obálky byly skutečně nadepsány její rukou…ovšem bylo před Vánoci, Holmes tak pravděpodobně využil příležitosti a nadepsané obálky na vánoční přání naplnil jiným obsahem). Manželé Lawrencovi tak „odjezd“ slečny Emeline začali považovat za zmizení. Když navíc uvážili, že den poté co jí viděli naposledy, prý Holmes za pomocí dvou mužů snášel asi metr a půl dlouhé a očividně těžké zavazadlo, nabyli přesvědčení, že Holmes dívku zavraždil. Na policii však nešli. Na policii nešli ani rodiče mladé dívky, i když ta jim psala pravidelně 3 krát týdně což najednou to ustalo. Rodiče to připisovali tomu, že se dcera se svým novým manželem uvedeným na svatebním oznámení přestěhovala do Evropy a tam tragicky zahynula a on neznal jejich adresu. Dalším střípkem do mozaiky, která napovídá, že šlo o další vraždu, bylo to, že Holmes 2. 1. 1893 opět využil pomoc svého spolupracovníka Chappella a zaslal mu ženské tělo, jehož horní polovina těla byla téměř zbavena masa. Kostru pak prodal lékařské koleji v Chicagu. Světová výstava Zde považuji za dobré, na chvíli si trochu odpočinout od osoby H. H. Holmese. To proto, že jsem se ve vyprávění posunul do roku 1893 a tento rok pro Chicago, a nejen Chicago, znamenal především pořadatelství Světové výstavy, které se rovněž říkalo Světová kolumbovská výstava , neboť se konala u příležitosti 400. výročí od objevení Ameriky Kryštofem Kolumbem. O co vůbec šlo? Jednalo se o předchůdce dnešního Expa neboli světové výstavy průmyslu a kultury, kde se jednotlivé zúčastněné země představují světu. Že šlo o velkolepou událost, dokazuje fakt, že Světovou výstavu v roce 1893 (World’s Columbian Exposition 1893 nebo také The Chicago World’s Fair ) navštívilo přes 27 milionů lidí! Což v době, kdy si o přepravě pomocí letadel lidstvo zatím mohlo nechat jen zdát, a chápání vzdáleností a spotřeba času k jejich překonávání spadala do jiné dimenze než dnes, bylo opravdu hodně! Ve snaze přiblížení čtenáři tuto dobu zkusím stručně zmínit, některé exponáty oné výstavy. Návštěvníci měli například možnost poprvé vidět „pohyblivé obrázky“ – tedy předchůdce pozdějších filmů. Také mohli zapnout a rozepnout první zip, tedy vynález o třídu méně technicky náročný, nicméně takový, bez kterého si dnes oblečení jen těžko dokážeme představit. Dále byla na výstavě k vidění první kuchyně kompletně napájená elektřinou a to včetně elektrické myčky na nádobí. Což je v ostrém kontrastu nejen se zmíněným vynálezem zipu, ale i s tím, že pro mnohé návštěvníky výstavy to bylo úplně poprvé, co se s elektřinou v životě vůbec setkali! Návštěvníci zde také mohli poprvé slyšet živou hudbu přenášenou dálkovým telefonickým spojením z New Yorku, svézt se na obřím „ruském“ kole nebo vidět exotické pavilony, kam byli převezeni domorodci z afrických kmenů či jiných vzdálených končin světa včetně fauny a flory. Z pohledu dneška jsem si neodpustil tuto malou odbočku, aby čtenáři umožnila trochu nasát dobu, ve které se popisovaný případ odehrává a nehleděl tak na vše současným pohledem. Světová Kolumbovská výstava Chicago 1893 Zpět k Holmesovi. Pro něj byl rok 1893 především ve znamení zvyšujícího se tlaku ze strany nespokojených věřitelů (v té době již vlastnil i druhý, menší dům, kde bydlela jeho manželka Myrta a dcera Lucy – za práci a materiál opět většině dělníků nezaplatil). Rovněž rodiny Cigrand a Conner si najali soukromé detektivy, aby našli jejich dcery. Někdy v té době se Holmes seznámil s pětadvacetiletou Minnie R. Williams . Ta sice nebyla tak krásná jako jeho předchozí známosti, měla však jednu nespornou přednost – v roce 1886 zdědila pozemky v hodnotě mezi 50 000 – 100 000 dolary! To samozřejmě Holmese zaujalo. V řádu měsíců ženu, která údajně nebyla ani nejbystřejší, požádal o ruku. Nasliboval jí cestu do Evropy, pěkný dům, lekce malování, děti…ale nejprve požadoval, aby vyřešily finanční záležitosti. Při té příležitosti jí doporučil převod jejího pozemku na jistého Alexandera Bonda, což ovšem bylo jen jedno z jeho falešných jmen (těch používal za celý svůj život opravdu mnoho, takže se je pro přehlednost článku ani nesnažím příliš uvádět). K převodu pozemku skutečně v dubnu roku 1893 došlo. Ke zmíněné svatbě také, jenže jelikož již Holmes ženatý byl, svatba byla jen fingovaným divadlem pro zamilovanou a důvěřivou Minnie. Určité obavy a pochybnosti nad úmysly a převodem pozemků vyslovila pouze Minniina sestra Anna. Holmes jí tedy pozval na Světovou výstavu, aby všechny její obavy vyvrátil. Do té doby sepro jistotu rozhodl s tímto majetkem nic nepodnikat. 30. 4. 1893 Holmes otevřel svůj drobně přestavěný „hrad“ pod názvem Hotel Světové výstavy . Na tomto místě, jako již několikrát, si neodpustím malou vsuvku, jelikož jsem nalezl jisté indicie, které zpochybňují to, že by byla někdy hotelová část „hradu“ skutečně oficiálně otevřena a provozována. Nicméně v tomto případě jsem se rozhodl držet svého hlavního zdroje. Takže… po zahájení výstavy začali chodit první zájemci. Ačkoli hotel rozhodně nebyl plný, majitel téměř všechny mužské zájemce odmítal s odkazem na naplněnou kapacitu. Ubytovával pouze ženy – nejlépe ty krásné! Toto jednání se nápadně podobá a lze v něm najít mnoho paralel se svědectvími z doby, o pár let dříve, kdy bylo prý v jeho prosperující lékárně možno vypozorovat jednu zvláštnost. Totiž, Holmes zaměstnával téměř výhradně mladé a atraktivní dívky, které najímal jako příručí a tyto ženy prý měly někdy ve zvyku naprosto nečekané odjíždět, přičemž občas dokonce nechávaly své osobní věci ve svých pokojích. Vůbec celý jeho život se nesl ve znamení posedlosti mladými, krásnými ženami a jejich dobýváním. Holmes si tedy provoz hotelu velice užíval a rád si s ubytovanými ženami povídal, dotýkal se jich, byl pozorný, zkrátka flirtoval. A opět se stávalo, že občas některá z návštěvnic opustila hotel bez předchozího ohlášení a nechala za sebou dluh a jemu to nikterak nevadilo. Jednou z Holmesovy restaurace například zmizela servírka, aniž by bylo pro její odchod rozumné vysvětlení. Nato zmizela Holmesova stenografka J. Thompson, po ní ubytovaná E. Steward a nenadále se vytratil i lékař, který měl v budově pronajatou jednu místnost… a tak dále. Asi odtud pramení odhady, které Holmesovy přičítají až 200 možných obětí!!! Ano, až 200, což je číslo hrozivě vysoké, až neuvěřitelné, ale vzhledem k tomu, že měl ve sklepě svého hotelu vlastně malé krematorium těžko říct…. Navíc mu jistě nahrával i fakt, že v Chicagu té doby nebylo zmizení nic neobvyklého. Naopak! V jednu dobu pracovala na případech pohřešovaných osob téměř polovina všech detektivů! Nicméně jediné jisté, co se počtu obětí týká, je, že se přesný počet již nikdy nedozvíme… Další indicií, která podporuje domněnky a mnoha obětech, bylo svědectví muže jménem Erickson, který Holmesovi prodával chloroform. Tento muž později uvedl: „Někdy jsem mu ho prodal devětkrát nebo desetkrát týdně, pokaždé ve velkém množství. Několikrát jsem se ho zeptal, na co ho používá, ale vždy jsem od něj dostal nějakou neuspokojivou odpověď. Nakonec jsem mu ho odmítl prodat, dokud mi nedá nějaké jednoznačné vysvětlení. Vyjádřil jsem obavy, že ho používá k něčemu nekalému. “ Holmes tedy nakonec prodejci řekl, že chloroform používá na vědecké pokusy. Když se však po nějaké době prodejce optal, jak pokračují pokusy, Holmes jen nechápavě koukal a řekl, že žádné neprovádí. Různé chemikálie, především právě chloroform a louh, byly také v Holmesově budově často cítit. Rovněž bylo časté, že po chodbách byl cítit zápach nespáleného plynu. Ale obyvatelé a hosté hotelu si to vysvětlovali tím, že je v přízemí přece lékárna, tak zápach chemikálií je asi z ní a ohledně plynu předpokládali nějaký problém s potrubím. Zpět do děje roku 1893, doby po otevření Hotelu světové výstavy. Minnie Williams „manželova“ (uvozovky uvádím, protože stále byl oficiálně ženatý s Myrtou Z. Belknap) výše popsaná slabost pro mladé krásky samozřejmě neunikla. Začala tak být velice žárlivá a neustále se Holmese držela. Tomu to velmi překáželo a tak se rozhodl najmout byt daleko od hotelu, s tím, že jako manželé potřebují pro bydlení příhodnější místo. Do nového bytu se tak nastěhovali 1. 6. 1893. V červnu roku 1893 rovněž přijela na Holmesovo pozvání podezíravá Anna Williams , sestra jeho nejnovější partnerky Minnie. Holmes se o obě příkladně staral. Dělal jim průvodce výstavou, skládal lichotky, kupoval dárky…. až se Annina podezření, že si její sestru bere jen pro peníze, nadobro vytratila. Vše pak korunoval pozváním obou žen na velký, dlouhý výlet po Spojených státech amerických a Evropě. Obě ženy byly přímo nadšené! Anna dokonce napsala domů dopis, že jí Harry Gordon (jeho další krycí jméno, pod kterým vystupoval) říká, že má velký talent a pokud se to potvrdí, zůstane možná studovat umění v Londýně či Paříži a rovněž dodala, že se o obě Harry finančně postará, tak si doma nemusí dělat starosti…no pěkné plány, chce se dodat. H. H. Holmes si již také připravoval plán, nicméně úplně jiný a výše popsané jen zapadalo do jeho alibi. V den odjezdu byl s Annou dopoledne sám ve své kanceláři, zatímco Minnie se v jejich bytě balila a připravovala na cestu. Holmes jakoby mimochodem požádal Annu, aby mu skočila pro nějaké lejstro do trezoru. Vzápětí přiskočil ke dveřím a přibouchl je! Anna byla vyděšená a bušila na dveře, volala o pomoc a poslouchala, ale nikdo se neozýval. Holmes nějakou dobu poslouchal s uchem na dveřích její hrůzu a trápení, a když křik a vzlyky ustaly, pustil tryskou do trezoru plyn…Nutno podotknout, že výše popsaný průběh vraždy není nijak doložen, jelikož vraždě byly přítomny pouze dvě osoby – vrah a oběť - a faktem je pouze to, že Holmes onu vraždu spáchal, ovšem popis je s ohledem na osobnost Holmese a důkazy velice pravděpodobný, a proto jsem jej do článku z mého hlavního zdroje přejal. Poté se Holmes vydal do bytu, který obýval s Minnie Williams a řekl jí, že sestra na ně čeká v jeho hotelu a že se vydají za ní. Rovněž Minnie Williams už nikdy, nikdo živou nespatřili. Pozdější vyšetřování ukázalo, že 7. 7. 1893 sdělil Holmes dopisem pod falešným jménem Harry Gordon, že byt již se svojí „manželkou“ nepotřebují. V tu samou noc požádal svého známého, který se živil stěhováním, o pomoc. Podivné bylo, že stěhování se mělo konat v noci - prý kvůli zvědavým sousedům. Předmětem byla těžká podlouhlá dřevěná krabice zhruba o velikosti rakve, kterou měl stěhovák doručit pravděpodobně na adresu Ch. Chappella (dříve zmíněného muže, který dokázal odstranit měkké tkáně z kostry a tu pak sestavit). Pár dní poté daroval manželce svého nejbližšího spolupracovníka Benjamina Pitezela ženské šaty, které prý patřily jeho sestřenici slečně Miniie Williams spolu se dvěma kufry s monogramem " M.R.W ".. Holmesovo štěstí a bezúhonnost se však již chýlily ke konci... Díl 3 Smyčka se utahuje Ani ne měsíc poté se Holmes začal na veřejnosti objevovat s další mladou ženou. Byla jí třiadvacetiletá Georgiana Yoke, prodavačka, se kterou se seznámil dříve toho roku. Podle osvědčeného receptu jí zprvu byl ochotný snést modré z nebe a zahrnoval ji spoustou dárků. Opět ji brzy požádal o ruku a ona jako několik předchozích žen souhlasila a stala se tak jeho třetí manželkou. Nicméně v tu dobu byl již tlak věřitelů a soukromých detektivů, které si nezávisle na sobě najaly rodiny Cardiganova, Connerova a nově i Williamsova téměř neúnosný. Holmes tak vycítil, že je potřeba zmizet. V srpnu 1893 zapálil horní patro hotelu, a i když škody byly nepatrné, požadoval 6 000 dolarů. Pojišťovna vyslala svého vyšetřovatele a ten pojal podezření, že jde o podvod. Jeho šetření mělo také za následek sjednocení věřitelů, kteří na podzim 1893 vymysleli lest a prostřednictvím právníka Holmese pozvali na jednání. Holmes očekával, že půjde o jednání pouze mezi ním a jedním právníkem, ale když na schůzku dorazil, čekal ho tam nejen on, ale celkem 20 věřitelů s jejich právníky a také policejní detektiv. Věřitelé požadovali okamžité zatčení Holmese, protože jim celkově dlužil přes 50 000 dolarů. Nicméně Holmes se rozplakal a začal se hluboce omlouvat a rovněž věřitelům nabídl určitou dohodu, o níž se právníci věřitelů nebyli schopni dohodnout a tak poslali Holmese během vyjednávání do jiné místnosti. Když se přeci jen shodnuli, že nabídku odmítnou a budou trvat na zatčení, zjistili, že Holmes mezitím utekl. Po této události Holmes se svým již jmenovaným nejbližším spolupracovníkem Benjaminem Pitezelem přesídlil postupně do Fort Worthu v Texasu, potom do St. Louis a nakonec do Filadelfie. Tam vymámil z jedné pojišťovny částku ve výši 10 000 dolarů, právě za smrt Bena Pitezela. Pojišťovna si najala Pinkertonovu soukromou detektivní agenturu, neboť v tomto případě tušila pojišťovací podvod a domnívala se, že jde jen o fingované úmrtí. Pinkertonovi detektivové Holmese vypátrali v prosinci 1894 v Bostonu a nechali ho policií zatknout. Holmes se k podvodu s fingovanou smrtí přiznal – ovšem během vyšetřování začalo vyplývat, že smrt Benjamina Pitezela zřejmě nebyla fingovaná, jak pojišťovna předpokládala, ale skutečná! A nejhorší na celé situaci bylo zjištění, že mimo Pitezela zmizely rovněž tři z jeho pěti dětí! Alice, Nellie, Howard . Pohřešování dětí či trestné činy na dětech jsou vždy velmi citlivé téma a nejinak tomu bylo na konci 19. století, a tak byl případem nezvěstných dětí pověřen jeden z nejlepších filadelfských detektivů - Frank Geyer . Kriminalista se tedy nejprve vydal do věznice Moyamensing, vyslechnout Holmese, který zde byl ve vazbě. Holmes popřel jakoukoli spojitost se zmizením dětí a vyslovil se v tom směru, že děti naposledy viděl živé, když se chystaly s jistou ženou jménem Minnie Williams odcestovat na místo, kde se skrýval jejich otec zapletený do pojišťovacího podvodu. K pojišťovacímu podvodu vypověděl, že si obstaral tělo, které se podobalo Pitezelovi. To pak naaranžoval tak, aby to vypadalo, že muž zemřel nešťastnou náhodou při výbuchu. Pro ten účel tělo polil rozpouštědlem a zapálil. Poté jej umístil na podlahu na slunce, aby se rychleji rozložilo. Podle Geyera byl Holmes v komunikaci mrštný a velmi výřečný. Uměl prý výborně a barvitě lhát. Rovněž se uměl dobře přetvařovat, aby navodil dojem důvěry hodnosti. Pro tyto účely dovedl třeba i ve vhodnou chvíli působit velice rozrušeně a roztřeseným hlasem se slzami na krajíčku emotivně vyprávět či se omlouvat. Frank Geyer Po nálezu ohořelého těla a v něm ztotožnění B. Pitezela, vyšlo najevo, že Holmes po jeho vraždě odjel zpět do St. Louis, kde zrovna žila Pitezelova rodina. Tam přesvědčil manželku spolupracovníka, aby mohl vzít tři z jejich dětí na místo, kde se údajně otec skrývá. Šlo o patnáctiletou Alicii , jedenáctiletou Nellie a osmiletého Howarda . Děti psali domů matce skoro každý den, ovšem dopisy předané Holmesovi on nikdy neposlal a byly nalezeny po jeho zatčení v jeho plechové krabici. Holmes nicméně detektivovi i přes toto zjištění tvrdil, že děti jsou opravdu v Londýně u Minnie Williams, ale ani Scotland Yard je nebyl schopný vypátrat. V červnu roku 1895 tak začal detektiv Geyer za pomoci nalezených dopisů psaných dětmi s detailním pátráním. Alice Pietzel Nellie Pietzel Howard Pietzel Pátrání jej zavedlo do několika měst a hotelů, kde býval Holmes většinou pod různými falešnými jmény s dětmi ubytován. Holmes si rovněž pronajímal domy, kde pak bydlel jen pár dní, než se vypařil. Setření nakonec ukázalo, že v posledním městě, ze kterého se děti snažily napsat své matce, byl Detroit. Šokující bylo zjištění, že úplně ve stejný čas (říjen 1894) Holmes do Detroitu poslal i naprosto vystrašenou matku Carrie Pitezel !!! Detektiv Geyer k tomu uvedl: „Takže když toto ubohé děvče psalo své babičce a stěžovalo si na rýmu, posílalo vzkaz své matce, že potřebuje silnější a pohodlnější oblečení, a chtělo mít u sebe malého Whartona, aby jí rychleji utekl čas – když tato znavená, opuštěná, uplakaná dívka psala tento list, její matka, sestra a tolik postrádaný Wharton od ní byli deset minut daleko a tak tomu bylo dalších pět dní! “ Toto vše zařídil samozřejmě Holmes, který se v té době přesouval se třemi skupinami lidí (Pitezelovi děti + jeho třetí manželka + manželka B. Pitezela se zbývajícími svými dětmi), aniž ony skupiny o sobě navzájem věděly. Manipulování lidmi ze strany Holmese nemělo hranic! Holmes si ve vazební cele ukracoval čas psaním svých pamětí a „manifestu“ na očištění, který hodlal knižně vydat. „ Ta obrovská potupa pramenící z pocitu, že jsem vězeň, mne zabíjí víc než veškeré nepohodlí, jež musím snášet “, zapsal například do svých memoárů. O potupě, kterou měl na mysli nespravedlivé věznění, nemohla být ani řeč. Rovněž o nepohodlí by se dalo polemizovat, neboť za peníze si do vazební věznice nechával donášet jak jídlo, tak noviny a časopisy zvenčí. V nich si rád četl o své stoupající celonárodní slávě a neúspěšném pátrání po nezvěstných třech dětech, které tisk přitahovalo. Jindy si zapsal: „ Dokud jsem takto pod zámkem, nebudu jíst žádné maso “, nebo také: „ Od devíti do dvanácti a od dvou do čtyř se po šest dnů v týdnu budu věnovat svým starým lékařským knihám a dalším disciplínám z dob studií, jmenovitě stenografii, franštině a němčině. “ V dalším zápisku se věnoval návštěvě své manželky: „ Trpěla, a i když se to přede mnou hrdinně snažila skrýt, nebylo to k ničemu. Po několika minutách jsem se s ní musel rozloučit a věděl jsem, že odchází do světa s přetěžkým břemenem, což mi působilo větší utrpení, než kdyby mi zemřel někdo blízký. Dokud si nebudu jist, že je v bezpečí před vším nebezpečenstvím a veškerými útrapami, bude pro mne každý den živoucí smrtí. “ Z výše uvedených úryvků je patrné, že Holmes psal „paměti“ za účelem naklonění si veřejnosti na svoji stranu a přesvědčení co největšího počtu lidí o své nevinně a dobrotě. V tomto smyslu neváhal zaslat dopis ani Carrie Pitezel , což ve vztahu k tomu, co vyšlo najevo později je hodně mrazivé čtení. V dopisu zaznělo: „ Na děti jsem dával pozor, jako by byly moje vlastní, a znáte mne dost dobře na to, abyste mne posoudila lépe než někdo cizí. Ben mi nikdy nic neprovedl ani já jemu – jsme si bližší než bratři. Nikdy jsme se nepohádali. Znamenal pro mne příliš mnoho, než abych ho zabil, i kdybych k tomu měl důvod. A pokud jde o děti, nikdy neuvěřím, že byste si mohla myslet – dokud mi to nepovíte do očí -, že jsou mrtvé nebo že jsem učinil cokoli, abych je odklidil z cesty. Znáte mne dobře: dokážete si představit, že bych zabil malé, nevinné děti, zvláště když jsem neměl žádný motiv? “ Odhalení Vyšetřování pokračovalo dál, až zarputilého Geyera dovedlo do jednoho domu v Torontu , který si Holmes pod falešným jménem pronajal. Svědek (soused), uvedl, že ho nový nájemník zaujal tím, že si přivezl jen minimum nábytku, za to přijel s neobvykle velkým kufrem. Jednoho dne se u něj ukázal, aby jej požádal o půjčení lopaty, aby si ve sklepě mohl vykopat díru na skladování brambor. Lopatu druhého dne vrátil, následujícího dne si prý odvezl kufr a pak ho soused již nikdy nespatřil. Šlo o dům v samotném srdci Toronta. Detektivovi samozřejmě historka s půjčením lopaty přišla náramně zajímavá a hned následujícího dne se několik policistů vydalo do sklepa. Tam po vykopání několika centimetrů zeminy ucítili hrozný zápach…. Děti byly zakopány bez šatů. Ve sklepě byly nalezeny mrtvolky Nellie a Alice Pitezel , obě těla již byla v pokročilém stádiu rozkladu. Nellie měla navíc amputované nohy, jichž se Holmes zbavil úmyslně, aby ztížil identifikaci, neboť dívka měla tělesnou anomálii tzv. „koňskou nohu“. Lékař nezjistil na ostatcích známky násilí a Holmes dívky pravděpodobně zavraždil prostřednictvím plynu zavedeného otvorem do onoho velkého kufru. Ten se totiž policistům podařilo vypátrat a ve víku objevili vyvrtaný otvor provizorně zalepený páskou. Bratra dívek, osmiletého Howarda se však zatím nalézt nepodařilo. A všichni včetně detektiva Geyera doufali, že alespoň on je naživu a Holmes ho dal do některého z ústavů, což se dle dosavadního vyšetřování jevilo jako jedna z variant. Reakce Holmese na nález dívčích těl byla v duchu jeho sepisovaných memoárů a dosavadních tvrzení. Údajně byl zprávou šokován a následně si zapsal, že je přesvědčen, že děti zavraždila nebo k tomu dala pokyn Minnie Williamsová. „Nedokázal jsem článek dočíst a místo toho jsem si vybavil, jak na mne hleděly ty jejich tvářičky, když jsem je ve spěchu opouštěl – znovu jsem ucítil nesmělé polibky oněch nevinných dětí a uslyšel jejich srdečné loučení. Uvědomil jsem si, že na mne dolehlo další břímě, jež si s sebou ponesu po zbytek života… “, zapsal si doslova. Poté uzavřel dohodu s jedním novinářem na otisknutí části jeho memoárů v novinách a také na vydání a prodeji knihy. V dopisech novináři dokonce dával marketingové rady, jak dosáhnout většího prodeje knihy. Na posledních stránkách z onoho sepsaného materiálu, který byl opravdu v průběhu soudního procesu zveřejněn, stálo: „Na závěr bych rád řekl, že jsem zcela obyčejným člověkem, co do tělesné zdatnosti a rozumových schopností dokonce podprůměrným, a naplánovat a uskutečnit takové množství špatností, jež jsou mi přisuzovány, by bylo nad mé síly. “ Ale zpět k vyšetřování. Nález dětských ostatků vyvolal v celé zemi obrovský rozruch a zájem. Objev mrtvol samozřejmě nezapříčinil jen zájem ze strany médi í a veřejnosti, ale způsobil i zájem o osobu H. H. Holmese ze strany policie, která se na něho detailněji zaměřila! 19. 7. 1895 tak pak konečně vstoupila do jeho pověstného chicagského „hradu“. Druhé patro bylo takřka bez zajímavostí, nacházely se zde jen malé hotelové pokoje. První patro už bylo přinejmenším zvláštní. Mimo dalších hotelových pokojů se zde totiž nacházely i pokoje bez oken se zvukotěsnými dveřmi. Policii rovněž zaujal velký trezor s železnými stěnami. V něm nalezli trysku, jejíž funkcí bylo vpouštět do trezoru plyn. Přívodní ventil se pak nacházel v Holmesově kanceláři. V trezoru byl na kovové zdi patrný otisk ženského chodidla, který dle policie zřejmě patřil ženě, která se zde udusila – Emeline Cigrand . Nejhorší nálezy pak na policisty čekaly ve sklepení domu. Nálezy nebudu blíže rozvádět, jen vyjmenuji: nádrž s kyselinou, osmi žebry a částí lebky, hromada nehašeného vápna, velká pec, pitevní stůl potřísněný krví, zčásti spálené střevíce s vysokými podpatky, žebra z těla dítěte, několik obratlů, kost z nohy, jedna lopatka, zčásti spálené kusy oblečení (mužské i ženské), v rouře od pece uvízlé lidské vlasy, část řetízku. Dále policie našla dvě jámy, ve kterých byly lidské ostatky – ty podle vyjádření policie nejspíš patřily Minnie a Anně Williams . Což je trochu rozpor s již uvedeným, neboť po jejich vraždě Holmes údajně minimálně jedno tělo nechal spolupracovníkem Chappellem zbavit měkkých tkání a kostru prodal. Ale uvědomme si, že na konci 19. století žádná z moderních metod identifikace neznámé mrtvoly (např. metoda superprojekce či analýza DNA) neexistovala, takže policistům byla k dispozici hlavně dedukce, různá svědectví a využití omezených poznatků lékařské vědy a ne vše šlo tedy s jistotou potvrdit či vyvrátit. Za pomoci zmíněného Ch. Chappella pak ve sklepě policisté také nalezli tajnou místnost, kde muž pomáhal z těl odstraňovat měkké tkáně. Od aktuálních vlastníků si pak policie vyžádala 4 kostry. Ohledně dětských kosterních ostatků se detektivové nejprve domnívali, že jde o části těla malého, stále ještě pohřešovaného Howarda, ale zkoumání ukázalo, že jde o kosti dívky, takže policisté usoudili, že patří nejspíše malé Perle Conner . Tedy stále zůstávala alespoň malá naděje, že bratr 2 zavražděných holčiček je někde přeci jen živý… Dům by byl dozajista dál podrobně prohledáván a zkoumán, ale ani ne měsíc poté, co do něj vtrhnuli policisté, v noci z 14. na 15. 8. 1895 vyhořel (někde uvedeno, že do základů, jinde, že budova požár ustála a zbourána byla až v roce 1938)! Ač hasiči byli přesvědčení,že jde o žhářství a úmyslný požár, nikdo nikdy zatčen nebyl. Kdo a proč Holmesův hotel, nazývaný „hrad“, zapálil tak zůstalo navždy další nerozřešenou záhadou. Houževnatý a cílevědomý detektiv Geyer nakonec po několika dalších měsících odhalil i osud osmiletého Howarda Pitezela. Ten však byl, jak už čtenář možná tuší, bohužel taktéž tragický. Když stopy detektiva dovedly do města Irvington poblíž Indianapolisu, narazil na muže, který tvrdil, že Holmesovi v říjnu roku 1894 pronajal jeden z domů. Další svědek uvedl, že Holmesovi pomáhal instalovat do domu velká kamna na dřevo. Když pak detektiv o necelý rok později, tedy v srpnu 1895 prosíval popel z kamen, nalezl lidské zuby, kus čelisti a pouze zčásti spálené vnitřní lidské orgány. V popelu se našli rovněž nedokonale spálené části oděvu oběti. Když policisté ukázali Carrie Pitezel část bundy a špendlík do vázanky, s nejhlubším zármutkem a definitivní ztrátou naděje potvrdila, že patřili jejímu malému synovi Howardovi . Soudní proces Dne 12. 9. 1895 před velkou porotou ve Filadelfii zazněla obžaloba Holmese z vraždy Benjamina Pitezela . V Indianapolis pak přibyla obžaloba z vraždy Howarda Pitezela a porota v Torontu měla rozhodnout o obžalobě z vražd dívek Alice a Nellie Pitezel . Pro odsouzení k trestu smrti stačila vina v jediném případě. Mudgett alias Holmes stanul před soudem na podzim roku 1895, jak už bylo napsáno, nejprve ve Filadelfii za vraždu B. Pitezela. Soudce bohužel prokurátorovi neumožnil přednést všechny důkazy a svědky, které chtěl, ale připustil pouze svědky a důkazy přímo související s vraždou B. Pitezela. Tím vlastně zapříčinil, jak čtenář dále uvidí, že spousta detailů o všech Holmesových zločinech zůstala navždy zapomenuta a neprošetřena. Holmes působil u soudu naprosto klidně a bez jakýchkoli emocí. Novinář z jednoho filadelfského listu uvedl: „Zapisoval si poznámky tak netečným způsobem, jako by seděl ve své pracovně a psal obchodní dopis. “ Obžalovaný se rovněž po jednom obzvlášť nechutném a děsivém svědectví lékaře, který mrtvolu zabitého ohledával, postavil a pronesl: „Žádám, aby soud vyhlásil dostatečně dlouhou přestávku na oběd. “ Nakonec v závěrečné řeči před plnou soudní síní prokurátor George Graham prohlásil, že Holmes je „nejnebezpečnějším člověkem na světě “ a požadoval trest smrti. Porota ho záhy poté shledala vinným a soudce skutečně vyřkl rozsudek trest smrti oběšením, což potvrdil i odvolací soud. Vzhledem k nejvyššímu možnému udělenému trestu již další soudní procesy kvůli ekonomickému hledisku neproběhly, proto, jak už sem uvedl, zůstalo mnoho svědectví a podrobností ohledně spáchaných zločinů ztraceno v historii. Zajímavé nicméně bylo to, že když již bylo jasné, že Holmes bude popraven, o jeho tělo (především mozek) rychle projevilo zájem několik lékařských institutů a sbírek. Nicméně Holmes pitvu i vše ostatní rezolutně zamítnul a svým právníkům dokonce nadiktoval, jak přesně má být pohřben. Po svém odsouzení už Holmes nezpochybňoval svoji vinu a během čekání na popravu se doznal ke spáchání 27 vražd !!! Nicméně písemné doznání údajně bylo směsicí pravdy i lží. Některé fakta totiž odpovídala nalezeným důkazům, ale na druhou stranu Holmes se doznával i k zavraždění lidí, kteří byli stále naživu. Přesvědčivý byl však minimálně jeho popis vraždy dvou děvčátek Pitezelových. Potvrdil, že dívky do kufru zavřel a do víka vyvrtal otvor. Dál budu citovat přímo Holmese: „Nechal jsem je tam do doby, než se vrátím a z plezíru je zabiji. V 17:00 jsem si od souseda vypůjčil rýč a zastavil se u paní Pitezelové v hotelu. Nato jsem se vrátil do svého hotelu, navečeřel jsem se a v 19:00 jsem se vrátil do domu, kde byly děti uvězněné, a ukončil jsem jejich život tak, že jsem na kufr napojil plyn. Potom jsem kufr otevřel a uvnitř jsem uviděl jejich zčernalé a pokřivené tvářičky. Nato jsem vykopal mělké hroby ve sklepě domu. “ Pokud tedy uvěříme této části doznání, znamenalo by to, že i v Torontu cestoval minimálně se dvěma skupinami, které o sobě neměli tušení! Tedy oněmi dětmi+ matkou dětí -paní Pitezel. K vraždě jejího manžela ve svém doznání uvedl: „Nechť všichni vědí, že od první hodiny, co jsme se znali, dokonce ještě předtím, než jsem věděl, že má rodinu, jež později mé krvelačnosti dopřála další oběti, jsem ho hodlal zabít. “ A mezi jeho nejznámější výroky ze zmíněného doznání pak patří tato věta: „Od narození v sobě nosím ďábla. S tím, že jsem vrah, jsem nemohl nic dělat, stejně jako básník není s to umlčet svou inspiraci “ 7. 5. 1896 se v 10:13 otevřelo propadlo a Holmes byl oběšen. Těsně před smrtí prý se prý vrah na svého popravčího, který vypadal nervózně, usmál a pronesl: „Dejte si na čas, starý brachu. “ No i přesto se podle řady zdrojů poprava nepovedla a provaz odsouzenému nesrazil vaz, jak by správně měl, ale Holmese uškrtil, což trvalo prý dlouhé minuty. Také není bez zajímavosti, že Holmes byl údajně velkým oblíbencem dozorců, neboť byl prý okouzlující. Tedy dokázal manipulovat a klamat lidi opravdu až úplně do své smrti. Nakonec byl Holmes pohřben v okresu Delaware na hřbitově Svatého Kříže skutečně dle svých přání. Tedy do rakve, která byla zalita cementem. Rakev pak byla umístěna do hrobu, který byl rovněž vyplněn cementem. Na jeho hrobě však není umístěn žádný náhrobek či cokoli co by neslo jeho jméno a samotný hrob je pak umístěn pod travnatou plochou mezi jinými hroby. Závěr Zprvu jsem chtěl předchozím odstavcem skončit, ale ještě bych rád pár věcí okomentoval a vysvětlil. V prvé řadě asi nezaznělo, proč vlastně H. H. Holmes vraždil??? No tak v některých případech se to samo nabízí - zbavoval se nepohodlných osob. Například milenky Julie Conner, kdy si nepřál břímě v podobě nechtěného dítěte, u sester Williams zas usiloval o zahlazení podvodu s převodem pozemků a u B. Pitezela se prostřednictvím jeho smrti pokoušel vymámit peníze z pojišťovny. Nicméně například při vraždě dětí Pitezelových žádný objektivní důvod k jejich zabití neměl. Tedy je nutno dojít k závěru, že ho vraždění rovněž bavilo a vzrušovaly ho pocity s ním spojené. Uspokojovala ho moc nad životem jiných. Což ostatně on sám ve svých pozdějších tvrzeních připouštěl. Tedy pokud bych měl Holmese zařadit do kategorií podle motivů (Holmes/DeBurger), šlo by ho zařadit jak do kategorie „comfort serial killer “, tak i „power and control serial killer “, ale asi dokonce i do kategorie "thrill killer ", což je označení pro množinu sériových vrahů, kteří zabíjejí v touze zažít extrémní zážitek, adrenalin, nebezpečí, atd, což lze v Holmesově jednání také někdy pozorovat. Jak už jsem v úvodu a několikrát v průběhu článku zmínil, případ je opředen mnoha polopravdami či dokonce fikcemi. Snažil jsem se trochu pátrat a vyhodnocovat nalezené informace, bohužel s pomocí pouze sekundárních zdrojů, navíc po více než 100 letech to není dost dobře možné. Ostatně v USA v roce 2017 vyšla kniha s názvem H.H. Holmes: The True History of the White City Devil , ve které se autor snažil právě o to, oprostit případ od fám a fikcí, které se na něj v průběhu 20. století nabalily. Tuto knihu jsem však neměl přitvorbě článku k dispozici, tak uvidíme později, nakolik se stejná snaha povedla mne. Případně je vždy možnost článek aktualizovat a upravit. Jisté je, že se již nikdo, nikdy nedopátrá, kolik obětí měl H. H. Holmes ve skutečnosti na svědomí. Často uváděných až 200 obětí se mi zdá (a nejen mě, ale i jiným zdrojům) dosti nadsazené. Nicméně, i když byl souzen a odsouzen oficiálně jen za jednu vraždu, je jisté, že na svědomí měl život nejméně devíti osob. Když k tomu přičteme jeho přiznání k 27 vraždám (ač řada věcí v doznání byla vymyšlená), uvážíme, kolik nevysvětlených zmizení se kolem něj odehrálo, přidáme jeho psychopatickou osobnost a vraždění nejen jako účinný prostředek k dosažení cílů, ale i jako zdroj vzrušení a zábavy, k tomu jeho rozličné možnosti odstranění mrtvol, asi se je třeba přiklonit se k tomu, že obětí bylo téměř jistě více než 9 a podle mého lze věřit odhadům o možná až desítkách lidských obětí. DALŠÍ FOTOGRAFIE: To play, press and hold the enter key. To stop, release the enter key. DOKUMENTY: Sdílej DALŠÍ PŘÍPAD Copyright © 2009-2019 serialkillers.cz Po plagiátech je aktivně pátráno! Komentáře