Výsledky vyhledávání

Recenze knihy "Pravý Hannibal Lecter", která se věnuje životu a zločinům britského sériového vraha jménem Robert J. Maudsley. Autor: Jaques Buval. Pravý Hannibal Lecter - Jaques Buval Název: Pravý Hannibal Lecter Autor: Jaques Buval Nakladatelství: FONTÁNA Rok vydání: 2017, 140 stran RECENZE zatím nanapsána. Březen 2000: Mnozí lidé ve Velké Británii zatajili dech, když si ráno přečetli palcové titulky novin. Nové zprávy o Robertu Johnu Maudsleym, sériovém vrahovi, který sedí již přes dvacet let v nejpřísnější samovazbě. Touží po lepších vězeňských podmínkách a těžko věřit po andulce. Opět procitají vzpomínky na bestiální zločiny muže, který je kvůli své nelidské krutosti srovnáván s Hannibalem. Hodnocení (1-5 jako ve škole): ? Koupit knihu Koupí knihy z tohoto odkazu podpoříte chod webu Další knihy

Recenze knihy "Ruští sérioví vrazi", která popisuje celkem osm kriminálních případů z tehdejšího Sovětského svazu, resp. Ruska. Autor: Wensley Clarkson. Ruští sérioví vrazi - Wensley Clarkson Název: Ruští sérioví vrazi Autor: Wensley Clarkson Nakladatelství: CPress Rok vydání: 2024, 287 stran Recenze: Zatím nenapsána. Zatímco jméno Andreje Čikatila zná téměř každý, s mnoho dalšími ruskými sériovými vrahy není širší veřejnost seznámena. Tato kniha odhaluje příběhy „Angarského maniaka “ Michaila Popkova , travičky dětí Tamary Ivaňutinové , „Lovce “ Nikolaje Džumagalijeva a dalších pěti sériových vrahů , kteří působili od 60. let 20. století až do počátku 21. století. Prostředí tehdejšího Sovětského svazu , potažmo Ruska – zastaralé vyšetřovací metody, technologická zaostalost, režim, který zatajoval nepohodlné pravdy nebo obecné pohrdání životy těch, kteří byli považováni za „podřadné“ – to vše umožnilo mnohým pachatelům zůstat neodhaleni celé roky. A právě příběhy těchto pachatelů přináší titul "Ruští sérioví vrazi " známého autora true crime titulů Wensleyho Clarksona . Hodnocení (1-5 jako ve škole): 2 Koupit knihu Koupí z knihy z odkazu podpoříte chod tohoto webu. Další knihy

Recenze knihy "Fronta na smrt - poslední myšlenky vrahů před popravou". Autorka, Michelle Lyons, byla během 11 let svědkem 280 poprav. Nejprve jako reportérka, poté jako tisková mluvčí Texaského vězeňského systému. Fronta na smrt - Michelle Lyons Název: Fronta na smrt - Poslední myšlenky vrahů před popravou Autor: Michelle Lyons Nakladatelství: Cpress Rok vydání: 2019, Praha, 295 stran Recenze: Zatím nenapsána. Michelle Lyons byla během 11 let svědkem 280 poprav. Nejprve jako reportérka, poté jako tisková mluvčí Texaského vězeňského systému. Zažila poslední minuty života lidí, kteří – často mnoho let před tím – někoho o život připravili. Setkávala se s jejich blízkými i s blízkými těch, které zavraždili. Autorka rozhodně není žádné sentimentální děvčátko, je to typická Texasanka, která má ráda zbraně a spravedlnost ve stylu „oko za oko“. Má ostré pero, pozorovací talent, ale zároveň nepostrádá empatii a schopnost vidět věci a lidi v celé jejich složitosti. Zbytečně nepsychologizuje, ale na druhé straně nabízí mimořádně plastický pohled na jednu z nejextrémnějších situací lidské existence. Hodnocení (1-5 jako ve škole): ? Další knihy Koupit knihu Koupí knihy z tohoto odkazu podpoříte chod webu Komentáře

Jaroslava Fabiánová - česká sériová vražedkyně tří mužů. Přečtě te si podrobný článek o životě a zločinech této dnes doživotně odsouzené ženy. HOME SÉRIOVÍ VRAZI MASOVÍ VRAZI TOP FILMY/SERIÁLY KRIMI VÍCE Výsledky vyhledávání Více... Jaroslava Fabiánová 14 .8. 2011 - aktualizace 12. 12. 2021 „Za dlouhou řadu let své praxe jsem se nesetkal se ženou, která by měla na svědomí tolik závažných trestných činů,“ uvedl o J. Fabiánové kriminalista, detailně obeznámený s případem. Jaroslava Fabiánová má na svědomí tři brutální vraždy spáchané různými nástroji - od zednického kladiva, přes sekáček na maso, až po ševcovské šídlo. Smrt čtvrtého muže pak zavinila tím, že mu podala velké množství hypnotik, což jeho slabé srdce nevydrželo. Když k tomu připočítáme nespočet krádeží a příležitostnou prostituci, lze s tvrzením kriminalisty, že Jaroslava Fabiánová je v rámci české kriminalistiky opravdu raritou, jedině souhlasit. Narozena: 21.8.1965 Dnes (k 26.9.2017): odnětí svobody na doživotí Země: ČR Počet obětí: 4 Unikala: méně než 1 rok Vražedná aktivita: 1981,2003 Přezdívka: "Hospodská harpie" Sérioví vrazi to nejsou jen muži, dokonce ani v České republice ne. Pojďte se s námi podívat na příběh jedné z nejhorších českých sériových vražedkyň. Jaroslava Fabiánová se narodila 21. srpna 1965 . Co se týká jejího dětství , nebylo o něm zjištěno mnoho spolehlivých informací, ale sama Fabiánová se k němu vyjádřila takto: „Na svoje dětství vzpomínám ráda. V kolektivu jsem neměla problémy, neutíkala jsem z domova, netoulala jsem se ani nelhala. Byla jsem vlastně taková vzorňačka.“ Jiné zdroje však uvádí, že již během svého dětství byla několikrát zneužita. Zlom v jejím chování však nastal až v jejích třinácti letech . V tomto období byla ona i její dva mladší sourozenci nechtěnými svědky rozpadu manželství svých rodičů. Ti po rozvodu o děti nejevili zájem a Jaroslava Fabiánová se bez rodičovského dohledu pomalu začala dostávat na šikmou plochu. Netrvalo dlouho a na řadu přišlo záškoláctví , kradení věcí spolužákům a s ním spojené zatvrzelé zapírání viny navzdory jasným důkazům (tedy vzorec chování, kterého se, jak čtenář sám uvidí, nevzdala ani v pozdějším věku). O něco později nezletilá Jaroslava ztratila i domov. Náhradou se jí tak stala „ulice“ . Tam jako teenagerka zapadla mezi partu cikánských vrstevníků , se kterými trávila většinu svého času. S touto partou se věnovala drobnější trestné činnosti a spolu s ostatními dívkami i příležitostné prostituci. Jaroslava Fabiánová Výše popsaný způsob života byl jejím denním chlebem až do 20. 10. 1981 . Toho dne potkal 78letý Vladimír Z. v Děčíně právě ji. Starý muž si pravidelně zvával do svého podkrovního bytu mladé romské dívky a chlapce, které tam poté zneužíval pro své sexuální choutky, které u něj i přes jeho pokročilý věk přetrvávaly. Jaroslava věděla, že od něj mladiství za své "služby" dostávají peníze. Vidina zisku pro ni byla tak lákavá, že se s ním do jeho bytu vydala také. Tam se však ukázalo, že starý pán nebyl ochoten zaplatit tolik, kolik by se Fabiánové líbilo. To ji natolik rozlítilo, že Vladimíra Z. udeřila několikrát do hlavy zednickým kladivem , které našla v kuchyni. Poškozený se po úderech zhroutil k zemi, i přesto ale Fabiánová ve svém útoku pokračovala. Kromě ran kladivem mu navíc zasadila kolem 20 bodných ran nožem a ševcovským šídlem . Všechny tyto rány byly směřovány do obličejové části oběti. Poté, ve snaze najít nějaké peníze nebo cennosti, byt důkladně prohledala. Tím však poskytla kriminalistům cenné informace, neboť na místě činu zanechala daktyloskopické stopy v podobě otisků prstů a také trasologickou stopu v podobě otisku své podrážky v krvi poškozeného. Na tuto vraždu se přišlo až 18. listopadu , kdy se na policii dostavil syn oběti bydlící v bytě hned pod otcem. Jeho nepřítomnost doposud přičítal otcově plánované cestě do Liberce. Když se však dozvěděl, že otec nakonec zřejmě neodcestoval, navíc se mu na stropě objevila zvláštní prosakující skvrna , dostavil se raději na služebnu policie… Pro policisty nebylo příliš těžké najít viníka loupežného mordu, neboť tou dobou již byla nezletilá Jarka pět dní ve vazbě v souvislosti s neprofesionálně provedenou sérií vloupání a krádeží, při které za sebou rovněž zanechala řadu stop. Za tento brutální skutek a předchozí majetkovou trestnou činnost byla mladistvá J. Fabiánová odsouzena soudem v Ústí nad Labem k 7 letům odnětí svobody . Na základě jejího odvolání byl trest nakonec snížen na 4 roky a 6 měsíců . mladistvá Jaroslava Fabiánová Po odpykání trestu se Jaroslava Fabiánová vrátila ke své matce do Děčína . Práci si však nenašla, a proto se rozhodla cestovat po Česku a navštěvovat své příbuzné. Její cesty často vedly přes Prahu , kde se začala zdržovat a vrátila se k páchání trestné činnosti . Opět se živila převážně krádežemi a příležitostnou prostitucí . Druhou uvedenou aktivitu však povýšila a stala se z ní tzv. „uspávačka “, což byla v 80. a 90. letech celkem často provozovaná trestná činnost (o této „živnosti“ zpívá dokonce i Vilém Čok ve své písni „Holky rohypnolky “). Pro Fabiánovou byl tento nový způsob obživy výhodný nejen proto, že si vydělala více než prostitucí, ale také se vyhnula sexu s muži, ke kterým cítila odpor. Ten pramenil především z její lesbické sexuální orientace , kdy dlouhá léta žila s přítelkyní Marií . Scénář byl stále víceméně stejný. Svým zákazníkům před vykonáním soulože podala prášky na spaní , které jim nepozorovaně vmíchala do pití, a poté je pohodlně a nerušeně okradla. Jednou z jejích obětí se stal například i Američan Bob . Tomu prášky na spaní přimíchala do polévky a piva, a když se probudil, zjistil, že je chudší o 7000 amerických dolarů a elektroniku za 250 tisíc korun . Šest týdnů po zdařilé akci u Američana se pokusila stejným způsobem okrást dva maďarské turisty . Stalo se tak na hotelovém pokoji, kde se popíjelo pivo z plechovek. Výsledek? Škoda kolem 150 000 korun . To ale nebylo to nejhorší! Jedním ze sexuchtivých mužů byl totiž nemocný kardiak pan Tibor , který po předávkování uspávacími léky zemřel. Za tento a další prokázané kriminální činy si Fabiánová o soudu vyslechla v roce 1996 verdikt – 10 let odnětí svobody nepodmíněně . Po odpykání dvou třetin trestu však požádala o podmínečné propuštění. Soud její žádosti vyhověl a zbytek trestu jí byl podmíněně odložen na dobu 7 let . Kromě toho jí byl udělen zákaz pobytu na území hlavního města Prahy . Brány věznice podruhé opouštěla 19. září 2001 . Jenže jak se říká, zvyk je železná košile, a v té době pětařicetiletá recidivistka Fabiánová se vrátila do vyjetých kolejí. Dále žila tak, jak byla zvyklá, a pokračovala v drobné i jiné trestné činnosti. I přes zákaz pobytu dále jezdila do Prahy, kde v únoru 2003 ukradla mobilní telefon, který následně prodala do zastavárny. Jenže při prodeji se prokázala vlastními doklady, a tak byla opět chycena. Soudce byl bohužel velmi shovívavý a i přes porušení podmínky i zákazu pobytu , byla recidivistka odsouzena opět pouze podmíněně - konkrétně k jednomu roku vězení s tříletým odkladem. Mírný rozsudek jí umožnil přijet do Prahy i 29. 5. 2003 . Toho dne se po příjezdu potulovala v okolí autobusového nádraží Florenc , kde se náhodně setkala s třiaosmdesátiletým Augustinem Kůrou , který ji pozval do restaurace Šatlava . Restaurace se nacházela v domě, kde pan Kůra bydlel, a tak není divu, že jejich setkání bylo završeno pozváním Fabiánové do jeho bytu. Ta jej samozřejmě s radostí přijala. Jejich seznámení a průběh dne poté sama popsala takto: „bylo horko, čekala jsem ve stínu na tramvaj. Pan K. mě pozval na pivo. Pak jsme šli k němu domů, kde mi ukazoval fotky ze světa.“ Nový známý údajně ženě také nabídl nocleh. Prý ve vší počestnosti. Starému pánovi se pak údajně udělalo špatně, proto mu Fabiánová uvařila polévku a povídala si s ním. Na rozloučenou jí pak prý věnoval tři obrazy. Tedy tak alespoň zněla verze Fabiánové. „Ty obrazy mi dal Gusta. Sám je sňal ze stěny a vyřízl z rámu. Chtěl mi jen pomoci, abych mohla zaplatit nájem. Já ho nezabila, kdo ví, kdo přišel do bytu po mně!“ tvrdila později u soudu. Faktem zůstává, že dne 31. 5. 2003 Jaroslava Fabiánová telefonicky kontaktovala soudní znalkyni , které nabídla ke koupi tři obrazy, jenž byly vyřezány z napínacích rámů. Prostřednictvím soudní znalkyně se podařilo prodat jeden z obrazů do galerie za 10 000 korun, druhý údajně sama prodala za 2000 korun a třetí zahodila, protože byl vyřezáním znehodnocen. Kromě obrazů z bytu zmizelo i elektronářadí, které bylo majetkem syna poškozeného. Celková škoda tak činila 50 000 korun . Dne 5. 6. 2003 se šel do bytu v Praze Na Poříčí podívat známý mající klíče. Učinil tak na žádost syna poškozeného, který pracoval v Německu a nemohl se několik dní otci dovolat. Augustina Kůru nalezl bez známek života sedícího v křesle v pokoji za kuchyní. Horní polovina těla starce byla přikrytá přehozenou dekou . Dle krevních stop bylo příbuznému na první pohled jasné, že se jedná o vraždu. Muž byl usmrcen 6 ranami kuchyňským sekáčkem . Na případ vzpomíná i por. Roman Pavlík , tehdejší členem mordparty, který se účastnil ohledání místa činu: „Augustin Kůra seděl v křesle v trenýrkách a tílku. Na hlavě měl sečné rány a na první pohled bylo zřejmé, že se jedná o loupežnou vraždu. Na zdi obýváku totiž chyběly obrazy a prázdné rámy byly opřeny o obývací stěnu. Navíc byly v bytě prohledány všechny zásuvky, kdy někdo evidentně hledal peníze a cennosti. Paradoxně v křesle pod sedákem , kde seděl zavražděný, byla nalezena obálka s hotovostí asi 50 000 Kč “. Ohledáním místa činu byly zjištěny stopy, které později usvědčily právě Jaroslavu Fabiánovou. Důležitým důkazem se stala i výpověď svědkyně , která Fabiánovou identifikovala jako ženu, jež s poškozeným seděla 29. 5. v restauraci Šatlava . Proti Fabiánové později svědčil též fakt, že prodávala věci pocházející z majetku oběti. Zatím však policie měla k dispozici pouze „identikit “ ženy (ten se posléze ukázal jako velmi zdařilý), která dělala poškozenému společnost v noc kdy zemřel. A tak, než byla pachatelka odhalena a dopadena, stihla bohužel spáchat ještě jednu vraždu. Na počátku srpna 2003 nastoupila Fabiánová do nemocnice U Apolináře v Praze . Zde byla hospitalizována tři dny a po svém propuštění se místo cesty do Děčína opět potulovala po hlavním městě České republiky. Dne 8. 8. 2003 byla, dle její verze, na zastávce tramvaje oslovena Richardem Sýkorou , který ji údajně pozval na diskotéku. Verze vyšetřovatelů zas hovořila o tom, že Fabiánová Sýkoru potkala v baru, který se nacházel na křižovatce ulice Koněvovy a Jana Želivského na Praze 3 – Žižkově . Tam si dle obsluhy měla k muži přisednout „mladší, pěkná a upravená blondýnka “, přičemž asi po hodině oba společně odešli. Dalším šetřením vyšetřovatelé zjistili, že muž a žena společně odešli ulicí Jana Želivského , kde navštívili otevřenou benzínovou stanici, kde byli oba zachyceni bezpečnostní kamerou. Z „benzínky“ následně oba společně odcházeli směrem na Prahu 10 směrem k bytu pana Sýkory . Jednatřicetiletý Richard Sýkora trávil předchozí dny se svou družkou na chatě. Jenže poté, co se 8. srpna pohádali, muž z chaty odešel a již se nevrátil (z toho důvodu byla v počátcích vyšetřování podezírána i partnerka zavražděného, ale mnohá svědectví tuto verzi vyvrátila). Dne 11. 8. 2003 zavolal družce mistr s tím, že muž nepřišel do práce, což se ještě nikdy předtím nestalo. Žena znepokojená tímto neobvyklým telefonátem zkontaktovala svoji dceru a poslala ji do společného bytu v Průběžné ulici . Ta našla zavražděného partnera matky v koupelně napasovaného pod umyvadlo a vanu. Tělo neslo stopy mnohočetných bodnořezných ran vedených převážně do zad a hrudníku . Ran bylo v tomto případě napočítáno 38! Z bytu se ztratilo 6000 korun, videorekordér a další osobní věci poškozeného. Škoda se vyšplhala na 24 000 korun. Kvůli jistým podobnostem obou vražd, byl předložen “identikit “ neznámé ženy, získaný v souvislosti s vyšetřováním vraždy p. Kůry , i obsluze baru na Praze 3 . Ta v něm ihned poznala ženu, která dělala společnost i Richardu Sýkorovi . Policisté tak poznali, že mají zřejmě dočinění s velmi nebezpečnou ženou – sériovou vražedkyní . „Vzpomínám si, že jsme asi týden prolézali všichni z “týmu“ noční bary po Praze, zejména v centru na Praze 1, Praha 2, 3 a 10 a hledali ženu podle “identikitu“, která se seznamovala s osamělými muži, které následně vraždila “, vzpomíná bývalý kriminalista Roman Pavlík . Až posléze se podobizna podezřelé dostala pod ruku i Miroslavu Hyhlíkovi, operativci , který v ní poznal ostřílenou recidivistku Fabiánovou. Jenže šetřením v místě jejího trvalého bydliště bylo zjištěno, že se po propuštění z výkonu trestu na této adrese nezdržuje a měla by bydlet u nějaké své přítelkyně někde v Praze. Policisté však zjistili, že si hledaná pravidelně chodí na úřad vyzvedávat sociální dávky, navíc den výplaty už je za pouhých pár dní. Tedy nezbývalo než si na ní zkusit počíhat při této příležitosti. A skutečně, Fabiánová si nenechala ujít výplatu dávek ani tentokrát, a tak byla dne 22. srpna 2003 zadržena. Jaroslava Fabiánová přichází k soudu Ohledáním místa nálezu těla, které bylo současně i místem činu, policie zajistila stopy potvrzující přítomnost Fabiánové v bytě. Nejzávažnějším důkazem byl výtěr z pod nehtů poškozeného Richarda Sýkory, kde byla zjištěna biologická stopa , z níž byla získána DNA pachatelky . Jak již bylo jejím zvykem, Fabiánová u soudu vše tvrdošíjně popírala . Přiznala sice, že pana Sýkoru v bytě navštívila, ale prý mu jen ukradla elektroniku, když se šel vykoupat. Soud ale důkazy považoval za dostatečné. Podle soudních znalců má Fabiánová sice nadprůměrné IQ , ale má poruchou osobnosti . Soudní znalec označil Fabiánovou v posudku jako lesbicky orientovanou ženu s neodstranitelnou poruchou osobnosti: „Je vzácně bezcitná a zahleděná do sebe. Je egocentrická a vraždila pro peníze. Nic jiného než doživotí si nezaslouží.“ Její sebejistá reakce mluví sama za sebe. "Jak si někdo může myslet, že bych se s prominutím při mé inteligenci vracela do bytu zakrýt trestný čin krádeže mnohem závažnějším trestným činem vraždy, za který mi hrozí mnohem vyšší trestní sazba?" V průběhu soudního líčení stihla slovně napadnout jak kriminalisty, tak státního zástupce, soudce i znalce. Všichni podle ní odvedli nedokonalou práci. "Ano, kradla jsem a uspávala. Ale nikdy jsem opravdu nikoho nezabila. Já mám ruce čisté," hájila se. Jaroslava Fabiánová vystupovala u přelíčení jako sebevědomá žena, popírající veškerou vinu (což ostatně dělá dodnes). Slova o její nevinně však zůstala nevyslyšena a rozhodnutím soudu prvého stupně byla Jaroslava Fabiánová jako třetí Češka v samostatné české historii odsouzena k doživotnímu trestu odnětí svobody (první byla dnes již mrtvá Miroslava Kukačková , kterou odsoudily k doživotnímu odnětí svobody německé soudy v roce 1998 a druhou ženou celkově a první v historii samostatné ČR odsouzenou na doživotí byla sériová vražedkyně Dana Stodolová ). Odvolací soud poté dle předpokladů potvrdil, že jiný než doživotní trest u Fabiánové nepřipadá v úvahu. "Skutečně se jedná o výjimečný případ. Od 16 let žije kriminálním způsobem života a neštítí se ani takových praktik, jako usmrtit člověka za účelem získání finančních prostředků, " uvedl předseda senátu Jiří Lněnička . Na závěr odkazujeme na výborně zpracovaný díl (ostatně celý seriál je skvělý) s názvem "Nenávist " první série seriálu České televize s názvem Případy 1. oddělení , na kterém mimo jiné jako spoluscénárista spoluprcoval bývalý šéf 1. oddělení (tzv. "mordparty") na odboru Obecné kriminality Policie ČR při krajském ředitelství pro hlavní město Prahu - Josef Mareš . Doporučit lze i televizní dokumentární film Případ vraha - Uspávačka , který je hranou "rekonstrukcí" života a zločinů této doživotně odsouzené recidivistky. DALŠÍ FOTOGRAFIE To play, press and hold the enter key. To stop, release the enter key. Sdílej DALŠÍ PŘÍPAD Komentáře

Recenze vydařené knihy "Krvelačné bestie", která se detailně věnuje sedmi případům známým sériových vrahů. Autor: Jacques Vergés Krvelačné bestie - Jacques Vergés Koupit Další knihy Název: Krvelačné bestie Autor: Jacques Vergés Nakladatelství: ART PRESS SERVIS Rok vydání: 1994, 210 stran Recenzi francouzského bestselleru, „Krvelačné bestie“, začnu poukázáním na to, že jde o titul vydaný v roce 1992, přeložený do češtiny v roce 1994, tedy jde o knihu již čtvrtstoletí starou. Rovnou však doplním, že zmínka o mírné "zaprášenosti" knihy, není rozhodně myšlena negativně. Knize totiž její věk na kráse určitě neubral. Jejím autorem je známý francouzský advokát a spisovatel, Jacques Vergés, zesnulý v roce 2013. Čtenář v knize nalezne celkem 7 detailně zpracovaných případů sériových vrahů. Prvním z nich je nikdy nedopadený londýnský Jack Rozparovač. Tato kapitola je nejen rekonstrukcí popsaných zločinů, ale je rovněž sondou do historie, kdy je velice zdařile popsána doba konce 19. století v Londýně. Čtenář prostřednictvím textu může téměř až nasát ducha této doby a místa. Podobně pak působí i ostatní kapitoly, nicméně ta úvodní v tomto směru opravdu excelovala. Tedy první plus! Ještě zpět k Jacku Rozparovači a první kapitole – v ní samozřejmě nechybí ani uvedení nejznámějších možných pachatelů a teorií. Jako další plus knihy lze zmínit to, že případy jsou zpracovány podrobně a do hloubky. Nejde o žádné strohé výčty, ale o seriózní a komplexní práci s případy. A rovněž lze uvést, že nejsou u jednotlivých případů přejímány často opakované fámy. Naopak se domnívám, že titul je velice kvalitním zdrojem a z kvalitních zdrojů vycházel. Asi by byla škoda vyjmenovat a prozradit všechny zpracované případy. Prozradím tedy jen to, že velmi povedená mi připadala kapitola o Albertu DeSalvovi („bostonském škrtiči“), a že kniha končí případem Jeffrey Dahmera. A to je asi možná jediným jejím nedostatkem..., tedy spíš povzdechem nad knihou. Totiž protože je staršího vydání, nikoho z „mladších“ sériových vrahů nemůže popisovat. Ještě jednu věc bych určitě rád zmínil. Kniha obsahuje hodně postřehů, poznámek, komentářů a názorů autora. Ty možná jednomu přijdou jako velice trefné a druhému možná méně - záleží na hodnocení jednotlivého čtenáře. Jistě jsou však odvážné a jsou v textu velice osvěžující. Mám na mysli poznámky autora týkající se nejen zločinců samotných, ale i širšího dopadu sériových vražd, postřehy uvozující daná období, kdy se činy odehrály a komentáře hodnotící společnost jako celek. Řada z nich pak až provokativně odkazuje na určitou a nepopiratelnou „přitažlivost“ krve a morbidnosti pro lidskou mysl. Zkrátka v knize naleznete mnoho ze samotného autora, tedy další velké plus. Ve výsledku pak výše shrnuté nemůže vést k horšímu hodnocení, než je: 1-. Tak šup do antikvariátů! Neprohloupíte! Hodnocení (1-5 jako ve škole): 1- Komentáře

Detailní, napívnavý článek o britském vražedném páru, který usmrtil nejméně 11 obětí - Fredu a Rose Westových. HOME SÉRIOVÍ VRAZI MASOVÍ VRAZI TOP FILMY/SERIÁLY KRIMI VÍCE Výsledky vyhledávání Více... Fred a Rose Westovi 3. 10. 2009 (aktualizace 1. 3. 2024) Fred a Rosemary West - britský pár sériových vrahů, který má na svědomí nejméně 11 zmařených lidských životů (společně usmrtili 9 osob, každý samostatně pak nejméně 1 osobu). Jejich oběti byly výhradně ženského pohlaví. Motiv činů byl u většiny obětí sexuální (sloužily páru jako sexuální hračky, které opakovaně znásilňovali a krutě mučili), u zbylých obětí byl motiv zřejmě kombinovaný, kdy převládala snaha zamaskovat předchozí zločiny či se zbavit nějakým způsobem „nepohodlného“ člověka. Fred West spáchal ve vazbě sebevraždu, Rose West byla odsouzena k doživotnímu vězení. Narozeni: Dnes: Země: Počet obětí: Unikali: Vražedná aktivita: Fred 29.9.1941 1.1.1995 zemřel VB 10-12+ 26,5 let 1967-1987 Rose 29.11. 1953 doživotí VB 10+ 23 let 1971-1987 V tomto článku se budeme věnovat případu páru tzv. „nejhorších britských sériových vrahů v dějinách “, jak bývají často označováni. Označení „nejhorší “ pak odkazuje nejen na fakt , že žádná dvojice v historii Velké Británie nezavraždila více osob , ale i na fakt, že od jejich sexuálních a vražedných choutek nezůstaly ušetřeni ani jejich vlastní potomci! Perverzní a kruté běsnění tohoto páru se pak v drtivé většině odehrávalo za zdmi jejich obydlí v Glouchestru , kde bylo několik obětí rovněž pohřbeno, a které kvůli tomu získalo nelichotivou přezdívku „dům hrůzy “. Jména tohoto zvrhlého manželského páru zní: Fred a Rose Westovi . Fred a Rose West Fred West byl ve svém okolí poměrně oblíbeným člověkem , který se od ostatních na první pohled nijak zvlášť nelišil. Slovy novináře Huga Worsnipa: „Kdybyste na ulici minuli Freda Westa, nevěnovali byste mu asi zvláštní pozornost. Běžný manžel a otec šesti dětí. “ West platil za kutila , který byl pověstný svou zručností a žoviálností . Rád se s lidmi bavil, vtipkoval a díky své extrovertnosti měl mnoho známých. „Prostě běžný typ kutila, co s každým dobře vychází, “ definoval ho novinář Dave Newman. Měřil pouhých 168 cm , ale šlo o docela svalnatého muže , se širokými rameny a silnýma rukama, které získal celoživotní prací . Svou postavou a snědou pletí připomínal běžného námezdního dělníka.. Fred West Fred West se narodil 29. září 1941 v malé vísce Much Marcle v Herefordshire . Jeho otec se jmenoval Walter a byl to farmář . Matka se jmenovala Daisy a než se vdala, vykonávala práci služky . Fred nebyl jejich jediným dítětem. Postupem času se jim narodilo dalších šest ratolestí . Malý Fred se svými sestrami a bratry moc času netrávil, což se však netýkalo druhého nejstaršího bratra , který se jmenoval John . Fred na něj spoléhal po celou dobu svého mládí, bratr ho často tahal z nesnází. Oba bratři drželi spolu, jejich soudržnost byla natolik těsná, že jedna z Fredových dcer později vypověděla, že ji oba, otec i strýc John , spolu s dědečkem Waltrem řadu let opakovaně znásilňovali . Do školy Fred nechodil. Neuměl pořádně číst a s psaním měl potíže . Avšak nic z toho mu nevadilo, jelikož v sociálním kontaktu nedostatek vzdělání vynahradil svoji výřečností . Vývoj Freda Westa v sexuální oblasti byl na hony vzdálený „normálu“ a byla pro něj příznačná řada extrémních vybočení . Už jako dítě byl údajně zneužíván svým otcem a dá se předpokládat, že dokonce i svou matkou . Existuje dokonce domněnka, že panictví ztratil právě s ní. West měl rovněž zkušenosti se sodomií - tedy pohlavním stykem se zvířaty . Později sám popsal událost, při níž ho vlastní otec instruoval , jak má správně popadnout zadní nohy ovce, aby mu nemohla utéct. Otec Westa v tomto směru hrubě deformoval osobnost svého syna, když mu vštěpoval názory, že člověk by měl dělat, cokoliv si zamane, pokud mu to přináší potěšení. „Dělej si co chceš, jen se při tom nenechej chytit, “ radil synovi. Není divu, že si West v mládí osvojil i další dovednost příznačnou pro psychopatickou osobnost , a to extrémní lhaní , kterému zůstal věrný po celý svůj následující život. 28. listopadu 1958 měl vážnou nehodu , když narazil se svým motocyklem do auta, při které utrpěl několik zhmožděnin včetně poranění hlavy . „West, stejně jako řada jiných pachatelů, zdědil určité mozkové anomálie po svých rodičích, kteří sami měli závažné problémy, “ vyjádřil se soudní znalec. „To kulminovalo po zmíněné dopravní nehodě, která mu způsobila nejen zkrácení jedné nohy, ale zapříčinila množství neblahých následků na čelní straně hlavy a následně přímo v mozku, tedy čelní mozkové kůře a čelním laloku, jenž obsahuje centra, které formují morální osobnost člověka a vytvářejí pocit odporu, pokud se dopustí nějakého nedobrého skutku. Tato oblast byla nyní u Freda poškozena, takže u jedince, jenž už do určité míry psychopatem byl, přestávají najednou naprosto fungovat veškeré brzdy. To z něj udělalo krajně nebezpečnou osobu pro celou společnost. “ West se po silniční nehodě zotavoval pomalu. Bylo to pro něj dost pokořující - zlomený nos a výrazné kulhání . Dostavovaly se časté změny nálad, ztrátu normálního vzhledu začal kompenzovat brutálním chováním vůči místním dívkám . Když chtěl sex a dívka ho odmítla, jednoduše dotyčnou znásilnil . V devatenácti letech byl nucen následkem zvyšujícího se nátlaku místních obyvatel opustit rodný dům v Moorcourt Cottage. Na veřejnost se dostalo, že měl sex s třináctiletou dívkou a ta že otěhotněla. Těhotenství bylo přerušeno, Fred musel předstoupit před úředníky ze sociální péče. Ti byli velice zaskočeni, když jim mladík místo předpokládané lítosti bez rozpaků protiargumentoval : „Copak tohle nedělá kdekdo? “ Fred tedy opustil vesnici a dostal se na moře. Postupně pracoval na několika lodích, s nimiž se dostal do světa. V Coatbridge se seznámil s místní prostitutkou Catherine Costello , které říkali "Rena" , a přijal její dceru Charmaine za vlastní . Nutno však říci, že se k oběma choval dosti hrubě. Když si Renu bral, byla v pátém měsíci těhotenství s jiným mužem. Byla to žena silné osobnosti, v tom se podobala jeho matce, takže ho v průběhu manželství častokrát usadila. Bylo to zřejmě poprvé, kdy si to nějaká žena vůbec dovolila. Charmaine West se narodila v březnu 1963 a brzy po ní přišla ještě její sestra Ann-Marie . Dětství obou děvčat mělo hodně daleko od normálu. Fred West a Catherine "Rena" Costello Rena a West často žili na vlastní pěst, Rena občas zmizela na celé týdny či měsíce a její manžel byl nucen zůstat s dětmi sám. Stávalo se tak, že děti byly průběžně předávány do péče "sociálce" , případně se o ně West staral za pomoci přechodných ženských známostí . Anne McFall Roku 1965 dospělo neklidné soužití Westa s Renou ke kritickému bodu zlomu a Rena se nadobro odstěhovala do rodného Skotska. Děti zůstaly v péči Westa a ten si najmul šestnáctiletou Anne McFall jako jejich chůvu. Jenže ta s ním poměrně brzy otěhotněla, načež se v červenci roku 1967, když byla v osmém měsíci těhotenství, ztratila . West se jí pak pravděpodobně zbavil, protože se mu stala přítěží. Její tělo se našlo až po dlouhých sedmadvaceti letech v kukuřičném poli poblíž Much Marcle. Mělo oddělenou hlavu , odsekané končetiny a vedle něho ležela kostřička nenarozeného dítěte . Rosemary Pauline Letts se narodila 29. listopadu 1953 . Oba její rodiče, Daisy a Bill Lettsovi , měli údajně psychické potíže. Daisy trpěla těžkými depresemi. V době, kdy v sobě nosila nenarozenou Rosemary, prošla šokovou terapií v rámci elektroléčby , která měla potlačit stupňující se depresivní stavy. Bill byl zas diagnostikován jako schizofrenik a dlouho trpěl paranoiou. Byl to člověk, jenž si potrpěl na absolutní kázeň . Delší dobu sloužil u námořnictva, a tak domácnost fungovala dle striktních regulí . Malá Rosemary musela mnohokrát snášet noční výstupy agresivního otce, který brutálním způsobem bil její matku . Dcera se otce bála a snažila se dělat vše, aby otce potěšila. Z jejich vztahu tak vznikl časem vztah plně sexuální . Rose věděla, co po ní otec chce, a plně se tomu podvolila. Ve škole byla Rose pomalejší než ostatní děti a učení jí nešlo. Sexuální zneužívání ze strany otce pokračovalo až do chvíle, kdy potkala Freda Westa a údajně dokonce i nějakou dobu poté. Uveďme ještě, že vztah s Westem , mužem starším o celých dvanáct let, začala už ve svých 15 letech . Rosemary v dětství Když Fred potkal Rose, poznal v ní to, co se dá nazvat „spřízněná duše“. To ho přitahovalo. V říjnu roku 1970 dala Rose život jejich prvnímu dítěti, Heather Ann , Mateřství se však pro Rose nestalo přirozenou záležitostí, byla neustále sama a byla ještě mladá. Nechápala, co znamená normální rodičovství. „Prsa jsou pro sexuální hrátky a ne pro kojení , “ řekla jednou svému advokátovi. Rose postrádala schopnost se učit a byla v mnoha ohledech dětinská. Na děti ve skutečnosti žárlila a vyhledávala s nimi konflikty. Mladí Fred a Rose Westovi Tím, že se Heather narodila, měli Fred s Rosou své vlastní dítě . Nevlastní dcera z prvního manželství Charmaine , kterou doteď Fred vychovával, se nyní stala v jistém smyslu nadbytečnou . V červnu 1971 byl West podmínečně propuštěn z vězení (byl odsouzen za krádež ). A právě v tomtéž měsíci jeho nevlastní dcera, osmiletá Charmaine, zmizela . Není jasné, zda ji zabila samotná Rose před Fredovým propuštěním či oba dva krátce poté. Charmaine West a malinká Heather West Malá Charmaine byla odstraněna, avšak zbyla ještě jedna osoba, která činila "potíže" - byla jí matka dívky - Rena . Když se k páru dostavila a hledala svoje dítě, začal Fred jednat. Renu naposledy viděli živou v srpnu roku 1971 . Začátkem roku 1972 se Westovi přestěhovali do nového domu na Cromwell Street číslo 25 . V tomto domě pak začal bujet incest . West totiž pravidelně znásilňoval svoji dceru Ann-Marie , a to už od jejích osmi let . Existuje mnoho indicií, že dceru zneužíval společně s Rose . Westovi využívali svůj dům rovněž k provozování jiných perverzních sexuálních praktik . Fred například rád prodával svoji manželku a byl přímo posedlý představou, že s ní má sex nějaký dobře stavěný černoch, zatímco on je poslouchá nebo pozoruje. Do výbavy manželů rovněž patřila velká zásoba pornografie . Později objevila policie při dvou nezávislých prohlídkách doslova desítky filmů a videokazet s výhradně sexuální tématikou, jak komerční, tak i domácí výroby. Fred se též honosil nevšední soupravou sexuálních rekvizit , do které kromě filmů a časopisů náležely různé pomůcky : kožené a gumové soupravy, masky, biče, spousty pout a popruhů a mučící nástroje. Také rád inzeroval Rosiiny služby jako nabídku prostitutky v kontaktních časopisech a liboval si v natáčení řady jejích sexuálních setkání s platícími návštěvníky. Většina těchto filmů se týkala svazování a dalších sado-masochistických praktik (od dráždění bradavek svorkami, přes elektrické šoky, až po krvavé praktiky). Fred některé z podomácku natočených filmů nabízel místnímu majiteli obchodu s videem jako vyloženě podpultové zboží. Dokonce kolovaly určité domněnky, že by Fred a Rose Westovi mohli být spojováni s filmy, které jsou nazývány jako „snuff movies “. Byl listopad roku 1972 a sedmnáctiletá Caroline Owens stopovala ve snaze dostat se od svého přítel domů. Přibrzdil u ní šedý ford a pár, sedící uvnitř, jí nabídl svezení. „Ona se zdála být docela příjemná, “ vzpomínala Caroline. „Zeptala se mě: Kampak jedete? A já odpověděla, že do Cinderfordu. Ona na to: Jsme z Gloucesteru a hodíme vás nazpět až tam. Pak mi cestou začali povídat o své rodině, že mají tři malé holčičky, a zeptali se, jestli bych jim nechtěla dělat chůvu. Až mi z toho vyschlo v krku, protože jsem si vždycky přála pracovat jako opatrovnice u malého děcka. Víte, všechno se zdálo být v naprostém pořádku. Takové romantické, okouzlující. Byla jsem rozhodnutá odejít z domu a začít žít tuhle pohádku. “ Caroline Owensová nebydlela u Westových dlouho, když jí Fred jednoho dne příležitostně vyjevil, že malé Anne-Marie již ztratila panenství . Holčičce bylo přitom pouhých osm let. Caroline byla šokována a zaskočena. Rychle jí došlo, že vlastní otec svou dceru bil, a dokonce sexuálně zneužíval . Hned poté, co jí West šokující tajemství svěřil, vysvětlil jí, že on a Rose jsou součástí sexuálního kruhu jistých lidí a zeptal se, zda by se k nim nechtěla přidat. Caroline byla znechucená. Opustila dům a zařekla se, že už tam nikdy nevstoupí. O pár měsíců stála opět Caroline na obvyklém místě nedaleko domu svého přítele a stopovala, když Westovo auto zastavilo těsně před ní. První, co ji napadlo, bylo utéct, ale neutekla. Rose spustila okénko a omluvila se za manželovo nevhodné chování. Pověděla jí, že se dětem stýská, že se po ní ptají a aby zvážila případný návrat. Caroline uvěřila, nasedla do auta a odjela s nimi. „Všechno bylo zpočátku fajn, “ vzpomínala Caroline. „Jeli jsme přes Gloucester a mluvilo se výhradně o dětech. Když jsme přijeli na místo, zeptal se mne Fred, jestli bych dnes v noci nechtěla sex. Odpověděla jsem: Ne. Nezačínejte zas konverzaci na tohle téma. On ale řekl své ženě: No tak, Rose, mrkni se, jestli už je vlhká. Než jsem stačila cokoliv udělat, strčila mi Rose ruku do rozkroku. Začaly jsme se prát. Asi dvě míle od Gloucesteru najednou Fred zastavil na kraji silnice, obrátil se na sedadle a udeřil mě do hlavy, až jsem ztratila vědomí. Když jsem se probrala, byla dvířka otevřená a já měla svázané ruce za zády vlastním šátkem a on mi omotával hlavu nějakou lepicí páskou, že jsem ze sebe nemohla vydat ani slovo. Pak mě vzal nazpět do Cromwell Street. “ Jen co dojeli k domu, vynesli spoutanou dívku se zalepenými ústy do ložnice a drželi ji tam dalších dvanáct hodin . Během nich byla bita a podrobena tomu, co sama nazvala „intimní lékařskou prohlídkou těla a genitálií “, kterou provedli Fred a Rose . V jednu chvíli Fred sundal opasek, omotal si ho přes ruku a sponou na volném konci silně udeřil Caroline mezi nohy. Nato se jí zmocnila Rose a začala s dívkou sexuálně manipulovat , zatímco měl Fred s Rose sex zezadu. Poté zůstala Caroline s Fredem o samotě: „Myslela jsem, že mne strčí dolů do sklepa, jenže on měl se mnou jiné úmysly. Znásilnil mě. Pak začal pofňukávat a říkal, že pokud mu slíbím, že nikomu nic neřeknu a zůstanu u nich dál bydlet, nechá mne být .“ Caroline tedy souhlasila, že bude mlčet. Slíbila, že u nich začne opět pracovat jako chůva. Když však z domu odešla, rovnou zamířila na policii . Westovi byli obviněni z únosu a sexuálního zneužití a postaveni před soud. Caroline však zřejmě ze strachu odmítla svědčit , a tak byli manželé potrestáni pouze pokutou . Caroline Owens V červnu roku 1987 oslavila nejstarší Westova dcera, Heather, šestnáct let . Celý život snášela fyzické týrání i sexuální zneužívání od obou rodičů a až do té chvíle byla tichou obětí. Fred a Rose však cítili, že Heather může s někým na téma zneužívání své osoby promluvit . Proto když jednoho dne ostatní děti odešly do školy, Heather zavraždili . Otec ji pak zakopal pod terasu . Přestože Heather ležela zahrabaná pod terasou ještě dalších osm let, její rodiče se svým zločinem v rámci rodiny příliš netajili. Dovolovali si totiž například pronášet morbidní "žerty" na téma jejího zmizení přímo před ostatními dětmi. „Chovejte se dobře, jinak skončíte pod terasou jako Heather, “ říkávali například. Tento rodinný vtípek se později ukázal klíčovým pro jejich odhalení. Heather West Vše „prasklo“ 2. srpna 1992 . Tehdy povědělo malé děvče o svých obavách , že jednu z jejích kamarádek otec „ohmatával“ a všechno si natáčel na video. O čtyři dny později se do domu číslo 25 na Cromwell Street na předměstí Gloucesteru dostavila policie s příkazem k domovní prohlídce, která se měla zaměřit na pornografický materiál. V domě byli zatčeni Fred a Rosemary Westovi, obviněni ze znásilnění nezletilých a pět jejich nejmladších dětí bylo umístěno v dětském domově . To, co policie objevila v Cromwell Street, bylo v hlášení popsáno jako „nechutné, hanebné a odporné “. Jak už bylo dříve řečeno, byla zde nalezena rozsáhlá kolekce latexových úborů, devadesát devět profesionálních i domácky natočených videokazet, biče a vybavení pro bondáž a také spousta fotografií. Na některých z nich pózovala v rozličných sexuálních pozicích Rose West, což bylo v pořádku, ale byly zde také fotky dvou nahých dcer erotického rázu. Westovi museli nabídnout kauci , aby nezůstali ve vězení. Rose povolili , aby se vrátila domů, kde zůstaly dvě nejstarší děti, ale West putoval do vazby , kde zůstal deset měsíců, až do zahájení soudního přelíčení. Před soud předstoupili 7. června 1993 . Čelil obžalobě pro trojnásobné znásilnění a jedno pohlavní zneužívání , jichž se dopustil vůči vlastní dceři, Rosemary byla obžalována za dvou deliktů , jednoho nabádání k nezákonnému pohlavnímu styku a jednoho týrání dítěte. Avšak v poslední chvíli děti páru, které měly u hlavního líčení svědčit, odmítly před soudem vypovídat . Soudce, ač nerad, byl nucen obžalobu zamítnout. Krátce nato se však policie doslechla o „rodinném vtípku“ , když děti začaly v dětském domově mluvit o tom, jak jim rodiče vyhrožovali, že skončí „zahrabané na dvorku jako Heather “. Dne 24. února 1994 zaparkovalo několik policejních vozů před domem číslo 25, kde Rose a Fred bydleli. Případ jedněch z nejhorších zločinců, jaké kdy Británie zplodila, začal vyplouvat na povrch. Policie se snažila zjistit, jestli Fred West zavraždil svou dceru Heather. Dívka zmizela už před sedmi lety. Fred prohlásil, že je to „nesmysl “. Dcera ho prý nedávno navštívila a občas se s Heather vídává. Zmínil se, že v současné době je jeho dcera závislá na drogách a vzájemné vztahy s rodinou nejsou dobré, což je taky důvod, proč u nich nebydlí. Řekl také, že se s ní tu a tam setkává potají, aby nedráždil svoji ženu, která s ní už nechce mít nic společného. První den nebyl Fred West obviněn a tak se vrátil z policejní stanice zpět domů. Druhý den ráno však byli vyšetřovatelé zpátky, aby kopali na zahradě domu a Westa zatkli. Když jej detektivové vedli k policejnímu autu, zvolal na přihlížející reportéry a zvědavce, že se zmizením dcery Heather nemá nic společného, ale v autě se údajně k vraždě doznal . Cromwell Street 25 Na policejním oddělení sám určil vyšetřovatelům místo , kam ukryl její tělo. Upřesnil, že tělo leží pod dlážděním jejich terasy mezi jedlovým porostem a zdí kostela adventistů sedmého dne. „Kopejte tady, najdete ji dost brzo ,“ uvedl. Kriminalisté tedy začali hledat tam, kde West ukázal, zároveň však prozkoumávali i ostatní části zahrady. Sotva se do toho pustili, případ nabyl nebývalých rozměrů . „Stále se mi vybavuje výraz detektiva Johna Benneta, když jsem byl dole v jámě a křikl jsem nahoru, že buďto tady máme o jednu oběť navíc, nebo měla Heather tři nohy, protože tu byly další dvě stehenní kosti. Od té chvíle jsme toho nacházeli stále víc…, já na to byl zvyklý, ale pro policisty to bylo něco jako rána do hlavy “ vypověděl později ohledávající lékař. Policejní tým prohledává zahradu domu Westových Policista vynáší ostatky obětí z domu na Cromwel Street 25 před zraky novinářů a přihlížejících 26. února byly vyneseny ze zahrady části ostatků osmnáctileté Shirley Robinson , která byla kdysi podnájemnicí u manželů Westových a která se ztratila někdy v roce 1978 . Policie exhumovala i pozůstatky šestnáctileté Alison Chambers , která zmizela z dětského domova v Gloucesteru v srpnu 1979 . Pak našli kostru rovněž šestnáctileté Heather West , pohřešované od roku 1987 . Policie tedy nalezla tři mrtvá těla v zadním traktu zahrady a West měl hodně co vysvětlovat. Naprosto šokovaným vyšetřovatelům věcně a podrobně vylíčil, jakým způsobem uškrtil vlastní dceru během hádky, kdy ona byla rozhodnutá opustit domov, a jak potom rozsekával její tělo na kusy. „Pamatuju si, že to dělalo velký hluk, když jsem to lámal, ono to praskání dělalo kravál. “ Potom líčil, jak dceři oddělil hlavu od trupu tím, že kus odpiloval a potom ukroutil, jak jí odsekal obě nohy a všechno naházel do kontejneru, aby se k tomu mohl později vrátit. Svou výpověď pronášel klidným, zcela nezúčastněným monotónním hlasem. Shirley Robinson, Alison Chambers, Heather West Nikdo nepochyboval, že je třeba prozkoumat celý pozemek . Policisté se proto přesunuli do suterénu Westova domu. Minul první týden a pátrací tým exhumoval šestero lidských ostatků . Všechna těla, která policie našla, patřila dívkám, vedeným v evidenci pohřešovaných od počátku sedmdesátých let, z nichž po některých bylo vyhlášeno celostátní pátrání. Devatenáctiletá Lynda Gough , první známá oběť z Cromeell Street, se s Westovými dobře znala a bývala v jejich domě častým návštěvníkem . Někdy v dubnu 1973 se však z ní stala týraná oběť, vystavená nepředstavitelným fyzickým útrapám. S největší pravděpodobností ji sexuálně zneužili oba manželé. V jejím provizorním hrobě byly nalezeny provazy , stejně jako u několika dalších obětí. Svazování patřilo k oblíbeným praktikám manželů Westových. Provazy, různé popruhy z umělé hmoty, natrhané pruhy látky z oblečení mučených dívek, všelijaké lepicí pásky a roubíky, to všechno se v mělkých hrobech našlo.. Lynda Gough 10. listopadu 1973 odešla patnáctiletá Carol Ann Cooper do kina na večerní představení. Od té chvíle ji už nikdo neviděl a jako ostatní byla i ona později nalezena pohřbená pod sklepní podlahou v domě Westových. Carol Ann Cooper Jednadvacetiletá Lucy Partington zmizela dva dny po vánocích roku 1973 . Následovaly výzvy její rodiny v televizi, po nich intenzivní policejní pátrání, všechno ale bylo marné až do chvíle, než policie nalezla její ostatky ve sklepních prostorách „domu hrůzy “. West během výpovědí zlehčoval svoje zločiny tím, že o obětech šířil lži , podle kterých prý dívky byly do něho zamilované a šly s ním zcela dobrovolně. Při jednom z výslechů však doznal, že Lucy byla unesena z autobusové zastávky poblíž Pittville Parku v Cheltenhamu. Zatímco se po zmizelé vysokoškolské studentce horečně pátralo, držel dívku násilím ve sklepě svázanou a umlčenou roubíkem. Existuje důkaz, že dívka byla naživu ještě alespoň týden v tom sklepě , kde ji opakovaně týral a sexuálně zneužíval . Po její smrti rozřezal tělo na několik kusů a naskládal je do metr hluboké úzké jámy pod tenkrát ještě hliněnou podlahu. Lucy Partington Podobný osud potkal i jednadvacetiletou švýcarskou studentku Therese Siegenthaler , která nikdy nedojela do Irska, kam se snažila dostat prostřednictvím stopování. Naposledy ji viděli 15. dubna 1974 . Patnáctiletou Shirley Hubbard viděli živou naposledy 14. listopadu 1974 . Nelezení jejích ostatků bylo asi jedním z nejotřesnějších svědectví : lebka mladé dívky byla kompletně oblepena neprodyšnou maskou , takže dívka v posledních chvílích svého života nebyla schopna vůbec vidět, mluvit ani slyšet , zatímco dvojice věznitelů dívku surově mučila. Vyšetřovatelé objevili dva malé kousky trubice z umělé hmoty, které byly vsazeny oběti do nosních dírek , aby mohla dýchat a nějakou dobu snášet všechny zvrácenosti, kterých se na ní Westovi dopouštěli. Zde se našinci možná vybaví případ československého sériového vraha Huberta Pilčíka , který podobným způsobem držel, mučil a po dobu několika týdnů umlčoval dvanáctiletou Danielu . Juanta Mott měla sedmnáct let , když zmizela. Podobně jako před ní Lynda Gough, i ona znala Westovy, a dokonce u nich nějakou dobu pobývala . Dne 12. dubna 1975 měla hlídat dítě přátelům, s nimiž se stýkala. Nikdy se již neobjevila. Skončila spoutaná, znásilněná, zavražděná a pohřbená ve Westově sklepě. Therese Sienthaler, Shirley Hubbard, Juanta Mott Když se Fred West doznal ke zločinům na Cromwell Street, ohromil vyšetřovatele dalším doznáním: přiznal se i k dalším vraždám , kterých se dopustil mimo svůj dům . Vypověděl, že zabil také bývalou manželku , dále svou přítelkyni a nevlastní dceru . Navedl policisty ke svému dřívějšímu bytu v Gloucestru a zašel s nimi ke dvěma polím nedaleko Herefordshiru , kde bydlel ještě jako chlapec. Tam našla policie ostatky těla jeho první manželky, šestadvacetileté Reny Costello . Byla stejně jako všechny ostatní oběti rozčtvrcena a vecpána do nevelké díry v zemi. Příští měsíc, 5. května , našli vyšetřovatelé pod zabetonovanou podlahou v Midland Road tělo osmileté Charmaine West . Následně 7. června exhumovali tělo devatenáctileté Anne McFall v Much Marcle. I když se West začal doznávat, lhal, jak bylo jeho zvykem . Například prohlašoval, že ho všechny dívky milovaly . Údajně mu však vyhrožovaly , že vyzradí manželce podrobnosti o jejich milostných aférkách. Co se týče praktik svazování a sadomasochismu, všem to zcela vyhovovalo. A jejich smrt ? Prý se udusily čirou náhodou . Byl to prý „požitek, který se zvrhl v neštěstí“, jak tvrdil. V jiných případech zase West popisoval vraždy jako akt čisté nutnosti . Podle něho skutečnost, že je unesl a následně s nimi hrubě zacházel, byla jediným logickým důvodem – vždyť co měl jiného dělat, když se chtěl vyhnout zatčení, než je zabít? Takto Freda Westa hodnotil dr. David Holme: „ Ten člověk neznal zábrany, jaké by nastaly u většiny lidí při svlékání jiného člověka a rozhodováním, jak s ním naložit. Po té stránce byl velice přičinlivý, a v tom předčil mnoho zločinců i sériových vrahů, neboť byl velice vynalézavý, co se týče způsobu, jak tyto věci provádět. “ Přes celou sklepní plochu umístil West dlouhé břevno, do kterého navrtal háky. Později přiznal, že sem oběti věšel někdy na celé dny , a že některá z těl, která zde dlouhou dobu nechal, začal mumifikovat. Když se nabažil toho pohledu, těla obětí rozčtvrtil a ostatky pohřbil pod podlahou.. Postup čtvrcení popsal soudní lékař: „Všechny hlavy byly odděleny. V obratlích se zjistily malé řezy, obvykle na tomtéž místě na šíji. Dolní končetiny byly odděleny v kyčlích, kolem hlavice stehenních kostí byly menší známky řezů. Byly provedeny se značnou zručností.“ Když už ve sklepě nezbývalo místo pro další mrtvá těla, West podlahu zabetonoval a z místnosti udělal ložnici pro svoje děti . West vystavoval lidi promyšlenému sadistickému mučení , kdy s ještě žijícími obětmi prováděl různé experimenty. Cizí mu však nebyly ani nekrofilní praktiky . Na kosterních pozůstatcích, odkrytých v různých lokalitách, chybělo množství prstů na rukou i nohou, zápěstní kůstky, dokonce lopatky nebo kolenní čéšky. Tyto jednotlivé lidské části odnímal a kamsi ukrýval z důvodů známých pouze jemu. Existují dokonce předpoklady a indicie, že mezi jeho četné hříchy patřil i kanibalismus. Forenzní psycholog Britton vyšetřovatelům vysvětlil: „Máte před sebou případ predátorských a sadistických sexuálních psychopatů. Jde o kombinovanou zvrhlost manžela a manželky, jejichž energie je od sebe navzájem odráží… Nezabíjejí jen proto, aby někomu vzali život, jejich oběti jim slouží jako hračky, které mučí a znásilňují. “ Jako u mnohých jiných sériových vrahů, i u Westových panuje předpoklad , že mohli zavraždit i další dívky . Jednou z takových, které jsou stále pohřešované, je patnáctiletá číšnice Mary Basholm z Gloucesteru, která zmizela z autobusové zastávky 6. ledna 1968 stejně jako prokázaná oběť Lucy Partington o pět let později. V roce 2021 dokonce proběhly výkopové práce pod kavárnou, kde tehdy pracovala, ale žádné ostatky se nalézt nepodařilo. Fred West rovněž bydlel v šedesátých letech v Glasgow , kde potkal svou první manželku Renu. Během tamějšího pobytu zmizely čtyři mladé dívky , které všechny splňovaly Westova kritéria. V té době měl pronajatý zahradní pozemek, který jen zřídka užíval, a který posléze opustil. Policie však nemohla toto místo prozkoumat, protože v době, kdy Westovy zločiny vyšly najevo, překryl parcelu nájezd na dálnici M8. Sám Fred West údajně prohlásil, že zavražil přes třiceti lidí!! Mary Basholm Bohužel, než mohl být Fred West postaven před soud, spáchal dne 1. ledna 1995 ve své cele sebevraždu oběšením . Před tím stihl napsat dopis na rozloučenou určený své manželce, ve kterém ji vyznával lásku: „Rose, 29. listopadu 1994 máš narozeniny, bude ti 41 a jsi stále krásná a já tě miluji. Vždy budu do tebe zamilovaný. Nejkrásnější věcí v mém životě bylo, že jsem tě potkal. Naše láska je speciální… Nemám pro tebe dárek, vše co mám, je můj život. Dávám ti ho, drahá. Až budeš připravená, přijdi za mnou. Budu na tebe čekat. “ V tomto dopisu West též vyjádřil cynické přání být pochován s členy rodiny, včetně Heather a Charmaine, které výslovně jmenoval… Podle Westova syna se jeho otec snažil sebevraždou svoji manželku ochránit a očekával, že díky jeho smrti se jí podaří vyváznout bez vysokého trestu. Opak byl pravdou. V říjnu 1995 se Rosemary West ocitla před soudem. Byla obžalována z deseti vražd . Ona všechny obvinění popřela a odmítla vypovídat . Nicméně 22. listopadu 1995 , i díky svědectví soudního znalce v oboru zubního lékařství, dospěla porota k jednomyslnému výroku o vině ve všech bodech obžaloby a Rosemary West byla odsouzena k deseti doživotním trestům odnětí svobody . Podle rozhodnutí z roku 2002 mohla být Rosemary West podmíněně propuštěna z vězení nejdříve v roce 2019, ale k jejímu propuštění doposud nedošlo . Do roku 2019 údajně pobývala v ženském vězení s maximální ostrahou Low Newton v Durhamu , ale v roce 2019 byla přemístěna do věznice New Hall ve Wakefieldu , kde je držena dodnes (2024). Ve vězení je kvůli svému vzezření a oblibě v pletení přezdívána „Teta Rose “. Je rovněž známo, že po celou dobu dostává řadu dopisů od lidí, které lze nazvat jejími obdivovateli. Rose West dodnes ke svým zločinům nepromluvila a nevyjádřila se ani ke zločinům svého tehdejšího manžela. Její mlčení trvá i přesto, že na ni řada lidí, včetně jejího bývalého advokáta, naléhá, aby ulehčila svému svědomí a pomohla vyřešit neobjasněné případy dokud je ještě čas. Rose West však stále trvá na své nevině a podle názoru britské kriminoložky dr. Jane Woodrow o svých zločinech ani nikdy nepromluví. Navzdory demenci , kterou podle několika zdrojů trpí. Dům , ve kterém Westovi vraždili, byl v roce 1996 zbourán a dnes je na jeho místě pěší stezka spojující dvě ulice. Přeživší potomci páru matku údajně ve vězení navštěvovali či navštěvují, ale většina z nich trpěla či trpí psychickými problémy i v dospělosti, včetně sebevražedných tendencí. DALŠÍ FOTOGRAFIE: To play, press and hold the enter key. To stop, release the enter key. Fred & Rose West's "House of Horrors" - Britain's Most Hated Couple (Serial Killer Documentary) Play Video West Watch Now Share Whole Channel This Video Facebook Twitter Pinterest Tumblr Copy Link Link Copied Share Channel Info Close DOKUMENTY: Další článek - Nejhorší sériový vrah USA Copyright © 2009-2024 SerialKillers.cz Po plagiátech je aktivně pátráno Komentáře

The list of 150 best true crime movies about serial killers and mass murders. Movies and documents Documents Below you will find an overview of the most interesting available documents and interviews on serial killers. We will also appreciate your video tips that should not miss our attention! Documents are sorted by language - first Czech or Czech dubbed, then English. Sérioví vrazi (CZ a EN) Sérioví vrazi (CZ a EN) Play Video Share Whole Channel This Video Facebook Twitter Pinterest Tumblr Copy Link Link Copied Search videos Search video... Now Playing Robert Ressler Muž, co žije s monstry - dokument o profilování sériových vrahů 50:24 Play Video Now Playing Jeden z nejaktivnějších sériových vrahů Evropy Manuel DELGADO VILLEGAS 50:17 Play Video Now Playing Jeden z nejhorších kanadských sériových vrahů Russel Maurice Johnson 48:40 Play Video Now Playing Závěrečná zpráva Sériový vrah od Green River 00:00 Play Video MOVIES ABOUT SERIAL KILLERS AND MASS MURDERS Below you will find a list of 150 the best true crime movies about serial killers and mass murders. In all cases, movies are based on reality (movies about fiction serial killers are HERE ) . The films was sorted by the opinion of author this website or their rating on the IMBd. If we missed some movie please send us the message and we will be happy to include it in this list. MOVIES ABOUT SERIAL KILLERS AND MASS MURDERS 1. Citizen X A great American television movie faithfully portraying the life and crimes of one of the worst Soviet serial killer – Andrej Cikatilo (1995). (1995). IMDb 7,6. 2. The Gray Man Well done movie about the crimes of the famous American pedophile serial killer and cannibal of the 1920s - Albert Fish (2007). IMDb 6,0. 3. Monster An excellent movie about the life of American serial killer Alieen Wuornos, performed by Charlize Theron (2003). IMDb 7,3. 4. Zodiac A thrilling American detective movie with a star cast showing murders and searching for a never catched serial killer from San Francisco (2007). IMDb 7,7. 5. Ted Bundy A good movie about one of America's most famous serial killers - Ted Bundy (2002). IMDbD 5,9. 6. M - Eine Stadt sucht einen Mörder German movie freely inspired by the famous serial killer of the early 20th century - Peter Küerten (1931). IMDb 8,3. 7. Vrah skrývá tvář Starred Czechoslovak detective movie on the motives of the murderous mourning of Václav Mrázek who killed seven at least in the 1950s (1966). IMDb 7,1. 8. Nachts, wenn der Teufel kam German noir drama, which was nominated for an Oscar. The film is set in the Second World War and is inspired by the crimes of a German serial killer named Bruno Lüdke, who killed dozens of people between 1928 and 1942. (1957). IMDb 7,2. 9. Summer of Sam An American movie based on case of David Berkowitz, the so-called "Sam's Son", who shot at least 6 people from 1976-1977. (1999). IMDb 6,6. 10. The Night of the Hunter American film-noir, which today is an absolute classic. It is one of the most cited film works and plays one of the most breathtaking villains in film history. The film is based on the real case of the American serial killer Harry F. Powers, who murdered 5 people in 1931. (1955). IMDb 8,0. 11. Utoya, 22. juli A Norwegian thriller depicting the fatal day when a Norwegian mass murderer, A. Breivik, killed a total of 77 people in Oslo and Utoya Island (2018). IMDb 7,7. 12. Jack the Ripper A British television drama that is another variation on the case of the best-known assassin of history - Jack the Ripper, who murdered at least 5 women in the streets of London in 1888. (1988). IMDb 7,6. 13. Le juge et l'assassin A French crime drama inspired by the life of the famous French serial killer Joseph Vacher, nicknamed the "Southeast Ripper" in France, who murdered over 10 people at the end of the 19th century. (1976). IMDb 7,4. 14. Der goldene Handschuh A hilarious German thriller that depicts the life and actions of the German serial killer Fritz Honky in a raw and sometimes disgusting way. He murdered at least four women in Hamburg between 1970 and 1975 and stored the decomposing bodies in his apartment. A film that both inspires and disgusts at the same time. (2019). IMDb 6,7. 15. Interview with a Serial Killer A documentary movie about an American serial killer of 2 children and several prostitutes, mainly portrayed by an interview with this predator (2008). IMDb 5,7. 16. The Boston Strangler An American film, headed by Tony Curtis and Henry Fond, shows a hunting for the serial killer of the so-called "Boston strangler" - Albert de Salvo (1968). IMDb 7,1. 17. To Catch a Killer A very good television movie based on the case of the famous American serial killer of 33 young men - John Wayne Gacy. (1992). . IMDb 7,4. 18. Killer: A Journal of Murder The American prison thriller, starring James Woods, dealing with the case of the ruthless American serial killer from the early 20th century, Carl Panzram, who murdered perhaps as many as twenty people. (1995). IMDb 6,3. 19. Murder in the Heartland A television movie reconstructing a real search for a serial killer of 11 people from 1957 - Charles Starkweather (1993). IMDb 6,6. 20. Dahmer An American film about the so-called "cannibal from Milwaukee" Jeffrey Dahmer, an American serial killer who killed at least 17 young men (2002). IMDb 5,6. 21. Normal Czech-British movie where Milan Kňažko portrays the German sadistic serial killer of the 1920's - Peter Kürten (2009). IMDb 6,2. 22. Dear Mr. Gacy A movie inspired case of the American serial killer of 33 young men, John Wayne Gacy (2010). IMDb 6,4. 23. Sametoví vrazi A well-known Czech film, which is a free processing of the case from the 1990's. - the so-called Orlík murders, which entered the history of Czech criminology (2005). IMDb 6,1. 24. J'ai pas sommeil A French thriller inspired by the case of a serial killer named Thierry Paulin ("Monster of Montmartre") who murdered several old women in Paris in the 1980s. (1994). IMDb 7,0. 25. Night of the Hunter British television film. A remake of the famous 1955 film, which is a film adaptation of the case of the American serial killer Harry F. Powers, who murdered 5 people in 1931. (1991). IMDb 3,8 26. Badlands An American film freely inspired by the crime of Charles Starkweather, serial killer, who in 1957 killed 11 people (1973). IMDb 7,9. 27. Der Totmacher A German low-cost film that was made according to real events taking place in Germany between 1918 and 1924, when Fritz Haarmann murdered at least 27 boys and young men to eventually sell their meat on the market. (1995). IMDb 7,6. 28. The Highwaymen An American crime drama based on a true story that tells the story of two detectives trying to track down and kill the infamous criminals Bonnie and Clyde. They killed at least nine police officers in the first half of the 1930s and were responsible for several civilian murders. (2019). IMDb 6,9. 29. From Hell An American movie devoted to the case of the never-catched serial killer Jack the Ripper. In the lead role of Johnny Depp as a detective (2001). IMDb 6,8. 30. 10 Rillington Palace British film about the case of John R. Christie, who in 1943-1953 murdered at least eight people in his London house (1971). IMDb 7,6. 31. Deranged An American movie titled The Case of a Famous Serial Killer and necrophiliac of the 1950's - Ed Gein (1974). IMDb 6,5 32. Der Hammermorder A German crime thriller dealing with the case of the German serial killer and robber, the so-called "hammer killer", Hans Poehlk, who murdered at least 6 people in 1985-1985 for property gains. (1990). IMDb 7,7. 33. The Deliberate Stranger An American crime drama about Ted Bundy, a charismatic and intelligent rapist and murderer who has demonstrably committed thirty sexual murders between 1974 and 1978, with the actual death toll still unknown, but certainly much higher. (1986). IMDb 7,4. 34. The Deadly Tower An American television thriller based on a true 1966 event, when mass murderer Charles Whitman first killed his loved ones, then barricaded himself on top of a high-rise building near the university and fired people. (1975). IMDb 6,7. 35. The St. Valentine's Day Massacre An American crime drama that tells about the worst and most famous gangster mass murder in US history on February 14, 1929, without tinsel and romance. The film was made by famous director Roger Corman. (1967). IMDb 6,7. 36. D.C. Sniper: 23 Days of Fear An American television crime film depicting the murders of a pair of serial killers and their impact on society. According to the actual case of John Muhammad and Lee Malva, nicknamed "D. C. Snipers ”who shot or shot dozens of people in 2002. (2003). IMDb 6,0. 37. MIKI A Slovak film inspired by the case of the serial killer and head of the Slovak underworld in the 1990s, the mafioso Mikuláš Černák (2024). IMDB 7.6. 38. The Menendez Brothers A documentary about the life-sentenced Menendez brothers, in which the perpetrators talk about the brutal murder of their parents and the subsequent trial (2024). IMDB 7.0. 39. Woman of the Hour American drama inspired by the story of a woman who meets serial killer Rodney Alcala through a TV show (2023). IMDb 6,6. 40. Holy Spider A Danish co-production thriller that is inspired by the case of an Iranian serial killer named Saeed Hanaei, who murdered more than a dozen prostitutes in 2000. (2022). IMDb 7,3. 41. Longford British drama about Lord Frank Longford and the case of the murderous British couple Ian Brady and Myra Hindley, who murdered at least five children in the 1960s (2006). IMDb 7,5. 42. Javed Iqbal: The Untold Story of A Serial Killer A Pakistani film dealing with the case of a serial killer named Javed Iqbal, who confessed to murdering 100 boys in the late 1990s. A specific feature of his MO was that he used minor helpers to search for his victims. (2022). IMDb 6,8. 43. Docteur Petiot A French criminal drama, inspired by the crimes of French serial killer and physician Marcel Potiot, who murdered at least 27 people in a miserable way during the Second World War for property gains. (1990). IMDb 7,1. 44. Karla An American movie about a Canadian couple of serial killers with the names of Karla Homolka and Paul Bernardo (2006). IMDb 5,5. 45. Lonely Hearts An American movie about a serial killers, Martha Beck and Raymond Fernandez, who in the 1940's. assassinated maybe 20 women (2006). IMDb 6,5. 46. Případ vraha - Uspávačka An authentic reconstruction of the life of the most unfamous Czech serial killer, Jaroslava Fabiánová, who took the lives of 4 men and now is serving a life sentence. (2016). 47. The Good Nurse An American film that deals with the case of the well-known American serial killer from the hospital environment - Charles Cullen, who during his 15-year career as a "health brother" took the lives of perhaps hundreds of people! (2022). IMDb 6.8. 48. A is for Acid A British TV movie that is inspired by the true case of serial killer John George Haigh, who murdered at least 6 people in the 1940s. (2002). IMDB 7.0. 49. Henry : Portrait of a Serial Killer A brutal British biographical movie about one of the most active American serial killers - Henry Lee Lucas (1986). IMDb 7,0. 50. The Frozen Ground The American mysterious crime thriller is inspired by the incredible but real story of an Alaskan police officer (Nicolas Cage) who tries to stop the murdering beast of Robert Hansen (John Cusack). A serial killer who killed up to 21 women and girls in Alaska in 1971–1983. (2013). IMDb 6,4. 51. Dans la tête du tueur A French thriller inspired by the case of a serial killer named Francis Heaulme, who murdered up to several dozen people across France, many of whom were children. (2004). IMDb 7,0. 52. My Daughter's Killer A French documentary about a father who spends decades trying to bring his daughter's murderer to justice in France and Germany, until he finally resorts to drastic measures. (2022). IMDb 6,8. 53. Tales of the Grim Sleeper An American-British documentary film about a serial killer named Lonnie David Franklin Jr., who killed more than 10 people between 1985 and 2007. (2014). IMDb 7,0. 54. The Women and the Murderer A French Netflix documentary about the serial killer Guy Georges who terrorized Paris in the 1990s and killed at least seven people. (2021). IMDb 6,4. 55. Quick The Swedish crime film tells the story of the biggest legal scandal in Swedish history. Will the reporter manage to challenge the entire legal system by proving the innocence of Thomas Quick convicted in life imprisonment? Or Thomas Quick is truly a cannibal and the worst Swedish serial killer. (2019). IMDb 6,8. 56. The Iceman An American biographical drama that tells the true story of Richard Kuklinski - a notorious bounty hunter and a loving father of a family who killed perhaps several dozen victims in his life. (2012). IMDb 6,8. 57. Easy Prey An American psychological thriller that tells the true story of a 16-year-old girl kidnapped by a serial killer named Christopher Bernard Wilder, nicknamed Beauty Queen Killer, because he focused on beautiful girls who long for a career as a model. (1986). IMDb 6,6. 58. Smrt stopařek A successful Czechoslovak crime drama, inspired by the real case of the double sex murderer Miroslav Somora, who in 1979 murdered two young women, whose bodies were then disposed of in a landfill. (1979). IMDb 6,4. 59. Snowtown murders An Australian crime thriller based on a real murder case uncovered in Snowtown, Australia in 1999. Three perpetrators murdered at least 12 people between 1992 and 1999. The case has become one of the most watched criminal cases of Australian history. (2011). IMDb 6,6. 60. Satanás A Mexican-Colombian film about a mass murderer named Delgado Morales who murdered 29 people in 2007 during a single day in Bogota (2007). IMDb 7,3. 61. A martfüi rém A psychological thriller based on a series of murders committed in the 1960s in Hungary by a man named Péter Kovács. (2016). IMDb 7,0. 62. Victim/Suspect American documentary film devoted to the issue of sexual violence against women and false accusations of the crime of rape. (2023). IMDB 6.9 63. The Phantom British documentary film about the case of Carlos DeLuna, who was sentenced to death for the murder of a girl in 1983, although he insisted on his innocence. Was it one big injustice? (2021). IMDb 6,5. 64. Angst An unconventional, very brutal and disturbing Austrian thriller depicting the raging of a dangerous mass murderer and assassin, Werner Kniesek (1983). IMDb 7,4. 65.Já, Olga Hepnarová A Czech movie about the most infamous Czechoslovak female mass murderer, Olga Hepnarová, who in 1973 deliberately carried the truck to people - 8 people died and another 12 were injured (2016). IMDb 6,6. 66.Au Nom De Ma Fille A French film telling the true story of a father whose daughter was murdered and who devotes his entire life to bringing the perpetrators to justice. (2016). IMDb 7,0. 67. The Brides in the Bath A British television movie that represent the case of a serial killer named Georg Joseph Smith who was hanged in 1915 for murdering his three wives. (2003). IMDB 6.5. 68. See No Evil: The Moors Murders A three-part TV movie about the murderous British couple Ian Brady and Myra Hindley, who murdered at least five children in the 1960s. (2006). IMDB 7.1. 69. Boston Strangler American crime thriller about an investigative reporter who published the case of a serial killer known as the Boston Strangler in the 1960s. (2023). IMDb 6,5. 70. Sector 36 Indian thriller inspired by the 2006 serial killings of children dubbed the "Nithari killings". (2024). IMDB 7.2. 71. El ángel A Argentine film about the case of a young serial killer who was sentenced to life in prison for at least eleven murders, one attempted murder and seventeen robberies between 1971-1972 (2018). IMDB 6,9. 72. Lesní vrah A minimalist crime drama that follows the last year in the life of one of the most notorious Czech serial killers, Viktor Kalivoda, also known as the "forest killer" (2024). IMDb 4,3. 73. The Town That Dreaded Sundown The story of the investigation into the hooded serial killer who terrorized the Texarkana area in 1946, left at least five victims and was never caught (1976). IMDB 6.0. 74. Missing: The Lucie Blackman Case A documentary about the case of Joji Obarara, a Korean-Japanese serial rapist and possible murderer who raped hundreds of women at the turn of the millennium (2023). IMDB 6.3. 75. The Girl Who Escaped: The Kara Robinson Story American thriller that tells the story of Kara Robinson, who was kidnapped at the age of 15 by a serial killer named Richard Evonitz. He held and abused the girl in his apartment for 18 hours before she managed to escape (2023). IMDb 6,2. Part 2 (76-150) Movies about serial killers - fiction Serials about serial killers (cz) Copyright © 2009 - 2024 SerialKillers.cz Copyright © 2009 - 2019 serialkillers.cz Comments

Encyklopedie masových vrahů a články o nich. Definice pojmů "sériový vrah" a "masový vrah". Masoví vrazi Co je to "masová vražda "? Kdo je označován jako"masový vrah "? Zde máte odpověď! Až do osmdesátých let minulého století byl každý mnohonásobný vrah označován jako "masový vrah" . Poté bylo vyhodnoceno, že není vhodné označovat všechny mnohonásobné vrahy jedním termínem, neboť existují určité typy, mezi kterými panují velké rozdíly. Pro vícenásobné vrahy pak byly "vytvořeny" níže uvedené kategorie, které reflektují počet obětí a styl útoku: Dvojnásobná vražda : usmrcení dvou obětí stejným pachatelem ve stejném čase na jednom místě Trojnásobná vražda : usmrcení tří obětí stejným pachatelem ve stejném čase na jednom místě Masová vražda : usmrcení čtyř (někde dvou) nebo více obětí stejným pachatelem na jednom místě bez výrazného časového odstupu mezi vraždami Vražedný záchvat (vražedná vlan, vražedná túra ): "jeden" útok pachatele, který se však odehrává na dvou či více místech v krátkém časovém úsek. Pachatel mezi jednotlivými útoky tzv. emocionálně nevychladne . (také: "vražedná vlna", "vražedná túra") Sériová vražda : nezákonné usmrcení dvou nebo více obětí stejným pachatelem (či pachateli), v samostatných událostech (útocích). Pachatel mezi jednotlivými útoky emocionálně vychladne . Je možné páchání masových vražd nějak zabránit ? Ač bohužel ne všem, některým určitě ano! Je hned několik možností. Důležité je, že mimo případů, kdy útoku může účinným monitorováním (např. soc sítí) zabránit sama policie, může pomoci i kterýkoli člověk. Stačí být pozorný, všímat si svého okolí a v případě, že se nějaká osoba chová podezřele, případně dokonce o něčem podobném přemýšlí či takový plán avizuje či naznačuje, je zapotřebí kontaktovat policii. Když už k takovému útoku přeci jen dojde, lze pak účinnou strategií (viz instruktážní video) alespoň minimalizovat ztráty a podstatně zvýšit svoji šanci na přežití! A to ať již jde o masovou střelbu osamělého vlka či třeba o teroristický útok. Proto pamatujte základní pravidlo, které zní: Utíkej, schovej se, bojuj! Globální strategie přežití pro případ ozbrojeného útoku!!! Encyklopedie masových vrahů Masová střelba na FF UK v Praze - mediální pokrytí - úvaha Nejhorší m asoví vrazi po roce 2000 - díl 4 - 2006-2007 Nejhorší masoví vrazi po roce 2000 - díl 3 - 2004-2005 Ctirad Vitásek - Střelba v ostravské nemocnici 13 nejhorších masových vrahů po roce 2000 Nejhorší masoví vrazi po roce 2000 - díl 2 - 2002-2003 Nejhorší masoví vrazi po roce 2000 - díl 1 - 2000-2001 11 nejznámějších masových vrahů ze zahraničí 9 nejznámějších masových vrahů z ČR (Československa)

Článek o německém sériovém vrahovi jménem Kurt-Werner Wichmann, který koncem 20. století připravil o život minimálně 5 lidí. HOME SÉRIOVÍ VRAZI MASOVÍ VRAZI TOP FILMY/SERIÁLY KRIMI VÍCE Výsledky vyhledávání Více... Kurt Wichmann 2. 5. 2022 Kurt Wichmann - německý sériový vrah, který má na svědomí nejméně 5 vražd. Zaměřoval se na páry, případně samostatné ženy. Motiv jeho zločinů byl sexuální. První ženu napadl již ve věku pouhých 14 let. Wichmann po dlouhou dobu dokázal policii unikat a když se jej konečně podařio v souvislosti se zmizením jedné z žen dopadnout, spáchal sebevraždu. Až s odstupem řady let se jej podařilo spojit s dalšími vraždami. Narozen:8. 7. 1949 Zemřel:25. 4. 1993 Země: Německo Počet obětí: 5+ Unikal: min. 4 roky Vražedná aktivita: 1989 (možná 1968-1989) Přezdívka: "Blonďatá bestie" V tomto článku se po delší době opět „podíváme“ do země našich nejbližších západních sousedů . Muž, o kterém bude řeč, je mladším „kolegou“ Joachima Krolla a Fritze Honky , sériových vrahů, kteří rovněž působili na území tehdejšího Západního Německa . Stejná státní příslušnost je však jedním z mála pojítek těchto případů, když osobnost tentokrát popisovaného pachatele má s neinteligentními „outsidery“ typu Krolla a Honky jen velmi málo společného . Případy jsou rozdílné také v tom, že zatímco starší „kolegové“ byly v důsledku svých vražedných sérií odsouzeni, v tomto případě k tomu nedošlo a jméno dotyčného zůstávalo předlouhá léta pouze v kolonce „podezřelý“ … Jeho jméno zní Kurt-Werner Wichmann . Kurt- Werner Wichmann Mládí Kurt – Werner Wichmann se narodil 8. července 1949 osmačtyřicetiletému Kurtu Emilu Wichmannovi a třiatřicetileté Marii Gertrudě Wichmann . U obou z rodičů šlo o jejich druhé manželství. Po Kurtovi se manželům v roce 1952 narodila ještě dcera Ursula, ta však zemřela pouhý den po porodu. V roce 1958 pár zplodil ještě druhého společného syna jménem Hans-Joachim . O rodinném prostředí bylo zjištěno, že šlo o velmi chudou rodinu bydlící v ubytovně pro nízkopříjmové občany, kde nebylo dokonce ani topení a kanalizace. Synům vládnul tvrdou rukou násilnický otec , který se syny velmi špatně zacházel. Matka zas měla být ve výchově nedůsledná, laxní a lhostejná . Malý Kurt často trpěl bolestmi hlavy a břicha, a tak ve škole často chyběl. Nakonec byl na čas umístěn do dětského domova pro problémové děti. Někdy mezi 8-10 rokem života bylo jeho největší zálibou potulovat se po okolních lesích , ve kterých se bavil tím, že v zemi ukrýval různé předměty a zabíjel zvířata , které pak rovněž zakopával. Jeho kamarádi z dětství, kterých bylo opravdu málo, později vzpomínali, že Kurt například prakem lovil ptáky a ke zvířatům byl velmi krutý a s oblibou je týral. První trestné činy Jeho první vážný problém se zákonem nastal ve věku 14 let (leden 1964) , kdy byl poslán do ústavu pro mladé pachatele poté, co s nožem v ruce ohrožoval sousedku , kterou se ve spánku pokusil uškrtit . Naštěstí jej při činu vyrušil její plačící syn, takže čtrnáctiletý útočník z bytu, kam se dostal poté, co vyříznul otvor v okně, nakonec prchnul . Jenže pobyt ve výchovném zařízení jej rozhodně nepolepšil, a tak v 16 letech Wichmann zaútočil na další ženu . Tentokrát napadl cyklistku, kterou sexuálně zneužil . Za tento prohřešek byl následně „odměněn“ šestiměsíční podmínkou . První nepodmíněný trest si vysloužil, když v roce 1967 ohrožoval policisty malorážkou . K tomuto incidentu došlo, když jej strážníci chtěli převézt do zařízení pro mladé delikventy . Wichmann na policisty vytáhl zbraň a pokusil se o útěk, načež byl postřelen do nohy a následně odsouzen k jednomu roku odnětí svobody . Kurt Wichmann v mládí V případech sériových vrahů bývá poměrně běžné, že mimo těch zločinů, které se jim podaří prokázat či se k nim sami přiznají, není zcela jasné , zda-li nemají na svědomí ještě některé z neobjasněných vražd . V kauze Kurta Wichmanna tato skutečnost vystupuje do popředí obzvláště výrazně, o čemž se čtenář v článku ještě mnohokrát přesvědčí. Na tomto místě lze uvést, že první vražda, která s ním bývá spojována se odehrála krátce po jeho propuštění z prvního trestu vězení. V roce 1968 byla totiž čtyřmi ranami z malorážné pušky zastřelena 38letá Ilse G. K vraždě došlo, když se byla na kole projet v lese poblíž Lüneburgu . Ač svědci viděli mladíka, který odpovídal Wichmannovu popisu, jak prchá z místa činu a policie u něj následně nalezla několik malorážných pušek, stejně tak jako výstřižky z novin, týkající se této vraždy, Wichmann nakonec nebyl z tohoto zločinu obviněn . O dva roky později, konkrétně 21. 11. 1970 , se odehrál jiný trestný čin, kdy, již lze na tehdy jedenadvacetiletého kriminálníka jako na pachatele ukázat s jistotou. Tehdy Wichmann zastavil mladé stopařce , kterou pak znásilnil a dokonce se ji pokusil uškrtit . Ženě se však naštěstí podařilo útočníka přesvědčit, aby ji nechal odejít. Napadená žena se poté pochopitelně obrátila na policii, kde celé napadení popsala. Když poté o znásilnění psali v novinách, Wichmanna rozhořčilo, že byla celá událost podle něj zkreslená, a tak se vydal na policii , kde chtěl příslušníkům „incident“ ozřejmit a napadení se snažil bagatelizovat. Tato taktika mu příliš nevyšla, neboť následovalo odsouzení k trestu odnětí svobody na pět a půl let , ač prokurátor tehdy navrhoval mnohem přísnější trest - 12 let vězení. 13 let bez zločinu Ač nelze Wichmanna (zatím) s jistotou spojit s žádnou vraždou spáchanou mezi lety 1975–1988 , vzhledem k jeho osobnostnímu profilu je velice nepravděpodobné, že by se v tomto období zapojil do společnosti jako bezproblémový a zákony dodržující občan. Ostatně nejde jen o názor autora článku, který by byl opřený pouze o osobnostní profil Wichmanna, ale indicie podporující tuto domněnku lze spatřit i v později nalezených důkazech. Ač o nich bude řeč až později, na tomto místě uveďme některé případy vražd , u nichž panuje silné podezření , že by mohly souviset s Wichmannem. Tak třeba po propuštění z vězení v roce 1975 strávil Wichmann tři roky v Karlsruhe , kde žil se starší ženou, se kterou se seznámil díky inzerátu, ještě když byl ve vězení. Během této doby došlo v okolí k několika nevyřešeným vraždám stopařek , které mohly být dílem právě Wichmanna. Dalšími zločiny, se kterými byl později spojován, byla vražedná série nazývaná jako tzv. „disko vraždy v Cuxhavenu “, která se odehrála mezi lety 1976–1986 . Pro toto podezření svědčilo hlavně to, že Wichmann měl vazby na tuto oblast, navíc v roce 1993 u něj byla nalezena detailní mapa ulic v této lokalitě . Kurt Wichmann Lovec lidí a psychopat Ještě, než se vrhneme na zločiny, se kterými se jej nakonec podařilo prokazatelně spojit, povězme si, jak Wichmanna vnímalo jeho okolí , jaké měl zvyky , jak se živil a jaká byla jeho osobnost . Asi nebude příliš překvapením, když uvedeme, že šlo o psychopata . Tedy, alespoň autor článku si toto dovolí tvrdit, protože na vypracování znaleckých posudků se v jeho případě nedostalo. Co k tomuto názoru autora článku vedlo? Tak například Wichmannova potřeba mít věci pod naprostou kontrolou , jeho dominance ve vztazích s ostatními lidmi (ať již šlo o jeho mladšího bratra, tak jeho partnerky a milenky), touha být středem pozornosti , absence strachu , absolutní nerespektování norem , velmi časté lhaní , egoismus a umění okouzlovat, resp. manipulovat (především ženy). Všechny tyto znaky jsou typické právě pro osoby s disociální poruchou osobnosti , což je termín aktuálně používaný pro poruchu osobnosti dříve nazývanou jako psychopatie . Wichmann , ač byl několik let ženatý , svoji manželku pravidelně podváděl a seznamoval se a udržoval poměr s jinými ženami. Ve svém domě, ve kterém s manželkou bydlel, měl zbudovanou „tajnou místnost “, která byla vybavena odhlučněnými dveřmi s bezpečnostním zámkem , ke kterému měl klíč jen on sám a do místnosti nikdo jiný nesměl. V této místnosti bylo rovněž později nalezeno funkční odposlouchávací zařízení , které bylo napojeno do ložnice nájemníků . Další, co místnost skrývala, bylo velké množství videokazet . Všechny měly pouhé tři témata . Jedním byla 2. světová válka a nacistické Německo (na svém pozemku také občas vyvěšoval Říšskou vlajku ), na dalších videokazetách bylo porno a na videokazetách s „šifrovanými“ popiskami byly nahrávky televizních pořadů , které se věnovaly některým neobjasněným vraždám . V místnosti pak rovněž byly nalezeny zbraně (puška malého kalibru, upravený revolver a tlumiče) a množství předmětů, které by se daly shrnout jako „základní výbava únosců “ – tedy provazy, pouta, baterka, brýle pro noční vidění, nože, mapy, anestézie a injekční stříkačky . Kurt Wichmann Jak popisovalo Kurta Wichmanna jeho okolí ? Jelikož šlo o samotáře , který měl jen minimum přátel , nebylo příliš lidí, kteří by k tomuto měli co říct. Každopádně ti, kteří s ním přišli do styku, jej vykreslovali jako extravagantního člověka s chladnýma, ledovýma očima, který měl potřebu být středem pozornosti a rád se předváděl. Jiní ho popisovali jako arogantního a egoistického muže s dobře upravenou vizáží a image , ke které patřilo například časté nošení slunečních brýlí. Jak již bylo zmíněno, typické pro něj rovněž bylo časté lhaní . K tomu patřilo i falšování pracovních doporučení a dokladů o dosaženém vzdělání . Wichmann taktéž často měnil zaměstnavatele , přičemž v době svého zadržení (rok 1993) se živil jako zahradník na Lünebergském hřbitově . Bez zajímavosti určitě není ani to, že se v seznamkách v porno časopisech inzeroval jako tzv. „callboy “ pro ženy či páry. „Hledám pár pro sex v lese “, stálo například v jednom z inzerátů. Další jeho aktivitou bylo velmi časté cestování a projíždění celého Německa , kdy vlastnil hned několik aut , ve kterých ročně zdolal minimálně 30 000 km! „Choval se vlastně jako lovec lidí “, uvedl později jeden z kriminalistů, kteří se zabývali jeho případem. Kurt Wichmann s jedním z jeho vozů Vraždy v Göhrde 21. května 1989 odjel manželský pár, Ursula (45) a Peter (51) Reinoldovi z Bergedorfu, na výlet do státního lesa Göhrde – největšího smíšeného lesa v severním Německu, který býval loveckým revírem vévodů, a který byl na konci 80. let téměř neobydlený. Manželé nejprve zanechali své auto nedaleko od lesa a během procházky došli až na mýtinu v loveckém sektoru 147 , kde se rozhodli si udělat piknik a trochu se opálit. Místo příjemně stráveného dne v přírodě je ale na tomto místě potkal jejich vrah. Poté, co pachatel oba usmrtil, odtáhl mrtvoly do nedaleké rokle, kde vysvlečená těla ukryl. Poté zavražděným ukradnul piknikový koš a sebral klíče od auta, se kterým odjel (auto bylo později nalezeno 300 metrů od vlakového nádraží v městečku Winsen). Ursula a Peter Reinold 12. července 1989 byly jejich ostatky ve značném stupni rozkladu (kvůli tomu již nebylo možné určit přesnou příčinu smrti) objeveny třemi sběrateli borůvek. Když se vyděšení nálezci vydali hrůzný nález nahlásit policii, potkali cestou asi 40 letého, urostlého muže s taškou . Ač to nelze s jistotou potvrdit a zní to možná až příliš dramaticky, Kriminalpolizei předpokládala, že se jednalo o právě pachatele dvojnásobné vraždy, který již sháněl svou další oběť… Zhruba ve stejnou dobu , kdy na místo nálezu mrtvol dorazili policisté, se totiž asi 800 metrů opodál odehrávalo další drama. Toho dne se po obědě na procházku do lesa vydali – Ingrid Warmbier (46) z Uelzenu a Michael Köpping (43) z Hannoveru. Milenecký pár se k lesu dopravil autem, které zaparkoval v malé boční uličce poblíž Forsthaus Röthen a poté šel více než dva kilometry do lesa do sektoru 138 . Zde muž a žena potkali útočníka, který je pod pohrůžkou zbraně znehybnil leukoplastovou páskou . Pak muže škrtil, načež jej zastřelil ranou do hlavy ze zbraně ráže 5,6mm, aby poté ženu ubil k smrti (žena měla rozbitou lebku a poraněný hrudník). Nakonec páru odcizil fotoaparát Polaroid, klíče od vozu značky Toyota a s tím nejen, že odjel , ale používal jej ještě zhruba týden, načež jej odstavil v okolí lázeňské kliniky v Bad Bevensenu. Čtenáře zřejmě zarazí, že policisté, kteří tou dobou již ohledávali místo nálezu prvních dvou obětí neslyšeli výstřel. To zřejmě bylo způsobeno tím, že obě místa se nacházela v roklích, takže následné vyšetřovací pokusy potvrdily, že zvuky střelby z jednoho místa na druhé opravdu nedolehne. Ingrid Warmbier a Michael Köpping Těla obětí druhé dvojnásobné vraždy byla nalezena o dva týdny později, konkrétně 27. července 1989 , když policie důkladně prohledávala les při rozplétání prvního Göhrdského zločinu. Nález druhého zavražděného páru ve stejné lokalitě vyvolal celonárodní pozdvižení a les začal být v tisku nazýván jako „les smrti “. Vyděšení obyvatelé se pak kvůli možné přítomnosti „Batůžkáře “, jak byl vrah přezdíván, této oblíbené výletové lokalitě po mnoho let vyhýbali. Není divu, vždyť okolnosti vražd , jenž svědčily o totožném pachateli , byly do očí bijící – při obou dvojnásobných vraždách byl zavražděn pár, vraždy se odehrály v rozmezí necelých dvou měsíců, navíc v těsné blízkosti. Při obou zločinech byly obětem odcizeny různé předměty, ač se nezdálo, že by šlo o loupežné vraždy, navíc, po obou událostech se pachatel z lesa v Göhrde dopravil auty obětí, které pak opustil v malých městech s železničním spojením. Dolnosaská policie po alarmujících vraždách vytvořila zvláštní 40člennou vyšetřovací skupinu a bylo dotázáno přibližně 10 000 lidí . Byl vytvořen a publikován identikit a vyhlášena odměna 50 000 německých marek za informaci vedoucí k dopadení pachatele. V prosinci 1989 a pak znovu v lednu 1990 byl navíc případům věnován televizní seriál Aktenzeichen XY (o neobjasněných zločinech), ale vyšetřování to nikam dál neposunulo. Pátrací akce po vraždách v Göhrde Identikit "Baťůžkáře" Rovněž byl vytvořen psychologický profil neznámého pachatele . V něm byl vrah charakterizován jako „brutální, agresivní, citově chladný, samotářský, sexuálně narušený cholerik, který je asi přehnaně slušný a „introvertní“. Profil dále předpokládal, že šlo o zaměstnaného nekuřáka, který si umí zorganizovat svůj čas tak, aby v práci nevynechal ani den . V souvislosti s vraždami v Göhrde měla policie postupně dva podezřelé , ale ani jedno podezření se nepotvrdilo, a tak se z případů stal tzv. kriminalistický pomníček . Zmizení Birgit Meier Teď však zpět do léta 1989. Vyšetřování vražd v Göhrde bylo v plném proudu a média byla plně fokusována na tyto děsivé „dvojvraždy “. Není tak divu, že když v noci ze 13. na 14. srpna 1989 zmizela ze svého domu v Lüngbergu jedenačtyřicetiletá Birgit Mayer , zaneprázdněná média tomuto zmizení nevěnovala příliš pozornosti. Její pohřešování nahlásila její dcera, se kterou se měla žena 14. srpna ráno sejít, jenže se neozvala a nenacházela se ani u sebe doma, ač její auto stálo u domu. Dcera Birgit Mayer policistům sdělila, že s matkou naposledy telefonicky hovořila předchozího večera kolem 18 hod, kdy jí matka sdělila, že se již převlékla do noční košile a půjde brzy spát. Když se do domu následně dostavila policie, zjistila, že dům nenese žádné stopy násilí , na stole se nacházejí dvě sklenice se sektem a v záhoně je zřetelný otisk mužské boty . Jelikož Birgit Mayer byla v té době v rozvodovém řízení se svým manželem, bohatým podnikatelem, policisté pochopitelně upřeli pozornost právě na něj. Když se navíc ukázalo, že se s ním žena dokonce setkala v průběhu dne, kdy zmizela, stal se z něj podezřelý č. 1 . Jenže, když později vyšlo najevo, že vztahy manželů byly i přes probíhající rozvod korektní, navíc žena rozhodně nechtěla svého bohatého manžela v rámci vypořádání majetku „obrat“, spíše naopak, verze o vraždícím manželovi se rozplynula , ač se muž s tímto podezřením musel potýkat ještě celé roky... Birgit Meier s rodinou Policie stále podezírala především manžela pohřešované, když byl 29. srpna v jedné z Hamburgských poštovních schránek nalezen občanský průkaz zmizelé . Bylo rovněž zjištěno, že žena v osudný den telefonovala s jednou svou kamarádkou a v hovoru mimo jiné zmínila seznámení se zahradníkem sousedů … Tím nebyl nikdo jiný než Kurt Wichmann , kterého si policie pozvala 26. října 1989 na služebnu, aby k tomu podal vysvětlení. K velkému udivení vyšetřovatelů se Wichmann na policejní služebnu dostavil v rukavicích , které si odmítal sundat, což vysvětloval tím, že trpí silnou alergií. Jeho tvrzení nešlo snadno ověřit, jelikož Wichmann odmítl svého lékaře zprostit mlčenlivosti. Každopádně v rámci dotazování kriminalistů popřel, že by měl se zmizením paní Mayer cokoli společného, ač potvrdil, že se s ní znal, protože se na jaře toho roku seznámili na večírku u sousedů, kterým se staral o zahradu. Zmínil také to, že na této oslavě se Birgit silně opila, takže ji nakonec v náručí přenesl do jejího domu. Jakékoli další spojení s Birgit Mayer popíral a jelikož vyšetřovatelé žádný důkaz svědčící o opaku neměli , Wichmann mohl volně odejít. To však zřejmě ještě netušil, komu bude nakonec čelit. Paní Mayer totiž byla sestrou tehdejšího šéfa hamburgské kriminálky Wolfganga Sielaffa – policajta tělem i duší s náturou a urputností honáckého psa. Wolfgang Sielaff ve službě Wolfgang Sielaff ve výslužbě Jelikož byl Wolfgang Sielaff šéfem hamburgské kriminálky a případ zmizení jeho sestry měl na starosti policejní sbor z Lüngbergu , nemohl se na vyšetřování nikterak přímo podílet. Přesto se zájmem sledoval, když lüngberští kriminalisté v průběhu února 1993 dostali souhlas s prohlídkou domu a pozemku vlastněného Kurtem Wichmannem . Policisté však udělali zásadní taktickou chybu. Dostavili se k prohlídce domu, aniž by byl Wichmann přítomen či zadržen. Není jasné, zda jej kontaktovala jeho manželka Alice , případně někdo jiný, každopádně podezřelý se policistům rozhodně nechtěl dobrovolně vzdát a rozhodl se pro „život na útěku “. Během prohlídky policisté našli jak již výše uvedenou „tajnou“ místnost plnou podezřelých věcí, ale rovněž zakopané, celkem nové auto , ve kterém speciálně vycvičení psi „nahlásili“ mrtvolu. Jenže žádná mrtvola v autě nalezena nebyla a policisté byli nuceni odjet bez nějakého hmatatelného důkazu, který by Wichmanna spojoval se zmizením Birgit Mayer . Auto zakopané na Wichmannově pozemku 24. den na útěku Wichmann kontaktoval manžela zmizelé ženy a v telefonátu mu mimo jiné vyhrožoval: „Tak takhle jsem dopadl. Děkovat můžu tobě a tvému švagrovi! Ještě o mě uslyšíš! “ 50. den na útěku, konkrétně 15. 4. 1993 , udělal Wichmann osudovou chybu. Měl totiž dopravní nehodu a v důsledku ní byl policisty zadržen a vsazen do vazby . Bohužel po pouhých 5 dnech, 20. dubna 1993, spáchal ve vazební cele sebevraždu . Je otázkou, zda-li šlo o tzv. bilanční sebevraždu , kdy nabyl přesvědčení o tom, že policisté vůči němu naleznou dostatek důkazů, a on bude nucený strávit zbytek života ve vězení, nebo šlo o další z projevů jeho psychopatické osobnosti, kdy stejně jako někteří jiní sérioví vrazi (např. Jack Unterweger ) chtěl mít „navrch“ a „neprohrát“ za jakoukoli cenu. Tedy mít svůj život pod kontrolou až do poslední chvíle. Ač po sobě Wichmann zanechal dopis na rozloučenou směřovaný své manželce a bratrovi, toto nevysvětlil, a v dopise pozůstalé pouze instruoval , že manželka nemá pozemek prodávat, a že bratr má „vyčistit okap“, což mohl být kód pro zbavení se důkazů… Vyšetřování Jisté je, že jeho sebevraždou padla jakákoli šance na jeho případné přiznání či na to, že by mohl vyšetřovatelům odhalit, jestli stojí za zmizením Birgit Mayer či jinými zločiny. Vyšetřování zmizení jedenačtyřicetileté ženy uvízlo na mrtvém bodě a ani vyšetřování vražd v Göhrde se nikam neposunulo. Zarputilého Wolfganga Sielaffa to však neodradilo. Opak byl pravdou. Po odchodu do policejního důchodu v roce 2002 totiž hodlal přijít důvodu zmizení své sestry na kloub za každou cenu, a tak sestavil soukromý čtyřčlenný tým , který měl záhadu vyřešit. Mimo něj byl v týmu ještě jeden právník, další špičkový vyšetřovatel a psycholožka . S těmi pak prozkoumával veškerá dostupná nabíraná fakta k případu. Tímto způsobem byla prozkoumána třeba pouta nalezená u Wichmanna , ze kterých se v roce 2016 podařilo získat DNA právě Birgit Mayer . Skupina následně oslovila nového majitele nemovitostí, které dříve patřily Kurtu Wichmannovi, zda-li by nemohli dům a pozemek opět prohledat. Jeho benevolence pak umožnila zásadní zvrat. Na pozemku totiž nejen, že bylo nalezeno 400 různých předmětů, které mohly souviset s Wichmannovou trestnou činností , a které byly nafoceny a posléze pro veřejnost vystaveny na webu německé policie , ale především byly v roce 2017 pod betonovou podlahou v jámě pro opravování aut konečně nalezeny ostatky Birgit Mayer . Žena byla zastřelena . Na konci roku 2017 se navíc podařilo spojit DNA z dvou vlasů nalezených v autě Reinoldsových (oběti z Göhrde) s DNA Wichmanna , tedy bylo již nepochybné, to, co mnozí předpokládali. Tedy, že Kurt Wichmann byl sériovým vrahem . Místo, kde bylo nalezeno tělo Birgit Meier Další oběti a možný spolupachatel V návaznosti na výše uvedená zjištění nechal Lünebergský policejní prezident sestavit vyšetřovací tým , který má za úkol důkladně prověřit 24 starých neobjasněných vražd , ve kterých by mohl mít Wichmann prsty. V jeho souvislosti policejní prezident rovněž vyjádřil názor , že by mohl stát i za některými vraždami v zahraničí . Ve většině článků se snažíme na závěr případ nějak shrnout a udělat za ním tečku. V tomto případě však musíme zakončit třemi tečkami, které značí nedokončenou řeč . Ač byl totiž s vraždami v Göhrde na základě analýzy DNA nepochybně spojen právě Kurt Wichmann, v únoru 2018 byl tomuto případu opět věnován díl televizního pořadu Aktenzeichen XY . Stalo se tak protože vyšetřovatelé na základě nejrůznějších indicií nabyli podezření , že vrah měl komplice nebo pomocníka! Ač jméno muže , na kterého v tomto ohledu padá hlavní podezření nebudeme uvádět, ze článku není příliš těžké uhodnout, koho tím myslíme… Každopádně v tomto ohledu se zatím nic dalšího objasnit nepodařilo a ve zbytku odkazujeme na perfektní dokument od Netflixu s názvem „Dig Deeper“ – „Do hloubky: Zmizení Birgit Meier “, který čtenářům vřele doporučujeme. DALŠÍ FOTOGRAFIE: To play, press and hold the enter key. To stop, release the enter key. Sdílej Copyright © 2009-2022 serialkillers.cz Po plagiátech je aktivně pátráno Komentáře

Recenze knihy "Myšlenky zločince v české kotlině", která se věnuje vzpomínkám bývalé vyšetřovatelky na její nejzajímavější případy . Autoři: Jiřina Hofmanová. Myšlenky zločince v české kotlině - J. Hofmanová Název: Myšlenky zločince v české kotlině Autor: Jiřina Hofmanová Nakladatelství: XYZ Rok vydání: 2023, 350 stran Recenze: Zatím nenapsána. Kniha bývalé policejní vyšetřovatelky a později policejní analytičky, Jiřiny Hofmanové, přináší děsivou výpravu do mysli pachatelů násilných trestných činů. Tato výprava je pak doprovázená osobními vzpomínkami, pocity a myšlenkami samotné autorky, která se za více než třicet let své kariéry pomáhala objasnit velké množství vražd, loupeží i znásilnění. Z těchto případů autorka do knihy vybrala ty, které jí přišly zajímavé ať již způsobem spáchání či přístupem pachatele, ale i postupy policie ve vztahu k objasňování a vyšetřování. „Leitmotivem“ knihy je pak vyprávění o snaze zkvalitnit postupy policie, když čtenáři tento titul rovněž umožní nahlédnout také do „kuchyně“ policejní práce od "devadesátek" do začátku nového tisíciletí. Hodnocení (1-5 jako ve škole): 1- Koupit knihu Další knihy Koupí z knihy z odkazu podpoříte chod tohoto webu.