Jak se na pachatele ohavných zločinů nakonec přišlo? Přispěla k tomu jeho neopatrnost či přehnané sebevědomí (možná zapříčiněné užitím pervitinu), a také náhoda. Pouze šest hodin po nálezu zmíněných dvou těl (tedy 11. dubna 2014 v 13:30) se totiž Virgulák vydal „na lup“ do obchodního řetězce Billa na Wilsonově nádraží, kde byl zadržen. Když na místo přijela policie, nalezla u něj peněženku jednoho ze zavražděných mužů! Virgulák policistům tvrdil, že peněženku našel, což jistě není úplně nepravděpodobné (čtenáři rovnou prozraďme, že okolnosti údajného nálezu v průběhu vyšetřování měnil), každopádně, i když byl následně propuštěn, od tohoto okamžiku byl veden minimálně jako svědek, ale nejméně v jedné policejní vyšetřovací verzi rovněž jako podezřelý. Netrvalo dlouho a Virgulák opět kradl. Za to již byl vzat do vazby, kde jej kriminalisté odposlouchávali při hovorech s dalšími vazebně stíhanými. V cele si mimo jiné postěžoval, že se policistům trochu prořekl, když prozradil typ zbraně. Samozřejmě pražští kriminalisté v čele s Josefem Marešem zajišťovali i další, nezvratnější důkazy. Nejprůkaznějším z nich asi byla Virgulákova pachová stopa ve všech třech taxících a rovněž na nábojnicích. Pozitivně vyšel také test povýstřelových zplodin na jeho oblečení. K jeho obhajobě nepřispěl ani fakt, že byl uniformovanými policisty v osudnou noc 11. dubna mezi druhou a třetí vraždou kontrolován v parku na Vinohradech (resp. mezi 0:04 - 0:18 v areálu TJ Bohemians v Slovenské ulici), kdy u sebe měl větší obnos peněz v bankovkách různých nominálních hodnot a rovněž možná i klíče od auta. Vzpomeňme si teď na časovou osu osudného večera, kdy přišli o život dva řidiči taxíků. Po první vraždě, která se odehrála kolem 23:20, byl vůz oběti zaznamenán ve 23:25 na cestě zpět do Prahy, ale k jeho odstavení v Salmovské ulici došlo až mezi 1:15 – 1:18. To jsou téměř dvě hodiny, přičemž cesta z Uhříněvsi do centra Prahy (tedy např. do Salmovské ulice) trvá cca půl hodinu. Co pachatel zbylou hodinu a půl dělal? Jezdil snad celou dobu v autě? Nebo auto někde zaparkoval, něco si „zařídil“ a až poté jej přeparkoval? Co třeba poblíž či přímo v Lužické? Ta totiž pachatele z nějakého důvodu "přitahovala", šlo by to s přehledem stihnout, navíc z této ulice je to k areálu Tj Bohemians ani ne 5 minut chůze… Mohli bychom na tomto místě popustit uzdu fantazie a zkusit uvést několik domněnek, jak to asi mohlo být. Jenže má cenu zkoušet odhadovat chování narkomana pod vlivem, který je navíc v tak extrémní situaci? Ponechejme tedy tuto pasáž na uvážení čtenáře a konstatujme, že vcítit se či odhadovat chování takového člověka je přinejmenším nesnadné. K zmíněné kontrole Virguláka u TJ Bohemians z hlediska objektivity třeba dodat, že vražednou zbraň u sebe neměl. Tím se dostáváme k slabým místům obžaloby, neboť vražedná zbraň nebyla do dnešního dne nalezena. V žádném z taxíků rovněž nebyl nalezen otisk, DNA či jakýkoliv biologický materiál obžalovaného. Čili jak ve svém rozsáhlém textu o případu trefně shrnuje Viktorín Šulc v časopise Policista: "daktyloskopie nula, biologie nula, genetika  nula". Nicméně jak už bylo uvedeno, sám Virgulák kriminalistům prozradil, že zbraň vlastnil a jím popsaná zbraň odpovídala ráži a typu zbraně, kterou se vraždilo. Později to bagatelizoval tím, že zbraň vlastnil asi jen 4 dny, než se mu v ruce rozpadla – a i toto, což patří tradičně k soudnímu koloritu, při hlavním líčení odvolal a uvedl historku jiného znění, kdy tvrdil, že mu pistoli vzali policisté a výměnou za to mu slíbili, že nebudou řešit kradený počítač. Jenže i svědci, včetně jeho bratra Petra, uvedli, že zbraň u sebe nosil. Virgulákův mladší bratr Petr Virgulák (rovněž toxikoman), který se s ním podílel na několika krádežích, byl v mezidobí rovněž za mřížemi. Tam podle policejních odposlechů mezi spoluvězni prohlašoval, že jeho bratr „je hroznej zabiják“, a že spolu „střílejí po Praze taxikáře“. Navíc uváděl podrobnosti, které si podle vyšetřovatelů nemohl vymyslet, ani vyčíst z médií, tedy informace, které mohl mít jen vrah nebo někdo komu o tom pověděl (např. o podobě jednoho ze zavražděných, o obavě ze zanechání pachových stop, či o vražedné zbrani, jíž měla být “malá pistole”), což určitě jen podpořilo verzi obžaloby. Petr Virgulák u soudu svá prohlášení z cely odvolal a zdůvodňoval to tím, že si vše vymyslel, aby byl v očích spoluvězňů zajímavější a váženější. Také před médii prohlašoval, že samozřejmě věří v bratrovu nevinu. Obviněný David Virgulák „prořízlá ústa“ svého bratra komentoval slovy: „Ten mě ještě u soudu potopí, protože je úplně dementní. Mele hovna a ještě tam zaplejtá zbytečný situace navíc“. Každopádně u hlavního líčení uvedl, že ač jej bratr někdy „vysával“ (rozuměj drogově), tak spolu mají dobré vztahy.