Jerome Brudos
8. 4. 2011
Jerome Brudos - americký sériový vrah přezdívaný „Shoe Fetish Slayer“, jehož zločiny byly úzce spojeny se sexuální posedlostí ženskými chodidly, botami a spodním prádlem. V průběhu necelých šestnácti měsíců v letech 1968–1969 zavraždil v americkém Oregonu čtyři mladé ženy. Těla některých obětí po smrti sexuálně zneužíval, oblékal do ženského prádla a fotografoval. Třem z nich navíc odřízl části těla, které si ponechal jako trofeje. Za své zločiny byl odsouzen ke třem po sobě jdoucím doživotním trestům odnětí svobody.
-
Narozen: 1939
-
Zemřel:28. 3. 2006
-
Země: USA
-
Počet obětí: 4+
-
Unikal: 1 rok
-
Vražedná aktivita: 1968-1969
-
Přezdívka:„ Bestie z Harkstedu “
Jerome Brudos patřil mezi nejznámější americké sériové vrahy 60. let 20. století. Během necelých šestnácti měsíců v letech 1968–1969 zavraždil v Oregonu čtyři mladé ženy. Jeho zločiny byly úzce spojeny s dlouhodobým sexuálním fetišismem zaměřeným na ženské boty a spodní prádlo, ale také s násilnými sexuálními fantaziemi, jejichž počátky sahaly až do jeho dětství.
Dětství a první varovné signály
Jerome Brudos se narodil 31. ledna 1939 ve městě Webster v americkém státě Jižní Dakota. Jeho rodina se během jeho dětství opakovaně stěhovala, až se nakonec usadila v Oregonu. Vztah s matkou Eileen byl podle pozdějších životopisných zpracování velmi problematický. Ta si údajně přála dceru a narození dalšího syna pro ni bylo zklamáním. Zatímco staršímu bratrovi projevovala náklonnost, Jerryho často kritizovala, ponižovala a přísně trestala. Chlapec k ní postupně získal silně nepřátelský vztah. Již kolem pěti let jej začaly fascinovat dámské boty na vysokých podpatcích. Podle pozdějších popisů našel na skládce pár dámských střevíců, které si odnesl domů a tajně je nosil. Když to matka zjistila, rozzuřila se, chlapce potrestala a boty před ním spálila. Jeho zájem tím však nezmizel. O několik let později se pokusil odcizit boty své učitelce v první třídě základní školy. Při pokusu byl přistižen a musel se ke svému jednání přiznat.
„Není jasné, proč se Jerome Brudos stal fetišistou na ženské nohy“ tvrdí specialista na sériové vrahy, Harold Schechter, „je ale jisté, že se tato úchylka začala u něj projevovat v neuvěřitelně nízkém věku.“ S přibývajícím věkem se Brudosova záliba dále rozvíjela. Začal krást dámské boty a později také spodní prádlo, které odnášel například z prádelních šňůr sousedek. V dospívání již tyto předměty spojoval se sexuálním vzrušením a postupně si vytvářel rozsáhlejší sbírku odcizeného ženského oblečení.
První útok a pobyt na psychiatrii
Brudosovy sexuální fantazie postupně nabývaly stále násilnější podoby. V šestnácti letech již například pod pohrůžkou nožem přinutil jednu ze svých známých, aby se svlékla, a nahou ji fotografoval. První skutečně vážný střet se zákonem však přišel v dubnu 1956, kdy mu bylo sedmnáct let. Tehdy vylákal stejně starou dívku na projížďku automobilem. Na opuštěném místě ji vyzval, aby se svlékla, a když odmítla, vytáhl ji z vozu a brutálně zbil. Při útoku jí dokonce zlomil nos. Její křik naštěstí zaslechla projíždějící dvojice, která zastavila a dívce přispěchala na pomoc. Oba mladé lidi následně odvezla na policejní stanici. Brudos se při výslechu k napadení přiznal, tvrdil však, že chtěl dívku pouze přimět ke svlékání, aby ji mohl fotografovat. Následná domovní prohlídka odhalila jeho rozsáhlou sbírku dámských bot, spodního prádla a fotografií nahých dívek. Vyšlo rovněž najevo, že si již dříve nedaleko rodinného domu vyhloubil podzemní úkryt, v němž si představoval držení unesené ženy v zajetí. Vzhledem k závažnosti jeho chování byl šestnáctého dubna 1956 umístěn do psychiatrického zařízení Oregon State Hospital, kde strávil přibližně devět měsíců. Ani během pobytu však nebyl zcela izolován od okolního světa a mohl nadále docházet do školy. Psychiatrická vyšetření odhalila výrazné sexuální odchylky a násilné fantazie, které odborníci spojovali s Brudosovým nepřátelským vztahem k matce a ženám obecně. Podle pozdějších životopisných zpracování si například představoval, že bude unesené ženy ukládat do mrazničky, aby jejich ztuhlá těla mohl aranžovat do různých sexuálních poloh. Lékaři však jeho stav nepovažovali za natolik závažný, aby vyžadoval dlouhodobé ústavní léčení. Po přibližně devíti měsících byl Brudos propuštěn. Podle tehdejšího psychiatrického hodnocení netrpěl závažným duševním onemocněním a jeho problémy byly částečně vysvětlovány nezralostí a obtížným dospíváním. Některé pozdější prameny ovšem uvádějí také diagnózu hraniční schizofrenie, jak se tehdy používala v dobové psychiatrické terminologii. Z dnešního pohledu je pozoruhodné, že ani násilné sexuální fantazie, předchozí útoky na dívky a úvahy o jejich držení v zajetí nevedly k závěru, že představuje dlouhodobé nebezpečí. Je však třeba připomenout, že se psal rok 1956 a poznatky o sexuálně motivovaném násilí, hodnocení rizika recidivy a vývoji sériových pachatelů byly oproti současnosti značně omezené. Přesto zůstává otázkou, zda tehdejší odborníci Brudosovu nebezpečnost nepodcenili.
Mladý Jerry Brudos
Manželsví a rostoucí posedlost
Poté Brudos nastoupil do armády, ale brzy z ní byl propuštěn a stal se elektrotechnikem. Když mu bylo 22 let, seznámil se s tehdy 17letou plachou dívkou, která se později stala jeho manželkou. Zprvu byla ochotna plnit některé manželovy choutky včetně toho, že po domě musela chodit nahá a on ji fotil. Také mu slíbila, že nebude chodit do jeho dílny v garáži, ani do podkroví, kde měl poschovávané prádlo, boty a později i části těl. Zlom nastal ve chvíli, kdy před ni jednou předstoupil oblečený v ženském spodním prádle. Manželka jeho zálibám nerozuměla a jeho chování ji ranilo. Tak se Brudos opět stáhl se svými erotickými zálibami do světa svých sexuálních fantazií, ve kterém pokračoval v krádežích dámského prádla a bot a tajně fotografoval cizí ženy. Nakonec už žena veškerý sex s Brudosem odmítala, přesto spolu během vztahu zplodili 2 děti.
Fotografie, kterou Brudos pořídil při sledování žen na ulici
První vražda
Ani po propuštění z psychiatrické léčebny Brudos ve svém jednání nepřestal. Nadále kradl dámské boty a spodní prádlo, postupně se však začal dopouštět také závažného sexuálního násilí. V květnu 1967 například sledoval ženu, jejíž boty na vysokých podpatcích ho zaujaly. Vnikl za ní do bytu, kde ji škrtil až do bezvědomí, znásilnil a poté jí odcizil několik párů bot. Žena útok přežila. První vraždu spáchal 26. ledna 1968. Toho dne se v portlandské čtvrti, kde Brudos bydlel se svou manželkou a dvěma dětmi, pohybovala devatenáctiletá Linda Slawsonová. Pracovala jako podomní prodejkyně encyklopedií a při obcházení domů zaklepala také na dveře Brudosova domu. Ten předstíral zájem o koupi encyklopedie a pozval ji dovnitř. Jakmile se mladá žena ocitla v jeho moci, udeřil ji do hlavy a následně uškrtil. Její tělo ukryl a později s ním manipuloval v garáži, kterou využíval jako soukromou dílnu. Podle pozdějších rekonstrukcí se přitom v domě nacházela také jeho manželka s dětmi. Brudos je následně poslal na jídlo, aby mohl zůstat s tělem sám. Mrtvou ženu oblékal do dámského spodního prádla a bot ze své sbírky, aranžoval její tělo do různých poloh, fotografoval je a sexuálně zneužíval. Nakonec jí pilkou oddělil levé chodidlo, které si ponechal jako trofej. Uchovával je v mrazničce a později na ně nazouval různé dámské boty. Zbytku těla se zbavil v řece Willamette. Podle svého pozdějšího přiznání jej shodil z mostu, přičemž je zatížil, aby nevyplavalo. Lindiny ostatky se nikdy nepodařilo nalézt. Její vražda tak zůstala jedinou ze čtyř Brudosových přiznaných vražd, u níž nebylo nalezeno tělo oběti.
Linda Slawson
Když se Linda Slawsonová nevrátila domů, její rodina oznámila zmizení policii. Kriminalisté se nejprve pokusili zrekonstruovat její poslední pracovní den. Prověřili proto záznamy společnosti, pro kterou prodávala encyklopedie, avšak nepodařilo se jim zjistit přesnou trasu, po níž se 26. ledna pohybovala. Policie sice vypátrala její zaparkovaný automobil, žádné stopy vedoucí k objasnění zmizení však neobjevila. Linda byla vedena jako pohřešovaná a její rodina neměla nejmenší tušení, co se s ní stalo. To se dozvěděla až o více než rok později.
Jan Whitney
Druhou Brudosovou obětí se stala třiadvacetiletá Jan Susan Whitneyová, která se 26. listopadu 1968 vracela domů před oslavami Dne díkůvzdání. Její automobil se porouchal na dálnici Interstate 5 mezi městy Salem a Albany v Oregonu. Jan tehdy nebyla sama. Cestou svezla dva stopaře, kteří nyní společně s ní čekali u nepojízdného vozu na pomoc. Když kolem projížděl Jerry Brudos, zastavil a nabídl se, že automobil opraví. Tvrdil však, že si nejprve musí doma vyzvednout potřebné nářadí. Jan jeho nabídku přijala a společně se stopaři nastoupila do Brudosova vozu. Ten nejprve oba muže vysadil na jejich požadovaném místě a poté odvezl Jan ke svému domu.
Zaparkoval před garáží a předstíral, že si jde pro nářadí. Místo toho však nenápadně nastoupil na zadní sedadlo automobilu, zatímco Jan seděla vpředu. Vyzval ji, aby zavřela oči, a když jeho požadavku vyhověla, zezadu jí kolem krku utáhl kožený popruh a uškrtil ji. Mrtvou ženu pak přenesl do své dílny v garáži a tam jej zneužil. Stejně jako v případě Lindy Slawsonové ji oblékal do různých kusů dámského spodního prádla a obuvi, aranžoval do různých poloh a fotografoval. Tělo následně zavěsil pomocí kladky na hák u stropu garáže, kde je ponechal přibližně dva dny. Během této doby s ním opakovaně sexuálně manipuloval.
Právě tehdy málem došlo k odhalení vraždy. V době, kdy Brudos s rodinou nebyl doma, narazil do jejich garáže automobil a prorazil část její stěny. K nehodě přijela také policie. Přestože uvnitř viselo tělo zavražděné ženy, zasahující policista si jej podle Brudosova pozdějšího vyprávění nevšiml. Otvor se totiž nacházel nízko nad zemí a výhled do garáže znesnadňovaly tma, prach a trosky. Brudos to později komentoval slovy: „To bylo o fous.“ Před odstraněním těla ženě odřízl jeden prs, z něhož chtěl vytvořit odlitek zalitý do pryskyřice a používat jej jako těžítko. Pokus se mu však podle jeho výpovědi nepodařil. Tělo následně zatížil kusem železa a vhodil do řeky Willamette. Jan Whitneyová zůstala pohřešovaná až do roku 1969. Její ostatky byly objeveny 27. července, tedy měsíc poté, co se Brudos přiznal k její vraždě a byl odsouzen.
O čtyři měsíce později, 27. března 1969 zmizela 19letá studentka Karen Sprinkler. Toho dne se měla setkat s matkou na obědě, ale nepřišla. Její auto bylo nalezeno na parkovišti obchodního centra poblíž místa, kde se s matkou měly sejít. Svědci později vypověděli, že na parkovišti viděli podivně vypadající vysokou ženu. Když se jeden z nich dostal blíž, poznal, že jde o transvestitu.
Jerry Brudos Karen donutil s pistolí v ruce nastoupit do auta a odvezl ji k sobě domů. Tam ji přinutil, aby mu pózovala nahá. Poté ji oběsil na stejném háku, na kterém visela předešlá oběť. Její tělo jako v předchozích případech následně zneužil. Pak odřezal oba prsy a zbytek těla odvezl k řece Long Tom River.
Karen měla smůlu, neboť Brudos se toho dne pokoušel o jinou oběť, ale neúspěšně. Karen Sprinkler byla až „náhradnicí“ a unesl ji i přesto, že se mu prý nelíbily boty, které měla na nohou.
Karen Sprinkler
Unesená Karen Sprinkler vyfocena v Brudosově garáži
21. dubna 1969 se 24letá administrativní pracovnice Sharon Wood vydala ze své práce na setkání s manželem, kde měli probrat rozvod. Když vystoupila z auta v podzemních garážích, přistoupil k ní zezadu vysoký, zavalitý muž. Otočila se a spatřila, že v ruce drží pistoli. Muž jí poručil, aby nekřičela. Sharon se však rozhodla bojovat a na útočníka se vrhla. Začali zápasit. Ač měla pouze kolem 50 kilogramů, a proto malou šanci ho přeprat, byla přesvědčena, že ji muž chce zavraždit. Doufala, že by zápas mohl někdo uslyšet a pomoci jí. Sharon útočníka kopla a chytla zbraň, o kterou se začali přetahovat, přitom křičela. Když se jí útočník druhou rukou snažil zacpat ústa, kousla ho. Poté ji vzal muž za vlasy a silou jí strhnul hlavu k zemi, až si nárazem nalomila čelist. V tu chvíli však přijíždělo další auto a tak útočník sebral ze země zbraň a odešel.
Sharon Wood
Pár dní poté se ztratila 22letá Linda Salee. Ta již štěstí jako Sharon Wood bohužel neměla. Byla unesena opět z nákupního centra. Brudos v tomto případě k ovládnutí oběti použil falešného policejního odznaku. Pak ji odvezl domů, kde ji nechal svázanou v garáži a šel se navečeřet. Když se vrátil, Lindu Salee zabil a jako obvykle sexuálně zneužil její mrtvé tělo. Poté jí mezi žebra strčil dráty a snažil se ji „roztančit“ elektrickým proudem.
Linda Salee
Policie z počátku vyšetřování moc indicií neměla. Pouze to, že se v krátkém časovém úseku ztratily 4 mladé bělošky. Vše vzalo spád 3 týdny po smrti Lindy Salee, její tělo totiž nalezl rybář na břehu řeky Long Tom River. Tělo bylo přivázáno nylonovým lanem k převodovce z automobilu. Policisty zaujal specifický druh uzlu. Také měděný drát, který byl nalezen, byl zkroucen způsobem, který napovídal, že vrah měl zkušenosti elektrikáře.
Uzel, kterým Brudos uvazoval zátěž k mrtvolám, než je hodil do vody
Tyto nálezy rozjely vyšetřování na plné obrátky. Policisté pročesali řeku a břehy a o pár dní později našli další tělo. To patřilo Karen Sprinkler. Bylo zatíženo hlavou motoru a přivázáno stejným typem uzlu. Policie tak zjistila, že má co do činění se sériovým vrahem (v té době však tento pojem ještě znám nebyl, používat se začal až v 80. letech). Dalším postřehem bylo, že pachatelů muselo být více, nebo to byl velice silný muž, protože vhodit tělo s tak těžkým závažím do řeky muselo dát obrovskou práci.
Policisté vytahující tělo z řeky
Protože Karen studovala na univerzitě, policisté se rozhodli optat na pár otázek jejích spolužáků z kampusu v Corvallis. To se nakonec ukázalo jako klíčové. Studentky totiž zmiňovaly ,že jim v poslední době volal nějaký muž a snažil se je vylákat na schůzku. Také byl v areálu kampusu několikrát viděn podezřele vypadající zavalitý, nazrzlý muž. Jedna dívka s ním na schůzku šla. Dle ní byl muž „znepokojující“ a stočil řeč na nalezení těl v řece, o čemž samozřejmě bylo psáno v tisku. Dívka se s ním již vidět nechtěla, ale skutečnost, že s ní chtěl mluvit o vraždách, a že jeho popis odpovídal muži, který se snažil unést Sharom Wood, dávala policii naději. Proto dívku přesvědčili, že pokud by se náhodou ještě ozval, ať si s ním dá schůzku. Muž se překvapivě ozval. Byl jím Jerome Brudos. Vystupoval naprosto sebevědomě, jako kdyby neměl co skrývat. Přesto ho policie 5 dnů po schůzce zatknula.
Jerome Brudose mugshot
U výslechu Brudos většinu věcí přiznal. Vyžíval se též v popisování svého fetiše na ženské nohy, boty, kalhotky a podprsenky. Naopak absentovala u něj veškerá lítost a pocit viny, přestože se cítil špatně kvůli své manželce a dětem.
U soudu se Brudos snažil vinu popírat, také se snažil před psychiatry hrát duševně chorého a svaloval vinu na výchovu či úraz hlavy. Sedm psychiatrů a psychologů se nakonec shodlo na následujících odpovědích ohledně Brudose: 1) Měl poruchu osobnosti – ano, 2) Rozpoznal dobré a zlé- ano, 3) Ovládal svoje jednání – ano, 4) Trpěl sexuální deviací – ano, ale nebyl to psychotik, 5) Byl nebezpečný- rozhodně, 6) Mohl být napraven (resocializován)- ne.
Brudos byl soudem shledán vinným a odsouzen na doživotí.
Během svého pobytu ve vězení se snažil všemi prostředky o svoje propuštění a podával veškeré možné opravné prostředky a žádosti, ale rada pro podmínečné propuštění mu nikdy nevyhověla.
Fotografie Jerome Brudose z Oregonské státní věznice
28. března 2006 Jerome Brudos zemřel ve věku 67 let. Jeho smrt nastala z přirozené příčiny .Byl nejdéle vězněným odsouzeným (37 let) v Oregonské státní věznici. Za tu dobu si vydobyl mnoho privilegií včetně volného pohybu bez dozoru po věznici, ačkoliv měl zřejmě instalován elektronický čip.
O případu se můžete dočíst v populární knize: Nejkrutější psychopati v dějinách.
