Fritz Honka
25. 5. 2020
Fritz Honka - německý sériový vrah, který mezi lety 1970 - 1974 zavraždil 4 ženy. Šlo o primitivního pachatele, který oběti, postarší příležitostné prostitutky, vraždil ve svém bytě vždy notně posilněn alkoholem. Šlo o silného alkoholika, který ženy během hádky či sexuálních aktivit uškrtil či zardousil. Honka těla obětí následně skladoval v úložném prostoru svého bytu. Na motivaci se zřejmě podílel jak momentální vztek spojený se silnou alkoholovou intoxikací, tak měly vraždy pravděpodobně i sexuální podtext. Honkovo modus operandi zahrnoval vytypování si bezprizorní oběti (nejčastěji v oblíbené hospodě), její nalákání na bezplatný alkohol do svého bytu, intoxikaci oběti, sexuální aktivitu, vykonání vraždy a následné ukrytí těla ve svém bytě.
-
Narozen: 31. 7. 1935
-
Zemřel: 19. 8. 1998
-
Stát: Německo
-
Počet obětí: 4
-
Unikal: 4 roky
-
Vražedná aktivita: 1970 - 1974
-
Trest: 15 let (psych. léčebna)
-
Přezdívka: "Vrah ze Zlaté rukavice"
V Hamburku v Západním Německu v 70. letech minulého století stával levný pajzl s názvem “U Zlaté rukavice“. Mezi jeho časté návštěvníky se řadil i Fritz Honka - muž, jehož okolnosti a vlastní komplexy dohnaly až k těžkému alkoholismu, a jehož nevábný byt skrýval velmi děsivá tajemství. Co vše měl tento ztroskotanec na svědomí? Proč jeho byt nesnesitelně zapáchal? A nakolik se film "U Zlaté rukavice" z roku 2019, který byl o tomto muži a jeho zločinech natočen, držel reality? Odpověď naleznete v tomto článku.
Reálný Fritz Honka (nalevo) vs ten filmový (napravo)
Dětství Fritze Honky rozhodně nebylo šťastné a bezstarostné. Narodil se roku 1935 jako třetí potomek truhláři Fritzovi Honkovi st. a uklízečce Else. Měl sedm sourozenců (tři však zemřeli krátce po porodu). Rodina trpěla neustálým nedostatkem financí. Když vypukla 2. světová válka, měl být (dle Honkovy pozdější výpovědi) on i jeho otec odvezeni do koncentračního tábora, kde setrvali až do osvobození v roce 1945. Poté se oba vrátili zpět do Lipska, ale i tam to mělo k idylce daleko. Matka výchovu ratolestí absolutně nezvládala. Honka st. sice tvrdě pracoval jako skladník, avšak prožitá traumata zapíjel alkoholem. O rok později navíc kombinaci podlomeného zdraví a alkoholismu podlehl a úřady děti rozdělily po dětských domovech.
Po vychození základní školy se mladý Honka rozhodl pro zednické učiliště. Studium však musel přerušit z důvodu alergie. V roce 1951 se toužil osamostatnit, a tak utekl do malé vesničky jménem Brockhöfe. Zde nastoupil do JZD a dokonce si našel první známost. Z románku se dokonce rodil syn Heinrich. Sen o šťastné mladé rodince však bere za své. Honka se na roli otce necítil, a tak matce dítěte vyplatil 3 000 marek a zmizel. Výživné na dítě pak neplatil po celý zbytek života.
Fritz Honka v mládí
Rok 1956 je pro Honku zlomový. Usadí se v Hamburku a pracuje zde jako přístavní dělník. Najde si ženu, se kterou zplodí další dítě. Ožení se, ale krátce na to opět rozvede. Svůj volný čas pak nejčastěji tráví poflakováním a popíjením. A možná právě alkohol stojí za vážnou dopravní nehodou, která Fritze Honku doživotně poznamená. Nejen, že mu špatně sroste zlomený nos, ale ještě začne mít tiky a zadrhávat se v řeči. Je to pro něho strašlivá rána. Již od puberty totiž trpí komplexem méněcennosti kvůli své výšce (165 cm), drobné postavě a kvůli tomu, že šilhá. Navíc nejde ani o muže, který by výše uvedené skutečnosti vynahradil inteligencí. Nově nabytý handicap, v podobě následků z autonehody, jeho úspěch u žen ještě více snižuje a jeho komplexy se prohlubují. Bývalá žena mu dá přesto druhou šanci, a tak se opět vezmou. V roce 1967 se pár ovšem opět rozvádí.
Fritz Honka
Pití alkoholu se stane Honkovo denní rutinou. Zvyšuje si tím ztracené sebevědomí. Bohužel se díky tomu stává více a více agresivnější. Rovněž najde zálibu v pornografických časopisech a tím se otevře třináctá komnata jeho zvrhlých fantazií. Krátce nato se seznamuje s mladou dívkou jménem Ruth. I ona se ráda napije. Je tedy jasné, jak se pár nejradši baví. Během jednoho takového dýchánku navrhne Honka sex ve třech. Spoluúčastníkem hrátek se má stát Ruthiina kamarádka Irmgard. Ruth z toho není nikterak nadšená, ale dívku nakonec do bytu přivede. Po několika lahvích tvrdého se Honka rozhodne nápad realizovat. Ženy jsou opilé a do žádných intimností se jim nechce. Honka je však přesto nevybíravě nutí do lesbických hrátek. Když dívky i nadále odmítají, začne opilý a po uspokojení lačnící muž rozdávat první rány. Polonahé Ruth se z bytu podaří uprchnout a uvědomit policii. Irmgard je však pachatelem brutálně znásilněna. Jenže Honka od soudu odejde s pouhou pokutou ve výši 4 500 marek. Obhajobě se totiž podaří přesvědčit soud, že Honka je silný alkoholik (což je pravda), který byl pod vlivem i v době spáchání zločinu (naměřili mu 2,4 promile), a tím tedy došlo k podstatnému narušení jeho rozpoznávacích a ovládacích schopností.
V roce 1970 udržuje Honka i nadále poměr s Ruth. Vztah mu však po sexuální stránce příliš nevyhovuje. Po práci tak často zavítá do čtvrti červených luceren – Reeperbahn. V ní si pak vyhlíží a oslovuje pouliční prostitutky. Jeho preference jsou dosti netypické v tom, že má nejraději o hodně let starší ženy a ideálně bezzubé. Honka má totiž přímo panický strach z toho, že by ho některá z žen mohla během orálního sexu, který upřednostňuje, kousnout. Mimo prostitutek Honkovi navštěvovaná oblast zvaná Hamburg Berg vyhovuje i z toho důvodu, že se tam nachází mnoho hospod a náleven, kde se dá levně opít. Jeho nejoblíbenějším podnikem je pak nechvalně známá putyka “U Zlaté rukavice“. Útočiště ztracených existencí a životních ztroskotanců.
Hospoda "U Zlaté rukavice"
Jednoho večera, zřejmě v prosinci 1970, zde narazí na 42letou Gertraud Bräuer. Žena se živí jako kadeřnice, ale občas si přivydělává i nejstarším řemeslem. Honka využije příležitosti, zakoupí jí několik panáků a dá se s ní do řeči. Pár chvilek nato už ho žena doprovází k němu domů. Gertraud B. vidí krátkou návštěvu s alkoholem zadarmo. Honka něco úplně jiného. Dvojice sedí uprostřed obýváku a celý byt je temný, zatuchlý a špinavý. Stěny jsou polepeny výstřižky a plakáty z porno časopisů. Hostitel však na stůl vytáhne dvě lahve levné vodky a zábava může začít. Nabídne ženě pár marek za sex, ale žena nabídku odmítá. Muže její vzpupnost naštve a několikrát jí udeří pěstí do obličeje. Pak jí začne škrtit. Gertraud B. upadne do bezvědomí a posléze umírá. Honka, silně opilý alkoholem, začne přemýšlet, jak se těla zbavit. Nejdříve ho zabalí do igelitu a snaží se ho vynést z bytu. Kvůli jeho stavu a fyzické konstituci je to však nad jeho síly. Přemístí tedy mrtvolu zpět do obýváku a natáhne pod ní igelit a prostěradlo. Pak zběsile prohledává šuplíky a hledá vhodný nástroj. V kuchyni zprvu vezme nůž - na rozřezání těla se však vůbec nehodí. Po chvíli dalšího hledání nachází pilu a tělo oběti začne čtvrtit. Nakonec oddělenou hlavu, ňadra, obě ruce a nohu zavražděné zabalí do hadrů a papíru, a vloží do kufru. S tím zmizí ve venkovní tmě. “Zavazadlo“ vyprázdní v blízkém okolí a o víc se nestará. Zbytek těla jednoduše uschová ve svém bytě, v úložném prostoru za stěnou. Části těl jsou nalezeny v listopadu 1971, nicméně vyšetřování zločinu uvízne na mrtvém bodě. Vrah tak může řádit dál.
Nalevo obývák Fritze Honky, napravo jedno z míst nálezu první oběti
Uběhnou necelé čtyři roky. Je rok 1974. Fritz Honka i nadále vyhledává společnost lehkých žen. V horkém srpnu narazí „U Zlaté rukavice“ na 54letou Annu Beuschel. Několikrát ji pozve na panáka, a pak si ji pod příslibem dalšího popíjení odvádí k sobě domů. Padne návrh na sex, žena překvapivě souhlasí. Honku však styk s ní dostatečně neuspokojuje, a to ho naštve (později tvrdil, že ho rozzuřilo, když se mu některá z obětí posmívala za to, že upřednostňuje orální sex před tím klasickým). Každopádně Honka chytne ženu kolem krku a pustí, až když si je jistý její smrtí. Jelikož je opět opilý a je líný tělo čtvrtit, pouze ho zabalí do hadrů a uklidí do podkrovního úložného prostoru s dvířky, jako v případě první vraždy. Uběhne půl roku. Těla obětí jsou již v značné fázi rozkladu. Celý dům si stěžuje na podivný zápach. Honka vinu hází na majitele řecké restaurace v přízemí. Dvířka, za nimiž jsou těla již dvou obětí, jsou laicky zapečetěna. Všude po Honkově bytě se nachází vonné stromečky do aut, levné osvěžovače vzduchu a parfémy.
Honkovo zákoutí: panenka, kniha markýze de Sade, porno časopisy, fotky polonahých žen na zdi a prázdná basa piv
V prosinci 1974 se Honka zapovídá v restauraci s 57letou Fridou Roblick. Žena je velmi strhaného vzhledu a toho času bez domova. Pachatel použije již dvakrát ověřenou strategii. Nejdřív pár skleniček venku a pak pozvánka domů. Tam Frida R. zkusí v nestřežené chvilce Honku okrást o 400 marek. To jej velmi rozčílí, na ženu zaútočí a při surovém znásilnění ji uškrtí. Pak opět zabalené tělo uloží do úkrytu ve svém bytě.
Poslední vraždy se Honka dopustí v lednu roku 1975. Za oběť mu tentokrát padne 52letá Ruth Schult a za "dvířka" tak putuje již čtvrté tělo. Zápach je v tu dobu tak silný, že Honka musí stromečky a parfémy aplikovat i dovnitř úkrytu. Navíc musí zapečeťovat dvířka mnohem důkladněji než doposud. Čtyřnásobný vrah má štěstí hlavně v tom, že oběti, vzhledem k poli působnosti, nikdo příliš nehledá a podivný, stále silnější, odér v domě nikdo (radši) neřeší...
Oběti Fritze Honky - Gertraud Brauer, Anna Beuschel, Frida Roblick a Ruth Schult
Jenže když se 15. července 1975 vrací Honka z flámu, stojí před jeho domem hasiči a snaží se uhasit náhle vypuklý požár. Při následném ohledání místa je nalezen i prostor za dvířky a v něm již mumifikovaná těla mrtvých žen. Dohledat majitele bytu je již hračka. Soudní proces s Fritzem Honkou započal v roce 1976. Obžalovaný předstoupil před porotu upraven a působil tichým, až zakřiknutým dojmem. Byl obžalován z jedné vraždy a tří případů zabití. Ve vzduchu viselo odsouzení na doživotí. Honku ovšem zachránilo to, co ho nejvíce sráželo k zemi – alkohol. Bylo evidentní, že Honka je velice silný alkoholik. Bylo odhadováno, že v případě některých zabití měl až 4 promile alkoholu v krvi. Soud tuto závislost, společně s bídným dětstvím a nízkou inteligencí, označil za důvod rozpadu osobnosti a odsoudil Honku pouze k 15 letům pobytu v psychiatrické léčebně. V roce 1993 byl propuštěn a s novým jménem Peter Jensen dožil v pečovatelském domě. Zemřel v říjnu 1998 v Hamburku.
Závěrem ještě k poměrně novému filmu "U Zlaté rukavice", o kterém jsme se zmínili v úvodu článku. Na položenou otázku, nakolik se film držel skutečnosti, lze odpovědět, že jde o reálné a velmi věrohodné ztvárnění. Případný divák uvidí a pozná mnoho z toho, co si zde přečetl, a to včetně podoby herců s Honkou a jeho oběťmi. My film rozhodně doporučujeme (však v našem žebříčku 100 nej filmů se umístil na skvělém 14. místě), jen nechť se čtenář připraví, že si notnou dávku ošklivosti, alkoholu, hnusu, perverze, zmaru, násilí a smrti, kterou právě v článku absolvoval, dá ještě jednou ve vizuální podobě.
Autoři: Jana Hykešová, Tomy
DALŠÍ FOTOGRAFIE:
Copyright © 2009 - 2024 SerialKillers.cz
Po plagiátech je aktivně pátráno!