Výsledky vyhledávání

Detailní, napívnavý článek o britském vražedném páru, který usmrtil nejméně 11 obětí - Fredu a Rose Westových. HOME SÉRIOVÍ VRAZI MASOVÍ VRAZI TOP FILMY/SERIÁLY KRIMI VÍCE Výsledky vyhledávání Více... Fred a Rose Westovi 3. 10. 2009 (aktualizace 1. 3. 2024) Fred a Rosemary West - britský pár sériových vrahů, který má na svědomí nejméně 11 zmařených lidských životů (společně usmrtili 9 osob, každý samostatně pak nejméně 1 osobu). Jejich oběti byly výhradně ženského pohlaví. Motiv činů byl u většiny obětí sexuální (sloužily páru jako sexuální hračky, které opakovaně znásilňovali a krutě mučili), u zbylých obětí byl motiv zřejmě kombinovaný, kdy převládala snaha zamaskovat předchozí zločiny či se zbavit nějakým způsobem „nepohodlného“ člověka. Fred West spáchal ve vazbě sebevraždu, Rose West byla odsouzena k doživotnímu vězení. Narozeni: Dnes: Země: Počet obětí: Unikali: Vražedná aktivita: Fred 29.9.1941 1.1.1995 zemřel VB 10-12+ 26,5 let 1967-1987 Rose 29.11. 1953 doživotí VB 10+ 23 let 1971-1987 V tomto článku se budeme věnovat případu páru tzv. „nejhorších britských sériových vrahů v dějinách “, jak bývají často označováni. Označení „nejhorší “ pak odkazuje nejen na fakt , že žádná dvojice v historii Velké Británie nezavraždila více osob , ale i na fakt, že od jejich sexuálních a vražedných choutek nezůstaly ušetřeni ani jejich vlastní potomci! Perverzní a kruté běsnění tohoto páru se pak v drtivé většině odehrávalo za zdmi jejich obydlí v Glouchestru , kde bylo několik obětí rovněž pohřbeno, a které kvůli tomu získalo nelichotivou přezdívku „dům hrůzy “. Jména tohoto zvrhlého manželského páru zní: Fred a Rose Westovi . Fred a Rose West Fred West byl ve svém okolí poměrně oblíbeným člověkem , který se od ostatních na první pohled nijak zvlášť nelišil. Slovy novináře Huga Worsnipa: „Kdybyste na ulici minuli Freda Westa, nevěnovali byste mu asi zvláštní pozornost. Běžný manžel a otec šesti dětí. “ West platil za kutila , který byl pověstný svou zručností a žoviálností . Rád se s lidmi bavil, vtipkoval a díky své extrovertnosti měl mnoho známých. „Prostě běžný typ kutila, co s každým dobře vychází, “ definoval ho novinář Dave Newman. Měřil pouhých 168 cm , ale šlo o docela svalnatého muže , se širokými rameny a silnýma rukama, které získal celoživotní prací . Svou postavou a snědou pletí připomínal běžného námezdního dělníka.. Fred West Fred West se narodil 29. září 1941 v malé vísce Much Marcle v Herefordshire . Jeho otec se jmenoval Walter a byl to farmář . Matka se jmenovala Daisy a než se vdala, vykonávala práci služky . Fred nebyl jejich jediným dítětem. Postupem času se jim narodilo dalších šest ratolestí . Malý Fred se svými sestrami a bratry moc času netrávil, což se však netýkalo druhého nejstaršího bratra , který se jmenoval John . Fred na něj spoléhal po celou dobu svého mládí, bratr ho často tahal z nesnází. Oba bratři drželi spolu, jejich soudržnost byla natolik těsná, že jedna z Fredových dcer později vypověděla, že ji oba, otec i strýc John , spolu s dědečkem Waltrem řadu let opakovaně znásilňovali . Do školy Fred nechodil. Neuměl pořádně číst a s psaním měl potíže . Avšak nic z toho mu nevadilo, jelikož v sociálním kontaktu nedostatek vzdělání vynahradil svoji výřečností . Vývoj Freda Westa v sexuální oblasti byl na hony vzdálený „normálu“ a byla pro něj příznačná řada extrémních vybočení . Už jako dítě byl údajně zneužíván svým otcem a dá se předpokládat, že dokonce i svou matkou . Existuje dokonce domněnka, že panictví ztratil právě s ní. West měl rovněž zkušenosti se sodomií - tedy pohlavním stykem se zvířaty . Později sám popsal událost, při níž ho vlastní otec instruoval , jak má správně popadnout zadní nohy ovce, aby mu nemohla utéct. Otec Westa v tomto směru hrubě deformoval osobnost svého syna, když mu vštěpoval názory, že člověk by měl dělat, cokoliv si zamane, pokud mu to přináší potěšení. „Dělej si co chceš, jen se při tom nenechej chytit, “ radil synovi. Není divu, že si West v mládí osvojil i další dovednost příznačnou pro psychopatickou osobnost , a to extrémní lhaní , kterému zůstal věrný po celý svůj následující život. 28. listopadu 1958 měl vážnou nehodu , když narazil se svým motocyklem do auta, při které utrpěl několik zhmožděnin včetně poranění hlavy . „West, stejně jako řada jiných pachatelů, zdědil určité mozkové anomálie po svých rodičích, kteří sami měli závažné problémy, “ vyjádřil se soudní znalec. „To kulminovalo po zmíněné dopravní nehodě, která mu způsobila nejen zkrácení jedné nohy, ale zapříčinila množství neblahých následků na čelní straně hlavy a následně přímo v mozku, tedy čelní mozkové kůře a čelním laloku, jenž obsahuje centra, které formují morální osobnost člověka a vytvářejí pocit odporu, pokud se dopustí nějakého nedobrého skutku. Tato oblast byla nyní u Freda poškozena, takže u jedince, jenž už do určité míry psychopatem byl, přestávají najednou naprosto fungovat veškeré brzdy. To z něj udělalo krajně nebezpečnou osobu pro celou společnost. “ West se po silniční nehodě zotavoval pomalu. Bylo to pro něj dost pokořující - zlomený nos a výrazné kulhání . Dostavovaly se časté změny nálad, ztrátu normálního vzhledu začal kompenzovat brutálním chováním vůči místním dívkám . Když chtěl sex a dívka ho odmítla, jednoduše dotyčnou znásilnil . V devatenácti letech byl nucen následkem zvyšujícího se nátlaku místních obyvatel opustit rodný dům v Moorcourt Cottage. Na veřejnost se dostalo, že měl sex s třináctiletou dívkou a ta že otěhotněla. Těhotenství bylo přerušeno, Fred musel předstoupit před úředníky ze sociální péče. Ti byli velice zaskočeni, když jim mladík místo předpokládané lítosti bez rozpaků protiargumentoval : „Copak tohle nedělá kdekdo? “ Fred tedy opustil vesnici a dostal se na moře. Postupně pracoval na několika lodích, s nimiž se dostal do světa. V Coatbridge se seznámil s místní prostitutkou Catherine Costello , které říkali "Rena" , a přijal její dceru Charmaine za vlastní . Nutno však říci, že se k oběma choval dosti hrubě. Když si Renu bral, byla v pátém měsíci těhotenství s jiným mužem. Byla to žena silné osobnosti, v tom se podobala jeho matce, takže ho v průběhu manželství častokrát usadila. Bylo to zřejmě poprvé, kdy si to nějaká žena vůbec dovolila. Charmaine West se narodila v březnu 1963 a brzy po ní přišla ještě její sestra Ann-Marie . Dětství obou děvčat mělo hodně daleko od normálu. Fred West a Catherine "Rena" Costello Rena a West často žili na vlastní pěst, Rena občas zmizela na celé týdny či měsíce a její manžel byl nucen zůstat s dětmi sám. Stávalo se tak, že děti byly průběžně předávány do péče "sociálce" , případně se o ně West staral za pomoci přechodných ženských známostí . Anne McFall Roku 1965 dospělo neklidné soužití Westa s Renou ke kritickému bodu zlomu a Rena se nadobro odstěhovala do rodného Skotska. Děti zůstaly v péči Westa a ten si najmul šestnáctiletou Anne McFall jako jejich chůvu. Jenže ta s ním poměrně brzy otěhotněla, načež se v červenci roku 1967, když byla v osmém měsíci těhotenství, ztratila . West se jí pak pravděpodobně zbavil, protože se mu stala přítěží. Její tělo se našlo až po dlouhých sedmadvaceti letech v kukuřičném poli poblíž Much Marcle. Mělo oddělenou hlavu , odsekané končetiny a vedle něho ležela kostřička nenarozeného dítěte . Rosemary Pauline Letts se narodila 29. listopadu 1953 . Oba její rodiče, Daisy a Bill Lettsovi , měli údajně psychické potíže. Daisy trpěla těžkými depresemi. V době, kdy v sobě nosila nenarozenou Rosemary, prošla šokovou terapií v rámci elektroléčby , která měla potlačit stupňující se depresivní stavy. Bill byl zas diagnostikován jako schizofrenik a dlouho trpěl paranoiou. Byl to člověk, jenž si potrpěl na absolutní kázeň . Delší dobu sloužil u námořnictva, a tak domácnost fungovala dle striktních regulí . Malá Rosemary musela mnohokrát snášet noční výstupy agresivního otce, který brutálním způsobem bil její matku . Dcera se otce bála a snažila se dělat vše, aby otce potěšila. Z jejich vztahu tak vznikl časem vztah plně sexuální . Rose věděla, co po ní otec chce, a plně se tomu podvolila. Ve škole byla Rose pomalejší než ostatní děti a učení jí nešlo. Sexuální zneužívání ze strany otce pokračovalo až do chvíle, kdy potkala Freda Westa a údajně dokonce i nějakou dobu poté. Uveďme ještě, že vztah s Westem , mužem starším o celých dvanáct let, začala už ve svých 15 letech . Rosemary v dětství Když Fred potkal Rose, poznal v ní to, co se dá nazvat „spřízněná duše“. To ho přitahovalo. V říjnu roku 1970 dala Rose život jejich prvnímu dítěti, Heather Ann , Mateřství se však pro Rose nestalo přirozenou záležitostí, byla neustále sama a byla ještě mladá. Nechápala, co znamená normální rodičovství. „Prsa jsou pro sexuální hrátky a ne pro kojení , “ řekla jednou svému advokátovi. Rose postrádala schopnost se učit a byla v mnoha ohledech dětinská. Na děti ve skutečnosti žárlila a vyhledávala s nimi konflikty. Mladí Fred a Rose Westovi Tím, že se Heather narodila, měli Fred s Rosou své vlastní dítě . Nevlastní dcera z prvního manželství Charmaine , kterou doteď Fred vychovával, se nyní stala v jistém smyslu nadbytečnou . V červnu 1971 byl West podmínečně propuštěn z vězení (byl odsouzen za krádež ). A právě v tomtéž měsíci jeho nevlastní dcera, osmiletá Charmaine, zmizela . Není jasné, zda ji zabila samotná Rose před Fredovým propuštěním či oba dva krátce poté. Charmaine West a malinká Heather West Malá Charmaine byla odstraněna, avšak zbyla ještě jedna osoba, která činila "potíže" - byla jí matka dívky - Rena . Když se k páru dostavila a hledala svoje dítě, začal Fred jednat. Renu naposledy viděli živou v srpnu roku 1971 . Začátkem roku 1972 se Westovi přestěhovali do nového domu na Cromwell Street číslo 25 . V tomto domě pak začal bujet incest . West totiž pravidelně znásilňoval svoji dceru Ann-Marie , a to už od jejích osmi let . Existuje mnoho indicií, že dceru zneužíval společně s Rose . Westovi využívali svůj dům rovněž k provozování jiných perverzních sexuálních praktik . Fred například rád prodával svoji manželku a byl přímo posedlý představou, že s ní má sex nějaký dobře stavěný černoch, zatímco on je poslouchá nebo pozoruje. Do výbavy manželů rovněž patřila velká zásoba pornografie . Později objevila policie při dvou nezávislých prohlídkách doslova desítky filmů a videokazet s výhradně sexuální tématikou, jak komerční, tak i domácí výroby. Fred se též honosil nevšední soupravou sexuálních rekvizit , do které kromě filmů a časopisů náležely různé pomůcky : kožené a gumové soupravy, masky, biče, spousty pout a popruhů a mučící nástroje. Také rád inzeroval Rosiiny služby jako nabídku prostitutky v kontaktních časopisech a liboval si v natáčení řady jejích sexuálních setkání s platícími návštěvníky. Většina těchto filmů se týkala svazování a dalších sado-masochistických praktik (od dráždění bradavek svorkami, přes elektrické šoky, až po krvavé praktiky). Fred některé z podomácku natočených filmů nabízel místnímu majiteli obchodu s videem jako vyloženě podpultové zboží. Dokonce kolovaly určité domněnky, že by Fred a Rose Westovi mohli být spojováni s filmy, které jsou nazývány jako „snuff movies “. Byl listopad roku 1972 a sedmnáctiletá Caroline Owens stopovala ve snaze dostat se od svého přítel domů. Přibrzdil u ní šedý ford a pár, sedící uvnitř, jí nabídl svezení. „Ona se zdála být docela příjemná, “ vzpomínala Caroline. „Zeptala se mě: Kampak jedete? A já odpověděla, že do Cinderfordu. Ona na to: Jsme z Gloucesteru a hodíme vás nazpět až tam. Pak mi cestou začali povídat o své rodině, že mají tři malé holčičky, a zeptali se, jestli bych jim nechtěla dělat chůvu. Až mi z toho vyschlo v krku, protože jsem si vždycky přála pracovat jako opatrovnice u malého děcka. Víte, všechno se zdálo být v naprostém pořádku. Takové romantické, okouzlující. Byla jsem rozhodnutá odejít z domu a začít žít tuhle pohádku. “ Caroline Owensová nebydlela u Westových dlouho, když jí Fred jednoho dne příležitostně vyjevil, že malé Anne-Marie již ztratila panenství . Holčičce bylo přitom pouhých osm let. Caroline byla šokována a zaskočena. Rychle jí došlo, že vlastní otec svou dceru bil, a dokonce sexuálně zneužíval . Hned poté, co jí West šokující tajemství svěřil, vysvětlil jí, že on a Rose jsou součástí sexuálního kruhu jistých lidí a zeptal se, zda by se k nim nechtěla přidat. Caroline byla znechucená. Opustila dům a zařekla se, že už tam nikdy nevstoupí. O pár měsíců stála opět Caroline na obvyklém místě nedaleko domu svého přítele a stopovala, když Westovo auto zastavilo těsně před ní. První, co ji napadlo, bylo utéct, ale neutekla. Rose spustila okénko a omluvila se za manželovo nevhodné chování. Pověděla jí, že se dětem stýská, že se po ní ptají a aby zvážila případný návrat. Caroline uvěřila, nasedla do auta a odjela s nimi. „Všechno bylo zpočátku fajn, “ vzpomínala Caroline. „Jeli jsme přes Gloucester a mluvilo se výhradně o dětech. Když jsme přijeli na místo, zeptal se mne Fred, jestli bych dnes v noci nechtěla sex. Odpověděla jsem: Ne. Nezačínejte zas konverzaci na tohle téma. On ale řekl své ženě: No tak, Rose, mrkni se, jestli už je vlhká. Než jsem stačila cokoliv udělat, strčila mi Rose ruku do rozkroku. Začaly jsme se prát. Asi dvě míle od Gloucesteru najednou Fred zastavil na kraji silnice, obrátil se na sedadle a udeřil mě do hlavy, až jsem ztratila vědomí. Když jsem se probrala, byla dvířka otevřená a já měla svázané ruce za zády vlastním šátkem a on mi omotával hlavu nějakou lepicí páskou, že jsem ze sebe nemohla vydat ani slovo. Pak mě vzal nazpět do Cromwell Street. “ Jen co dojeli k domu, vynesli spoutanou dívku se zalepenými ústy do ložnice a drželi ji tam dalších dvanáct hodin . Během nich byla bita a podrobena tomu, co sama nazvala „intimní lékařskou prohlídkou těla a genitálií “, kterou provedli Fred a Rose . V jednu chvíli Fred sundal opasek, omotal si ho přes ruku a sponou na volném konci silně udeřil Caroline mezi nohy. Nato se jí zmocnila Rose a začala s dívkou sexuálně manipulovat , zatímco měl Fred s Rose sex zezadu. Poté zůstala Caroline s Fredem o samotě: „Myslela jsem, že mne strčí dolů do sklepa, jenže on měl se mnou jiné úmysly. Znásilnil mě. Pak začal pofňukávat a říkal, že pokud mu slíbím, že nikomu nic neřeknu a zůstanu u nich dál bydlet, nechá mne být .“ Caroline tedy souhlasila, že bude mlčet. Slíbila, že u nich začne opět pracovat jako chůva. Když však z domu odešla, rovnou zamířila na policii . Westovi byli obviněni z únosu a sexuálního zneužití a postaveni před soud. Caroline však zřejmě ze strachu odmítla svědčit , a tak byli manželé potrestáni pouze pokutou . Caroline Owens V červnu roku 1987 oslavila nejstarší Westova dcera, Heather, šestnáct let . Celý život snášela fyzické týrání i sexuální zneužívání od obou rodičů a až do té chvíle byla tichou obětí. Fred a Rose však cítili, že Heather může s někým na téma zneužívání své osoby promluvit . Proto když jednoho dne ostatní děti odešly do školy, Heather zavraždili . Otec ji pak zakopal pod terasu . Přestože Heather ležela zahrabaná pod terasou ještě dalších osm let, její rodiče se svým zločinem v rámci rodiny příliš netajili. Dovolovali si totiž například pronášet morbidní "žerty" na téma jejího zmizení přímo před ostatními dětmi. „Chovejte se dobře, jinak skončíte pod terasou jako Heather, “ říkávali například. Tento rodinný vtípek se později ukázal klíčovým pro jejich odhalení. Heather West Vše „prasklo“ 2. srpna 1992 . Tehdy povědělo malé děvče o svých obavách , že jednu z jejích kamarádek otec „ohmatával“ a všechno si natáčel na video. O čtyři dny později se do domu číslo 25 na Cromwell Street na předměstí Gloucesteru dostavila policie s příkazem k domovní prohlídce, která se měla zaměřit na pornografický materiál. V domě byli zatčeni Fred a Rosemary Westovi, obviněni ze znásilnění nezletilých a pět jejich nejmladších dětí bylo umístěno v dětském domově . To, co policie objevila v Cromwell Street, bylo v hlášení popsáno jako „nechutné, hanebné a odporné “. Jak už bylo dříve řečeno, byla zde nalezena rozsáhlá kolekce latexových úborů, devadesát devět profesionálních i domácky natočených videokazet, biče a vybavení pro bondáž a také spousta fotografií. Na některých z nich pózovala v rozličných sexuálních pozicích Rose West, což bylo v pořádku, ale byly zde také fotky dvou nahých dcer erotického rázu. Westovi museli nabídnout kauci , aby nezůstali ve vězení. Rose povolili , aby se vrátila domů, kde zůstaly dvě nejstarší děti, ale West putoval do vazby , kde zůstal deset měsíců, až do zahájení soudního přelíčení. Před soud předstoupili 7. června 1993 . Čelil obžalobě pro trojnásobné znásilnění a jedno pohlavní zneužívání , jichž se dopustil vůči vlastní dceři, Rosemary byla obžalována za dvou deliktů , jednoho nabádání k nezákonnému pohlavnímu styku a jednoho týrání dítěte. Avšak v poslední chvíli děti páru, které měly u hlavního líčení svědčit, odmítly před soudem vypovídat . Soudce, ač nerad, byl nucen obžalobu zamítnout. Krátce nato se však policie doslechla o „rodinném vtípku“ , když děti začaly v dětském domově mluvit o tom, jak jim rodiče vyhrožovali, že skončí „zahrabané na dvorku jako Heather “. Dne 24. února 1994 zaparkovalo několik policejních vozů před domem číslo 25, kde Rose a Fred bydleli. Případ jedněch z nejhorších zločinců, jaké kdy Británie zplodila, začal vyplouvat na povrch. Policie se snažila zjistit, jestli Fred West zavraždil svou dceru Heather. Dívka zmizela už před sedmi lety. Fred prohlásil, že je to „nesmysl “. Dcera ho prý nedávno navštívila a občas se s Heather vídává. Zmínil se, že v současné době je jeho dcera závislá na drogách a vzájemné vztahy s rodinou nejsou dobré, což je taky důvod, proč u nich nebydlí. Řekl také, že se s ní tu a tam setkává potají, aby nedráždil svoji ženu, která s ní už nechce mít nic společného. První den nebyl Fred West obviněn a tak se vrátil z policejní stanice zpět domů. Druhý den ráno však byli vyšetřovatelé zpátky, aby kopali na zahradě domu a Westa zatkli. Když jej detektivové vedli k policejnímu autu, zvolal na přihlížející reportéry a zvědavce, že se zmizením dcery Heather nemá nic společného, ale v autě se údajně k vraždě doznal . Cromwell Street 25 Na policejním oddělení sám určil vyšetřovatelům místo , kam ukryl její tělo. Upřesnil, že tělo leží pod dlážděním jejich terasy mezi jedlovým porostem a zdí kostela adventistů sedmého dne. „Kopejte tady, najdete ji dost brzo ,“ uvedl. Kriminalisté tedy začali hledat tam, kde West ukázal, zároveň však prozkoumávali i ostatní části zahrady. Sotva se do toho pustili, případ nabyl nebývalých rozměrů . „Stále se mi vybavuje výraz detektiva Johna Benneta, když jsem byl dole v jámě a křikl jsem nahoru, že buďto tady máme o jednu oběť navíc, nebo měla Heather tři nohy, protože tu byly další dvě stehenní kosti. Od té chvíle jsme toho nacházeli stále víc…, já na to byl zvyklý, ale pro policisty to bylo něco jako rána do hlavy “ vypověděl později ohledávající lékař. Policejní tým prohledává zahradu domu Westových Policista vynáší ostatky obětí z domu na Cromwel Street 25 před zraky novinářů a přihlížejících 26. února byly vyneseny ze zahrady části ostatků osmnáctileté Shirley Robinson , která byla kdysi podnájemnicí u manželů Westových a která se ztratila někdy v roce 1978 . Policie exhumovala i pozůstatky šestnáctileté Alison Chambers , která zmizela z dětského domova v Gloucesteru v srpnu 1979 . Pak našli kostru rovněž šestnáctileté Heather West , pohřešované od roku 1987 . Policie tedy nalezla tři mrtvá těla v zadním traktu zahrady a West měl hodně co vysvětlovat. Naprosto šokovaným vyšetřovatelům věcně a podrobně vylíčil, jakým způsobem uškrtil vlastní dceru během hádky, kdy ona byla rozhodnutá opustit domov, a jak potom rozsekával její tělo na kusy. „Pamatuju si, že to dělalo velký hluk, když jsem to lámal, ono to praskání dělalo kravál. “ Potom líčil, jak dceři oddělil hlavu od trupu tím, že kus odpiloval a potom ukroutil, jak jí odsekal obě nohy a všechno naházel do kontejneru, aby se k tomu mohl později vrátit. Svou výpověď pronášel klidným, zcela nezúčastněným monotónním hlasem. Shirley Robinson, Alison Chambers, Heather West Nikdo nepochyboval, že je třeba prozkoumat celý pozemek . Policisté se proto přesunuli do suterénu Westova domu. Minul první týden a pátrací tým exhumoval šestero lidských ostatků . Všechna těla, která policie našla, patřila dívkám, vedeným v evidenci pohřešovaných od počátku sedmdesátých let, z nichž po některých bylo vyhlášeno celostátní pátrání. Devatenáctiletá Lynda Gough , první známá oběť z Cromeell Street, se s Westovými dobře znala a bývala v jejich domě častým návštěvníkem . Někdy v dubnu 1973 se však z ní stala týraná oběť, vystavená nepředstavitelným fyzickým útrapám. S největší pravděpodobností ji sexuálně zneužili oba manželé. V jejím provizorním hrobě byly nalezeny provazy , stejně jako u několika dalších obětí. Svazování patřilo k oblíbeným praktikám manželů Westových. Provazy, různé popruhy z umělé hmoty, natrhané pruhy látky z oblečení mučených dívek, všelijaké lepicí pásky a roubíky, to všechno se v mělkých hrobech našlo.. Lynda Gough 10. listopadu 1973 odešla patnáctiletá Carol Ann Cooper do kina na večerní představení. Od té chvíle ji už nikdo neviděl a jako ostatní byla i ona později nalezena pohřbená pod sklepní podlahou v domě Westových. Carol Ann Cooper Jednadvacetiletá Lucy Partington zmizela dva dny po vánocích roku 1973 . Následovaly výzvy její rodiny v televizi, po nich intenzivní policejní pátrání, všechno ale bylo marné až do chvíle, než policie nalezla její ostatky ve sklepních prostorách „domu hrůzy “. West během výpovědí zlehčoval svoje zločiny tím, že o obětech šířil lži , podle kterých prý dívky byly do něho zamilované a šly s ním zcela dobrovolně. Při jednom z výslechů však doznal, že Lucy byla unesena z autobusové zastávky poblíž Pittville Parku v Cheltenhamu. Zatímco se po zmizelé vysokoškolské studentce horečně pátralo, držel dívku násilím ve sklepě svázanou a umlčenou roubíkem. Existuje důkaz, že dívka byla naživu ještě alespoň týden v tom sklepě , kde ji opakovaně týral a sexuálně zneužíval . Po její smrti rozřezal tělo na několik kusů a naskládal je do metr hluboké úzké jámy pod tenkrát ještě hliněnou podlahu. Lucy Partington Podobný osud potkal i jednadvacetiletou švýcarskou studentku Therese Siegenthaler , která nikdy nedojela do Irska, kam se snažila dostat prostřednictvím stopování. Naposledy ji viděli 15. dubna 1974 . Patnáctiletou Shirley Hubbard viděli živou naposledy 14. listopadu 1974 . Nelezení jejích ostatků bylo asi jedním z nejotřesnějších svědectví : lebka mladé dívky byla kompletně oblepena neprodyšnou maskou , takže dívka v posledních chvílích svého života nebyla schopna vůbec vidět, mluvit ani slyšet , zatímco dvojice věznitelů dívku surově mučila. Vyšetřovatelé objevili dva malé kousky trubice z umělé hmoty, které byly vsazeny oběti do nosních dírek , aby mohla dýchat a nějakou dobu snášet všechny zvrácenosti, kterých se na ní Westovi dopouštěli. Zde se našinci možná vybaví případ československého sériového vraha Huberta Pilčíka , který podobným způsobem držel, mučil a po dobu několika týdnů umlčoval dvanáctiletou Danielu . Juanta Mott měla sedmnáct let , když zmizela. Podobně jako před ní Lynda Gough, i ona znala Westovy, a dokonce u nich nějakou dobu pobývala . Dne 12. dubna 1975 měla hlídat dítě přátelům, s nimiž se stýkala. Nikdy se již neobjevila. Skončila spoutaná, znásilněná, zavražděná a pohřbená ve Westově sklepě. Therese Sienthaler, Shirley Hubbard, Juanta Mott Když se Fred West doznal ke zločinům na Cromwell Street, ohromil vyšetřovatele dalším doznáním: přiznal se i k dalším vraždám , kterých se dopustil mimo svůj dům . Vypověděl, že zabil také bývalou manželku , dále svou přítelkyni a nevlastní dceru . Navedl policisty ke svému dřívějšímu bytu v Gloucestru a zašel s nimi ke dvěma polím nedaleko Herefordshiru , kde bydlel ještě jako chlapec. Tam našla policie ostatky těla jeho první manželky, šestadvacetileté Reny Costello . Byla stejně jako všechny ostatní oběti rozčtvrcena a vecpána do nevelké díry v zemi. Příští měsíc, 5. května , našli vyšetřovatelé pod zabetonovanou podlahou v Midland Road tělo osmileté Charmaine West . Následně 7. června exhumovali tělo devatenáctileté Anne McFall v Much Marcle. I když se West začal doznávat, lhal, jak bylo jeho zvykem . Například prohlašoval, že ho všechny dívky milovaly . Údajně mu však vyhrožovaly , že vyzradí manželce podrobnosti o jejich milostných aférkách. Co se týče praktik svazování a sadomasochismu, všem to zcela vyhovovalo. A jejich smrt ? Prý se udusily čirou náhodou . Byl to prý „požitek, který se zvrhl v neštěstí“, jak tvrdil. V jiných případech zase West popisoval vraždy jako akt čisté nutnosti . Podle něho skutečnost, že je unesl a následně s nimi hrubě zacházel, byla jediným logickým důvodem – vždyť co měl jiného dělat, když se chtěl vyhnout zatčení, než je zabít? Takto Freda Westa hodnotil dr. David Holme: „ Ten člověk neznal zábrany, jaké by nastaly u většiny lidí při svlékání jiného člověka a rozhodováním, jak s ním naložit. Po té stránce byl velice přičinlivý, a v tom předčil mnoho zločinců i sériových vrahů, neboť byl velice vynalézavý, co se týče způsobu, jak tyto věci provádět. “ Přes celou sklepní plochu umístil West dlouhé břevno, do kterého navrtal háky. Později přiznal, že sem oběti věšel někdy na celé dny , a že některá z těl, která zde dlouhou dobu nechal, začal mumifikovat. Když se nabažil toho pohledu, těla obětí rozčtvrtil a ostatky pohřbil pod podlahou.. Postup čtvrcení popsal soudní lékař: „Všechny hlavy byly odděleny. V obratlích se zjistily malé řezy, obvykle na tomtéž místě na šíji. Dolní končetiny byly odděleny v kyčlích, kolem hlavice stehenních kostí byly menší známky řezů. Byly provedeny se značnou zručností.“ Když už ve sklepě nezbývalo místo pro další mrtvá těla, West podlahu zabetonoval a z místnosti udělal ložnici pro svoje děti . West vystavoval lidi promyšlenému sadistickému mučení , kdy s ještě žijícími obětmi prováděl různé experimenty. Cizí mu však nebyly ani nekrofilní praktiky . Na kosterních pozůstatcích, odkrytých v různých lokalitách, chybělo množství prstů na rukou i nohou, zápěstní kůstky, dokonce lopatky nebo kolenní čéšky. Tyto jednotlivé lidské části odnímal a kamsi ukrýval z důvodů známých pouze jemu. Existují dokonce předpoklady a indicie, že mezi jeho četné hříchy patřil i kanibalismus. Forenzní psycholog Britton vyšetřovatelům vysvětlil: „Máte před sebou případ predátorských a sadistických sexuálních psychopatů. Jde o kombinovanou zvrhlost manžela a manželky, jejichž energie je od sebe navzájem odráží… Nezabíjejí jen proto, aby někomu vzali život, jejich oběti jim slouží jako hračky, které mučí a znásilňují. “ Jako u mnohých jiných sériových vrahů, i u Westových panuje předpoklad , že mohli zavraždit i další dívky . Jednou z takových, které jsou stále pohřešované, je patnáctiletá číšnice Mary Basholm z Gloucesteru, která zmizela z autobusové zastávky 6. ledna 1968 stejně jako prokázaná oběť Lucy Partington o pět let později. V roce 2021 dokonce proběhly výkopové práce pod kavárnou, kde tehdy pracovala, ale žádné ostatky se nalézt nepodařilo. Fred West rovněž bydlel v šedesátých letech v Glasgow , kde potkal svou první manželku Renu. Během tamějšího pobytu zmizely čtyři mladé dívky , které všechny splňovaly Westova kritéria. V té době měl pronajatý zahradní pozemek, který jen zřídka užíval, a který posléze opustil. Policie však nemohla toto místo prozkoumat, protože v době, kdy Westovy zločiny vyšly najevo, překryl parcelu nájezd na dálnici M8. Sám Fred West údajně prohlásil, že zavražil přes třiceti lidí!! Mary Basholm Bohužel, než mohl být Fred West postaven před soud, spáchal dne 1. ledna 1995 ve své cele sebevraždu oběšením . Před tím stihl napsat dopis na rozloučenou určený své manželce, ve kterém ji vyznával lásku: „Rose, 29. listopadu 1994 máš narozeniny, bude ti 41 a jsi stále krásná a já tě miluji. Vždy budu do tebe zamilovaný. Nejkrásnější věcí v mém životě bylo, že jsem tě potkal. Naše láska je speciální… Nemám pro tebe dárek, vše co mám, je můj život. Dávám ti ho, drahá. Až budeš připravená, přijdi za mnou. Budu na tebe čekat. “ V tomto dopisu West též vyjádřil cynické přání být pochován s členy rodiny, včetně Heather a Charmaine, které výslovně jmenoval… Podle Westova syna se jeho otec snažil sebevraždou svoji manželku ochránit a očekával, že díky jeho smrti se jí podaří vyváznout bez vysokého trestu. Opak byl pravdou. V říjnu 1995 se Rosemary West ocitla před soudem. Byla obžalována z deseti vražd . Ona všechny obvinění popřela a odmítla vypovídat . Nicméně 22. listopadu 1995 , i díky svědectví soudního znalce v oboru zubního lékařství, dospěla porota k jednomyslnému výroku o vině ve všech bodech obžaloby a Rosemary West byla odsouzena k deseti doživotním trestům odnětí svobody . Podle rozhodnutí z roku 2002 mohla být Rosemary West podmíněně propuštěna z vězení nejdříve v roce 2019, ale k jejímu propuštění doposud nedošlo . Do roku 2019 údajně pobývala v ženském vězení s maximální ostrahou Low Newton v Durhamu , ale v roce 2019 byla přemístěna do věznice New Hall ve Wakefieldu , kde je držena dodnes (2024). Ve vězení je kvůli svému vzezření a oblibě v pletení přezdívána „Teta Rose “. Je rovněž známo, že po celou dobu dostává řadu dopisů od lidí, které lze nazvat jejími obdivovateli. Rose West dodnes ke svým zločinům nepromluvila a nevyjádřila se ani ke zločinům svého tehdejšího manžela. Její mlčení trvá i přesto, že na ni řada lidí, včetně jejího bývalého advokáta, naléhá, aby ulehčila svému svědomí a pomohla vyřešit neobjasněné případy dokud je ještě čas. Rose West však stále trvá na své nevině a podle názoru britské kriminoložky dr. Jane Woodrow o svých zločinech ani nikdy nepromluví. Navzdory demenci , kterou podle několika zdrojů trpí. Dům , ve kterém Westovi vraždili, byl v roce 1996 zbourán a dnes je na jeho místě pěší stezka spojující dvě ulice. Přeživší potomci páru matku údajně ve vězení navštěvovali či navštěvují, ale většina z nich trpěla či trpí psychickými problémy i v dospělosti, včetně sebevražedných tendencí. DALŠÍ FOTOGRAFIE: To play, press and hold the enter key. To stop, release the enter key. Fred & Rose West's "House of Horrors" - Britain's Most Hated Couple (Serial Killer Documentary) Play Video West Watch Now Share Whole Channel This Video Facebook Twitter Pinterest Tumblr Copy Link Link Copied Share Channel Info Close DOKUMENTY: Další článek - Nejhorší sériový vrah USA Copyright © 2009-2024 SerialKillers.cz Po plagiátech je aktivně pátráno Komentáře

The list of 150 best true crime movies about serial killers and mass murders. Movies and documents Documents Below you will find an overview of the most interesting available documents and interviews on serial killers. We will also appreciate your video tips that should not miss our attention! Documents are sorted by language - first Czech or Czech dubbed, then English. Sérioví vrazi (CZ a EN) Sérioví vrazi (CZ a EN) Play Video Share Whole Channel This Video Facebook Twitter Pinterest Tumblr Copy Link Link Copied Search videos Search video... Now Playing Robert Ressler Muž, co žije s monstry - dokument o profilování sériových vrahů 50:24 Play Video Now Playing Jeden z nejaktivnějších sériových vrahů Evropy Manuel DELGADO VILLEGAS 50:17 Play Video Now Playing Jeden z nejhorších kanadských sériových vrahů Russel Maurice Johnson 48:40 Play Video Now Playing Závěrečná zpráva Sériový vrah od Green River 00:00 Play Video MOVIES ABOUT SERIAL KILLERS AND MASS MURDERS Below you will find a list of 150 the best true crime movies about serial killers and mass murders. In all cases, movies are based on reality (movies about fiction serial killers are HERE ) . The films was sorted by the opinion of author this website or their rating on the IMBd. If we missed some movie please send us the message and we will be happy to include it in this list. MOVIES ABOUT SERIAL KILLERS AND MASS MURDERS 1. Citizen X A great American television movie faithfully portraying the life and crimes of one of the worst Soviet serial killer – Andrej Cikatilo (1995). (1995). IMDb 7,6. 2. The Gray Man Well done movie about the crimes of the famous American pedophile serial killer and cannibal of the 1920s - Albert Fish (2007). IMDb 6,0. 3. Monster An excellent movie about the life of American serial killer Alieen Wuornos, performed by Charlize Theron (2003). IMDb 7,3. 4. Zodiac A thrilling American detective movie with a star cast showing murders and searching for a never catched serial killer from San Francisco (2007). IMDb 7,7. 5. Ted Bundy A good movie about one of America's most famous serial killers - Ted Bundy (2002). IMDbD 5,9. 6. M - Eine Stadt sucht einen Mörder German movie freely inspired by the famous serial killer of the early 20th century - Peter Küerten (1931). IMDb 8,3. 7. Vrah skrývá tvář Starred Czechoslovak detective movie on the motives of the murderous mourning of Václav Mrázek who killed seven at least in the 1950s (1966). IMDb 7,1. 8. Nachts, wenn der Teufel kam German noir drama, which was nominated for an Oscar. The film is set in the Second World War and is inspired by the crimes of a German serial killer named Bruno Lüdke, who killed dozens of people between 1928 and 1942. (1957). IMDb 7,2. 9. Summer of Sam An American movie based on case of David Berkowitz, the so-called "Sam's Son", who shot at least 6 people from 1976-1977. (1999). IMDb 6,6. 10. The Night of the Hunter American film-noir, which today is an absolute classic. It is one of the most cited film works and plays one of the most breathtaking villains in film history. The film is based on the real case of the American serial killer Harry F. Powers, who murdered 5 people in 1931. (1955). IMDb 8,0. 11. Utoya, 22. juli A Norwegian thriller depicting the fatal day when a Norwegian mass murderer, A. Breivik, killed a total of 77 people in Oslo and Utoya Island (2018). IMDb 7,7. 12. Jack the Ripper A British television drama that is another variation on the case of the best-known assassin of history - Jack the Ripper, who murdered at least 5 women in the streets of London in 1888. (1988). IMDb 7,6. 13. Le juge et l'assassin A French crime drama inspired by the life of the famous French serial killer Joseph Vacher, nicknamed the "Southeast Ripper" in France, who murdered over 10 people at the end of the 19th century. (1976). IMDb 7,4. 14. Der goldene Handschuh A hilarious German thriller that depicts the life and actions of the German serial killer Fritz Honky in a raw and sometimes disgusting way. He murdered at least four women in Hamburg between 1970 and 1975 and stored the decomposing bodies in his apartment. A film that both inspires and disgusts at the same time. (2019). IMDb 6,7. 15. Interview with a Serial Killer A documentary movie about an American serial killer of 2 children and several prostitutes, mainly portrayed by an interview with this predator (2008). IMDb 5,7. 16. The Boston Strangler An American film, headed by Tony Curtis and Henry Fond, shows a hunting for the serial killer of the so-called "Boston strangler" - Albert de Salvo (1968). IMDb 7,1. 17. To Catch a Killer A very good television movie based on the case of the famous American serial killer of 33 young men - John Wayne Gacy. (1992). . IMDb 7,4. 18. Killer: A Journal of Murder The American prison thriller, starring James Woods, dealing with the case of the ruthless American serial killer from the early 20th century, Carl Panzram, who murdered perhaps as many as twenty people. (1995). IMDb 6,3. 19. Murder in the Heartland A television movie reconstructing a real search for a serial killer of 11 people from 1957 - Charles Starkweather (1993). IMDb 6,6. 20. Dahmer An American film about the so-called "cannibal from Milwaukee" Jeffrey Dahmer, an American serial killer who killed at least 17 young men (2002). IMDb 5,6. 21. Normal Czech-British movie where Milan Kňažko portrays the German sadistic serial killer of the 1920's - Peter Kürten (2009). IMDb 6,2. 22. Dear Mr. Gacy A movie inspired case of the American serial killer of 33 young men, John Wayne Gacy (2010). IMDb 6,4. 23. Sametoví vrazi A well-known Czech film, which is a free processing of the case from the 1990's. - the so-called Orlík murders, which entered the history of Czech criminology (2005). IMDb 6,1. 24. J'ai pas sommeil A French thriller inspired by the case of a serial killer named Thierry Paulin ("Monster of Montmartre") who murdered several old women in Paris in the 1980s. (1994). IMDb 7,0. 25. Night of the Hunter British television film. A remake of the famous 1955 film, which is a film adaptation of the case of the American serial killer Harry F. Powers, who murdered 5 people in 1931. (1991). IMDb 3,8 26. Badlands An American film freely inspired by the crime of Charles Starkweather, serial killer, who in 1957 killed 11 people (1973). IMDb 7,9. 27. Der Totmacher A German low-cost film that was made according to real events taking place in Germany between 1918 and 1924, when Fritz Haarmann murdered at least 27 boys and young men to eventually sell their meat on the market. (1995). IMDb 7,6. 28. The Highwaymen An American crime drama based on a true story that tells the story of two detectives trying to track down and kill the infamous criminals Bonnie and Clyde. They killed at least nine police officers in the first half of the 1930s and were responsible for several civilian murders. (2019). IMDb 6,9. 29. From Hell An American movie devoted to the case of the never-catched serial killer Jack the Ripper. In the lead role of Johnny Depp as a detective (2001). IMDb 6,8. 30. 10 Rillington Palace British film about the case of John R. Christie, who in 1943-1953 murdered at least eight people in his London house (1971). IMDb 7,6. 31. Deranged An American movie titled The Case of a Famous Serial Killer and necrophiliac of the 1950's - Ed Gein (1974). IMDb 6,5 32. Der Hammermorder A German crime thriller dealing with the case of the German serial killer and robber, the so-called "hammer killer", Hans Poehlk, who murdered at least 6 people in 1985-1985 for property gains. (1990). IMDb 7,7. 33. The Deliberate Stranger An American crime drama about Ted Bundy, a charismatic and intelligent rapist and murderer who has demonstrably committed thirty sexual murders between 1974 and 1978, with the actual death toll still unknown, but certainly much higher. (1986). IMDb 7,4. 34. The Deadly Tower An American television thriller based on a true 1966 event, when mass murderer Charles Whitman first killed his loved ones, then barricaded himself on top of a high-rise building near the university and fired people. (1975). IMDb 6,7. 35. The St. Valentine's Day Massacre An American crime drama that tells about the worst and most famous gangster mass murder in US history on February 14, 1929, without tinsel and romance. The film was made by famous director Roger Corman. (1967). IMDb 6,7. 36. D.C. Sniper: 23 Days of Fear An American television crime film depicting the murders of a pair of serial killers and their impact on society. According to the actual case of John Muhammad and Lee Malva, nicknamed "D. C. Snipers ”who shot or shot dozens of people in 2002. (2003). IMDb 6,0. 37. MIKI A Slovak film inspired by the case of the serial killer and head of the Slovak underworld in the 1990s, the mafioso Mikuláš Černák (2024). IMDB 7.6. 38. The Menendez Brothers A documentary about the life-sentenced Menendez brothers, in which the perpetrators talk about the brutal murder of their parents and the subsequent trial (2024). IMDB 7.0. 39. Woman of the Hour American drama inspired by the story of a woman who meets serial killer Rodney Alcala through a TV show (2023). IMDb 6,6. 40. Holy Spider A Danish co-production thriller that is inspired by the case of an Iranian serial killer named Saeed Hanaei, who murdered more than a dozen prostitutes in 2000. (2022). IMDb 7,3. 41. Longford British drama about Lord Frank Longford and the case of the murderous British couple Ian Brady and Myra Hindley, who murdered at least five children in the 1960s (2006). IMDb 7,5. 42. Javed Iqbal: The Untold Story of A Serial Killer A Pakistani film dealing with the case of a serial killer named Javed Iqbal, who confessed to murdering 100 boys in the late 1990s. A specific feature of his MO was that he used minor helpers to search for his victims. (2022). IMDb 6,8. 43. Docteur Petiot A French criminal drama, inspired by the crimes of French serial killer and physician Marcel Potiot, who murdered at least 27 people in a miserable way during the Second World War for property gains. (1990). IMDb 7,1. 44. Karla An American movie about a Canadian couple of serial killers with the names of Karla Homolka and Paul Bernardo (2006). IMDb 5,5. 45. Lonely Hearts An American movie about a serial killers, Martha Beck and Raymond Fernandez, who in the 1940's. assassinated maybe 20 women (2006). IMDb 6,5. 46. Případ vraha - Uspávačka An authentic reconstruction of the life of the most unfamous Czech serial killer, Jaroslava Fabiánová, who took the lives of 4 men and now is serving a life sentence. (2016). 47. The Good Nurse An American film that deals with the case of the well-known American serial killer from the hospital environment - Charles Cullen, who during his 15-year career as a "health brother" took the lives of perhaps hundreds of people! (2022). IMDb 6.8. 48. A is for Acid A British TV movie that is inspired by the true case of serial killer John George Haigh, who murdered at least 6 people in the 1940s. (2002). IMDB 7.0. 49. Henry : Portrait of a Serial Killer A brutal British biographical movie about one of the most active American serial killers - Henry Lee Lucas (1986). IMDb 7,0. 50. The Frozen Ground The American mysterious crime thriller is inspired by the incredible but real story of an Alaskan police officer (Nicolas Cage) who tries to stop the murdering beast of Robert Hansen (John Cusack). A serial killer who killed up to 21 women and girls in Alaska in 1971–1983. (2013). IMDb 6,4. 51. Dans la tête du tueur A French thriller inspired by the case of a serial killer named Francis Heaulme, who murdered up to several dozen people across France, many of whom were children. (2004). IMDb 7,0. 52. My Daughter's Killer A French documentary about a father who spends decades trying to bring his daughter's murderer to justice in France and Germany, until he finally resorts to drastic measures. (2022). IMDb 6,8. 53. Tales of the Grim Sleeper An American-British documentary film about a serial killer named Lonnie David Franklin Jr., who killed more than 10 people between 1985 and 2007. (2014). IMDb 7,0. 54. The Women and the Murderer A French Netflix documentary about the serial killer Guy Georges who terrorized Paris in the 1990s and killed at least seven people. (2021). IMDb 6,4. 55. Quick The Swedish crime film tells the story of the biggest legal scandal in Swedish history. Will the reporter manage to challenge the entire legal system by proving the innocence of Thomas Quick convicted in life imprisonment? Or Thomas Quick is truly a cannibal and the worst Swedish serial killer. (2019). IMDb 6,8. 56. The Iceman An American biographical drama that tells the true story of Richard Kuklinski - a notorious bounty hunter and a loving father of a family who killed perhaps several dozen victims in his life. (2012). IMDb 6,8. 57. Easy Prey An American psychological thriller that tells the true story of a 16-year-old girl kidnapped by a serial killer named Christopher Bernard Wilder, nicknamed Beauty Queen Killer, because he focused on beautiful girls who long for a career as a model. (1986). IMDb 6,6. 58. Smrt stopařek A successful Czechoslovak crime drama, inspired by the real case of the double sex murderer Miroslav Somora, who in 1979 murdered two young women, whose bodies were then disposed of in a landfill. (1979). IMDb 6,4. 59. Snowtown murders An Australian crime thriller based on a real murder case uncovered in Snowtown, Australia in 1999. Three perpetrators murdered at least 12 people between 1992 and 1999. The case has become one of the most watched criminal cases of Australian history. (2011). IMDb 6,6. 60. Satanás A Mexican-Colombian film about a mass murderer named Delgado Morales who murdered 29 people in 2007 during a single day in Bogota (2007). IMDb 7,3. 61. A martfüi rém A psychological thriller based on a series of murders committed in the 1960s in Hungary by a man named Péter Kovács. (2016). IMDb 7,0. 62. Victim/Suspect American documentary film devoted to the issue of sexual violence against women and false accusations of the crime of rape. (2023). IMDB 6.9 63. The Phantom British documentary film about the case of Carlos DeLuna, who was sentenced to death for the murder of a girl in 1983, although he insisted on his innocence. Was it one big injustice? (2021). IMDb 6,5. 64. Angst An unconventional, very brutal and disturbing Austrian thriller depicting the raging of a dangerous mass murderer and assassin, Werner Kniesek (1983). IMDb 7,4. 65.Já, Olga Hepnarová A Czech movie about the most infamous Czechoslovak female mass murderer, Olga Hepnarová, who in 1973 deliberately carried the truck to people - 8 people died and another 12 were injured (2016). IMDb 6,6. 66.Au Nom De Ma Fille A French film telling the true story of a father whose daughter was murdered and who devotes his entire life to bringing the perpetrators to justice. (2016). IMDb 7,0. 67. The Brides in the Bath A British television movie that represent the case of a serial killer named Georg Joseph Smith who was hanged in 1915 for murdering his three wives. (2003). IMDB 6.5. 68. See No Evil: The Moors Murders A three-part TV movie about the murderous British couple Ian Brady and Myra Hindley, who murdered at least five children in the 1960s. (2006). IMDB 7.1. 69. Boston Strangler American crime thriller about an investigative reporter who published the case of a serial killer known as the Boston Strangler in the 1960s. (2023). IMDb 6,5. 70. Sector 36 Indian thriller inspired by the 2006 serial killings of children dubbed the "Nithari killings". (2024). IMDB 7.2. 71. El ángel A Argentine film about the case of a young serial killer who was sentenced to life in prison for at least eleven murders, one attempted murder and seventeen robberies between 1971-1972 (2018). IMDB 6,9. 72. Lesní vrah A minimalist crime drama that follows the last year in the life of one of the most notorious Czech serial killers, Viktor Kalivoda, also known as the "forest killer" (2024). IMDb 4,3. 73. The Town That Dreaded Sundown The story of the investigation into the hooded serial killer who terrorized the Texarkana area in 1946, left at least five victims and was never caught (1976). IMDB 6.0. 74. Missing: The Lucie Blackman Case A documentary about the case of Joji Obarara, a Korean-Japanese serial rapist and possible murderer who raped hundreds of women at the turn of the millennium (2023). IMDB 6.3. 75. The Girl Who Escaped: The Kara Robinson Story American thriller that tells the story of Kara Robinson, who was kidnapped at the age of 15 by a serial killer named Richard Evonitz. He held and abused the girl in his apartment for 18 hours before she managed to escape (2023). IMDb 6,2. Part 2 (76-150) Movies about serial killers - fiction Serials about serial killers (cz) Copyright © 2009 - 2024 SerialKillers.cz Copyright © 2009 - 2019 serialkillers.cz Comments

Encyklopedie masových vrahů a články o nich. Definice pojmů "sériový vrah" a "masový vrah". Masoví vrazi Co je to "masová vražda "? Kdo je označován jako"masový vrah "? Zde máte odpověď! Až do osmdesátých let minulého století byl každý mnohonásobný vrah označován jako "masový vrah" . Poté bylo vyhodnoceno, že není vhodné označovat všechny mnohonásobné vrahy jedním termínem, neboť existují určité typy, mezi kterými panují velké rozdíly. Pro vícenásobné vrahy pak byly "vytvořeny" níže uvedené kategorie, které reflektují počet obětí a styl útoku: Dvojnásobná vražda : usmrcení dvou obětí stejným pachatelem ve stejném čase na jednom místě Trojnásobná vražda : usmrcení tří obětí stejným pachatelem ve stejném čase na jednom místě Masová vražda : usmrcení čtyř (někde dvou) nebo více obětí stejným pachatelem na jednom místě bez výrazného časového odstupu mezi vraždami Vražedný záchvat (vražedná vlan, vražedná túra ): "jeden" útok pachatele, který se však odehrává na dvou či více místech v krátkém časovém úsek. Pachatel mezi jednotlivými útoky tzv. emocionálně nevychladne . (také: "vražedná vlna", "vražedná túra") Sériová vražda : nezákonné usmrcení dvou nebo více obětí stejným pachatelem (či pachateli), v samostatných událostech (útocích). Pachatel mezi jednotlivými útoky emocionálně vychladne . Je možné páchání masových vražd nějak zabránit ? Ač bohužel ne všem, některým určitě ano! Je hned několik možností. Důležité je, že mimo případů, kdy útoku může účinným monitorováním (např. soc sítí) zabránit sama policie, může pomoci i kterýkoli člověk. Stačí být pozorný, všímat si svého okolí a v případě, že se nějaká osoba chová podezřele, případně dokonce o něčem podobném přemýšlí či takový plán avizuje či naznačuje, je zapotřebí kontaktovat policii. Když už k takovému útoku přeci jen dojde, lze pak účinnou strategií (viz instruktážní video) alespoň minimalizovat ztráty a podstatně zvýšit svoji šanci na přežití! A to ať již jde o masovou střelbu osamělého vlka či třeba o teroristický útok. Proto pamatujte základní pravidlo, které zní: Utíkej, schovej se, bojuj! Globální strategie přežití pro případ ozbrojeného útoku!!! Encyklopedie masových vrahů Masová střelba na FF UK v Praze - mediální pokrytí - úvaha Nejhorší m asoví vrazi po roce 2000 - díl 4 - 2006-2007 Nejhorší masoví vrazi po roce 2000 - díl 3 - 2004-2005 Ctirad Vitásek - Střelba v ostravské nemocnici 13 nejhorších masových vrahů po roce 2000 Nejhorší masoví vrazi po roce 2000 - díl 2 - 2002-2003 Nejhorší masoví vrazi po roce 2000 - díl 1 - 2000-2001 11 nejznámějších masových vrahů ze zahraničí 9 nejznámějších masových vrahů z ČR (Československa)

Článek o německém sériovém vrahovi jménem Kurt-Werner Wichmann, který koncem 20. století připravil o život minimálně 5 lidí. HOME SÉRIOVÍ VRAZI MASOVÍ VRAZI TOP FILMY/SERIÁLY KRIMI VÍCE Výsledky vyhledávání Více... Kurt Wichmann 2. 5. 2022 Kurt Wichmann - německý sériový vrah, který má na svědomí nejméně 5 vražd. Zaměřoval se na páry, případně samostatné ženy. Motiv jeho zločinů byl sexuální. První ženu napadl již ve věku pouhých 14 let. Wichmann po dlouhou dobu dokázal policii unikat a když se jej konečně podařio v souvislosti se zmizením jedné z žen dopadnout, spáchal sebevraždu. Až s odstupem řady let se jej podařilo spojit s dalšími vraždami. Narozen:8. 7. 1949 Zemřel:25. 4. 1993 Země: Německo Počet obětí: 5+ Unikal: min. 4 roky Vražedná aktivita: 1989 (možná 1968-1989) Přezdívka: "Blonďatá bestie" V tomto článku se po delší době opět „podíváme“ do země našich nejbližších západních sousedů . Muž, o kterém bude řeč, je mladším „kolegou“ Joachima Krolla a Fritze Honky , sériových vrahů, kteří rovněž působili na území tehdejšího Západního Německa . Stejná státní příslušnost je však jedním z mála pojítek těchto případů, když osobnost tentokrát popisovaného pachatele má s neinteligentními „outsidery“ typu Krolla a Honky jen velmi málo společného . Případy jsou rozdílné také v tom, že zatímco starší „kolegové“ byly v důsledku svých vražedných sérií odsouzeni, v tomto případě k tomu nedošlo a jméno dotyčného zůstávalo předlouhá léta pouze v kolonce „podezřelý“ … Jeho jméno zní Kurt-Werner Wichmann . Kurt- Werner Wichmann Mládí Kurt – Werner Wichmann se narodil 8. července 1949 osmačtyřicetiletému Kurtu Emilu Wichmannovi a třiatřicetileté Marii Gertrudě Wichmann . U obou z rodičů šlo o jejich druhé manželství. Po Kurtovi se manželům v roce 1952 narodila ještě dcera Ursula, ta však zemřela pouhý den po porodu. V roce 1958 pár zplodil ještě druhého společného syna jménem Hans-Joachim . O rodinném prostředí bylo zjištěno, že šlo o velmi chudou rodinu bydlící v ubytovně pro nízkopříjmové občany, kde nebylo dokonce ani topení a kanalizace. Synům vládnul tvrdou rukou násilnický otec , který se syny velmi špatně zacházel. Matka zas měla být ve výchově nedůsledná, laxní a lhostejná . Malý Kurt často trpěl bolestmi hlavy a břicha, a tak ve škole často chyběl. Nakonec byl na čas umístěn do dětského domova pro problémové děti. Někdy mezi 8-10 rokem života bylo jeho největší zálibou potulovat se po okolních lesích , ve kterých se bavil tím, že v zemi ukrýval různé předměty a zabíjel zvířata , které pak rovněž zakopával. Jeho kamarádi z dětství, kterých bylo opravdu málo, později vzpomínali, že Kurt například prakem lovil ptáky a ke zvířatům byl velmi krutý a s oblibou je týral. První trestné činy Jeho první vážný problém se zákonem nastal ve věku 14 let (leden 1964) , kdy byl poslán do ústavu pro mladé pachatele poté, co s nožem v ruce ohrožoval sousedku , kterou se ve spánku pokusil uškrtit . Naštěstí jej při činu vyrušil její plačící syn, takže čtrnáctiletý útočník z bytu, kam se dostal poté, co vyříznul otvor v okně, nakonec prchnul . Jenže pobyt ve výchovném zařízení jej rozhodně nepolepšil, a tak v 16 letech Wichmann zaútočil na další ženu . Tentokrát napadl cyklistku, kterou sexuálně zneužil . Za tento prohřešek byl následně „odměněn“ šestiměsíční podmínkou . První nepodmíněný trest si vysloužil, když v roce 1967 ohrožoval policisty malorážkou . K tomuto incidentu došlo, když jej strážníci chtěli převézt do zařízení pro mladé delikventy . Wichmann na policisty vytáhl zbraň a pokusil se o útěk, načež byl postřelen do nohy a následně odsouzen k jednomu roku odnětí svobody . Kurt Wichmann v mládí V případech sériových vrahů bývá poměrně běžné, že mimo těch zločinů, které se jim podaří prokázat či se k nim sami přiznají, není zcela jasné , zda-li nemají na svědomí ještě některé z neobjasněných vražd . V kauze Kurta Wichmanna tato skutečnost vystupuje do popředí obzvláště výrazně, o čemž se čtenář v článku ještě mnohokrát přesvědčí. Na tomto místě lze uvést, že první vražda, která s ním bývá spojována se odehrála krátce po jeho propuštění z prvního trestu vězení. V roce 1968 byla totiž čtyřmi ranami z malorážné pušky zastřelena 38letá Ilse G. K vraždě došlo, když se byla na kole projet v lese poblíž Lüneburgu . Ač svědci viděli mladíka, který odpovídal Wichmannovu popisu, jak prchá z místa činu a policie u něj následně nalezla několik malorážných pušek, stejně tak jako výstřižky z novin, týkající se této vraždy, Wichmann nakonec nebyl z tohoto zločinu obviněn . O dva roky později, konkrétně 21. 11. 1970 , se odehrál jiný trestný čin, kdy, již lze na tehdy jedenadvacetiletého kriminálníka jako na pachatele ukázat s jistotou. Tehdy Wichmann zastavil mladé stopařce , kterou pak znásilnil a dokonce se ji pokusil uškrtit . Ženě se však naštěstí podařilo útočníka přesvědčit, aby ji nechal odejít. Napadená žena se poté pochopitelně obrátila na policii, kde celé napadení popsala. Když poté o znásilnění psali v novinách, Wichmanna rozhořčilo, že byla celá událost podle něj zkreslená, a tak se vydal na policii , kde chtěl příslušníkům „incident“ ozřejmit a napadení se snažil bagatelizovat. Tato taktika mu příliš nevyšla, neboť následovalo odsouzení k trestu odnětí svobody na pět a půl let , ač prokurátor tehdy navrhoval mnohem přísnější trest - 12 let vězení. 13 let bez zločinu Ač nelze Wichmanna (zatím) s jistotou spojit s žádnou vraždou spáchanou mezi lety 1975–1988 , vzhledem k jeho osobnostnímu profilu je velice nepravděpodobné, že by se v tomto období zapojil do společnosti jako bezproblémový a zákony dodržující občan. Ostatně nejde jen o názor autora článku, který by byl opřený pouze o osobnostní profil Wichmanna, ale indicie podporující tuto domněnku lze spatřit i v později nalezených důkazech. Ač o nich bude řeč až později, na tomto místě uveďme některé případy vražd , u nichž panuje silné podezření , že by mohly souviset s Wichmannem. Tak třeba po propuštění z vězení v roce 1975 strávil Wichmann tři roky v Karlsruhe , kde žil se starší ženou, se kterou se seznámil díky inzerátu, ještě když byl ve vězení. Během této doby došlo v okolí k několika nevyřešeným vraždám stopařek , které mohly být dílem právě Wichmanna. Dalšími zločiny, se kterými byl později spojován, byla vražedná série nazývaná jako tzv. „disko vraždy v Cuxhavenu “, která se odehrála mezi lety 1976–1986 . Pro toto podezření svědčilo hlavně to, že Wichmann měl vazby na tuto oblast, navíc v roce 1993 u něj byla nalezena detailní mapa ulic v této lokalitě . Kurt Wichmann Lovec lidí a psychopat Ještě, než se vrhneme na zločiny, se kterými se jej nakonec podařilo prokazatelně spojit, povězme si, jak Wichmanna vnímalo jeho okolí , jaké měl zvyky , jak se živil a jaká byla jeho osobnost . Asi nebude příliš překvapením, když uvedeme, že šlo o psychopata . Tedy, alespoň autor článku si toto dovolí tvrdit, protože na vypracování znaleckých posudků se v jeho případě nedostalo. Co k tomuto názoru autora článku vedlo? Tak například Wichmannova potřeba mít věci pod naprostou kontrolou , jeho dominance ve vztazích s ostatními lidmi (ať již šlo o jeho mladšího bratra, tak jeho partnerky a milenky), touha být středem pozornosti , absence strachu , absolutní nerespektování norem , velmi časté lhaní , egoismus a umění okouzlovat, resp. manipulovat (především ženy). Všechny tyto znaky jsou typické právě pro osoby s disociální poruchou osobnosti , což je termín aktuálně používaný pro poruchu osobnosti dříve nazývanou jako psychopatie . Wichmann , ač byl několik let ženatý , svoji manželku pravidelně podváděl a seznamoval se a udržoval poměr s jinými ženami. Ve svém domě, ve kterém s manželkou bydlel, měl zbudovanou „tajnou místnost “, která byla vybavena odhlučněnými dveřmi s bezpečnostním zámkem , ke kterému měl klíč jen on sám a do místnosti nikdo jiný nesměl. V této místnosti bylo rovněž později nalezeno funkční odposlouchávací zařízení , které bylo napojeno do ložnice nájemníků . Další, co místnost skrývala, bylo velké množství videokazet . Všechny měly pouhé tři témata . Jedním byla 2. světová válka a nacistické Německo (na svém pozemku také občas vyvěšoval Říšskou vlajku ), na dalších videokazetách bylo porno a na videokazetách s „šifrovanými“ popiskami byly nahrávky televizních pořadů , které se věnovaly některým neobjasněným vraždám . V místnosti pak rovněž byly nalezeny zbraně (puška malého kalibru, upravený revolver a tlumiče) a množství předmětů, které by se daly shrnout jako „základní výbava únosců “ – tedy provazy, pouta, baterka, brýle pro noční vidění, nože, mapy, anestézie a injekční stříkačky . Kurt Wichmann Jak popisovalo Kurta Wichmanna jeho okolí ? Jelikož šlo o samotáře , který měl jen minimum přátel , nebylo příliš lidí, kteří by k tomuto měli co říct. Každopádně ti, kteří s ním přišli do styku, jej vykreslovali jako extravagantního člověka s chladnýma, ledovýma očima, který měl potřebu být středem pozornosti a rád se předváděl. Jiní ho popisovali jako arogantního a egoistického muže s dobře upravenou vizáží a image , ke které patřilo například časté nošení slunečních brýlí. Jak již bylo zmíněno, typické pro něj rovněž bylo časté lhaní . K tomu patřilo i falšování pracovních doporučení a dokladů o dosaženém vzdělání . Wichmann taktéž často měnil zaměstnavatele , přičemž v době svého zadržení (rok 1993) se živil jako zahradník na Lünebergském hřbitově . Bez zajímavosti určitě není ani to, že se v seznamkách v porno časopisech inzeroval jako tzv. „callboy “ pro ženy či páry. „Hledám pár pro sex v lese “, stálo například v jednom z inzerátů. Další jeho aktivitou bylo velmi časté cestování a projíždění celého Německa , kdy vlastnil hned několik aut , ve kterých ročně zdolal minimálně 30 000 km! „Choval se vlastně jako lovec lidí “, uvedl později jeden z kriminalistů, kteří se zabývali jeho případem. Kurt Wichmann s jedním z jeho vozů Vraždy v Göhrde 21. května 1989 odjel manželský pár, Ursula (45) a Peter (51) Reinoldovi z Bergedorfu, na výlet do státního lesa Göhrde – největšího smíšeného lesa v severním Německu, který býval loveckým revírem vévodů, a který byl na konci 80. let téměř neobydlený. Manželé nejprve zanechali své auto nedaleko od lesa a během procházky došli až na mýtinu v loveckém sektoru 147 , kde se rozhodli si udělat piknik a trochu se opálit. Místo příjemně stráveného dne v přírodě je ale na tomto místě potkal jejich vrah. Poté, co pachatel oba usmrtil, odtáhl mrtvoly do nedaleké rokle, kde vysvlečená těla ukryl. Poté zavražděným ukradnul piknikový koš a sebral klíče od auta, se kterým odjel (auto bylo později nalezeno 300 metrů od vlakového nádraží v městečku Winsen). Ursula a Peter Reinold 12. července 1989 byly jejich ostatky ve značném stupni rozkladu (kvůli tomu již nebylo možné určit přesnou příčinu smrti) objeveny třemi sběrateli borůvek. Když se vyděšení nálezci vydali hrůzný nález nahlásit policii, potkali cestou asi 40 letého, urostlého muže s taškou . Ač to nelze s jistotou potvrdit a zní to možná až příliš dramaticky, Kriminalpolizei předpokládala, že se jednalo o právě pachatele dvojnásobné vraždy, který již sháněl svou další oběť… Zhruba ve stejnou dobu , kdy na místo nálezu mrtvol dorazili policisté, se totiž asi 800 metrů opodál odehrávalo další drama. Toho dne se po obědě na procházku do lesa vydali – Ingrid Warmbier (46) z Uelzenu a Michael Köpping (43) z Hannoveru. Milenecký pár se k lesu dopravil autem, které zaparkoval v malé boční uličce poblíž Forsthaus Röthen a poté šel více než dva kilometry do lesa do sektoru 138 . Zde muž a žena potkali útočníka, který je pod pohrůžkou zbraně znehybnil leukoplastovou páskou . Pak muže škrtil, načež jej zastřelil ranou do hlavy ze zbraně ráže 5,6mm, aby poté ženu ubil k smrti (žena měla rozbitou lebku a poraněný hrudník). Nakonec páru odcizil fotoaparát Polaroid, klíče od vozu značky Toyota a s tím nejen, že odjel , ale používal jej ještě zhruba týden, načež jej odstavil v okolí lázeňské kliniky v Bad Bevensenu. Čtenáře zřejmě zarazí, že policisté, kteří tou dobou již ohledávali místo nálezu prvních dvou obětí neslyšeli výstřel. To zřejmě bylo způsobeno tím, že obě místa se nacházela v roklích, takže následné vyšetřovací pokusy potvrdily, že zvuky střelby z jednoho místa na druhé opravdu nedolehne. Ingrid Warmbier a Michael Köpping Těla obětí druhé dvojnásobné vraždy byla nalezena o dva týdny později, konkrétně 27. července 1989 , když policie důkladně prohledávala les při rozplétání prvního Göhrdského zločinu. Nález druhého zavražděného páru ve stejné lokalitě vyvolal celonárodní pozdvižení a les začal být v tisku nazýván jako „les smrti “. Vyděšení obyvatelé se pak kvůli možné přítomnosti „Batůžkáře “, jak byl vrah přezdíván, této oblíbené výletové lokalitě po mnoho let vyhýbali. Není divu, vždyť okolnosti vražd , jenž svědčily o totožném pachateli , byly do očí bijící – při obou dvojnásobných vraždách byl zavražděn pár, vraždy se odehrály v rozmezí necelých dvou měsíců, navíc v těsné blízkosti. Při obou zločinech byly obětem odcizeny různé předměty, ač se nezdálo, že by šlo o loupežné vraždy, navíc, po obou událostech se pachatel z lesa v Göhrde dopravil auty obětí, které pak opustil v malých městech s železničním spojením. Dolnosaská policie po alarmujících vraždách vytvořila zvláštní 40člennou vyšetřovací skupinu a bylo dotázáno přibližně 10 000 lidí . Byl vytvořen a publikován identikit a vyhlášena odměna 50 000 německých marek za informaci vedoucí k dopadení pachatele. V prosinci 1989 a pak znovu v lednu 1990 byl navíc případům věnován televizní seriál Aktenzeichen XY (o neobjasněných zločinech), ale vyšetřování to nikam dál neposunulo. Pátrací akce po vraždách v Göhrde Identikit "Baťůžkáře" Rovněž byl vytvořen psychologický profil neznámého pachatele . V něm byl vrah charakterizován jako „brutální, agresivní, citově chladný, samotářský, sexuálně narušený cholerik, který je asi přehnaně slušný a „introvertní“. Profil dále předpokládal, že šlo o zaměstnaného nekuřáka, který si umí zorganizovat svůj čas tak, aby v práci nevynechal ani den . V souvislosti s vraždami v Göhrde měla policie postupně dva podezřelé , ale ani jedno podezření se nepotvrdilo, a tak se z případů stal tzv. kriminalistický pomníček . Zmizení Birgit Meier Teď však zpět do léta 1989. Vyšetřování vražd v Göhrde bylo v plném proudu a média byla plně fokusována na tyto děsivé „dvojvraždy “. Není tak divu, že když v noci ze 13. na 14. srpna 1989 zmizela ze svého domu v Lüngbergu jedenačtyřicetiletá Birgit Mayer , zaneprázdněná média tomuto zmizení nevěnovala příliš pozornosti. Její pohřešování nahlásila její dcera, se kterou se měla žena 14. srpna ráno sejít, jenže se neozvala a nenacházela se ani u sebe doma, ač její auto stálo u domu. Dcera Birgit Mayer policistům sdělila, že s matkou naposledy telefonicky hovořila předchozího večera kolem 18 hod, kdy jí matka sdělila, že se již převlékla do noční košile a půjde brzy spát. Když se do domu následně dostavila policie, zjistila, že dům nenese žádné stopy násilí , na stole se nacházejí dvě sklenice se sektem a v záhoně je zřetelný otisk mužské boty . Jelikož Birgit Mayer byla v té době v rozvodovém řízení se svým manželem, bohatým podnikatelem, policisté pochopitelně upřeli pozornost právě na něj. Když se navíc ukázalo, že se s ním žena dokonce setkala v průběhu dne, kdy zmizela, stal se z něj podezřelý č. 1 . Jenže, když později vyšlo najevo, že vztahy manželů byly i přes probíhající rozvod korektní, navíc žena rozhodně nechtěla svého bohatého manžela v rámci vypořádání majetku „obrat“, spíše naopak, verze o vraždícím manželovi se rozplynula , ač se muž s tímto podezřením musel potýkat ještě celé roky... Birgit Meier s rodinou Policie stále podezírala především manžela pohřešované, když byl 29. srpna v jedné z Hamburgských poštovních schránek nalezen občanský průkaz zmizelé . Bylo rovněž zjištěno, že žena v osudný den telefonovala s jednou svou kamarádkou a v hovoru mimo jiné zmínila seznámení se zahradníkem sousedů … Tím nebyl nikdo jiný než Kurt Wichmann , kterého si policie pozvala 26. října 1989 na služebnu, aby k tomu podal vysvětlení. K velkému udivení vyšetřovatelů se Wichmann na policejní služebnu dostavil v rukavicích , které si odmítal sundat, což vysvětloval tím, že trpí silnou alergií. Jeho tvrzení nešlo snadno ověřit, jelikož Wichmann odmítl svého lékaře zprostit mlčenlivosti. Každopádně v rámci dotazování kriminalistů popřel, že by měl se zmizením paní Mayer cokoli společného, ač potvrdil, že se s ní znal, protože se na jaře toho roku seznámili na večírku u sousedů, kterým se staral o zahradu. Zmínil také to, že na této oslavě se Birgit silně opila, takže ji nakonec v náručí přenesl do jejího domu. Jakékoli další spojení s Birgit Mayer popíral a jelikož vyšetřovatelé žádný důkaz svědčící o opaku neměli , Wichmann mohl volně odejít. To však zřejmě ještě netušil, komu bude nakonec čelit. Paní Mayer totiž byla sestrou tehdejšího šéfa hamburgské kriminálky Wolfganga Sielaffa – policajta tělem i duší s náturou a urputností honáckého psa. Wolfgang Sielaff ve službě Wolfgang Sielaff ve výslužbě Jelikož byl Wolfgang Sielaff šéfem hamburgské kriminálky a případ zmizení jeho sestry měl na starosti policejní sbor z Lüngbergu , nemohl se na vyšetřování nikterak přímo podílet. Přesto se zájmem sledoval, když lüngberští kriminalisté v průběhu února 1993 dostali souhlas s prohlídkou domu a pozemku vlastněného Kurtem Wichmannem . Policisté však udělali zásadní taktickou chybu. Dostavili se k prohlídce domu, aniž by byl Wichmann přítomen či zadržen. Není jasné, zda jej kontaktovala jeho manželka Alice , případně někdo jiný, každopádně podezřelý se policistům rozhodně nechtěl dobrovolně vzdát a rozhodl se pro „život na útěku “. Během prohlídky policisté našli jak již výše uvedenou „tajnou“ místnost plnou podezřelých věcí, ale rovněž zakopané, celkem nové auto , ve kterém speciálně vycvičení psi „nahlásili“ mrtvolu. Jenže žádná mrtvola v autě nalezena nebyla a policisté byli nuceni odjet bez nějakého hmatatelného důkazu, který by Wichmanna spojoval se zmizením Birgit Mayer . Auto zakopané na Wichmannově pozemku 24. den na útěku Wichmann kontaktoval manžela zmizelé ženy a v telefonátu mu mimo jiné vyhrožoval: „Tak takhle jsem dopadl. Děkovat můžu tobě a tvému švagrovi! Ještě o mě uslyšíš! “ 50. den na útěku, konkrétně 15. 4. 1993 , udělal Wichmann osudovou chybu. Měl totiž dopravní nehodu a v důsledku ní byl policisty zadržen a vsazen do vazby . Bohužel po pouhých 5 dnech, 20. dubna 1993, spáchal ve vazební cele sebevraždu . Je otázkou, zda-li šlo o tzv. bilanční sebevraždu , kdy nabyl přesvědčení o tom, že policisté vůči němu naleznou dostatek důkazů, a on bude nucený strávit zbytek života ve vězení, nebo šlo o další z projevů jeho psychopatické osobnosti, kdy stejně jako někteří jiní sérioví vrazi (např. Jack Unterweger ) chtěl mít „navrch“ a „neprohrát“ za jakoukoli cenu. Tedy mít svůj život pod kontrolou až do poslední chvíle. Ač po sobě Wichmann zanechal dopis na rozloučenou směřovaný své manželce a bratrovi, toto nevysvětlil, a v dopise pozůstalé pouze instruoval , že manželka nemá pozemek prodávat, a že bratr má „vyčistit okap“, což mohl být kód pro zbavení se důkazů… Vyšetřování Jisté je, že jeho sebevraždou padla jakákoli šance na jeho případné přiznání či na to, že by mohl vyšetřovatelům odhalit, jestli stojí za zmizením Birgit Mayer či jinými zločiny. Vyšetřování zmizení jedenačtyřicetileté ženy uvízlo na mrtvém bodě a ani vyšetřování vražd v Göhrde se nikam neposunulo. Zarputilého Wolfganga Sielaffa to však neodradilo. Opak byl pravdou. Po odchodu do policejního důchodu v roce 2002 totiž hodlal přijít důvodu zmizení své sestry na kloub za každou cenu, a tak sestavil soukromý čtyřčlenný tým , který měl záhadu vyřešit. Mimo něj byl v týmu ještě jeden právník, další špičkový vyšetřovatel a psycholožka . S těmi pak prozkoumával veškerá dostupná nabíraná fakta k případu. Tímto způsobem byla prozkoumána třeba pouta nalezená u Wichmanna , ze kterých se v roce 2016 podařilo získat DNA právě Birgit Mayer . Skupina následně oslovila nového majitele nemovitostí, které dříve patřily Kurtu Wichmannovi, zda-li by nemohli dům a pozemek opět prohledat. Jeho benevolence pak umožnila zásadní zvrat. Na pozemku totiž nejen, že bylo nalezeno 400 různých předmětů, které mohly souviset s Wichmannovou trestnou činností , a které byly nafoceny a posléze pro veřejnost vystaveny na webu německé policie , ale především byly v roce 2017 pod betonovou podlahou v jámě pro opravování aut konečně nalezeny ostatky Birgit Mayer . Žena byla zastřelena . Na konci roku 2017 se navíc podařilo spojit DNA z dvou vlasů nalezených v autě Reinoldsových (oběti z Göhrde) s DNA Wichmanna , tedy bylo již nepochybné, to, co mnozí předpokládali. Tedy, že Kurt Wichmann byl sériovým vrahem . Místo, kde bylo nalezeno tělo Birgit Meier Další oběti a možný spolupachatel V návaznosti na výše uvedená zjištění nechal Lünebergský policejní prezident sestavit vyšetřovací tým , který má za úkol důkladně prověřit 24 starých neobjasněných vražd , ve kterých by mohl mít Wichmann prsty. V jeho souvislosti policejní prezident rovněž vyjádřil názor , že by mohl stát i za některými vraždami v zahraničí . Ve většině článků se snažíme na závěr případ nějak shrnout a udělat za ním tečku. V tomto případě však musíme zakončit třemi tečkami, které značí nedokončenou řeč . Ač byl totiž s vraždami v Göhrde na základě analýzy DNA nepochybně spojen právě Kurt Wichmann, v únoru 2018 byl tomuto případu opět věnován díl televizního pořadu Aktenzeichen XY . Stalo se tak protože vyšetřovatelé na základě nejrůznějších indicií nabyli podezření , že vrah měl komplice nebo pomocníka! Ač jméno muže , na kterého v tomto ohledu padá hlavní podezření nebudeme uvádět, ze článku není příliš těžké uhodnout, koho tím myslíme… Každopádně v tomto ohledu se zatím nic dalšího objasnit nepodařilo a ve zbytku odkazujeme na perfektní dokument od Netflixu s názvem „Dig Deeper“ – „Do hloubky: Zmizení Birgit Meier “, který čtenářům vřele doporučujeme. DALŠÍ FOTOGRAFIE: To play, press and hold the enter key. To stop, release the enter key. Sdílej Copyright © 2009-2022 serialkillers.cz Po plagiátech je aktivně pátráno Komentáře

Článek americkém sériovém vrahovi, tzv. "Řezníkovi z Wawricku" - Craigu Pricovi, který je označován za nejmladšího amerického sériového vraha. HOME SÉRIOVÍ VRAZI MASOVÍ VRAZI TOP FILMY/SERIÁLY KRIMI VÍCE Výsledky vyhledávání Více... Craig Price 6. 4. 2023 Craig Price - americký sériový vrah, který během dvou let usmrtil celkem čtyři osoby včetně dvou dětí. Jeho modus operandi spočíval ve vloupání se do domů, jenž se nacházely v blízkosti jeho vlastního domova, načež přítomné obyvatele (ženy a děti) mnoha ranami ubodal, přičemž používal nože, které se nacházely na místech činu. Specifické pro tohoto pachatele je především to, že se vražd dopustil ve velmi nízkém věku. V době své poslední spáchané vraždy mu nebylo ještě ani šestnáct let. Narozen : 11. 10. 1973 Není : ve vězení Země : USA Počet obětí : 4 Unikal : 2 roky Vražedná aktivita : 1987-1989 Přezdívka : "Řezník z Warwicku" V tomto článku se zaměříme na amerického sériového vraha , jehož případ je výjimečný hned z několika důvodů. První z nich je fakt, že se svých zločinů dopustil již ve velmi nízkém věku , čímž se zařadil k těm nejmladším americkým vrahům a někde dokonce bývá titulován jako nejmladší americký sériový vrah . Dalším zajímavým aspektem případu je fakt, že na rozdíl od většiny podobných pachatelů nepochází z nikterak problematické rodiny , ale naopak z rodiny průměrné. Posledním zajímavým faktem pak je, že kvůli jeho případu se odhalila bezmocnost justice při ochraně společnosti před nezletilými pachateli. Jméno dotyčného zní Craig Price alias „Řezník z Warwicku “. Rodinný background Ač je to v případě sériových vrahů poměrně netradiční, o dětství Craiga Price lze prohlásit, že bylo šťastné a bezstarostné . Neexistují žádné zmínky o jeho případném zneužívání, týrání či jakkoli špatném zacházení ze strany rodičů či kohokoli jiného. Naopak, jeho rodiče byli pracující občané , kteří se tvrdou dřinou a pílí propracovali na pozice manažera v K-Martu , respektive administrativní pracovnice tamtéž, což ve Warwicku v té době nebyly pracovní pozice běžně obsazované afroameričany . Ti, kteří Craiga v dětství znali, jej popisovali jako veselého, energického kluka s dobrým prospěchem a zájmem o sport. Zkrátka zcela běžný kluk, který oproti svým vrstevníkům vyčníval jen díky svému vzrůstu (v 15 letech měl 180 cm a přes 100 kg ). Craig Price jako dítě Navzdory výše uvedenému začal být Price , už ve věku kolem devíti let , fascinován smrtí a myšlenkami na vraždu . Někdy v té době se rovněž začaly objevovat jeho první problémy s respektováním norem a počáteční projevy agresivního chování . Když mu bylo 13 let , měl za sebou již několik loupeží a vloupání , napadení i stalking žen. Rovněž již v té době hojně užíval drogy . Někdy kolem 13 roku věku se také přidal k místnímu gangu . První vražda Jak již bylo zmíněno, Price měl ve svých třinácti letech zkušenosti s vloupáváním se do cizích obydlí. Cizí mu nebylo ani stalkování a pozorování cizích žen skrz okna jejich domů. A přesně k tomu došlo v noci z 27. na 28. července 1987 , kdy se vloupal do domu 27leté Rebeky Spencer , který se nacházel jen pár desítek metrů , respektive ob dva domy, od domova teprve třináctiletého teenagera Rebeca Spencer Rebecca Spencer byla právě ve fázi stěhování, tedy její dvě děti hlídal jiný člen rodiny a ona byla té noci v domě plném krabic sama. Craig Price spící ženu zřejmě nejprve sledoval skrz okno, načež do domu vniknul a vydal se do kuchyně. V ní popadnul nůž a s ním spící mladou ženu nelítostně napadnul, přičemž jí nedal sebemenší šanci útok přežít. Osudné noci jí zasadil celkem 58 bodno-rězných ran ! Ženu druhý den našel v tratolišti krve její bratr, bohužel policie neměla žádné vodítko, jak se dostat na stopu pachateli, a tak byl případ časem odložen . Eskalace zla Uběhly dva roky a z Craiga Price se stal středoškolák , když v noci 1. září 1989 vniknul do domu devětatřicetileté Joan Heaton . Matce dvou dcer a vdově po seržantovi americké armády, který v roce 1983 spáchal sebevraždu. Patnáctiletý Price byl toho večera pod vlivem LSD a marihuany , což možná podnítilo jeho na dva roky uspané touhy po „krvi“, ač později sám uváděl, že toho večera šel „pouze“ loupit (podle názoru vyšetřovatelů však vstoupil do domu s úmyslem vraždit ). Jisté je, že stejně jako v prvním případě s rukavicemi na rukou vniknul do domu oknem, načež se ocitnul v kuchyni. Jenže během zdolávání okna prý stoupl na stolek, který se pod tíhou jeho těla propadl, což učinilo hluk a probudilo majitelku domu . Price i přes způsobený šramot z domu neprchnul, naopak postupoval dál domem, přičemž v kuchyni spatřil nově zakoupenou sadu kuchyňských nožů. Během postupu interiérem domu jej vyrušila Joan Heaton. Nezvaný host na nic nečekal a na nebohou ženu skočil a svou obrovskou fyzickou převahou jí přemohl za pomoci škrcení . Rozruch a křik v domě pochopitelně vzbudil i o obě ženiny dcery , desetiletou Jennifer a osmiletou Mellisu . Dívky však musely prchnout kolem Price, který byl rychlejší a bojující, statečné dívky přemohl. Poté se vydal do kuchyně a za pomoci několika nožů všechny obyvatele domu ubodal . Matce dívek zasadil 57 ran a dcery bodnul 62x , respektive více než 30x . Vrah bodal tak zběsile, až se v hrdle jedné z obětí zlomila čepel nože. Jedna z dívek navíc utrpěla zranění hlavy, to když ji Price udeřil v souboji stoličkou, druhou zas kousnul do obličeje, protože si jej v boji o svůj holý život dovolila kousnout do prstu… Příšerná scéna a představa, bohužel zcela reálná. Joan, Jennifer a Mellisa Heatonovi Na konci fatálního útoku, při kterém se Price sám jedním z nožů poranil na ruce , se pokusil zahladit stopy a místo poutíral ručníkem, načež dům opustil a vydal se do domu svých rodičů, který se nacházel opět v blízkosti. Tam se svlékl ze zakrvácených svršků, které schoval v pytli v kůlně , kde byly později nalezeny. Uběhly tři dny a matce zavražděné ženy bylo velice divné, že se jí dcera, ani vnučky neozývají a tak se je vydala spolu se svojí sestrou navštívit. Dům byl zamčený, auto stálo na příjezdové cestě, ale na zvonění nikdo neodpovídal. Seniorky tak obešly dům a našly odemčené zadní vstupní dveře, kterými do domu vstoupily. Čtenáři asi není třeba zdůrazňovat, jak extrémní a zdrcující objev na ně čekal, stejně jako na přivolané detektivy. Vyšetřování Motiv nebyl zcela zřejmý. Šlo o nepovedenou loupež? Nebo snad vraždu z hluboké nenávisti, čemuž by nasvědčoval velký počet bodných ran? Vyšetřovatelé si nebyli jistí, a tak oslovili „profilovače“ FBI , který vyslovil doporučení , že při tak frenetickém bodání je pravděpodobné, že se mohl pachatel sám poranit , že nejspíš bude ze stejné čtvrti , a že stejný pachatel zřejmě mohl spáchat i vraždu, která se odehrála dva roky předtím. Jen o několik dní později dva místní strážníci při běžné kontrole spatřili jim známého delikventa Price s poraněným prstem . Ač jim statný teenager odvyprávěl historku, že jeho zranění vzniklo, když rukou rozbil okénko auta, v policistech to vzbudilo podezření . Naneštěstí, Priceovi bylo teprve 15 let a tak duo policistů zvažovalo, zda se svým zjištěním vůbec mají za hlavním vyšetřovatelem případu chodit. Pečlivě však prošli všechny zprávy týkající se vandalismu , aby ověřili, zda-li skutečně někdo nahlásil rozbití okna svého automobilu v ulici, kterou Price uvedl. Jejich podezření pak zesílilo, když žádný takový záznam nenašli . Za to si detailně prošli jeho záznam trestů, který v nich podezření posílil. Price byl následně vyzván, aby se v doprovodu rodičů dostavil k podání vysvětlení, kde měl detailně odvyprávět, jak to s poraněnou rukou skutečně bylo. Price se držel své historky, a tak byl požádán, zda-li je ochoten podstoupit test na detektoru lži s čímž souhlasil. Jenže neprošel , a tak se na něj vyšetřovatelé zaměřili ještě více a promluvili si s jeho přáteli a známými. A právě jeden z nich jim prozradil, že se mu Price dříve vychloubal svou první vraždou , čímž se stal hlavním podezřelým . 17. záři policisté dorazili s příkazem k domovní prohlídce k domu rodiny Priceových. Během ní pak našli pytel na odpadky, ve kterém nalezli jak zakrvácené svršky, tak nože použité při trojnásobné vraždě a Price byl zatčen . Patnáctiletý Craig Price v rukou policistů Po úvodním zapírání, respektive měnění výpovědí, se Price ke všem vraždám přiznal , přičemž v jeho vyjadřování nebyla podle vyšetřovatelů patrná žádná lítost , ani nějaké vnitřní pohnutí . Naopak o svých zločinech prý vyprávěl velice barvitě a neopomněl zmínit ani to, jak malé dívky před smrtí křičely a prosily jej , aby své běsnění zastavil. Jeho výpověď byla tak šokující, že otec mladistvého vraha musel údajně opustit místnost a vyzvracet se, načež se odmítnul zbytku výslechu účastnit . To co provedl a s jakou lehkostí o tom vyprávěl, vyrážela dech i těm nejzkušenějším policistům a značila jakoukoli absenci pocitu viny. Nulovou lítost Price prokázal například i tím, že když byl v později v poutech vyváděn z budovy soudu do přítomného davu novinářů a přihlížejících zvolal: „Až se dostanu ven, vyhulím hroznou raketu “. Právní "marast" Jelikož však šlo o nezletilce, přes dostatek důkazů a závažnost zločinů, mohl být Price podle tehdejších zákonů státu Rhode Island odsouzen pouze k odnětí svobody do svých 21 let , kdy měl být s čistým trestním rejstříkem propuštěn (a právě hlavně kvůli tomuto případu byl později zákon změněn v tom směru, že za závažné zločiny mohli být nezletilí pachatelé souzeni jako dospělí). Proti možnému brzkému propuštění v tak závažném případě se pochopitelně zvedla vlna nevole , a to jak ze strany vyšetřovatelů případu, dozorujícího prokurátora, tak i široké veřejnosti. Detektiv Kevin Collins , který se účastnil vyšetřování, dokonce prohlásil, že udělá vše, co je v jeho silách, aby zabránil tomu, aby se Price kdy dostal na svobodu. Nebýt nezletilý, byl totiž Price obligatorně odsouzen k odnětí svobody na doživotí. K případu se v roce 1994 kvůli protestům byl nucen vyjádřit i tehdejší americký prezident Bill Clinton , který prohlásil, že by bylo pobuřující, kdyby se Price skutečně dostal ve 21 letech na svobodu. Zde možná trochu odbočme. V této souvislosti se mnohým možná připomene případ českého sériové vraha Jiřího Straky , který rovněž vraždil jako nezletilý . I on se vyhnul vysokému trestu – dokonce tomu nejvyššímu – jen díky tomu, že zločiny páchal jako šestnáctiletý . Nakonec byl odsouzen k 10 letům odnětí svobody, po kterých následoval letitý pobyt na uzavřeném oddělení psychiatrické léčebny, aby se na svobodu dostal koncem roku 2004. I proti jeho propuštění, respektive nízkému trestu zaznívaly silné hlasy nesouhlasu . Ale zpět k Priceovi. V nápravném zařízení se údajně choval dobře, dokončil střední školu a měl dobré studijní výsledky. Vybudoval si dokonce takové postavení, že se stal konzultantem mladších delikventů a rovněž mu bylo povoleno natočit ve škole rapový klip , které nakonec obsahovalo výhružné texty , kdy zaznělo například i to, že po propuštění bude pokračovat v "plnění svého trestního rejstříku “… Nicméně součástí trestu, který mu byl udělen, byla rovněž povinnost podrobit se terapeutickému a diagnostickému psychologickému program , což však Price na radu svého právního zástupce odmítnul . Obával se totiž, že výsledek vyšetření by pro něj nedopadl dobře a stal by se podkladem pro to, aby byl držen v izolaci po delší dobu. A právě kvůli této strategii byl v roce 1994 obviněn z maření výkonu úředního rozhodnutí a pohrdání soudem . Než v této záležitosti soud rozhodnul, byl Price rovněž obviněn v souvislosti s výhružkami jednomu ze zřízenců nápravného zařízení, kde byl držen. Za tyto prohřešky byl odsouzen k dalším 15 letům (z toho minimálně sedmi nepodmíněně) odnětí svobody. Během let pak následovalo několik dalších prodloužení trestu za různé prohřešky, převážne napadení, proti čemuž Price bojoval s poukazem na to, že se jej stát pokouší držet za mřížemi za použití všech možných prostředků - zcela nelegálně. Několikrát se spory dostaly až k Nejvyššímu soudu , ale Price vždy soudní spory prohrával a tak se zdálo, že definitivně bude moci opustit brány věznice až koncem roku 2020 . Craig Price na fotce z roku 2017 4. dubna 2017 však Price vstoupil vyzbrojen podomácku vyrobeným nožem do cely spoluvězně jménem Joshua Davis , kterého bodl . Podle obžaloby se tímto činem měl dopustit pokusu o vraždu . Za to byl o dva roky později odsouzen k dalším 25 letům vězení . Priceovi je nyní (4/2023) 49 let . Pokud by si odseděl celý trest, který mu byl v roce 2019 vyměřen, neopustí věznici před svými 70. narozeninami . DALŠÍ FOTOGRAFIE To play, press and hold the enter key. To stop, release the enter key. Sdílej Copyright © 2009-2023 SerialKillers.cz Po plagiátech je aktivně pátráno! Komentáře

Nejkurióznější kriminální případy z celého světa. Přečtěte si krátké aktuality, ve kterých se přesvědčíte, že možné je snad úplně vše, a to i v rámci zločinu. Kuriozity ze světa krimi Muž žil na Slovensku tři roky v bytě s mrtvolou Hned v několika aspektech kuriózní případ byl odhalen počátkem roku 2020 v obci Trstice na jihu Slovenska . V nočních hodinách dne 14. ledna 2020 tam na místní policejní stanici totiž přišel osmadvacetiletý muž , který byl evidentně pod vlivem nějakých omamných látek. Překvapeným policistům pak sdělil, že je pachatelem tři roky staré vraždy a tělo oběti má být ukryto v jeho obydlí. Policisté, ač muži příliš nevěřili, vydali se do jeho rodinného domu, kde žil spolu se svou matkou. Tam pak skutečně v uzavřeném, zabedněném prostoru pod schodištěm nalezli torzo ženského těla. To bylo ve značném stádiu rozkladu a bylo zabalené do koberce. V lebce oběti měl být navíc nalezen zaražený nůž a dolní končetiny měly být odděleny od zbytku těla. Podle předběžných informací je obětí Lívie L.(+51 let) , která byla naposledy viděna v září 2017 . Ona i muž, který se k vraždě přiznal, bydleli v obci s 3700 obyvateli a podle některých svědectví se měla zavražděná žena dokonce znát s matkou podezřelého. Některé zdroje hovoří o tom, že dlouho pohřešovaná žena byla členkou svědků Jehovových, tedy existovala i verze o tom, že mohla neohlášeně odjet do zahraničí. To však vzhledem k dobrým vztahům se svými dvěma dospělými dětmi, které o ničem takovém nevěděly, nebylo pravděpodobné. Zadržený, Štefan (28), je podle starostky obce Trstenice znám svým problémovým chováním a užíváním alkoholu a dalších drog. Dne 17. ledna 2020 jej poslal trnavský soud do vazby a případ je nyní v rukou policie. Chodit tři roky po malé obci, kde žije rodina oběti, navíc bydlet v domě matky s rozkládající se mrtvolou, to už chce silný žaludek...více zde a zde . (2/2020) Lívie L. Muž odsouzený k 10 letům vězení je na útěku Události zajímavého případu, kterému doposud není konec, započaly 7. ledna 2018 . Toho dne slavil a popíjel, tehdy třiatřicetiletý Mário Krtička , se svými přáteli v několika barech v Plzni . Když čas uzrál, zavolal si opilý muž taxi, aby jej odvezlo domů. V něm seděl devětašedesátiletý plzeňský taxiřář, Petr J. , který zákazníka předem zinkasoval a zavezl jej domů. Když chtěl poté postarší taxikář za odvoz zřejmě nějaký doplatek, doprovázel opilého Krtičku do domu, kde se mezi muži rozpoutala hádka, která vyústila v smrt staršího z nich. Ač není úplně jasné, jak konflikt přesně vzniknul a jak probíhal, ví se, že útočník , vyzbrojený telskopickým obuškem, taxikáře udeřil minimálně jednou do nosu , do ruky a pak mu dupl na břicho , nebo ho do něj kopl či praštil. Starší z mužů následně kvůli těmto zraněním vykrvácel do dutiny břišní. Mladší z můžů si z potyčky odnesl ránu na hlavě. Těžce zraněného, umírajícího, taxikáře poté našel svědek na chodbě domu. Stopy krve pak dovedly policisty přímo do bytu Mária Krtičky, který si z noci a z incidentu údajně nic nepamatoval. Státní zástupce následně muže obvinil z těžkého ublížení na zdraví s následkem smrti. Ten se hájil především tím, že napadený taxikář neměl podle svědků doboru pověst a byl často agresivní, navíc prý měl chtít neoprávněně více peněž, než bylo domluveno. Buď jak buď, Mário Krtička byl soudem shledán vinným a odsouzen na 10 let odnětí svobody. Pozůstalým po zemřelém muži má navíc vyplatit 2 miliony korun. Tím však případ neskončil. V srpnu 2019 totiž média informovala o tom, že odsouzený muž do výkonu trestu nenastopil a je na útěku . Bez ohledu na to, zda-li měl na vznik incidentu větší vliv alkohol v krvi Krtičky či chování poškozeného, znamená útěk následující : Krtičkovi propadne milionová kauce , díky které směl do nástupu trestu pobývat na svobodě, odsouzený rovněž ztratil šanci na možnost předčasného propuštění z výkonu trestu , navíc mu hrozí další trestní postih , a to za maření výkonu úředního rozhodnutí. V současnosti je na Krtičku vydán evropský zatykač, tedy pokud muže na fotkách někde zahlédnete, kontaktujte Policii ČR. Existují indicie, že Mário Krtička, původem ze Slovenska, by se mohl schovávat na území Německa... více zde a zde . (12/2019) Mário Krtička Ve 14 letech se chtěl stát nejplodnějším masovým vrahem. Stráví zbytek života za mřížemi Řeč je o Jesse Osborneovi , který v září 2016 ve městě Townville v Jižní Karolíně v pouhých 14 letech zavraždil svého otce a šestiletého školáka , k tomu další dvě osoby postřelil . Vše se odehrálo tak, že Osborne nejprve v domě zastřelil svého otce. Následně se vydal k základní škole, kde dříve studoval, a na jejím hřišti zastřelil šestiletého chlapce, k tomu dalšího postřelil. Postřelena byla i jedna učitelka. Velice mladý pachatel byl brzy po činu zadržen a v průběhu podzimu roku 2019 proběhl soud, kde byl obžalovaný souzen jako dospělý. U soudu Osborne uvedl, že činu lituje a dále uvedl, že neví, proč ho spáchal. Zastával se ho mimo jiné i jeho dědeček, který uváděl, že Jesse byl otcem občas v opilost bit, a že byl rovněž šikanován na škole. Proto pro svého vnuka žádal minimální možný trest, tedy 30 let vězení. Naopak příbuzní obětí i někteří příbuzní pachatele žádali doživotí. Přesvědčení, že v rodině panovalo velmi negativní prostředí, které mělo podíl na masové střelbě, potvrdila i jedna ze soudních znalkyň. Jiný ze znalců naopak uvedl, že Jesse Osborne nemá žádné výčitky . Že je dlouhodobe posedlý podobnými školními masakry , že svůj čin dlouhodobě plánoval, o čemž svědčí i zachycená komunikace na Instagramu, kdy projevil přání být nejplodnějším masovým střelcem USA . Dále znalec uvedl, že lítost, kterou teď projevuje je pouze přetvářka. Uvedl rovněž, že chlapec mu líčil jak dříve trhal cvrčkům křídla a končetiny, aby byli bezmocní proti mravencům, že házel žáby o zeď, střílel vzduchovkou na psy, a že má stále fantazie o vraždění . Buď jak buď, 14. listopadu 2019 si mladý pachatel odnesl od soudu tvrdý trest, po jehož vyhlášení se rozplakal. Rozsudek zněl - doživotní vězení! Jeho obhájce podal proti rozsudku odvolání. Jaké to asi je, když se v sedmnácti letech dozvíte, že zbytek života strávíte ve vězení? A jaké to je, přijít o dítě rukou vraha? Pramenil pláč Jesseho Osbornea z lítosti nad jeho obětmi nebo nad vlastním osudem? No, mladý zločinec teď bude mít za mřížemi dost času na to nalézt odpovědi na mnoho dalších otázek... více zde a zde . (12/2019) Jesse Osborne Hromadná znásilnění v Indii Události minulých týdnů opět vyvolaly debaty a zaměřily pozornost na míru násilí, které je v Indii pácháno na ženách. Nejprve bylo ve čtvrtek 28. listopadu 2019 objeveno tělo znásilněné a upálené sedmadvacetileté veterinářky , která se pohřešovala od předešlého dne. Čtveřice podezřelých byla poměrně brzy zatčena, tím však drama rozhodně nekončilo. V průběhu neděle se před policejní stanicí, kde byli podezřelí zadrženi, sešli tisíce lidí a požadovali vydání čtyř zadržených mužů k lynčování. Celý případ vyvrcholil v pátek 6. prosince , během rekonstrukce na místě činu. Zde se pachatelé měli pokusit zmocnit zbraní policistů a ti všechny zastřelili . Zraněni byli rovněž dva policisté. Na jiném místě Indie , pouhý den před dramatickým završením výše popsaného případu, měla jiná oběť hromadného znásilnění svědčit u soudu. Šlo o třiadvacetiletou ženu , která byla znásilněna v březnu letošního roku. K soudu však nedorazila , když ji útočníci cestou na nádraží napadli, odtáhli na pole a tam ji polili hořlavinou a zapálili. Mladá žena, která musela projít obrovským množvím utrpení, v sobotu 7. prosince svým zraněním podlehla . Policie v souvislosti s otřesnou vraždou ze zavrženíhodné pohnutky - zakrýt jiný tresntý čin - zadržela pět lidí , mezi nimiž byli i dva muži, kteří čelili obvinění, že ženu v březnu hromadně znásilnili. Z celkem pěti osob, které se měly 4. března dopustit onoho znásilnění, policisté zatím dopadli jen tři. Zbylí dva podezřelí jsou stále na útěku . Co je však ještě horší, obdobné útoky nejsou v Indii bohužel zcela výjimečné...více zde a zde . (12/2019) Fatální následky postupu britské policie Osmadvacetiletý Brit jménem Alexander Lewis-Ranwell byl letos 8. února zadržen, protože vykradl farmu, kdy se navíc přitom měl „chovat bizarně “. Ještě během zadržení varovala matka mladého muže policisty s tím, že její syn je nebezpečný a mohl by po propuštění někomu ublížit . Přesto byl muž o několik hodin později propuštěn . O dalších pár hodin později dotyčný zaútočil na starší manžele, kterým vyhrožoval pilou. Strážníci tedy útočníka opět zajistili a odvezli do CPZ, kde se jim svěřil, že má psychické problémy, načež se jednomu z nich pokusil sebrat taser. Když byl následně telefonicky spojen s odborníky na duševní zdraví, bylo policistům doporučeno , aby byl muž vyšetřen psychiatrem , neboť vykazuje znaky duševní poruchy. K tomu však nedošlo a zadržený byl opět propuštěn . Jen o několik hodin později ubil kladivem tři osoby v seniorním věku! V současnosti, v prosinci 2019 , probíhá v této záležitosti soud , kdy obžalovaný odmítl svou vinu s tím, že příčinou vražd bylo jeho duševní onemocnění. Verdikt soudu zatím není znám. Dokážete si představit zoufalství pozůstalých? Co by jim asi britská policie odpověděla na otázku, zda-li nešlo tragédie zabránit? Domníváme se, že výše popsaný postup je jen stěží obhajitelný a zúčastnění policisté mají co vysvětlovat... více zde a zde . (12/2019) Alexander Lewis-Ranwell Nespravedlivě odsouzení muži se dostali na svobodu po 36 letech V listopadu 2019 byla na základě rozhodnutí amerického soudu propuštěna trojice mužů, kteří měli strávit zbytek života za mřížemi. Konkrétně šlo o Alfreda Chestnuta, Andrewa Stewarta a Ransoma Watkinse, kteří byli odsouzeni na doživotí za vraždu , která se odehrála v roce 1983 na základní škole v Baltimore. Obětí se tehdy stal 14 letý školák, který byl zastřelen. Odsouzeným mužům bylo v době vraždy teprve 16 , respektive 17 let . Soud na základě přezkoumání případu zrušil mužům trest, a ti se po 36 letech ve vězení vrátili na svobodu . "Když jsem se dozvěděl, že nás propustí, rozplakal jsem se. Na tohle jsme čekali celých 36 let. Náš příběh teď začíná, protože se musíme naučit znovu žít. ", uvedl jeden z nich po propuštění. Prokurátorka, která nechala případ znovu otevřít, se nespravedlivě odsouzeným mužům za chybu systému omluvila. Zároveň uvedla, že si muži zaslouží mnohem víc než jen omluvu a slíbila, že pro ně bude bojovat za finanční kompenzaci. Pravděpodobným pachatelem činu byl zřejmě, v té době, 18 letý mladík, který byl údajně zastřelen v roce 2002. Nedokážeme si představit pocity mužů, kteří strávili většinu svého života ve vězení za zločin, který nespáchali... Nezbývá než dodat, že dotyčným gratulujeme k nově nabyté svobodě a očištění jejich jména.... více zde a zde . (11/2019) Alfred Chestnut, Andrew Stewart a Ransom Watkins Policie se radovala předčasně, pětinásobný vrah stále uniká Francouzská a skotská policie si v říjnu 2019 uřízla pořádnou ostudu! V pátek dvanáctého byl totiž na letišti ve skotském Glasgow zadržen muž, který měl být údajně podezřelým jménem Xavier Dupont de Ligonnès . Ten měl v roce 2011 zavraždit pět členů své rodiny , které pak spolu se dvěma zabitými psy, zakopal pod terasou rodinného domu ve francouzském Nantes , načež prchnul a začal se před policií skrývat. Již za dva dny po zadržení muže na letišti však museli policisté oznámit, že se ukvapili, a že v případě zadrženého jde jinou osobou, než o hledaného muže. Šlo o člověka, který s případem neměl zhola nic společného. Neměl shodné otisky prstů, neodpovídala podoba a následně ani DNA. Chybou mělo být nesprávné prvotní srovnání otisků prstů a přílišná "horlivost" při činění závěrů. Což o to, mýlit se je lidské a to samozřejmě platí i pro policisty. Horší je to, že o zadržení "podezřelého" mnohonásobného vraha mezitím informovala média po celém světě, což si příslušné policejní orgány určitě za rámeček nedají. Skotské a francouzské policii teď nezbývá, než se dohadovat, kdo za onu ostudu může větší měrou. Podezřelý z pětinásobné vraždy, Xavier Dupont de Ligonnès , mezitím stále uniká. Ne nadarmo se říká: dvakrát měř a jednou řež! .... více zde a zde . (11/2019) Xavier Dupont de Ligonnès Krásnou a krutou mexickou „císařovnu“ dostihla karma Znáte to přísloví, „tak dlouho se chodí se džbánem pro vodu, až se ucho utrhne “? Tak přesně podle něj skončil život pětatřicetileté mexické krásky jménem Claudia Ochoa Felix , která patřila mezi šéfy mexického gangu jménem Los Ántrax . Jeho hlavní činností spočívala především ve vykonávání nájemných vražd pro mocný drogový kartel Sinaloa , který dříve vedl, dnes již zadržený, Joaquín „El Chapo“ Guzmán . Žena se třemi potomky byla manželkou muže, který pracoval jako dealer právě pro kartel Sinaloa a zároveň byla milenkou tehdejšího šéfa Los Ántrax. Po jeho zadržení pak údajně vedení gangu převzala. Žena, která měla na Instagramu (clau8af ) přes 300 000 followerů, a které se přezdívalo také „Kim Kardashian zločinu “, byla nalezena mrtvá v průběhu září 2019 ve svém domě. Ač příčina úmrtí nebyla doposud publikována, bylo zjištěno, že v době smrti měla v krvi alkohol a další drogy. Za jejím skonem tak může stát jak náhodné úmrtí (např. udušení v důsledku vdechnutí zvratků), tak i cizí zavinění. Pro druhé svědčí hlavně to, jaký styl život vedla, kdy pouhý měsíc před svojí smrtí jen náhodou unikla atentátu, když si ji nájemný vrah spletl s jinou ženou. Buď jak buď ne nadarmo se říká: "s čím kdo zachází, tím také schází" . My nad osudem této ženy rozhodně truchlit nebudeme.... více zde a zde . (10/2019) Caludia Ochoa Felix Nájemná vražda skončila jako povedená groteska! Případ se odehrál v roce 2013 , kdy se jeden čínský podnikatel rozhodl zbavit svého konkurenta. Napadlo ho tedy, že jej nechá zavraždit a v této záležitosti si najal profesionálního zabijáka , který měl za odstranění nepohodlné osoby obdržet v přepočtu asi 6,5 milionů Kč . Nájemnému vrahovi se však příliš nechtělo "špinit si ruce", a tak si za část slíbené odměny najal na samotnou vraždu další osobu. Problém byl ten, že stejná úvaha napadla další tři oslovené osoby... Částka za provedení činu se tak dále drobila, až byl nakonec osloven v pořadí již pátý vykonavatel , který byl naštěstí ještě vynalézavější a napadlo ho oslovit svoji oběť se žádostí, že vraždu budou předstírat. Vystrašený podnikatel se s celou záležitostí pochopitelně obrátil na policii a ta všechny zúčastněné zatknula. V říjnu 2019 soud "šikovné" výtečníky odměnil tresty odnětí svobody od 2 a půl roku do pěti let. Nejvyšší trest dostal objednatel vraždy a první oslovený "hitman". Naopak s nejmenším trestem vyváznul poslední oslovený nájemný vrah, kterého napadlo místo zabíjení raději konspirovat. "Profi vrahům " a muži, který si je najal, tak zůstaly oči pro pláč, zatímco veřejnost se může zmíněným "vychytralým" zločincům smát. Škoda jen poměrně nízkých trestů, mohlo být ještě veseleji .... více zde a zde . (10/2019) Pachatelé před soudem Nevinný vtípek skončil rodinnou tregédií Obrovskou tragédií skončil v říjnu 2019 vtip, který se rozhodl připravit pro svého tchána sedmatřicetiletý Nor jménem Christopher Bergan . Toho napadlo, že vystraší jedenašedesátiletého Richarda Dennise tím, že se schová na jeho zahradě do křoví a následně na svého tchána vybafne. Bohužel toho dne, jen pár hodin předtím, se jedenašedesátiletý muž ošklivě pohádal s jedním ze svých dalších příbuzných, který mu pak večer několikrát zlostně bušil na dveře. Muž tedy byl ve střehu a po ruce měl pro jistotu svoji zbraň. Nor, který právě přijel do USA nejprve zabušil na dveře svého tchána, aby se následně schoval. Když vystrašený muž otevřel, Nor vyskočil ze křoví a zařval na něj. Ozbrojený muž se instinktivně pozvedl zbraň a vystřelil. Ke smůle všech měl tak dobrou mušku, že jedinou ranou svého zetě usmrtil. Šerif města, ve kterém k tragédii došlo prohlásil, že šlo o hrozné neštěstí a dodal, že muž kvůli okolnostem případu nebude stíhán . Přátelé zastřeleného muže pak viní z celé události především kulturu zbraní v USA . Ať už za incident může neuvážlivé užívání zbraní, či pouhá shoda okolností, kdy si Nor vybral na svůj žert nevhodný den, jde o strašlivou tragédii pro celou rodinu. ...více zde . (10/2019) Novější případy Další případy

Vyjádření k plagiátorské kauze autorek podcastu Opravdové zločiny. Podcast Opravdové zločiny se dopustil plagiátorství. Autorky Lucie Bechynková a Barbora Krčmová se přesto dodnes ani neomluvily! Beef s Opravdové zločiny Autorky podcastu Opravdové zločiny se dopustily plagiátorství. Lucie Bechynková a Barbora Krčmová se za to přesto dodnes ani neomluvily! Naše vyjádření V tomto vyjádření vás seznámíme s naší velmi negativní zkušenosti s Opravdové zločiny. Tento známý podcast totiž před časem BEZ NAŠEHO VĚDOMÍ, SVOLENÍ a dokonce BEZ UVEDENÍ ODKAZU doslovně převzal MINIMÁLNĚ jeden z našich článků a prezentoval jej jako VÝSLEDEK SVÉ PRÁCE a přípravy! Za více než 13 let fungování webu jsme se samozřejmě s plagiáty potýkali mnohokrát. Někdy se to vyřešilo v poklidu, jindy trochu vyhroceně, ale vždy se nám nakonec podařilo bez humbuku dohodnout. Plagiátoři svou chybu uznali, texty smazali, omluvili se a my naší práci ochránili. Bohužel, tentokrát to vyústilo v toto vyjádření. Konkrétně šlo o článek o německém sériovém vrahovi jménem Fritz Honka, který dotyčné prakticky slovo od slova přečetly v dílu č. 65 svého podcastu. Po desítkách tisíc zhlédnutí/poslechů jsme se o této záležitosti dozvěděli, načež jsme je rozhořčeni kontaktovali. Jenže dotyčné poté nejen, že odmítly závadný podcast odstranit (zařídili jsme to my), ale ozvaly se nám až když jim YT pohrozil. Ani pak z jejich strany nedošlo k sebereflexi a prachobyčejné omluvě. Pouze nám „velkoryse“ nabídly zmínění zdroje v následujícím dílu, s dovětkem, že nic špatného neudělaly a podmínkou, že hlášení stáhneme zpět. To jsme vzhledem k okolnostem (pro upřesnění: chycení „při činu“ + desítky tisíc lidí, který závadný obsah slyšelo/vidělo + práce navíc a stres, s tím spojené + jejich podmínka) považovali za neadekvátní až urážlivé. Poté napsaly, že celou věc předávají právnímu zástupci, který se nám nikdy neozval, načež zvolily strategii mlčení. Měli jsme tedy tři možnosti řešení. 1. nechat to být, zanadávat si a dusit to v sobě, 2. soudit se, 3. vyzvat je veřejně k omluvě a dát lidem vědět, jaké jsou jejich praktiky. Neděláme si totiž iluze, že jsme jedinými "vykradenými" autory (přesněji řečeno doslovné čtení jiných článků se v jejich podání opakuje a moc dobře o tom víme). Vzhledem k tomu, že si své práce vážíme a efektivita soudní cesty se nám zdála malá, zvolili jsme třetí variantu. Chceme totiž, aby si toto již nikdy nedovolily a pokud tímto způsobem připravily více epizod, vyzýváme je tímto, aby je smazaly nebo předělaly. Víme, že máme řadu společných sledujících, a že můžeme dostat hate od jejich „skalních“. Jenže, co byste dělali na našem místě vy? Nechali si to líbit? Vážili byste si pak sebe, své práce a vůbec vás to neštvalo? Měli byste chuť trávit X hodin při přípravě článku, kdybyste věděli, že jej stejně nějaký „vyčůránek“ pod svým jménem přečte, bude vydávat za svoji práci, dělat si na tom „fame“ a obohacovat se? Možná by vám to část elánu do tvorby nového obsahu vzalo, tak jako nám. Tedy tyto praktiky bohužel ve výsledku nejvíc odnášíte vy – čtenáři. Proto toto vyjádření. Pro klid naší duše. Protože už to trvá dlouho. Protože nás to vnitřně brzdí. Protože možná nejsme jediní, koho OZ poškodily. A také z důvodu „generální prevence“. Co očekáváme od Vás? Můžete nám samozřejmě vyjádřit podporu, můžete vyjádřit nesouhlas přímo jim, ale nemusíte dělat vůbec nic. Důležité pro nás je, že to víte a my můžeme s klidnější duší dál pracovat. A zde důkazy: Hlášení na YT týkající se porušení autorských práv + zmiňované video (předčítání začíná poté, co se dámy vypovídají, tedy někde ve třetí minutě. A abychom p. Bechynkové nekřivdili, náš první odstavec vynechala a druhý čte až od půlky. Pak už to netřeba více komentovat. S drobnými přeřeknutími náš článek zvládne přečíst až do úplného konce – stačí porovnat s textem ZDE )

Recenze knihy "Jak se žije za zdmi Valdic", která se věnuje nejstřeženější a nejpřísnější české věznice Valdice. Autor: Petr Šámal. Jak se žije za zdmi Valdic - Petr Šámal Koupit knihu Koupí knihy z tohoto odkazu podpoříte chod webu Další knihy Název: Jak se žije zazdmi Valdic Autor: Petr Šámal Nakladatelství: Naše Vojsko Rok vydání: 2019, 430 stran „Víc hlav víc ví “, možná tak by šlo uvést knihu Petra Šámala (fotografa, malíře, filmového producenta, scénáristy a spisovatele), která se věnuje asi nejznámější české věznici Valdice, ze které se doposud nikomu nepodařilo uprchnout. Kniha „Jak se žije za zdmi Valdic “ není koncipována tak, že by se autor pouštěl do nějakých vlastních úvah nad fungováním nejpřísnější věznice v ČR, nýbrž nechává promluvit ty, kteří s věznicí Valdice mají přímou zkušenost. Zde se dostávám asi k první věci, která mi trochu vadila. Konkrétně šlo o to, že zkušenosti, názory a zážitky jednotlivých zpovídaných osob nebyli autorem prakticky nikterak uvedeny, okomentovány či shrnuty. V tomto směru na mne kniha působila trochu neuceleně, když podle mého by si zasloužila autorovo delší shrnutí a zamyšlení se, než na pouhé dvě strany v jejím epilogu. Možná proto na mne minimálně v první polovině kniha působila spíše jako takový mišmaš a slepenec, než nějaké ucelené dílo. Každopádně dá se předpokládat, že autor chtěl raději nechat promluvit ty, kteří mají s valdickou věznicí bohatší zkušenosti, což ve výsledku zas tak špatný tah nebyl, neboť čtenáře mohl seznámit s mnoha různými pohledy a úhly pohledů na tuto nejstřeženější věznici v republice. Čtenář by možná mohl předpokládat, že prostor byl dán hlavně odsouzeným zločincům, kteří si za zdmi Valdic odpykávají své často mnohaleté tresty, ale kniha je v tomto směru mnohem bohatší. Totiž, i když se samozřejmě dostalo i na ně (konkrétně v knize naleznete výpovědi jedenácti trestanců, včetně dvou již propuštěných – v čele s Jiřím Kajínkem), široký prostor byl dán především personálu věznice. Dostalo se tak nejen na ředitele věznice a jeho zástupce, ale i na psovody, strážné, dozorce, eskortu, vychovatele, pedagogy, lékaře, učitele, administrativní pracovníky, pracovníky oddělení prevence a stížností i faráře. Tedy velice pestrá směs povolaných osob, jejichž pohled, v konfrontaci s pohledem odsouzených, umožní čtenáři nahlédnout za zdi místa, kam se sám snad nikdy nedostane. Kniha rovněž přináší mnoho názorů na nejpalčivější otázky českého vězeňství, mezi které patří například možnost trestanců pracovat a (ne)dostatek práce za zdmi valdické věznice. Dále finanční otázky výkonu trestu, možnost resocializace a vůbec omezené možnosti pozitivního účinku trestu odnětí svobody na budoucí život odsouzených, ale například i mnoho praktických otázek ohledně fungování věznice, včetně například i toho, zda-li není jediné wc na cele pro deset osob málo. Když vše shrnu, tak koho vězeňství zajímá, a kdo se nespokojí s tím, že odsouzením pachatele případ končí, měl by po recenzované knize určitě sáhnout! Přeci jen, obhajobu a historky Jiřího Kajínka slyšela již řada lidí, ale kdo si kdy přečetl, co si o výkonu trestu myslí takový dozorce, vychovatel či vedoucí školského střediska, které se snaží vězně vzdělávat? Ač tedy kniha má dle mého svá slabší místa, včetně například beletrizovaného popisu zločinů, který však naštěstí zabírá minimum místa, jde o zajímavý počin, který by neměl v žádné „krimi knihovně“ chybět. Hodnocení: 2-. Hodnocení (1-5 jako ve škole): 2-

Richard Ramirez - americký sériový vrah, který brutálním způsobem připravil o život nejméně 14 lidí. Článek mapující život toho monstra. HOME SÉRIOVÍ VRAZI MASOVÍ VRAZI TOP FILMY/SERIÁLY KRIMI VÍCE Výsledky vyhledávání Více... Richard Ramirez 29. 4. 2012 Richard Ramirez - americký sériový vrah, který v letech 1984-1985 usmrtil kolem Los Angeles a San Franciska nejméně 14 osob. Mezi ostatními sériovými vrahy vyčníval zejména svojí nesmírnou brutalitou. Za oběti si vybíral jak muže, tak ženy. Děti, dospělé i seniory. Protože většinou útočil v bytech či domech obětí, tedy v místech, kde se lidé cítí nejbezpečněji, působil jeho modus operandi na veřejnost obzvláště děsivě. Narozen : 28.2.1960 Zemřel : 7.6.2013 Země :USA Počet obětí :14+ Unikal :1 rok Vražedná aktivita :1984-1985 Přezdívka : "Noční slídič" Ricardo Leyva alias Richard Ramirez se narodil 28. února 1960 v El Pasu v Texasu . Byl nejmladším z pěti dětí mexických emigrantů, Juliana a Mercedes Ramirezových . Malý Richard byl vychováván v katolickém duchu. Ze strachu z otce, který byl temperamentní a děti občas bil, již od dětství často zůstával celé dny mimo domov. Nejvíce si pak oblíbil nedaleký hřbitov, kde trávil mnoho času. Jeho otec ho označil za celkem „hodného hocha“, tím prý byl do doby, než se dostal do častého kontaktu s drogami. Ramirez kouřil marihuanu už na základní škole. Po jejím dokončení sice začal navštěvovat i školu střední, ale tam již nedocházel pravidelně a později z ní byl vyloučen. Většinu času v té době údajně trávil právě kouřením "trávy" nebo experimentováním s jinými drogami, drobnými krádežemi, kterými si na ně vydělával a také pojídáním sladkostí. Těmi byl prý tak posedlý a jedl jich takové množství, že to způsobilo, při jeho nízké dentální hygieně, katastrofální stav jeho zubů a neustálý zápach z úst, který byl dokonce později zmiňován i některými z přeživších obětí. Ramirez na střední škole Negativní vliv na Ramirezům raný život měl také jeho o 13 let starší bratranec Mike . Ten se účastnil války ve Vietnamu jako člen Zelených baretů a rád popisoval malému bratranci své hrůzné zážitky. Především pak ty, které se týkaly vraždění, znásilňování a mučení během války. Vše dokonce podporoval brutálními fotkami pořízenými ve Vietnamu. Richarda to fascinovalo. Oba spolu trávili mnoho času, který vyplňovali kouřením marihuany, povídáním o válce a lovením zvířat. Když jednoho dne začala ostrá hádka mezi bratrancem a jeho manželkou, Mike ji ukončil výstřelem přímo do manželčiny hlavy. Richard Ramirez byl tomuto výjevu přítomen. Mikův advokát u soudu poukazoval na útrapy a stres, které jeho klient musel ve válce prožít, a proto byl soudce shovívavý a odsoudil Ramirezova bratrance pouze na sedm let za zabití. Nicméně po jeho odsouzení Richard ztratil nadobro veškerý zájem o školu a vydal se na dráhu zločince. K drobným krádežím časem přibyly krádeže aut, které později eskalovaly ve vloupání do domácností. Při nich se nejprve věnoval pouze materiální kořisti. Netrvalo to však příliš dlouho a lup se stal pouze vedlejším motivem…To ale nyní trochu předbíháme. Dříve než se stal R. R. vrahem, přestěhoval se v roce 1978 , ve věku 18 let z El Pasa do Jižní Kalifornie . Není důkaz o tom, že by Ramirez zabil někoho již předtím a je jen málo známých informací o jeho prvních letech v Kalifornii. Přesto víme, že zde byl několikrát zatčen za držení marihuany a 2krát také za krádež auta , a to konkrétně v roce 1981 v Pasadeně a v roce 1984 v Los Angeles . Tento velký fanoušek rockové a metalová hudby toho však v roce 1984 bohužel stihnul mnohem více. 28. června , v den, kdy v Los Angeles právě začínaly XXIII. letní olympijské hry, se Ramirez dopustil své první známé vraždy . Neboť byla teplá noc, nechala 79letá Jennie Vincow , bydlící v lokalitě Glassel Park, otevřené okno ve svém přízemním bytě. Ramirez odstranil síťku z okna a vyšplhal do něj…Následující den pak syn žijící o patro výš nalezl na posteli její zkrvavené tělo. Jennie Vincow měla na těle několik bodných ran a do jejího krku bylo bodáno tak zuřivě, že hlava byla téměř oddělena od těla. Pachatel také prohledal byt a odnesl si některé cennosti. Policisté alespoň dokázali sejmout jeho otisk z parapetu. Následná pitva pak prokázala známky sexuálního násilí na těle oběti. O necelých devět měsíců později Ramirez zaútočil znovu. 17. března 1985 ve 23:30 se 22letá Maria Hernandez (zdroje se na jménu oběti neshodují, mohlo jít též o Angelu Barrios) vracela z práce. Zrovna zaparkovala své auto v garáži obytného domu nacházejícího se na losangeleském předměstí Rosemead , když za sebou uslyšela nějaký hluk. Otočila se a uviděla, jak se k ní řítí postava muže. Vysokého, oděného kompletně do černé barvy s tmavě modrou kšiltovkou zaraženou hluboko do čela. Muž v ruce držel zbraň. Tu ihned namířil z bezprostřední blízkosti na hlavu Marie Hernandez. Mladá žena ho začala prosit, aby jí nezabíjel a snažila se mu podívat do očí. Jak později uvedla, byly tvrdé a chladné. Útočník však její prosby ignoroval a po krátké chvíli, kdy žena i nadále prosila o slitování, vystřelil. Maria Hernandez spadla na zem. Byla však stále naživu. Ze strachu zůstala bez hnutí ležet, zatímco střelec odkopnul její tělo z cesty a vydal se k bytu. Mezi tím otřesená žena, která se pomalu probírala z šoku, zjistila, že jí krvácí ruka, v níž stále ještě drží klíče. Ty jí zřejmě zachránily život. V momentě, kdy Ramirez mačkal spoušť, zřejmě reflexivně zvedla ruce před obličej a střela se od nich zázračně odrazila. Když se žena začala zvedat ze země, uslyšela další výstřel směrem z bytu. Okamžitě se snažila utéct z dosahu útočníka a dostat se pryč, jenže R. R. už vybíhal z domu a ona ho opět potkala. Naštěstí už po ženě znovu nevystřelil ani ji nepronásledoval, jen si zandal pistoli do kapsy a utekl do noci. Bohužel onen druhý výstřel, který mladá žena slyšela, našel svůj cíl bezpečně. Když vběhla do bytu, aby zavolala policii, našla zkrvavené tělo své spolubydlící, čtyřiatřicetileté Dayle Okazaki , ležící v kuchyni na zemi. Žena měla prostřelené čelo a byla na místě mrtvá. Jedinou stopou, mimo popisu vraha uvedeného poškozenou, byla baseballová čepice nalezená v garáži. Kšiltovka na sobě měla logo australské kapely AC/DC . Jak již bylo uvedeno výše, Ramirez byl velkým fanouškem hard rockové hudby, především pak této slavné kapely. Zajímavostí je, že jedna z jejich skladeb nese název „Night Prowler (Noční tulák) “ a R. R. byl později velmi zklamaný, když mu tisk přiřkl přezdívku „Night Stalker (Noční slídič) “, místo označení shodujícího se s názvem písně. Dayle Okazaki Noc ze 17. na 18. března tímto dvojitým útokem pro vraha neskončila. Richard Ramirez v jejím průběhu zaútočil ještě na jednu ženu, třicetiletou rodačku z Tchaiwanu jménem Tsai Lian Yu . Tu nalezl policista ležící poblíž jejího auta poté, co byl vyslán zkontrolovat odstavené a prázdné, ale stále nastartované auto. Žena byla nalezena postřelená, s roztrhanými punčochami, ale stále na živu. Přivolaná sanitka však již nebyla nic platná. Ještě před jejím příjezdem další Ramirezova oběť zemřela. O deset dní později vrah udeřil znovu. Zřejmě opět oknem (v záhonu poblíž okna byl nalezen otisk jeho boty) vniknul do domu manželů Vincenta a Maxine Zazzara . 46letý Vincent , čerstvý majitel pizzerie a jeho 44letá manželka Maxine , právnička, vlastnili dům ve Whittier v Kalifornii . Když je jejich syn přišel následujícího dne navštívit, spatřil hrůzný výjev. Otce našel zastřeleného na pohovce v pracovně. Měl prostřelený levý spánek a patrně ihned zemřel. Matku nalezl v ložnici na posteli, ležela na zádech a byla nahá. Pachatel jí střelil do hlavy, opakovaně bodal do oblasti obličeje, krku, břicha a rozkroku. Nakonec jí R. R. nožem vyřezal v oblasti levého prsu velké písmeno „T“ a vydloubnul jí oči. Pitva později prokázala, že smrt Maxime Zazzara nastala, stejně jako u jejího manžela, v důsledku zastřelení. Bodání a zohavení těla tak bylo způsobeno až post-mortem. Před odchodem pachatel dům ještě prohledal a odnesl si cennosti s sebou. Jelikož se stopy na střelách z místa činu shodovaly se střelami z předchozích útoků, policie poznala, že má co dočinění se sériovým vrahem. Vincent a Maxine Zazzara O šest týdnů později, konkrétně 14. 5. 1985 , se Richard Ramirez , kterého mezitím tisk označil přezdívkou „The Night Stalker “, dopustil dalšího útoku. V oblasti Montrey Park (poblíž ní zavraždil i Tsai Lian Yu ) se vloupal do domu šestašedesátiletého Williama Doi a jeho třiašedesátileté manželky Lillie Doi . Nejprve odstranil muže výstřelem do hlavy, a poté ženu, která ležela vedle něho bil pěstmi do obličeje, aby mu prozradila, kde jsou v domě schované cennosti. Následně jí spoutal ruce za zády a začal prohledávat dům. Nakonec se vrátil do ložnice a ženu znásilnil. Pak odešel. I přes střelné zranění na hlavě se však William Doi nevzdával. Po určité době v bezvědomí se probral a dokázal vytočit číslo na policii. Ta hovor vystopovala a ještě tu noc muže i ženu převezli do nemocnice. Pro šestašedesátiletého muže to vzhledem k jeho zranění bylo i tak pozdě a o několik hodin později zemřel. Jeho manželka však byla schopna podat popis útočníka. William Doi Za dalších čtrnáct dní podnikl Ramirez hned dva útoky během několika málo dnů. 30. 5. 1985 probudilo jednačtyřicetiletou Ruth Wilson (řada zdrojů uvádí, že šlo o Carol Kyle) světlo baterky, které jí mířilo přímo do obličeje. R. R. se té noci vloupal do jejího domu v Burbanku . S pistolí u hlavy jí nařídil, aby vstala z postele a šla do pokoje svého 12 letého syna. V něm vytáhl chlapce z postele, přiložil hlaveň k jeho čelu a pod pohrůžkou donutil Ruth Wilson , aby byla zticha. Poté jejího syna spoutal a zavřel do skříně. Žena mu následně s předpokladem, že jde o zloděje, nabídla zlatý náhrdelník s diamanty a doufala, že odejde. Ramirezovi to však nestačilo. Punčochami jí spoutal ruce za zády, prohledal kompletně byt a poté ji znásilnil. Žena později uvedla, že jeho dech byl tak páchnoucí a odporný, že když na ní ležel a znásilňoval ji, málem se pozvracela. Podle dalších zdrojů mu Ruth Wilson údajně také řekla, že musel mít opravdu velmi nešťastný život, když jí byl schopný toto udělat. Ramirez jí na oplátku pochválil vzhled a řekl, že ji nechá žít, i když už zabil mnoho jiných… Identikit pachatele 1. 6. 1985 byly ve svém bytě nalezeny třiaosmdesátiletá Mabel Bell a její osmdesátiletá invalidní sestra Florenc Lang . Obě ženy byly napadeny zřejmě 29. 5. a to takovou razancí, že policie později našla kladivo, kterým byl útok veden, s rozlomenou rukojetí. Florenc měla frakturu lebky nad levým uchem. Mabel pak byla nalezena ležící v bezvědomí na zemi své ložnice, navíc se ji pachatel pokusil znásilnit. V tomto případě za sebou R. R. v bytě nechal také dva obrácené pentagramy. Oba byly namalované rtěnkou, jeden nad postelí Florenc Lang , druhý na vnitřní straně stehna Mabel Bell . Vzhledem k brutalitě a síle útoku, a také době, po kterou ženy v bytě ležely bez pomoci (2 dny), se lékařům podařilo zachránit pouze mladší ze sester. Mabel Bell svým zraněním v nemocnici podlehla. Pentragram na stehně M. Bell Ramirezovi dosavadní spáchané útoky nestačily. Ba naopak, v jejich četnosti ještě přidal. Zdroje uvádějí, že v průběhu června unesl a znásilnil sedmiletou holčičku v Arcadii . Poté, 28. 6. 1985 dvaatřicetileté Patty Elaine Higgins prořízl hrdlo v jejím domě. To samé zopakoval na pětasedmdesátileté Mary Louise Cannon , která byla nalezena s proříznutým hrdlem ve svém vykradeném bytě 2. července . Za další tři dny zaútočil v Arcadii klíčem na utahování kol na šestnáctiletou Deidre Palmer . Ta naštěstí přežila. Za další dva dny , 7. 6. 1985 , byla ve vlastním domě nalezena jednašedesátiletá Joyce Lucille Nelson . Byla ubita tupým předmětem. Toho samého večera napadl v domě v Montrey Park třiašedesátiletou Lindu Fortuna . Tu probudil kolem 3:30 v noci, jak uvedla: „vysoký, hubený muž celý v černém “. Poté ženě s pistolí v ruce nařídil, aby šla do koupelny a byla zticha. Když prohlédl dům, vrátil se k ní a poručil jí, aby se vrátila do postele. Tam se jí pokusil znásilnit, ale nepodařilo se mu udržet erekci. To ho rozezlilo. Zuřivě na ženu řval a ta si byla jistá, že ji zabije. Ale R. R. nakonec pouze posbíral cenné věci a odešel. Joyce Lucille Nelson Panika v L.A. v té době kulminovala. Policie (jako u jiných sériových vrahů) zřídila speciální vyšetřovací jednotku čítající přes sto policejních důstojníků. Také vyzývala obyvatele ke spolupráci a nabádala k opatrnosti. Nicméně 20. 6. 1985 Ramirez opět udeřil. Vybral si k tomu další oblast Los Angeles , a to Glandale . Zde byli v domě nalezeni manželé Maxson a Lela Kneilingovi (oba 66 let ). Vrah je usmrtil v posteli střelou do hlavy a navíc je oba strašlivě pořezal nožem. Muže údajně pořezal na krku tak hluboko, že hlava byla téměř odříznutá od těla. Maxson a Lela Kneiling Tento útok ho však zřejmě dostatečně neuspokojil, neboť téže noci zaútočil ještě jednou. V domě v Sun Valley ve spánku zastřelil 32letého Chainaronga Khovananth . To však ještě zdaleka nebylo vše. Poté znásilnil jeho devětadvacetiletou manželku Somkid , donutil ji provést na něm orální sex a nakonec ji tvrdě zbil. Před odchodem ji ještě svázal, znásilnil jejich osmiletého syna a ukradl asi 30 000 dolarů v hotovosti a špercích. Chainaronga Khovananth V noci 6. srpna 1985 Richard Ramirez opět vnikl do cizího domu. Tentokráte dům patřil osmatřicetiletému Christopherovi Patersenovi a jeho sedmadvacetileté manželce Virginii . Tu údajně vzbudil hluk a do tmy se zeptala: „Kdo je tam? “. Vetřelec se prý zasmál a střelil ji do obličeje. To probudilo manžela, který byl ihned také zasažen střelou do hlavy. Nicméně muže to nepoložilo a vrhnul se na útočníka. Ten jistě takovou reakci nečekal, zpanikařil a utekl. V tomto případě se jako zázrakem podařilo oběma manželům přežít. I když ne bez následků… O dva dny později následoval již opět úspěšný vražedný útok. V Diamond Bar v Kalofornii byl ve spánku pistolí popraven pětatřicetiletý Elyas Abowat . Poté vrah zmlátil jeho osmadvacetiletou manželku Sakinu a donutil ji provést mu felaci. Jejich dvě malé děti tentokrát naštěstí nechal, pouze je svázal. Elyas Abowat Bylo naprosto jasné, že se vrah sám nezastaví. Otázkou bylo jen, kdy a kde znovu zaútočí. V Los Angeles byly v té době nejprodávanějším artiklem zbraně, poplašné systémy a masivní zámky na dveře. Místní obyvatelé také zřizovali na noc sousedské hlídky. Richard Ramirez však po útoku z 8. 8. 1985 zamířil na sever do San Franciska . Tam se moc dlouho nerozhlížel a pokračoval v tom, co uměl a co ho bavilo - v zabíjení a v krádežích. 18. 8. byli nalezeni v kaluži krve, jako obvykle postřeleni v posteli, Peter Pan (66) a jeho manželka Barbara (64) . Muž byl prohlášen za mrtvého na místě. Žena sice přežila, ale zůstala invalidní do konce života. Ramirez před odchodem ještě rtěnkou nakreslil na zeď obrácený pentagram a napsal slova „Jack Knife “, která jsou obsažena v textu písně „The Ripper “ od skupiny Judas Priest . Policie zjistila, že vrah do domu vniknul otevřeným oknem a kvůli podobnosti s vraždami z L.A. odeslali policisté střelu, která usmrtila Petera Pana, na srovnávací zkoušku. Ta dopadla pozitivně. Výsledky údajně spojily vraždu se dvěmi staršími zločiny Night Stalkera v Los Angeles . Přesto se z tohoto útoku nakonec Ramirez u soudu nikdy nezodpovídal. Když San Franciská policie porovnávala starší nevyřešené případy podobné modu operandi Night Stalkera , zjistila také, že 20. února 1985 byly ubodány k smrti sestry Maria (70) a Christina (50) Caldwell v jejich bytě v Telegraph Hill a 2. června byl pak zastřelen ve svém bytě v Cow Hollow Theodore Wildings a jeho přítelkyni vrah brutálně znásilnil. Zatím nebylo jasné, zda i tyto zločiny spáchal Night Stalker a byl tak zároveň aktivní ve dvou městech. Každopádně panika se přenesla i do San Franciska a tamní starostka Dianne Einstein veřejně mluvila o lovu na Night Stalkera . V té době se policii přihlásil vlastník levné ubytovny s informací, že se u něj muž odpovídající popisu hledaného sériového vraha v posledním roce a půl čas od času ubytovával. Speciálně upozorňoval na zkažené zuby a silný zápach tohoto muže. Když policisté prohledali místnost, kterou užíval, nalezli na dveřích v koupelně namalovaný obrácený pentagram. Další svědek tvrdil, že koupil nějaké šperky od muže, jehož vzezření korespondovalo s popisem vraha. Policie šperky porovnala s ukradenými věcmi z míst útoků a skutečně pocházely z bytu obětí Petra a Barbary Pan. Pátrání po "Nočním slídiči " bylo v plném proudu. Ramirez si ale i přes to vybral své další oběti. 24. 8. zaútočil na spící pár v Mission Viejo (oblast cca 80 km vzdálená od L.A.). V posteli tentokrát leželi Bill Carns (29) a jeho snoubenka Inez Erickson (27) . Mladou ženu ze spánku probudily tři hlasité výstřely. Pak se podívala směrem na svého přítele a uviděla, že je vážně zraněn (muž sice přežil, ale utrpěl trvalé poškození mozku). Než se však stačila vzpamatovat, R. R. ji již držel za vlasy a táhnul do vedlejšího pokoje. Tam jí svázal zápěstí a kotníky kravatami a posměšně se zeptal, jestli žena ví, kdo on je. Když žena neodpověděla, řekl, že je ten, o kom se píše v novinách a mluví v televizi. Poté se odebral z pokoje prohledávat dům. Zanedlouho se vrátil rozzuřený tím, že pár v domě neměl téměř žádné cennosti a sedmadvacetiletou ženu dvakrát znásilnil. Byl však údajně kvůli malému lupu stále rozzuřený, a tak mu žena ze strachu pověděla o místě, kam její snoubenec schovával nějaké peníze. Ramirez ji v tomto okamžiku donutil přísahat satanovi, že mluví pravdu. Když našel peníze, opět se posměšně vyjádřil v tom smyslu, že nalezený lup za to opravdu stojí a je tím co ji zachránilo. Než však odešel, ještě se k ženě otočil a řekl: „Přísahej svoji lásku Satanovi! “. Ta ze strachu odvětila: „Miluji Satana. “. Poté jí strhnul za vlasy na kolena a tuto větu ji nutil opakovat stále dokola. Nakonec ženu donutil k orálnímu sexu a se smíchem na rtech odešel. Žena se rychle vysvobodila ze zajetí kravat a šla volat na tísňovou linku 911, při tom zahlédla z okna, jak pachatel nasedá do staré oranžové Toyoty combi . Tato informace se stala nad míru důležitou! Dům Billa Carnse Dříve té noci si totiž mladý chlapec, který zrovna pracoval na své motorce v garáži rodičů, všiml pomalu jedoucího oranžového vozu, který projížděl jejich čtvrtí. Chlapci to připadalo podezřelé, a když se vůz za nějaký čas tou samou cestou vracel, zapamatoval si část jeho poznávací značky. Druhý den pak ve zprávách slyšel o pátrání po podobném voze a vše oznámil policii. Policisté zjistili, že oranžová Toyota rok výroby 1976 byla ukradena svému majiteli v čínské čtvrti v Los Angeles. Dva dny po nahlášení poznávací značky chlapcem byl pak vůz lokalizován v L.A.. Ihned na něj byl nasazen 24hodinový dohled v naději, že si jej pachatel ještě přijde vyzvednout, ale marně. Naštěstí to ani nebylo potřeba. Forenzní technici totiž uvnitř auta našli zřetelný daktyloskopický otisk ukazováčku, který se shodoval s otisky ve státní databázi policie v Sacramentu, která byla updatována jen několik dní předtím. Otisky patřily Richardu Ramirezovi , který byl vězněn již dříve v El Pasu za držení marihuany a shoda byla potvrzena i s otiskem zajištěným při vraždě Jennie Vincow. Oranžová Toyota, kterou Ramirez použil při svém posledním útoku Fotky vraha se objevily 30. 8. 1985 ve všech novinách a v televizi. Ramirez však byl tou dobou ve Phoenixu v Arizoně . Když se sedm dní po svém posledním útoku, tedy 31. 8. 1985 vrátil, vstoupil do obchodu s alkoholem, tam ho prodavačka ihned poznala a s řevem, že je Night Stalker jej přiměla k útěku. Ramirez se poté ve snaze vytratit se z města, vydal do bloku jižní Hubbard Street v Los Angeles , kterou obývala hlavně hispánská komunita. Na jednom z dvorků narazil na odemčený Ford Mustang z roku 1966. Nasedl do něj a pokusil se nastartovat. Majitel vozidla, Faustino Pinon , však ležel pod autem a opravoval převodovku. Jakmile uslyšel vetřelce, hned se jal chránit svůj majetek. Vyskočil z pod auta a popadnul Ramireze skrz okénko za oblečení. Ten ho varoval, že má zbraň, ale Pinonovi to bylo jedno a zloděje nepustil. R. R. se pokusil ujet, ale při boji skrz okénko nezvládl řízení a narazil do plotu. Majitel ho poté vytáhl ven z auta, ale Ramirez se vysvobodil a běžel ulicí dál. Tam narazil na 28 roků starou Angelinu De la Torres chystající se odjet ve svém autě. Té strčil hlavu do okénka a požadoval vydání klíčů s pohrůžkou, že jinak ji zabije. Žena začala křičet, což uslyšel její manžel a běžel jí na pomoc. Mezi tím soused Faustina Pinona, Jose Burgoin , který slyšel souboj o Forda Mustanga, zavolal policii. Ihned poté vyběhl ven a uslyšel další volání o pomoc, tentokráte od Angeliny De la Torres . Křikl na své dva syny a vydali se za napadenou ženou. Když se blížili, jeden z bratrů útočníka poznal a začal křičet, že je to vrah, Night Stalker! V tom vyběhl ze zahrady i manžel napadané ženy s kovovou tyčí v ruce. Ramirez se dal na útěk s oběma bratry a manželem paní De la Torres v patách. Ten ho po chvíli začal dohánět a zezadu ho tyčí udeřil. Vrah však jen klopýtnul a dál utíkal. Až po dalších desítkách metrů se muži opět podařilo Ramireze zasáhnout tyčí. Tuto ránu již vrah neustál a padnul k zemi. V tu dobu však již do ulice přijel hlídkový vůz a Ramirez se ihned přiznal, že je tím koho hledají. Podle některých zdrojů přímo prosil o zatčení, neboť dav, který se mezi tím shromáždil na ulici, ho chtěl lynčovat. R. Ramirez krátce po zatčení dne 31. 8 1985 Richard Ramirez byl obviněn ze 14 vražd a dalších 31 zločinů , spáchaných během své vražedné série. Po začátku přípravného řízení odmítl několik právních zástupců, až nakonec přijal zastupování od Daniela Hernandeze . Ten trval na konání soudního líčení v jiném místě než je Los Angeles, neboť podle něj nemohl být v tomto městě zaručen spravedlivý proces, protože každý vraha a jeho činy „znal“ a již měl o „Night Stalkerovi “ udělaný jasný obrázek. Ramirez také odvolal své přiznání a trval na své nevině. Navíc vyšetřování zdržoval velký počet trestných činů a různé námitky a žádosti ze strany Ramirezova právního zástupce. V průběhu přípravného řízení byla nakonec obžaloba snížena o jednu vraždu a k prvnímu hlavnímu líčení tak došlo až 21. července 1988 , kdy byla ustanovena dvanáctičlenná porota a Ramirez před ní předstoupil obviněn ze 13 vražd . Richard Ramirez u soudu Ve velice složitém procesu docházelo k průtahům, k mnoha problematickým situacím a k nejasným svědectvím (to bylo způsobeno také tím, že líčení probíhalo až 3 roky po zatčení). Menší paniku třeba vyvolala zpráva, že se Ramirez chystá zastřelit státního zástupce, který vede případ. Všichni účastníci řízení tak byli důkladně prohledáváni. Žádná zbraň se ale nikdy nenašla. Další zděšení (především mezi porotci a jejich náhradníky) vyvolal fakt, že se jedna z porotkyň nedostavila k řízení a byla nalezena zastřelená ve svém bytě. I v tomto případě byly úvahy, že vraždu řídil Ramirez ze své cely, mylné. Zavraždil ji totiž její agresivní přítel, který stejnou zbraní poté v hotelu spáchal sebevraždu a zanechal i dopis, ve kterém se doznal. Sám Ramirez se také hojnou měrou staral o sledovanost procesu, např. si jednou namaloval na dlaň pentagram a při příchodu vykřiknul: „ Hail Satan “. V průběhu přípravného řízení se sám označoval za „superzločince“ a prohlašoval, že miloval zabíjení a všechnu tu krev kolem. Většinou však v průběhu jednání jen seděl ve slunečních brýlích a pohupoval se na židli. Soudních slyšení se také účastnily houfy Ramirezových fanynek, které věřily v jeho nevinu, anebo se jim zdál zkrátka jen roztomilý. Každopádně 20. září 1988 byl Ramirez shledán vinným ze 13 vražd , 5 pokusů vraždy , 11 znásilnění a 14 vloupání . Svým obhájcům poté sdělil, že nebude prosit o život a nepokusí se zvrátit trest smrti, který mu hrozil, v doživotí. „Umírání mě neděsí. Budu v pekle se Satanem “, to byla jeho slova. Dne 3. 10. 1988 pak porota vyslovila způsob potrestání - devatenáctinásobný trest smrti v plynové komoře . Podle zdrojů tuto zprávu dokonce přijaly jeho ženské obdivovatelky s pláčem. Sám vrah, přítomný tomu všemu, odcházel ze soudní síně s úsměvem na rtech. Ještě předtím však soudu ve své řeči sdělil typicky temné a nejasné sdělení: „ Nechápete mě. Ani to od vás neočekávám. Nejste toho schopni. Přesahuji vaši zkušenost. Jsem mimo dobro a zlo. Noční legie, noční plémě, neopakuje chyby nočního tuláka a nemá slitování. Já se pomstím. Lucifer přebývá uvnitř každého z nás.“. Poté označil soudní úředníky za lháře, nenávistníky a parazitické červy. Když pak opouštěl soudní síň, pronesl k novinářům: „To je toho! Smrt byla vždy součást tohoto světa. Uvidíme se v Disneylan du.“. Ramirez ukazuje u soudu soudu dlaň s nakresleným pentagramem Od toho okamžiku pobývá Richard Ramirez v cele smrti státního vězení v San Quentinu v Kalifornii . Do cely mu chodí velké množství dopisů od fanoušků a někteří mu dokonce platili za návštěvy. Mezi nimi i novinářka Doreen Lioy , která poslala uvězněnému sériovému vrahovi během jeho pobytu za mřížemi přes 75 dopisů a také ho často navštěvovala. Ramirez jí pak v roce 1988 požádal o ruku a dne 3. října 1996 se ve věznici konala tiskem sledovaná svatba . Dnes již paní Ramirez, která stále věří v nevinu svého manžela, prý při návštěvách ve vězení musela často čelit houfu fanynek, které jí záviděly a minimálně jednou jí bylo z jejich strany vyhrožováno likvidací, pokud se nevzdá přízně vraha. I přes veškeré důkazy věří v jeho nevinu dodnes a dokonce měla prohlásit, že pokud bude Ramirez popraven, spáchá sebevraždu. Faktem však zůstává, že Richard Ramirez po neúspěšném odvolání u California Supreme Court z roku 2006, zůstal v cele smrti a čekal zde na svou popravu až do 7. 6. 2013 kdy zemřel na selhání jater . Doreen Lioy a Richard Ramirez Pomyslnou poslední tečkou za případem tohoto sériového vraha, je odhalení z roku 2009. V tomto roce byla rozluštěna 25 let stará, bestiální vražda z 10. dubna 1984 (3 měsíce před vraždou Jennie Vincow). Toho dne byla nalezena brutálně zavražděná devítiletá holčička jménem Mei Leung . Vrah ji zmlátil, znásilnil, pobodal a nakonec přivázal za ruce a krk k potrubí tak, že nohama nedosáhla na zem a uškrtila se. Její zubožené, polonahé tělo našel ještě téhož dne její osmiletý bratr, ve sklepě bytového domu, kde rodina bydlela. Vražda byla považována za rituální a satanistickou , když oběť byla nalezena v poloze "Krista", se špičkami nohou jen pár centimetrů visící nad zemí. Ač byla za dopadení pachatele otřesného zločinu vypsána vysoká odměna, případ se nedařilo dlouhá desetiletí objasnit. Až po znovuotevření případu v roce 2004, kdy se díky metodě analýzy DNA mohly porovnat vzorky nalezené na místě činu s těmi v databázi, se ledy pohnuly. Vzorek DNA odebraný z látky, kterou byla oběť přivázána k potrubí, odpovídala DNA Richarda Ramireze! Na látce se našla DNA ještě jednoho člověka (rovněž trestaný muž), tedy se spekuluje, že při této vraždě mohl mít Ramirez komplice, ale jelikož šlo o vzorek nekvalitní, policie toto nemohla s jistotou potvrdit a totožnost muže nebyla nikdy zveřejněna. Protože Ramirez v době odhalení již čekal v cele smrti, nikdy z tohoto zločinu nebyl obviněn, ale je mu s jistotou přičítán. Čili Richard Ramirez - nejméně 14 obětí! Navíc zavražděných s nesmírnou brutalitou a krutostí. Co dodat….. Mei Leung DALŠÍ FOTOGRAFIE: To play, press and hold the enter key. To stop, release the enter key. DOKUMENTY: Richard Ramirez Part 1 of 5 Play Video Richard Ramirez Part 2 of 5 Play Video Richard Ramirez Part 3 of 5 Play Video Richard Ramirez Part 4 of 5 Play Video Ramirez Watch Now Share Whole Channel This Video Facebook Twitter Pinterest Tumblr Copy Link Link Copied Share Channel Info Close Sdílej DALŠÍ PŘÍPAD Copyright © 2009-2019 serialkillers.cz Po plagiátech je aktivně pátráno! Komentáře

Nejkurióznější kriminální případy z celého světa. Přečtěte si krátké aktuality, ve kterých se přesvědčíte, že možné je snad úplně vše, a to i v rámci zločinu. Kuriozity ze světa krimi Těžko pochopitelný motiv nebo záminka vraždy? Na konci září 2019 došlo ve státě Madhjapradéš ve střední Indii k brutální vraždě dvou dětí ve věku 10 a 12 let. Ty byly umláceny přímo na ulici. Děti patřily do nejnižší indické kasty tzv. "nedotýkatelných" a pocházely z extrémně chudé rodiny. V rodině panovala taková chudoba, že doma neměla ani vybudovanou toaletu. Z toho důvodu se obě děti osudného dne, jako obvykle, vyměšovaly přímo na ulici. To však extrémně vadilo dvojici bratří z vyšší společenské kasty, kteří se na děti vrhnuli, a to dokonce ozbrojeni dřevěnými holemi. V brutálním útoku přestali až ve chvíli, kdy děti bezvládně ležely na zemi. Ač se rodině obětí podařilo napadené děti ještě přemístit do nemocnice, ty v ní brzy svým zraněním podlehly. Útočníci byli následně policií zadrženi . Těžko říci, zda za útokem stál spíše onen fakt, že děti kálely na ulici, tedy motivem pachatelů bylo je za to "potrestat" nebo hrál roli spíše fakt, že patřily, na rozdíl od útočníků, do nejnižší společenské kasty a jejich defekace na ulici byla pro kruté bratry pouze záminka k útoku. Otec obětí je přesvědčen o druhé variantě, neboť rodina údajně měla s oněmi bratry konflitky již dříve. Spory navíc měly pramenit právě z kastovních rozdílů. Zajímavostí je, že ač byl kastovní systém v Indii zrušen zákonem již v roce 1950 , v praxi stále přetrvává ....více zde . (10/2019) Tragédie s dramatickou zápletkou v rodině slavného hokejisty Ve středu 13. 6. 2019 došlo v ruské vesnici Nová Romanovka k vraždě Iriny Sokolovové , manželce slavného ruského hokejového brankáře Maxima Sokolova . Aby toho nebylo pro bývalého reprezentanta málo, s těžkými zraněními byl nalezen i jeho starší syn Maxim (18) , rovněž hokejový brankář. Mladší syn Arsenij (15) , který byl při vraždě rovněž v domě, poté uvedl, že starší bratr na něj v pokoji zaútočil, on se mu však ubránil, vykopl mu nůž z ruky a utekl pro pomoc k sousedovi. Když se následně vrátil do domu, nalezl ubodanou matku a žijícího bratra, který měl podřezaná zápěstí. Ve vzteku pak měl vzít nůž a dvakrát bratra bodnout do hrudníku a krku. Policisté nejprve pracovali s touto verzí, nicméně několik informací z výpovědi nesedělo s důkazy zjištěnými na místě činu. Nakonec převládlo podezření, že vraždu matky způsobil mladší z bratrů, který se navíc pokusil zavraždit i svého staršího sourozence. Příčinou měla být žárlivost, kdy matka měla upřednostňovat ve výchově staršího Maxima. Ten vyvázl jen zázrakem a skončil s životem ohrožujícími zraněními v umělém spánku. Drama tím však nekončilo, neboť policisté pro nedostatek důkazů museli Arsenije po několik dnech pustit z vazby, protože Maxim stále nebyl schopen kvůli svému vážnému stavu vypovídat. Nakonec se Arsenij zúčastnil i pohřbu své matky, kde se však údajně dokonce i potutelně usmíval. Vyšetřování zatím není u konce. Mladší z bratří údajně již podstoupil dva testy na detektoru lži a starší se naštěstí pomalu zotavuje… Uvidíme, co toto velké drama přinese dál. Jisté je to, že pro hokejovou legendu Maxima Sokolova události znamenají rodinnou tragédii obřích rozměrů, kdy bývalá manželka je mrtvá a jeden z jeho synů je jejím vrahem.... více zde a zde . (8/2019) Maxim Sokolov ml. Maxim a Irina Sokolov Arsenij Sokolov Italský spisovatel popsal vraždu nejprve v knize, poté skutečně vraždil Na konci července 2019 dopadli italští kriminalisté jednačtyřicetiletého Daniele Ughetto Piampascheta, který byl v roce 2018 odsouzen k 25 letům odnětí svobody za vraždu osmnáctileté prostitutky nigerijského původu - Anthonie Eugbuny. Tělo mladé dívky bylo nalezeno v únoru roku 2012 v řece Pád a podezřelým byl hned od počátku zmíněný italský spisovatel, který se s mladou dívkou již nějakou dobu znal, zřejmě se do ní zamiloval a toužil po tom, aby se živila jiným způsobem. Když policisté u muže provedli domovní prohlídku, nelezli rukopis nevydané knihy Růže a lev, kde byl celý milostný příběh i samotná vražda velice detailně popsány. Muž byl souzen na svobodě. V roce 2015 byl nejprve nepravomocně odsouzen, aby byl v roce 2016 odvolacím soudem osvobozen. Nakonec byl však v roce 2018 přeci jen pravomocně odsouzen, nicméně od té doby se skrýval. Že šlo o vraždu připravovanou, potvrzuje fakt, že rukopis románu, který byl jedním z klíčových důkazů, byl sepsán již před spácháním trestného činu. Policisté nakonec uprchlíka vystopovali v bytě, který pronajímala jeho rodina a kam mu jeho otec nosil jídlo. Nezbývá než dodat, že teď bude mít spisovatel s krví na svých rukách, dost času i na sepsání pokračování nevydané knihy....více zde a zde . (8/2019) Daniele Ughetto Piampaschet Anthonie Eugbun a Domluvený sňatek rodinné štěstí nepřinesl V některých státech a kulturách je poměrně běžné to, co je v našich končinách již naštěstí dávno pasé – domluvené sňatky. K jednomu takovému sňatku byl v roce 2013 přinucen i v Británii žijící osmadvacetiletý muž z Indie – Jasvir Ram Ginday . Tohoto muže jeho rodina přiměla k tomu, aby odletěl zpět do Indie, kde si při slavnostním obřadu, kterého se zúčastnilo 700 svatebčanů, vzal čtyřiadvacetiletou ženu jménem Varkha Rani , kterou do té doby nikdy neviděl, a se kterou poté odcestoval zpět do Velké Británie. Což o to, někdy to i v takovém případě přece jen může vyjít, potíž však byla v tom, že osmadvacetiletý muž byl gay, což jeho novomanželka netušila. Tato dost podstatná okolnost vyšla během jejich společného soužití najevo poměrně brzy a mladá, zjevně zklamaná žena začala muži prý vyhrožovat, že to zveřejní. Jasvir Ginday, bojící se zřejmě ostudy, tento problém vyřešil tím nejhorším možným způsobem. V průběhu roku 2014 svojí manželku zavraždil, aby její tělo následně spálil v zahradě. Soud mladého bankovního úředníka nakonec odsoudil k doživotnímu vězení, přičemž o podmínečné propuštění může žádat nejdříve po 21 letech. Buďme rádi, že domluveným sňatkům v naší zemi již dávno odzvonilo a být homosexuálem v naší společnosti již není takové tabu... více zde a zde . (8/2019) Jasvir Ram Ginday Jasvir Ginday a Varkha Rani Varkha Rani V centru Brna někdo střílí po lidech Jistě všichni víte, že masové vraždy střelnou zbraní jsou především v USA poměrně častým jevem. Snad každý měsíc tuzemská média informují o těchto tragických událostech, které mají na svědomí tzv. "osamělí střelci", a které si často vyžádají mnoho obětí na lidských životech. Rovněž řada z Vás asi již slyšela dvojici o sériových vrahů - střelců, tzv. D. C. snipers, Johnu Allen Muhammadovi a Lee Boyd Malvovi, kteří v průběhu roku 2002 zastřelili poblíž Washingtonu 17 osob a na dlouhé měsíce strachem naprosto ochromili okolí hlavního města USA. Jeden podobný samozvaný střelec v současnosti působí i v České republice, a to konkrétně v centru Brna! Jediným štestím je, že "náš" domácí střelec útočí diabolkami a míří do zad a pozadí kolemjdoucích. Celkem v posledních týdnech takto zasáhl minimálně tři lidi. Policie zatím případ vede jako výtržnictví a po pachateli pátrá. Není skvělé, že v některých oblastech přeci jen najsme zas tak "světoví" a můžeme Vám zde tedy podat alespoň jeden takovýto případ na odlehčení?:-) ... více zde . (8/2019) Jiný kraj, jiný mrav, jiný motiv vraždy Všichni už jste možná někdy slyšeli pojem „vražda ze cti“. Jde o úmyslné usmrcení člena nějaké soc. skupiny (typicky rodiny), který podle jiného člena poškodil pověst této skupiny, či jednotlivce a zasluhuje si tak podle pachatele(ů) smrt. Tento specifický motiv je dnes typický zejména pro vyznavače islámu. K jednomu takovému extrémnímu případu došlo v červnu roku 2019 v Pákistánu. Muž jménem Muhammad Adžmal pracoval jako krejčí v Saudské Arábii, zatímco jeho manželka s dětmi pobývala v Pákistánu. Jednoho dne Adžmal uviděl fotku své manželky v přítomnosti jiného muže a nabyl přesvědčení, že jej žena zaručeně podvádí. Vydal se tak nazpět do Pákiskánu, kde následně v přítomnosti svého otce a bratra ženu zastřelil. „Běžná“ vražda ze žárlivosti, chtělo by se říct. To by však muž nesměl zastřelit i jejich dvě společné děti, tchýni, tři švagrové a jejich dvě děti! Celkem si tedy jeho krutá a nepochopitelná pomsta vyžádala 9 lidských životů! Muž se k činu přiznal, nicméně vůbec ho prý nelituje. Ač je tento motiv vražd v Pákistánu poměrně běžný, v roce 2016 země zpřísnila legislativu a začala u vražd „ze cti“ udělovat přísnější tresty. Myslíme si, že hodně vysoký trest je zde určitě na místě! ... více zde . (7/2019) Poslední poprava v Evropě? Alexanderu Osipovičovi je čtyřiatřicet let, když jej v říjnu roku 2017 pustí z vězení. V něm pobýval za svůj dosavadní život celkem pětkrát – naposledy dokonce za těžké ublížení na zdraví s následkem smrti. Stále si však nedá říct! Ani ne rok po propuštění, konkrétně 20. července 2018, spáchá další zločin. Tentokrát tak otřesný, že si tím nadobro zpečetí svůj osud. Toho dne totiž tento silný alkoholik potká dvě mladé dívky – Alesiu Klimovou (27) a Kristinu Krushkinovou (26). Společně „propaří“ celou noc, aby se ráno vydali taxíkem do mužova bytu. Tam se mužovo chování změní a začne být na dívky vulgární a agresivní. Několikrát je fyzicky napadne, až dívky raději zmizí a zamknou se v koupelně, kde k volají na tísňovou linku. Opilý Osipovič, který má v tu dobu tři promile, však popadne kladivo a dříve než stačí dívky udat přesnou polohu, dveře rozmlátí a brutálně se na dívky vrhne. Dívkám zasadí těžkým nástrojem a nožem desítky ran, přičemž většina míří na hlavu. Nemají sebemenší šanci přežít. Během následujících hodin se stačí pachatel prospat, aby se následně vydal ven pro další várku alkoholu a pytle na těla. Policisté již však mezitím zjistili adresu a Osipoviče nacházejí nedaleko bydliště, jak na lavičce popíjí pivo. U soudu se kaje, vše je mu prý líto a neví, jak k tomu mohlo dojít. Neublížil by prý ani mouše, tak předpokládá, že na vině bylo nevhodné chování dívek. S touto obhajobou neuspěje a soud mu v lednu 2019 udělí nejvyšší možný běloruský trest – trest smrti zastřelením ! Ten v květnu 2019 potvrdí i odvolací soud a odsouzenému tak zbývá už jen možnost udělení milosti od prezidenta Lukašenka. Ač Rada Evropy dlouhodobě tlačí na Bělorusko, aby nad trestem smrti vyslovilo moratorium, v Bělorusku, jako v posledním státě Evropy, se popravy stále vykonávají. Ospipovič tak má pramalou šanci, že unikne svému zaslouženému osudu.... více zde a zde . (7/2019) Kristina Krushkinova Alesia Klimova Alexander Osipovič Vyvraždil celou svoji rodinu - po 26 letech se dostal na svobodu O tom, že trest odnětí svobody na doživotí v České republice nemusí znamenat, že dotyčný opravdu stráví zbytek života za mřížemi většina asi ví. Podobně tomu však bylo i ve velmi závažném francouzském případu, který zmíníme dnes. Jde o osud pětinásobného vraha jménem, Jean-Claude Romand , který v průběhu dvou dnů v lednu roku 1993 zavraždil postupně svoji manželku, dvě vlastní děti a oba své rodiče. Tento muž nežil dobře ani před chladnokrevnou, mnohonásobnou vraždou. Totiž celé své rodině roky lhal o tom, že má diplom lékaře, navíc po léta žil z půjčených peněz, které od přátel a příbuzných pod záminkou výhodné investice vylákal. Když už se chýlilo k tomu, že vše praskne, nerozhodl se jít s pravdou ven, ale zvolil postupné vyvraždění své rodiny, korunované pokusem o vlastní sebevraždu. Ta se mu nepodařila, a tak v tu dobu devětatřicetiletý muž putoval na doživotí do vězení. Pro něj milostrdný systém mu umožnil žádat o podmínečné propuštění od roku 2015 a v roce 2019 mu soud dokonce vyhověl! Propuštěn z věznice byl nakonec 28. června 2019, nicméně v té souvislosti musí plnit řadu omezujících podmínek. Musí například bydlet na místě určeném soudem, vyhýbat se jakémukoli kontaktu se zbytkem své rodiny, bude pod pravidelným dozorem, navíc nesmí o svém případu mluvit s novináři. Jsme zastánci toho, že člověk si zaslouží druhou šanci a odpuštění. Nicméně platí to i pro pětinásobného vraha, který vyvraždil svoji nejbližší rodinu, z důvodu, že měly vyplout na povrch jeho lži a podvody? To už si rozhodně tak jistí nejsme... více zde a zde . (7/2019) Jean-Claud Romand a členové jeho rodiny, které zavraždil Jean-Claude Romand v roce 2019 Řecké drama v 21. století Vše začne roku 1998, kdy se mladému páru narodí malá holčička. Její otec, Steven Pladl, je však vůči děťátku často agresivní a napadá jej, či ho dokonce zavírá do lednice, aby přestalo plakat. Pár se tak rozhodně raději dítě svěřit do adopce jinému manželskému páru. Žena muži postupně porodí další 2 děti, ty si již ponechávají a společně vychovávají. Když je v roce 2016 jejich prvorozené dceři 18, začne se Katie Fusco zajímat o to, kdo jsou jejími biologickými rodiči a vyhledá je prostřednictvím soc. sítí. Ještě během toho roku se Katie rozhodne přestěhovat do jejich domu, kde žijí i její dvě mladší sestry. Neuběhne ani půl roku a mezi osmnáctiletou Katie a jejím 42 letým otcem Stevenem propuká intimní vztah. Muž se záhy rozvádí se svojí manželkou, která již trochu tuší, která uhodila. Jistoty nabude až v průběhu roku 2017, kdy si přečte část jejich korespondence a s tím se následně obrátí na policii. Policie pár vyslechne, ale poté nechá jít. V průběhu roku 2017 Katie porodí svému otci chlapečka jménem Bennett a oba se navíc vezmou. To však není mezi biologickým otcem a dcerou legální, a tak je zatkne policie. Později jsou propuštěni, nicméně společný syn je svěřen do péče Stevenovi matky a incestnímu párečku je zakázán veškerý kontakt. Katie se opět stěhuje ke své adoptivní rodině, aby v dubnu 2018 i přes zákaz kontaktovala Stevena s tím, že jejich partnerský vzth ukončuje. To Steven Paldl neunese a rozhodne se pomstít. Nejprve 11. dubna 2018 vyzvedne malinkého Bennetta z domu své matky a u sebe doma vlastního syna udusí. Den poté se vydá do státu New York, kde jeho dcera (a zároveň bývalá milenka a matka teď již zavražděného Bennetta) bydlí. Pladl čeká ozbrojený před jejich domem. Když Katie a její otčím někam odjedou, sleduje je a ve vhodné chvíli oba v autě zastřelí. Poté obrací zbraň i proti sobě a spáchá sebevraždu. Příběh jako vystřižený z řecké mytologie zasazený do dneška tak končí stejně jako ty bájné - velkou tragédií... více zde a zde . (6/2019) Katie Fusco and Steven Pladl Katie Fusco and Steven Pladl svatební foto Steven Pladl and Katie Fusco Vražda dítěte se šťastným koncem Když se v lednu roku 2017 přistěhuje do domu 19 leté dívky jménem Sarai Rodriguez-Miranda její bratr a jeho rodina, bere to mladá žena velice nelibě. V touze, aby se z matčina domu, kde Sarai bydlela, co nejdříve odstěhovali, rozhodne se zavaždit bratrovo 11 měsíční děťátko. Od svého přítele si nechá zjistit, kolik je potřeba podat léku, aby miminko zemřelo. Poté mu píše zprávy typu: "Rozdrtím léky, a to děcko zabiju. Uvidíme, jak dlouho zůstanou. " nebo "Nemám žádné výčitky. Stejně by ji čekal život plný zneužívání a bití. " nebo "Vůbec mě nebudou podezřívat ". S těmito pocity vmíchá dávku léku, dostatečnou pro usmrcení dospělého člověka, do jedné z odstavených lahví mateřského mléka. Lahve začnou postupně ubývat... Dábelský, zákeřný, ale také poměrně promyšlený plán, dalo by se říct. Naštěstí však "mazaně" koordinavaný přes mobilní telefon sdílený s její matkou. Ta když si zpráv všimne, bleskově zkontroljuje lahve mléka v lednici a konfrontuje dceru. S podezřelou lahví jede do nemocnice a poté hned na policii. Sarai Rodriguez-Miranda se však nezhroutí, nic nevzdá a z domu prchne. Úspěšně se dokáže před policíí skrývat dokonce 8 měsíců, až nakonec spadne klec. Bezcitná teta dnes už problémy se spolubydlícími v domě své matky mít nebude. V roce 2018 totiž byla odsouzena k 25 letům odnětí svobody, ač se naštěstí malému děťátku vůbec nic nestalo. Její přítel "na telefonu" to má dle rozsudku z roku 2019 za 15. My na dálku do vězení v americkém státě Indiana, kde se případ stal, přejeme mladé dvojici hezký pobyt....více zde a zde . (6/2019) Sarai Rodriguez-Miranda Marshall S. Snyder Novější případy Starší případy