Výsledky vyhledávání
213 results found with an empty search
- Jan Janeček | Serialkillers.cz
Loupežník, vůdce loupežnické bandy a vrah, který v roce 1870 ze zištných důvodů zavraždil nejméně tři osoby. HOME SÉRIOVÍ VRAZI MASOVÍ VRAZI TOP FILMY/SERIÁLY KRIMI VÍCE Výsledky vyhledávání Více... Jan Janeček 5. 1. 2020 Jan Janeček - český lupič, vůdce loupežnické bandy a vrah, který během roku 1870 zavraždil nejméně tři osoby a dalších bezpočet lidí oloupil či okradl. Motiv vražd byl ve dvou případech zištný, když dvě oběti ubil během loupeží. Třetí vražda byla spáchána ve snaze vyhnout se dopadení. Janeček byl za své činy v roce 1871 popraven, a jako poslední v Rakousku-Uhersku byl exekuován během veřejné popravy. Narozen: 1838 Zemřel: 7. 9. 1871 Stát: Rakousko-Uhersko Počet obětí: 3+ Unikal: méně než 1 rok Vražedná aktivita: méně než 1 rok Přezdívka: "Serynek" V tomto článku se budeme zabývat lupičem, vůdcem loupežnické bandy a dá se uvést, že i sériovým vrahem, který žil a byl kriminálně činný v druhé polovině 19. století. Poměrně málo známý kriminální živel, který ve své době děsil nejednu českou obec a město, byl nakonec dopaden a za své zločiny po právu popraven v grandiózní „katovské show“, na kterou se přišly podívat tisíce lidí, a která byla poslední svého druhu na českém území. Řeč je o obávaném zločinci - Janu Janečkovi. Jan Janeček se narodil v roce 1838. Šlo údajně o cikána (nemuselo však nutně jít o Roma, jak upozorňují mnozí historikové, neboť v 19. století byly termínem "cikán" označovány všechny osoby žijící kočovným životem), který nikdy v životě nechodil do školy a krádežemi se živil již od útlého dětství. Janeček se stal postupem času vůdcem loupežnické bandy, čítající přes deset členů. S tou pak přepadával, loupil a dokonce se minimálně jednou pokusil i cizího člověka zabít. Řádění Janečka mělo ukončit až potrestání v roce 1869, kdy byl za loupeže a pokus o vraždu odsouzen na osmnáct let těžkého žaláře. Svůj trest si měl odpykat v trestnici v Kartouzích u Jičína. Jenže Janečkovi se již v 24. dubna 1870 podařilo, spolu se dvěma dalšími trestanci, z dnešních Valdic utéct, když pákou ohnuli mříže v oknech a po provazu se dostali do zahrady, kde pak přelezli zeď. Nebezpečný zločinec, i přes rozsáhlou pátrací akci, úspěšně uprchnul až do Poděbrad, kde se jej, jeho bratra (jinde bratrance) a třetího uprchlíka, Františka Janeczka, pokusil zadržet voják jménem Jan Markytán. Jan Janeček se však nemínil vzdát a na vojáka vytáhl pistoli, kterou si cestou opatřil, a zastřelil ho. Janeček nic jiného neuměl, a tak si cestou, která vedla přes severní Čechy a jižní Čechy, až na Plzeňsko, opět začal peníze a obživu obstarávat krádežemi a loupežemi. Při jedné z nich, u Podbořan na Žatecku, brutálním způsobem ubil železným křížem Andreáše Rotta, panského čeledína, a společně se svými kumpány jej oloupili o peníze a cennosti. Andreáš Rott údajně zemřel pomalou a velmi bolestivou smrtí. Minimálně druhá oběť zaplatila životem za setkání s Janečkem a jeho společníky. Bezohledné bandy, kolem uprchlíka Janečka, se začaly bát takřka celé Čechy a za jejich dopadení byla vypsána odměna. To však ještě nebylo vše! Na Plzeňsku se ke třem uprchlým, nebezpečným vězňům přidaly další příbuzní, a loupežná skupina se rozrostla. Další vražda na sebe nenechala dlouho čekat. Tentokrát je jí stal Leopold Trávníček, obchodní příručí, který se vracel z trhu z města, a který přišel o život v říjnu 1870. Tohoto muže loupežníci utloukli nedaleko Chrástu u Plzně. Extrémně nebezpečný pachatel, podle dnešní terminologie již sériový vrah, byl nakonec dopaden za dramatických událostí až v listopadu roku 1870. V ten měsíc obdrželi četníci hlášení od syna hospodského, že Janeček se svojí cikánskou bandou hodují a popíjí v jedné z krčem nedaleko Chrástu u Plzně. Telegrafy se rozezněly na několika okolních četnických stanicích a strážci zákona měli pohotovost. Když na místo, jako první, dorazili plzeňští četníci, Janečka s jeho partou naštěstí v hospodě ještě zastihli. Janeček se však znovu nevzdal, a i když byl postřelen, podařilo se mu vyskočit oknem ven a zmizet. Při zásahu, na kterém se krom četníků podílelo i několik železničních dělníků, se však přeci jen podařilo dopadnout několik členů bandy, včetně Janečkova bratra Josefa. Ten prý dal mužům zákona tip a nebezpečný, zraněný muž tak neunikal dlouho. Již o den později byl zadržen v nedaleké Lhotě, kde přespával na půdě jednoho ze stavení. Přesto drama ještě rozhodně nebylo u konce. Jan Janeček po svém zadržení Neboť plzeňská věznice Bory, někdy přezdívaná také jako „Hotel Hvězda“, ještě nefungovala (budována začala být až o 2 roky později a fungovat začala v r. 1878), zadržení zločinci skončili v soudní cele v zadní části plzeňské radnice. Zde nebyly zrovna vhodné podmínky pro držení tak nebezpečných vězňů, kteří dokázali uprchnout i z „Valdic“. I proto byli zadržení neustále spoutáni těžkými okovy a na noc navíc byli připoutáni ke zděnému železnému kruhu. Přesto se jim nějakým způsobem podařilo vyklouznout z okovů a poté málem uprchnout, když rozebrali kamna a snažili se vylézt komínem. Strážný si toho údajně všimnul až úplně na poslední chvíli. Kvůli tomu, a také proto, že ne všichni z loupežnické bandy byli pochytáni, provázela soudní proces mimořádná bezpečnostní opatření. Jan Janeček byl u soudu nakonec shledán vinným ze spáchání tří vražd, jednoho pokusu o vraždu a x krádeží a loupeží, za což mu byl udělen očekávaný trest smrti. Jeho bratr Josef byl odsouzen na doživotí (brzy poté ve věznici zemřel). Ostatní členové loupežné bandy dostaly tresty nižší. Opět z bezpečnostních důvodů byla poprava několikrát odložena, aby finální datum bylo stanoveno na 9. září 1871. Popravu měl vykonat známý pražský kat Jan Piperger, který na ní dorazil se dvěma pomocníky, z nichž jeden byl jeho nevlastní syn a zároveň učeň, tehdy šestnáctiletý, Leopold Wohlschlager, který se později stal nejslavnějším českým katem, který vykonával řemeslo až do roku 1928. Jan Piperger (1838-1888) Abychom přiblížili tehdejší „velkolepost“, dramatičnost a důležitost popravy, nechme teď promluvit samotného Leopolda Wohlschlagera, který na sklonku svého života vypověděl toto: “Otec se mnou všechno procvičil doma a vzal sebou i svého starého pomocníka, ale měl jsem přece jen strach. Neviděl jsem ještě nikdy nikoho umírat, natož pak věšet. Ta věc pro nás nebyla nikterak bezpečná, proslýchalo se, že se u Plzně srotilo několik set Cikánů, aby v den popravy zapálili město a vyrvali svého soukmenovce z rukou soudu. Kdyby se jim byl zdařil třeba jen atentát na otce, byli by zachránili Janečkovi život, protože krom mistra popravčího nesměl nikdo jiný popravu vykonat…. Otec se ještě v den příjezdu představil Janečkovi, který řekl: „Těší mne opravdu, že jsem vás poznal. Škoda, že naše známost nepotrvá dlouho.“ Když pak tatínek odcházel z cely, zavolala na něj Janeček: „Máte budíček? Já jen, abyste pozítří nezaspal“…. V sobotu ráno ve čtyři hodiny jsme vyjeli k popravišti. Bylo chladno a mlha, ale všude bylo plno lidí, na místě popravy už čekalo skoro patnáct tisíc diváků, kteří zde čekali celou noc. Janeček byl viditelně mrzutý, protože karty, které si vyložil, mu předpověděly špatný osud…“ Leopold Wohlschlager (1855-1929) Janeček údajně nejevil sebemenší lítost a nečinil žádné pokání. Dokonce prý, když se ho kněz snažil přimět ke zpovědi, dostalo se mu výsměchu a urážek. Nakonec však přeci jen pachatel krutých činů zjihl, až nakonec sám požádal o svátost smíření a přijal rozhřešení. Jak se chvíle popravy blížila, Janeček byl údajně čím dál tím nervóznější, kouřil jednu cigaretu za druhou a dokonce měl plakat. Poslední hodiny měl podle dobové reportáže trávit vykládáním karet. Když si pro odsouzence nakonec přišel do cely kat Piperger a mladý „Poldík“ Wohlschlager, nasadili mu již v cele na krk volně oprátku a ruce mu uvázal ke koženému řemenu kolem pasu. Strážníci poté přivedli Janečka k vozu, který hlídal dokonce celý prapor pěchoty! Cesta na popraviště vedla Dominikánskou, Solní a Klatovskou ulicí, kdy si Janeček cestou na smrt vyslechl ještě stovky nadávek a posměšků. On sám se choval údajně velmi zkroušeně a stále si měl šeptat modlitby a hledět na kříž, který kněz držel před jeho očima. Jak již bylo uvedeno, v ten den se sešlo na popravišti u klatovské silnice, poblíž dnešního plzeňského Náměstí míru, více než deset tisíc lidí, aby sledovali konec života nenáviděného vyvrhela. Samotná poprava trvala jen několik minut. Soudní zřízenci pak rozdali mezi přihlížející letáky s životopisem popraveného. Tělo zločince viselo na šibenici až do večera, když se dav ne a ne rozejít. Zatímco odsouzencovo tělo viselo v oprátce, seděli Jan Piperger se synem Leopoldem na schodech šibenice zády k lidem a povídali si. Když se setmělo, skončilo tělo popraveného v jámě nedaleko šibenice. Ještě téže noci ho však plzeňští představitelé nechali, kvůli obavě, aby se ostatků nezmocnil zbytek loupežnické bandy, zakopat na jiném, neznámem, místě v Plzni. Tam zůstává, bez náhrobku, pohřben dodnes. Další popravy, krom těch poválečných, se v Čechách konaly už jen ve dvorech soudů a věznic, kde byla účast podmíněna předložením vstupenky, kterých byl omezený počet. Sdílej DALŠÍ EXEMPLÁŘE NEOBJASNĚNÉ VRAŽDY PLZEŇ Copyright © 2009 - 2020 serialkillers.cz Po plagiátech je aktivně pátráno! Komentáře
- Václav Mrázek | SerialKillers.cz
Václav Mrázek - český, sexuální sériový vrah, který v 50. letech usmrtil nejméně 7 osob, k tomu přidal 4 vražedné pokusy, přes 10 znásilnění a desítky krádeží. HOME SÉRIOVÍ VRAZI MASOVÍ VRAZI TOP FILMY/SERIÁLY KRIMI VÍCE Výsledky vyhledávání Více... Václav Mrázek 12. 2. 2010 (doplněno 11/2024) Václav Mrázek - československý sériový vrah, který se spolu s "heparinovým vrahem" Petrem Zelenkou dělí v počtu obětí v novodobé historii o pomyslné druhé místo mezi nejhoršími. Mrázek V 50. letech terorizoval oblast Chomutovska a má na svědomí sedm vražd. Ve většině případů byl jeho motivem sex, ale jednou zabíjel i pro peníze. Odhalen byl až po šesti letech od své první vraždy – ironicky při banální kapesní krádeži. Nutno dodat, že drobných krádeží měl na svědomí stovky… Narozen : 22. 10. 1922 Zemřel :29. 12. 1957 Země :Československo Počet obětí :7+ Unikal :6 let Vražedná aktivita :1951-1956 Přezdívka : "Smrťák" Václav Mrázek se narodil 22. října 1925 v chudé a početné rodině ve Svinařově , zhruba deset kilometrů severně od Kladna. Měl jedenáct sourozenců a celá rodina žila ve vyřazeném železničním vagonu. Mrázek absolvoval pouze pět tříd základní školy a po ukončení povinné školní docházky začal ve svých patnácti letech pracovat jako pomocný dělník na stavbách . Od dětství kradl a první zkušenost s justicí získal už v šestnácti , kdy za jednu z krádeží dostal podmínku – chudá rodina však jeho krádeže nejen omlouvala, ale dokonce jej v tom i podporovala . Přestože jej okolí vnímalo jako podivínského, trochu plachého , ale jinak slušného , taktního a pracovitého člověka , s drobnými krádežemi nepřestal . Znovu se ale do vážnějších potíží se zákonem dostal až ve čtyřiadvaceti letech , kdy byl odsouzen na osmnáct měsíců odnětí svobody za jednu z dalších krádeží . Mrázek byl tichým až nudným člověkem , který nepil, nekouřil, neholdoval karbanu . V chomutovských válcovnách trub to svou pracovitostí a svědomitostí dotáhl dokonce až na předáka (mistra). Mezi jeho záliby, kterých bylo opravdu málo (a to i díky jeho skrblictví), patřilo snad jen chození na fotbalová či hokejová utkání a projížďky na kole … Právě při nich často vyhledával své oběti . Po svém zatčení Mrázek připustil, že na myšlenku použití násilí při sexuálním aktu ho zřejmě přivedla častá četba pornografické literatury a také zážitky z orgií . Těch se údajně účastnil během svého působení ve strážním oddílu , kam se dobrovolně přihlásil v roce 1946 , tedy ve svých jedenadvaceti letech (činnost jednotky strážního oddílu po druhé světové válce často spočívala v doprovázení zásilek americké pomoci do zahraničí, především do Rumunska a Bulharska). „ …viděl jsem, že vojáci z obavy, aby pohlavně neonemocněli, ukazovali svým společnicím výhružně pistole, to kdyby žena byla pohlavně nakažená. V té době jsem začal taky souložit se ženami. Taky jsem přitom varovně plácal na pistoli, aby mě nějaká nenakazila. Se ženami jsem zde souložil denně. Vydržel jsem třeba čtyři soulože za noc, šlo většinou o mladé dívky…zde se mi taky dostala do ruky od vojáků četba o sprostých věcech. Například sem četl o šlechtičně, která se pohlavně ukájela pohledem na lokaje, kteří ve dvou před ní souložili se služebnou. Lokajové tuto služebnou pak přivázali k patníku a pouštěli na ni osla. Tuto služebnou dále nahou štvali pomocí psů po lese, až ji psi roztrhali…Takovou četbu jsem později vyhledával i v Čechách a silně mě to pohlavně vzrušovalo. Představoval jsem si, že jsem například na místě muže, který vykonává na ženě nějaké násilí, třeba bičíkem, aby se mu podvolila. “ V běžném kontaktu se však Václav Mrázek choval vůči ženám zdrženlivě a ostýchavě. Dlouho otálel s mileneckým polibkem i se vším ostatním. Jedna z jeho družek, A. Kargerová (udržovala s ním kontakt mezi lety 1951-1954), ho proto považovala za impotentního. Mrázkovi nebylo zdaleka ještě ani třicet let, přesto mu stačil partnerský sex méně než jednou měsíčně. Jak však čtenář dále uvidí, nejednalo se o jeho nezájem o sexuální oblast jako takovou (Mrázek dokonce onanoval i několikrát denně ), pouze neměl zájem o „klasický“ sex bez sadistických komponent . Nepředbíhejme však a ještě se na chvilku vraťme k Mrázkovo mládí a shrňme si, co se stalo po návratu z výše popsané stáže u strážního oddílu, kde působil zhruba rok. Poté co se v roce 1947 vrátil na Chomutovsko, nastoupil jako dělník v chomutovských ocelárnách, a ještě v tom samém roce pak nastoupil na povinnou vojenskou službu, kterou vykonával až do května 1949. Poté byl v září 1949, jak již bylo zmíněno, uvězněn na osmnáct měsíců za jednu z krádeží. Propuštěn byl v únoru 1951. Následně nastoupil na pozici pomocného dělníka v chomutovských válcovnách trub, kde setrval pracovat několik let a jak již bylo uvedeno, vypracoval se zde až na pozici předáka. Do smrtelného napadení jeho první oběti zbývalo v té době už jen půl roku… První vraždy se Mrázek dopustil 21. srpna 1951 u obce Drahonice (Karlovarský kraj, dříve okres Kadaň). Jeho obětí se stala patnáctiletá Hana Chloubová, která tou dobou pásla krávy. Vrah použil jako zbraň silný klacek, který našel poblíž místa činu. Poté udeřil oběť omračující ranou do hlavy a pohlavně ji zneužil. Když se po znásilnění dívce začalo vracet vědomí, útočník ji několika dalšími údery do hlavy zavraždil. „ …Myslel jsem si, zda by mě neuspokojil nějaký násilný způsob soulože. Zkusil jsem to poprvé s tou pasačkou u Ohře a pocítil jsem mimořádné pohlavní uspokojení, jaké jsem nikdy předtím nezažil. Měl jsem po činu asi čtrnáct dní strach, že budu dopaden, ten však byl nakonec potlačen zážitky, které jsem měl při souloži s tou zavražděnou pasačkou…Nejvíc mě ale pohlavně uspokojovaly případy, kdy jsem ženy dostával výstřelem... “ Tělo mladičké, ubité dívky nalezl téhož dne večer její otec. Tato první vražda nebyla policií po celou dobu vyšetřování považována za součást série a Mrázek se k odpovědnosti za ní přihlásil až po svém dopadení. tělo Hany Chloubové (15) Na druhou vraždu už se Mrázek předem vyzbrojil – sebou si vzal pistoli. V 16. září 1951 s ní zastřelil a následně zneužil u silnice mezi Jirkovem a Kyjicemi, poblíž Chomutova, dvaatřicetiletou Bronislavu Pajůrkovou. Svůj zločin popsal takto: „ Už se setmělo, ale byla neděle, stále jsem potkával nějaké mladé ženy. Měly doprovod, ale při pohledu na ně jsem počal pociťovat silné pohlavní vzrušení, které se projevovalo i návaly krve do hlavy a později bolestmi hlavy…Když jsem spatřil tu osamělou ženu, jak jde proti mně, začala mě silně bolet hlava, nervy mi silně pracovaly a v tom jsem musel vystřelit. Prostě to byla myšlenka, dostat tu ženu výstřelem…Střelba do ženy mě ještě víc pohlavně vzrušovala a právě tak její zhroucení a pád. “ V. M. nakonec na ženu vystřelil několikrát. Poté ji odtáhl ze silnice na louku, tam ji vysvlékl, okradl a nahou dovlekl k blízkému potoku, kde již mrtvou ženu pohlavně zneužil. Hlasitost ran však Mrázka asi vystrašila. Uvědomil si, že večerní ticho je mohlo roznést daleko po okolí. Možná proto si vzal příště nůž… číslem 1 je označeno tělo Bronislavy Pajůrkové 7. října roku 1951, vyzbrojen nožem, zaútočil poblíž Kamencového jezera u Chomutova na Annu Šestákovou (28let). Ostří nože se však místo hrdla zaseklo do čelistní kosti. Útočník pronásledoval prchající ženu až k nejbližšímu domu, kde ji zachránil hlasitý výkřik, po kterém jí obyvatel domu přišel na pomoc. Síla a zoufalost výkřiku rovněž způsobila, že Mrázek ve stejném okamžiku ejakuloval a jeho zájem tak opadl. 16. listopadu 1951 chvíli před půlnocí, opět s nožem v ruce, napadl na silnici z Chomutova do Spořic Ernu Meinlovou. Zasadil jí osmnáct ran do hrudníku a do břicha, přesto dívka přežila. Rány byly totiž vedeny relativně malou fyzickou silou. Tato skutečnost neměla za následek „pouze“ šťastné přežití oběti, ale zřejmě také vybavila Mrázka zkušeností, po které opět změnil druh zbraně… Policisty tento atak navíc „zmátl“, a rozhodně nebyl spojován s předchozími napadeními. Jedna z vyšetřovacích verzí (kvůli nízké postavě a malé fyzické síle pachatele) dokonce byla, že se tohoto útoku mohla ze žárlivosti dopustit žena. 1. června 1952 se konala zábava hořenecké hospodě, která se nachází jen pár kilometrů od Chomutova. Mrázka mumraj a zvuky hudby přilákaly. Po nějaké době, kdy otevřeným oknem sledoval právě probíhající veselí, ho pohled na tančící ženy vzrušil. Nasedl na kolo a začal pendlovat krajinou, hledajíc svoji další oběť. Kolem půlnoci, na cestě mezi samotou Seník a vesnicí Přečáply, potkal dvaadvacetiletou Elen Marmonovou. Když kolem ní projížděl, zaútočil. První vypálený projektil jí proletěl skrz límec a zřejmě i mezi vlasy. Sama poškozená, která jako jediná přežila výstřely z Mrázkova Walthera 7,56 mm (pistole, kterou vrah používal), pak vysvětluje: „ Lekla jsem se při té první ráně a předklonila se “- druhá střela pak prorazila látku kabátu v oblasti zad, ale díky přdklonu mladé ženy směřovala ven. „ Pořád jsem si myslela, že si někdo dělá hloupou legraci s poplašňákem. Co blbneš? Povídám mu. A on po mně střelil potřetí. Ale zase mi přálo štěstí. Rána nevyšla, něco se mu stalo s pistolí. Řekl mi skoro vlídně: Tak upaluj, ty krávo! A zmizel. “ Útočníka později popsala slovy: „ Byl takový malý, chuďoučký, celý v černém. Nic na něm nebylo světlého. " Elena Marmonové bohužel nebyla jedinou ženou, na kterou té noci Mrázek zaútočil. Při prvních výstřelech sice ejakuloval a jeho touha zeslábla, ale už za necelou hodinu opět křižoval na kole okolím Hořence, kde zrovna skončila zábava. 2. června 1952, pětatřicet minut po půlnoci, zaslechla řada lidí v okolí Seníku výstřely… Když se ráno Elen Marmonová probudila, uviděla, že má na dvou místech prostřelený kabát. „ Najednou mi došlo, že to nebyl poplašňák! Jako v tranzu jsem vyšla ven, znovu do těch míst, kde na mě ten člověk střílel. Kousek od Přečápel, na úrovni transformátoru, který tam stojí dodnes, jsem uviděla takové divné rýhy u kraje silnice. Jako kdyby někdo táhnul něco přes škarpu do vojtěšky. “ Poté Marmonová vykročila do pole a po několika metrech objevila sexuálně zneužitou, polonahou dívčí mrtvolu, která patřila šestnáctileté Marii Dvořákové. Zajímavostí na místě nálezu oběti byly střevíce položené a pečlivě srovnané na dívčiných ňadrech (střevíčky patřily kamarádce zavražděné, která měla ze zábavy obstaraný odvoz na motorce). Ve vyšetřovacím protokolu jsou zaznamenána slova pachatele, týkající se této vraždy, která svědčí o jeho chladnokrevnosti při činu: „ Šla po silnici a já jel v protisměru na kole. Když jsem ji míjel, vystřelil jsem z pistole a jel jsem dál. Ještě asi dvacet nebo třicet metrů. Potom jsem zastavil a chvíli čekal, zda výstřel nevzbudil nějaký rozruch. Pak jsem se vrátil k mrtvole, odtáhl ji do pole a… “, dále Mrázek pokračuje: “ Při pohledu zblízka jsem si všiml, že je zakrvácená v obličeji a z toho jsem usoudil, že jsem ji střelil do hlavy. Při pohledu na krev na mě přišla hrůza, a proto jsem ji přehodil přes obličej nějaký kabátek, který se jí při tažení vysvlékl. Pak jsem ji svlékl sukni, kalhotky a zneužil jí. V době, kdy sem jí zneužíval, začalo pršet. Vzal jsem jí sukni, myslím, že asi 50 korun a jiného už – myslím- nic. Pak sem si zase vzal své kolo a jel jsem směrem k Chomutovu. Projel jsem jednou vesnicí a v následující vesnici jsem se projížděl křížem krážem. Nakonec jsem sukni odhodil někam za plot nebo podobně. “ Elen Marmonová, která jen o vlásek unikla smrti a druhého dne ohlásila nález mrtvoly, události předešlé noci odnesla ještě několika týdny strávenými ve vyšetřovací vazbě. Tato vražda prý Mrázka uspokojila nejlépe ze všech jeho zločinů: "Nejvíc mě vzrušovalo, když se ženy skácely nebo vrávoraly. Nejvíc mne uspokojil ten případ s dívkou, co šla po silnici u Přečápel a já jí střelil při jízdě na kole, poněvadž dívka utíkala a po výstřelu se prudce zvrátila na zad. " tělo Marie Dvořákové (16) Čtvrté vraždy se Mrázek dopustil na sedmnáctileté (jinde 16let) Jiřině Helmichové 14. července 1954. Toho dne měla Helmichová schůzku se svým chlapcem v lesíku zvaném U jezírek, nedaleko obce Černice v litvínovském okrese, asi 30km od Chomutova. Cestou Helmichová potkala několik kolemjdoucích. Naneštěstí se však opozdila a tak na ni na smluveném místě již přítel nečekal. Při cestě zpět potkala na kole projíždějícího Mrázka. Ten jí minul, za několik metrů však zastavil a zavolal na ni. Když se dívka otočila, usmrtil ji jediným výstřelem přímo do obličeje. Poté dívku odtáhl stranou a na zavražděné se jako obvykle sexuálně uspokojil. Po této vraždě byla zřízena zvláštní operativní skupina, která měla za úkol vyšetřit sérii tří vražd, neboť dle balistiky byly všechny spáchány totožnou zbraní( ano, V.M. měl v té době na svědomí již čtyři vraždy, ale první z nich stále nebyla považována za součást série). Poslední vraždu poblíž Chomutova a poslední vraždu pistolí spáchal Václav Mrázek 9. srpna 1955. Bohužel šlo dokonce o vraždu dvojnásobnou. Obětí se stala milenecká dvojice -devatenáctiletá Libuše Dufková a šestadvacetiletý Karel Trlifaj. Toho večera se spolu procházeli na silnici mezi Chomutovem a Březencem. Mrázek se k nim tentokráte přiblížil po svých. Nejprve třemi ranami usmrtil bránícího se Karla Trlifaje a poté jednou ranou zezadu prchající Libuši Dufkovou. Následující den objevil mrtvolu dívky, která byla v pozici typické pro sexuální vraždu, náhodně projíždějící cyklista. Přivolaní kriminalisté pak nalezli i mladého muže. Jeho mrtvola ležela poblíž ve škarpě. Sám Mrázek popsal vraždu takto: “ Šel jsem rychle, poněvadž jsem si myslel, abych byl brzy doma. Když jsem ušel po silnici asi takových 500 m, spatřil jsem jak u příkopu vedle silnice stojí nějaký párek – t.j. muž se ženou. Když jsem došel až do jejich blízkosti, spatřili mě a pokračovali v chůzi přede mnou směrem k Chomutovu. To mě najednou pojala taková závist, že se mají tak rádi, kdežto já jsem ztratil dívku, kterou jsem měl rád, a neudržel jsem se, vytáhl jsem pistoli a když jsem došel na jejich úroveň, tak jsem asi ze dvou metrů vystřelil. První upadl muže, po dalším výstřelu žena upadla na něj... Potom však žena vyskočila, a já jsem vystřelil potřetí, když byla ke mně zády. ” tělo Karla Trlifaje (26) tělo Libuše Dufkové (19) V době posledního útoku, jak již bylo zmíněno, byl zřízen speciální kriminalistický tým, který se zabýval Mrázkovými sexuálními vraždami. Kriminalisté měli k dispozici popis pachatele , dále věděli, že pachatel má nohy velikosti 42 a vraždí stále identickou pistolí značky Walther . Policisté prověřili všechny známé sexuální delikventy v okrese, též každého, kdo chtěl opustit chomutovský okres, vyslýchali muže odpovídající Mrázkovu popisu…Prověřeno bylo celkem 25.000 osob! Vše bohužel bez úspěchu. Bývalý kriminalista major František Švandrlík to komentuje slovy: „Dostali jsme posily z Čech i Moravy, široké okolí bylo vzhůru nohama, ale vytoužený úspěch pořád nepřicházel. Ne snad, že by nebyly výsledky. Měli jsme pod palcem všechny sexuální devianty v kraji. Jenomže ten hlavní nám unikal! Zajistili jsme spoustu zbraní, nemálo waltrovek, ale žádná nebyla ta správná. Některé pistole jsem vozil na motocyklu do Prahy taky já. Mám od té doby na trase Chomutov - Praha osobní časový rekord. Neptejte se kolik, vždyť by mně museli dát pokutu. Ještě dneska... " Proč sexuální sadista a nekrofil Mrázek tak dlouho unikal spravedlnosti, ač vraždil v relativně malém okruhu tehdejšího chomutovského okresu a nejbližšího okolí? A proč se mu dokonce podařilo přes všudypřítomné policejní hlídky po vraždě milenecké dvojice z okresu dostat a odstěhovat se do Kladna? Mezi důvody patřily především Mrázkovy dokonalé mimikry – „spořádaného“, tichého, pracovitého, nevýrazného muže . Mrázek dokonce nevzbudil podezření ani u svých dvou příbuzných , kteří byli příslušníky Veřejné bezpečnosti . Dalším důvodem bylo velké štěstí . Při jednom pokusu o znásilnění, které se odehrálo v červnu roku 1955 , napadal Mrázek teprve 12letou Marii Černíkovou . Tu povalil a rdousil, ale z ničeho nic ji pustil a utekl . Bylo chvíli před tím, než se na místě objevili dva muži, kteří slyšeli křik dítěte. Později Mrázek vypověděl: “ Já o nich nevěděl, ale znervózňovalo mě, že tu dívku nejsem schopen umlčet. Příliš dlouho křičela a to bylo nebezpečné. “ Jindy si zase dvě dívky, kráčející z odpoledního filmového představení v Kralupech u Chomutova směrem k obci Ahníkov, všimnuly neznámého muže. Stál sotva sto metrů od nich, bicyklem přehradil úzkou polní cestu a čekal. Děvčata utekla zpět, k blízké železniční zastávce. Když se však vydalo polapit neznámého cyklistu několik odvážlivců , našli jen stopy galusek, nic víc. Podobných útoků na nezletilé dívky se Mrázek v průběhu svého několikaletého řádění dopustil v mnoha případech. Především pak ve dvouletém mezidobí mezi třetí a čtvrtou vraždou, tedy v letech 1953 a 1954. Dívky napadal různými způsoby a při různých příležitostech. Samotné i ty, které byly ve skupince jiných dětí. V roce 1953 si připsal na své konto 4 pokusy o znásilnění mladých holčiček. Na jaře roku 1954 už byl bohužel „úspěšný“ a spáchal 5 dokonaných znásilnění . Všechna děvčátka byla ve věku mezi 6-12lety . V některých případech je navíc bil a škrtil. Šílená bilance! Poslední vraždy se Mrázek dopustil 9. listopadu 1956 ve svém rodném městě - Svinařově . Na rozdíl od předchozích sexuálních vražd šlo v tomto případě o tzv. vraždu krycí , jenž následovala po prozrazení během prohledávání cizího domku. Mrázek se totiž toho večera vloupal do domu horníka Ladislava Berana, jednoho ze svých nadřízených z dolu Nejedlý I, o kterém věděl, že je v tu dobou v zaměstnání. Původním záměrem bylo pouze krást, jenže V. M. nemohl nic hodnotného najít a tak se postupně přes několik místností dostal až do ložnice . Zde se jeho obětí stala šestapadesátiletá Alžběta Beranová , manželka L. Berana, která se probudila a Mrázka poznala. Ten ji následně usmrtil několika ranami sekerou , kterou předtím našel před domem. Podplukovník Vaněček vzpomíná: „ Měli jsme svědka, který průběh celé vraždy viděl! Byla to Beranovic vnučka, desetiletá Jarmilka, která spala s babičkou na manželských postelích. Probudil ji výkřik a viděla, jak nějaký muž udeřil babičku několikrát sekerou do hlavy. Pak se holčičky vyptával, kde mají schované peníze. Našli společně asi šestnáct stovek v nočním stolku, což byly peníze místních požárníků. Beran jim totiž dělal pokladníka. Rodinné úspory, asi deset tisíc, měli ale Beranovi schované v kuchyni v bandasce. Vnučka o nich nevěděla a vrah je nenašel .” To však bohužel nebylo vše. Mrázek se totiž při odchodu na dvorku zastavil, vrátil se a desetiletou vnučku Alžběty Beranové znásilnil . Pachatel měl po celou dobu přes obličej kapesník , takže mladá dívenka popsala muže jako: malého, slabého pána, který měl zlé oči. Vrah opět nebyl dopaden. tělo Alžběty Beranové (56) Osudným se Mrázkovy staly až jeho neustálé, drobné krádeže. 17. března 1957 Mrázek jako obvykle prohledával kapsy oděvů odložených v šatně dolu Nejedlý I. Právě v tu chvíli přišel do šatny zraněný pracovník dolu, který se šel ošetřit. Mrázka přistihl při činu , zadržel a i přes Mrázkovo úpěnlivé prosení uvědomil Veřejnou bezpečnost . Neboť se v šatnách dolu věci ztrácely často, byla udělána rutinní prohlídka Mrázkova bytu, kde v té době bydlel se svojí přítelkyní. „Snad všechno v bytě bylo kradené, včetně těch nejobyčejnějších domácích potřeb, “ vzpomínal Karel Kamiš , vyšetřovatel ve výslužbě. Policisté však během této prohlídky objevili i holicí strojek Niazi, který se ztratil z domu zavražděné Beranové, a na Mrázka tak padlo podezření, že se nejedná o pouhého zlodějíčka. Proto policisté v bytě začali hledat pistoli, kterou se vraždilo na Chomutovsku. „Dlouho nám to trvalo, už jsme nevěděli kde hledat. Tak jsem si představil velikost pistole a koukal kolem sebe, kam by se zbraň dala schovat. Až mi oči padly na ten ponk (pistole byla nalezena ve sklepě, v dutém podstavci dřevěného ponku)…Při stejné prohlídce jsme objevili ještě hodinky, které patřily zavražděné Pajúrkové. Mrázek je schoval do roury topení, těsně u sklepního stropu ,“ dodal Kamiš. Hned následujícího dne byla provedena balistická zkouška v Kriminalistickém ústavu - její výsledek byl pozitivní. Po čtyřech dnech výslechů, během nichž Mrázek přiznával jen drobnou majetkovou trestnou činnost, se pak v noci z 21. na 22. března v průběhu několikahodinového nočního výslechu rozplakal a doznal ke všem sedmi vraždám. Následoval detailní popis všech skutků, kdy například popisoval, jak se choval k mrtvole jedné ze zastřelených žen: „ K mrtvé ženě jsem přiklekl, pohlavní úd jsem měl stále ztopořený. Silně jsem jí mačkal prsa, sahal na její břicho, pak jsem jí roztáhl nohy, uchopil je za lýtka, nohy zdvihl do výše a vykonal na ní soulož. Ta trvala asi tři až pět minut. Pak jsem vstal, ohnul jsem se a dvěma prsty tahal za chlupy jejího pohlaví. Toto jsem ještě dělal z pohlavního rozrušení. Potom jsem ji převrátil na břicho a zuřivě ji plácal po hýždích. “ Jindy zas vypovídal o svých sexuálních preferencích: „ V zimních měsících se u mě tolik pohlavní pud neprojevoval. Stačilo, když jsem třikrát nebo čtyřikrát denně onanoval. Zato na jaře a v létě, když ženy chodily oblečené jen nalehko, jsem pociťoval pohlavní nutkání často…Současně s tím jsem pozoroval, že mi v myšlenkách ožívají vzpomínky z Jirkova (pozn.:druhá vražda), které mě vydražďovaly. Často jsem se k nim vracel při onanování. Znovu a znovu jsem si představoval střelbu do ženy, její zhroucení… Čím dál víc jsem se potřeboval zase tímto způsobem ukojit. Měl jsem třeba schůzku s jednou ženou, určitě by se mi s ní podařilo souložit, ale vymluvil jsem se a na schůzku nešel. Normální pohlavní styk s milenkou nebo družkou mě netěšil, ta druhá myšlenka byla naopak silnější. “ trojdílná policejní fotografie pořízená po zadržení (1957) Mrázkovi bylo nakonec u soudu krom 7 vražd a 4 pokusů o vraždu , prokázáno i 14 případů sexuálního násilí na nezletilých dívkách (8 pokusů a 6 dokonaných případů). Byl též obviněn z 33 případů krádeží vloupáním , z 12 případů krádeží prádla, z 16 případů krádeží drobného domácího zvířectva, z 6 krádeží jízdních kol a dalších desítek drobných krádeží, které páchal buď sám, nebo ve dvojici se svým bratrem Karlem. Celkem byl Václav Mrázek obviněn ze 127 trestných činů !!! Mezi předměty, které Mrázek ukradnul se mimo všech hodinek, šperků a hotovosti nacházely i naprosté kuriozity. Šlo například o cukrovinky, ošacení, bambusovou hůl, 70kg jablek, ubrus, krabice másla či láhev s naloženými vejci. 9. listopadu 1957 byl Václav Mrázek shledán lidovým soudem v Chomutově vinným z výše popsaných trestných činů a odsouzen k absolutnímu trestu - oběšením . 5. prosince byl tento rozsudek potvrzen i Krajským soudem v Ústí nad Labem. Poprava pak byla vykonána 29. prosince 1957 v pražské pankrácké věznici. Mrázkův bratr Karel byl za krádeže odsouzen na 12 let odnětí svobody. Jeho případem byl volně inspirován film Petra Schulhoffa Vrah skrývá tvář z roku 1966. DALŠÍ FOTOGRAFIE: To play, press and hold the enter key. To stop, release the enter key. Hrdelní zločiny - vraždy a tresty smrti v ČSSR (oběti a vrazi - police story) Václav Mrázek 1 Play Video Hrdelní zločiny - vraždy a tresty smrti v ČSSR (oběti a vrazi - police story) Václav Mrázek 2 Play Video Mrázek Watch Now Share Whole Channel This Video Facebook Twitter Pinterest Tumblr Copy Link Link Copied Share Channel Info Close DOKUMENTY: Sdílej DALŠÍ PŘÍPAD Copyright © 2009-2019 serialkillers.cz Po plagiátech je aktivně pátráno! Komentáře
- Ted Bundy: Vrah po mém boku - A. Rule | SerialKillers.cz
Recenze knihy "Ted Bundy: Vrah po mém boku", která popisuje případ jednoho z nejznámějších sériových vrahů vůbec. Autor: Ann Rule. Ted Bundy: Vrah po mém boku - Ann Rule Koupit knihu Název: Ted Bundy: Vrah po mém boku Autor: Ann Rule Nakladatelství: Jota Rok vydání: 2022, 565 stran Recenze - zatím nenapsána Jak poznáte, komu věřit? Komplexní portrét Teda Bundyho a jeho brutálního případu. Kniha spisovatelky Ann Rule zpracovává příběh sériového vraha Teda Bundyho, kauzu, která otřásla Amerikou. Stejně jako v době svého vzniku děsivě popírá naši představu, že bychom přece samozřejmě poznali, kdyby mezi námi žilo monstrum, pracovalo vedle nás a tvářilo se, že je jedním z nás. S mrazením stupňujícím se s každou další stránkou sledujeme, jak si autorka začala postupně uvědomovat, že její citlivý spolupracovník z krizové linky Ted Bundy je ve skutečnosti jedním z nejděsivějších sériových vrahů Ameriky. Bundy se doznal k zabití nejméně šestatřiceti mladých žen po celých Spojených státech a za tři z těchto vražd byl nakonec odsouzen k smrti na elektrickém křesle. Autorka čerpala i ze své korespondence s Bundym, jež trvala až do doby krátce před jeho popravou. Podařilo se jí udržet v rovnováze svůj hluboce osobní pohled na věc a svou roli kriminální reportérky při honu na brutálního sériového vraha – geniálního a charismatického Bundyho, o němž si myslela, že ho zná. Touto nezapomenutelnou kronikou Bundyho života, jeho případu a jejich vzájemného vztahu, Ann Rule změnila směřování literárního žánru true crime Hodnocení (1-5 jako ve škole): ? Další knihy
- Sérioví vrazi / Interview / Jaroslav Mareš
Krátký rozhovor s reportérem a publicistou, autorem povedené knihy "Největší záhady kriminalistiky", Jaroslavem Marešem. Interview - Jaroslav V. Mareš Přečtěte si krátké interview s autorem úspěšné knihy "Největší záhady kriminalistiky "(2018), které se nám pro Vás podařilo zprostředkovat. V interview jsme položili nejčastější otázky, která jste nám zaslali. Jaroslav V. Mareš (nar. 1977) je český reportér a publicista. Po absolvování oboru žurnalistika a mediální studia na FSV UK a oboru Informační studia a knihovnictví na FF UK nastoupil do České televize, kde pracoval na cyklu reportáží pro pořad Reportéři ČT. Od roku 2014 je členem reportérského týmu Josefa Klímy. Od roku 2016 provozuje youtube kanál Badatele.net . V roce 2018 pak vydal knihu s názvem "Největší záhady kriminalistiky ", ve které se snaží přijít na kloub nejzávažnějším a nejtajmnějším případům české kriminalistiky. V témže roce také spustil web www.badatele.net . 1) Mnoho našich čtenářů zajímalo, jak dlouho Vám trvalo, od chvíle, kdy jste dostal nápad ohledně tématu knihy, ji dokončit? Co na její přípravě zabralo nejvíce času? Natáčení těch případů samotných. Do Studny jsem se pustil v říjnu 2014. Postupně přišlo natáčení dalších případů. V srpnu 2017 mě na dovolené napadlo udělat knihu. Uvědomil jsem si, že ikdyž je moje práce natáčet reportáže, devadesát procent zjištěných informací v nich nepoužiju. Přitom dělám na neuvěřitelně zajímavých případech. Tak jsem chtěl prezentovat i oněch „zbylých devadesát procent.“ V listopadu 2017 jsem si plácnul s nakladatelstvím a začal psát. 2) Vzhledem k tomu, že téma knihy rozhodně není veselé a jednotlivé případy se věnují většinou násilným trestným činům, respektive vraždám, často pokládaná otázka zněla, zda-li jste neměl někdy noční můry? Noční můry nikoliv, bezmocný vztek ano. V případě Hudec skutečně bezmocný, v případě tří trampů v Hřensku s malou nadějí, že na pravdu jednou třeba přijdu. Někdo po revoluci zdatně brzdil vyšetřování a má vliv dodnes. Já už dnes tuším, kdo to může být. O část své moci přišel. Jsem ale stále jen na půlce cesty ke skutečným pachatelům. 3) Asi vůbec nejčastěji kladená otázka byla, který z popisovaných případů Vám připadal „nejhorší“, respektive Vás nějakým způsobem nejvíce zasáhnul či se Vás jakýmkoli způsobem nejvíce dotknul? Já vlastně nevím. Ke každému z těchto případů mám osobní vztah. Nějakým způsobem se mě dotknul. Studna svou nevysvětlitelností. Habermann tím, že dodnes se vlastně nevinné natáčení stalo rozbuškou k hádkám mezi místními. Hudec neuvěřitelnou brutalitou a násilím na malém chlapci. Karel Novák svou neuvěřitelností. Exploze a Hřensko tím, že dodnes žijí lidé, kteří mají zájem na nevyšetření. Ale obecně mě nejvíc vytáčí nespravedlnost. A té v případě Hřensko tekly potoky. 4) Jedna z našich čtenářek se zeptala poměrně konkrétně a věcně na případ, kterému byl věnován jeden z nejznámějších dílů seriálu Třicet případů majora Zemana, a to ten s názvem „Studna“. Hned v první kapitole Vaší knihy o něm rovněž píšete. Ač chápu, že nemůžete v krátkosti případ osvětlit a zájemci o další informace si musí opatřit Vaši knihu, přesto otázku zkusím zobecnit a položit. Přeci jen, jde o tak populární díl, kterému byl předlohou tak závažný a zajímavý reálný případ…. Poprosím Vás tedy o stručnou odpověď na otázku: Nakolik podle Vás onen seriálový díl odpovídá realitě? Případně je v něm něco, co určitě bylo jinak? Ten případ samotný byl natočen přesně podle skutečné události. Až na to, že se tak nemohl stát. To přimyšlené bylo ono politické pozadí. Mimochodem, i mistrná propaganda se někdy utne. Zkuste věřit, že vycvičeného pomocníka SNB vystraší a terorizují studenti filosofie. To soudruzi nezvládli :) Pokud si to odmyslíte, máte na stole reálné uzavření případu. Ale státní bezpečnost případ vzala kriminálce. A co tvrdím já: Stanislav mladší ve studni nebyl. A pokud ano, nebyl v ní dřív než otec a nepopral se v ní se svým otcem. Po pravdě stále pátrám. 5) Několik čtenářů rovněž zajímaly odpovědi na otázky netýkající se přímo Vaší knihy, ale Vaší osoby. Dvě z nich jsem vybral. První zní: Setkal jste se někdy s nějakým pachatelem/pachatelkou závažného trestného činu? Případně sdělil byste našim čtenářům své dojmy z takového setkání? Potkal jsem se s člověkem, o kterém jsem si myslel, že něco takového spáchal, byť jsem si nebyl jistý. Teď si myslím, že ten člověk dostal pouze pokyn o vraždě nemluvit, pouze po ní „uklidit.“ Takže asi nemůžu sloužit v odpovědi. 6) Jaký máte názor na trest smrti? Jste pro nebo proti? Rozhodně jsem proti. Po zavedení analýzy DNA bylo z cel smrti propuštěno mnoho nevinných. Mnoho nevinných už propuštěno být nemohlo. Poprava nevinného je zločin. Poprava vinného je pomsta. Jde nám o pomstu nebo o spravedlnost? Já hlasuji pro spravedlnost a pro doživotní trest, při kterém si odsouzený bude každý okamžik uvědomovat… a takové formy vězení už byly vynalezeny. 7) A poslední otázka samozřejmě nemůže být ani jiná, než co dalšího chystáte? Když jsem svou první knihu vymyslel, nabídl jsem ji dvěma nakladatelstvím. Jedno ji chtělo hned, druhé odpovědělo za dva měsíce, protože má zpráva kdesi zapadla. Tak mě požádali o něco dalšího. No a do toho se ozvalo nakladatelství první knihy, že se setkala s úspěchem a že by bylo dobré pokračovat. Takže „Přísně tajné skandály“ by měly vyjít v květnu a „Největší záhady českých zemí“ někdy na podzim. Pokud se z toho všeho ovšem nezblázním. :) Velice Vám děkujeme za Váš čas a odpovědi! Budeme se těšit na budoucí Vaše knihy a přejeme mnoho další úspěchů! (Rozhovor se uskutečnil a byl vydán v únoru 2019). Recezni zmiňované knihy naleznete ZDE .
- Dopisy A. Fishe | SerialKillers.cz
Dopisy Alberta Fishe 1) Dopis vnučce -Mary Nichols „Moje zbožňovaná Mary, můj miláčku! Dostal jsem tvůj nádherný dopis. Býval bych ti odpověděl už dávno, ale mezi rentgeny, lékaři a mým advokátem jsem velmi zaneprázdněný. A pak, víš, že mi je už 65 a moje oči už nejsou to co kdysi. Tak můj zbožňovaný miláček bude mít osmadvacátého 18. Rád bych byl u toho, protože ty víš dobře, co bych ti dal. Počkal bych, až si lehneš do postele a pak bych ti přisel pěkně nařezat a přišil bych ti osmnáct ran na tvůj holý zadek ... Mary, miláčku, za několik dnů dostanu důchod a pak ti pošlu 20 dolarů . Nemůžu ti koupit hodinky, ale takhle si je vybereš sama. Doufám, že tvoje drahá maminka, kterou zbožňuji a kterou mám rád pořád, se má líp. Vyprávěla si mi, že chodíš na zápasy. Tady v New Yorku jsou pořád. Na gymnáziích a v YMCA jsou velké bazény. Když se tam nějaký chlapec nebo mladý muž chce vykoupat, musí se svléknout a plavat nahý. Jeden z největších bazénův USA je v YMCA na 8. avenue nebo na 57.západní ulici. Někdy je tam víc než 200 mužů a chlapců úplně nahých. Kdokoliv se tam může jít podívat za 25 centů. A ty víš velmi dobře, můj zbožňovaný miláčku, že většina dívek se ráda dívá na nahé chlapce. Zvlášť na velké chlapce. A víš moje drahá Mary, co všechno dívky dělají, aby se toho představení mohly zúčastnit? Mnohé mají mužské účesy. Oblékají se do šatů svých bratrů a na hlavy si nasazují čepice. Velmi často se chlapec, když vyleze z vody, dostane do blízkosti dívky, převlečené za chlapce. Je tak blízko, že se dívka může dotknout jeho nahého těla. Většina mužů a chlapců ví, že se na ně dívky dívají, ale je jim to jedno. Dávej si pozor, až půjdeš ven, hlavně když bude sníh. Nezapomeň si obout ty boty s kaučukovou podrážkou. Teď bych se , můj miláčku, velmi rozzlobil, kdybys mi co nejdřív neposlala další z tvých nádherných dopisů. Jestli mě necháš čekat, přijdu tě navštívit pořádně ti nasekám- ty víš kam! “ 2)Obscéní dopisy různým adresátům rok 1929 „Byl bych rád, kdybyste mě teď mohla vidět. Sedím na židli. Cítím bolest v zádech, těsně nad hýžděmi. Až mě svléknete, budete moct obdivovat dokonalou formu. Moje slaďounké srdíčko, už ochutnávám vaše lahodné čůrány a vaše lahodné kakání. Musíte se vyčůrat do skleničky a já to pak před vámi vypiju do poslední kapky. Řekněte mi, až se vám bude chtít na velkou stranu. Položím si vás do klína, vyhrnu vám sukni, abych mohl líbat vaše kalhotky a přitisknout ústa na vaši rozkošnou slaďounkou prdelku abych mohl spolykat vaše máslové buráčky, jakmile se objeví, čerstvé a teplé současně. Tak takhle se to dělá tady v Hollywoodu. “ rok 1930 „Můj jediný syn Bobby se stal v devíti letech mrzákem díky záchvatu infantilní paralýzy. Pro svoje dobro musí být pravidelně bičován devítiocasou kočkou. Ale ujišťuji vás, že se nepočůrává ani nepokakává do postele nebo do kalhot. Řeknu vám, až bude potřebovat jít na záchod, ať už kvůli č. 1 nebo kvůli č.2. Kvůli č.1 mu musíte rozepnout kalhoty a vyndat mu jeho malého ptáčka. Vzadu stačí rozepnout tři knoflíky. Ušetříte čas a nebudete ho muset celého svlékat. Je to pohodlné i kvůli výprasku… Doktor oznámil, že tři nebo čtyři pořádné výprasky na jeho nahý zadek mu udělají moc dobře, protože je moc masitý na tom místě. Moc mu to pomůže. Odpovězte mi, jestli nebudete váhat použít hůl nebo devítiocasou kočku, až to bude potřebovat “ rok 1934 „Moje drahá a líbezná holčičko Grace, Právě jsem dostal tvůj dopis, ve ktrém mě oslovuješ Milý Roberte. Moje slaďounké srdíčko, ulovila jsi mě. Jsem tvůj otrok a všechno co mám patří tobě. Čůrák- koule- zadek a všechny peníze, které si přeješ. Jenom kdybys byla moje roztomilá ženuška, neměla bys ze mne strach. Ó děvenko mého srdce, jak bych tě zbožňoval-jak. Objímání- šukání- výprasky, pak bych tě ZULÍBAL tam, kam jsem tě nařezal. Na tvou rozkošnou, boubelatou, krásnou prdelku…Už bys nepotřebovala toaletní papír, aby sis utírala svou boubelatou prdelku, protože bych všechno spolykal a pak bych lízal tvou rozkošnou prdelku svým jazykem,až by byla úplně čistá! Robert Hayden 9. listopadu 1934 " rok 1934 „Milá paní Jsem vdovec se třemi chlapci 13-15-19. Chtěl bych je dát do penzionátu, aby ti dva mladší mohli dokončit školu. Chci slušnou stravu, čisté postele a vyprané prádlo. Dávám přednost vdově, která má dostatečně starou dceru, aby jí mohla pomoct. Henry a John mi způsobili hromadu problémů tím, že chodili za školu. Jejich ředitelka, paní Bruceová, mě ujistila, že kdyby to byli její vlastní synové, dala by každému z nich pořádný výprask každý den a celý měsíc a John by měl nárok ještě na přídavek devítiocasou kočkou, než by šel spát. Je to hlavně on, koho je potřeba kárat. Já sám na to nemám čas a navíc si myslím, že vyplácet děti je práce pro ženu. Toužím po mateřské ženě, která může a přeje si na sebe vzít celou zodpovědnost za ty chlapce. Ať koukají poslouchat a když nebudou chtít věšet kalhoty, potrestejte je pořádným výpraskem. Neváhejte jim poznamenat kůži a poslužte si devítiocasou kočkou, kdy si vy budete myslet, že je to nutné. Robert je mdlého rozumu v důsledku pádu. Ačkoliv mu brzy bude pětadvacet a je statný a silný, je snadnější mu dát na zadek nebo ho zbičovat než Henryho. Ten kolem sebe kope, když je tak potrestán. Chci ženu, která může bít jednoho, nebo i všechny tři najednou, když to bude nutné. Náš doktor říká, že když Bobby nebude bit přes zadek nebo bičován, stane se náladovým a mohlo by se opravdu stát, že by ztratil rozum. Proto musí být také bit. Teď je ve Philadelphii a stará se o něj jedna černá žena, kterou znám už pětadvacet let. Má sedmnáctiletou dceru a obě ženy ho trestají enormě. Henry a John jsou v Upper Darby Pa, starají se o ně dvě sestry, ještě mladé dívky. Obě dvě vedou penzion pro chlapce a dívky, kterým ještě není sedmnáct let. Jsou velmi přísné a všichni chlapci nebo děvčata, kteří neposlouchají, jsou potrestáni výpraskem před celou třídou. John je na svůj věk velký chlapec a hrozně se stydí, když si musí spustit kalhoty a nechat si nařezat na zadek před mnoha mladými dívkami. Chci místo, kde mohou být všichni spolu. Jsem připraven vám zaplatit 35 dolarů týdně za všechny tři a přídavek 15 dolarů, když budu přítomen. Ale vezmete si je na starost a musíte mě ujistit, že použijete smeták nebo devítiocasou kočku. Přeji si ženu, která nebude v rozpacích, když bude muset svlékat Bobbyho, podobně jako Johna a Henryho. Tak jestli vás to zajímá, napište mi, kudy se jede do vašeho ústavu. A. H. Fish 21 listopadu 1934" 3) Dopis matce Grace Budd „Milá Paní Budd! V roce 1894 jeden můj kamarád sloužil jako námořník na lodi Tacoma pod kapitánem Johnem Davisem. Loď vyplula ze San Franciska do Hongkongu. Když dopluli na místo určení, můj přítel a jeho dva druzi se rozhodli vydat na pevninu a opít se. Když se vrátili, loď už odplula bez nich. V té době panoval v Číně hladomor. Jakýkoliv druh masa se prodával mezi jedním až třemi dolary za libru. Ti nejchudší trpěli tolik, že prodávali řezníkům své děti, mladší dvanácti let, aby je naporcovali a prodali dál. V jakémkoliv obchodě člověk mohl dostat steak, kotletu, nebo ragú. Podle vašeho výběru vám uřízli kus nahého těla chlapce nebo dívky. Zadek, který je nejlibovější částí, se prodával jako zadní hovězí a byl nejdražší. John zůstal v Hongkongu tak dlouho, že v sobě objevil chuť na lidské maso. Když se vrátil do New Yorku, unesl jednoho sedmiletého a jednoho jedenáctiletého chlapce a odvedl je k sobě domů. Svlékl je a svázané strčil do skříně. Mnoho krát ve dne v noci, je bil přes zadek a mučil je, aby jejich maso změkčil. Nejdřív zabil toho staršího, protože jeho zadek byl masitější. Každou část jeho těla, s výkimkou hlavy, kostí a vnitřností, uvařil a snědl. Dítě bylo opečeno v troubě (celý jeho zadek), uvařeno, usmaženo a rozsekáno do omáčky. Ten menší chlapec prošel tím samým. V té době jsem bydlel v čísle 409 na 100. východní ulici, po pravé straně. John mi o svých delikatesách z lidského masa tak často vyprávěl, že jsem se rozhodl také ochutnat. V neděli 3. července 1928 jsem přišel k vám, do čísla 406 na 15. západní ulici. Přinesl jsem sýr a jahody. Obědvali jsme společně. Grace se mně posadila na kolena , políbila mě. Rozhodl jsem se ji sníst. Vymyslel jsem si narozeniny a vy jste jí povolila, aby šla se mnou. Odvedl jsem ji do jednoho opuštěného domu ve Westchestru, který jsem objevil. Když jsme tam přišli, řekl jsem jí, aby zůstala venku. V prvním patře jsem se svléknul do naha, abych se neumazal od krve. Když jsem všechno připravil, šle jsem k oknu,abych zavolal Grace. Až do jejího příchodu jsem se schoval do skříně. Když viděla, že jsem nahý, rozplakala se a chtěla utéct Chytil jsem ji. Hrozila, že to všechno řekne mamince. Svlékl jsem ji. Hodně se bránila, kousala a škrábala. Uškrtil jsem ji, pak jsem ji rozřezal na kousky a maso jsem si odnesl domů, kde jsem ho uvařil a snědl. Ani vám nemůžu vypovědět, jak byl její zadeček, upečený v troubě, libový a delikátní. Trvalo mi devět dní, než jsem ji celou snědl. Neznásilnil jsem ji, ačkoliv bych mohl, kdybych si to přál. Zemřela jako panna. “ 4) Dopis advokátovi „Existuje veřejná skládka v Satorii, na River Avenue. Už léta tam lidé vyhazují hromadu věcí. Tady je můj plán: před několika lety jsem žil v čísle 228 na 81. východní ulici, v posledním patře. Předpokládejme, že se vám přiznám, že jsem … malého Gaffneyho (sloveso v dopise chybí) stejným způsobem jako holku B. Nic to nezmění, protože jsem už obviněný ze zločinu. Nicméně musím připustit, že řidič tramvaje, který mě identifikoval v doprovodu malého chlapce, měl pravdu. Můžu vám říct, že jsem v tu chvíli hledal uspokojivé místo, abych vykonal svoji práci. Vydal jsem se proto na skládku v River Avenue. Je tam opuštěný dům, nedaleko od místa, odkud jsem ho přivedl. Ten dům jsem maloval pro jeho majitele několik let před tím. Byl to kovář. Zapomněl jsem jeho jméno, ale můžete se zeptat mého syna Henryho, který mu kupoval auto. Otec toho člověka žil v domě. Gene, John a Henry mně pomáhali malovat. V té době tam na silnici parkovalo pár starých aut. Tam jsem přivedl chlapce. Nejdřív jsem ho svlékl, pak jsem mu spoutal ruce a nohy a udělal jsem mu roubík z kusu špinavého hadru, který jsem tam našel. Potom jsem spálil jeho šaty , boty jsem vyhodil do odpadkového vozu a vrátil se domů tramvají až na 59. ulici. Byly dvě hodiny ráno a zbytek cesty jsem šel pěšky. Druhý den, kolem druhé hodiny odpoledne jsem si přinesl svoje nástroje a také pořádnou devítiocasou kočku. Vyrobenou doma. S krátkou rukojetí. Rozřízl jsem jeden svůj pásek na dva kusy, pak jsem z každé poloviny nařezal šest pruhů, kolem dvaceti centimetrů dlouhých. Bičoval jsem jeho zadek, až mu krev tekla po nohách.Uřízl jsem mu uši,nos, zvětšil jsem mu pusu od ucha k uchu. Vyndal jsem mu oči z očních důlků. V tu chvíli už byl mrtvý. Zabodl jsem mu nůž do břicha a k ráně jsem přiložil ústa, abych vypil krev. Sebral jsem čtyři staré pytle na brambory. Pak jsem mu uřízl ruce a nohy. Přinesl jsem si sebou kleště. Sloužily mi k tomu, abych mu uštípl nos, uši a několik kousků masa z jeho břicha. Pak jsem přeřízl trup těsně pod pupkem.Potom nohy asi pět centimetrů pod jeho zadkem. Nařezal jsem hlavu, ruce, paže a nohy pod koleny. Všechno jsem to dal do pytle s kamením, zavázal provázkem a hodil do stojaté vody rybníku, který uvidíte u silnice, když pojedete na North Brach. Voda je tam hluboká kolem metru a půl. Hned se to potopilo. S masem jsem odjel domů. Měl jsem předek těla s kousky, které mám nejradši. Jeho ptáčka, varlata a roztomilý, pěkně baculatý zadeček, abych si ho mohl upéct v troubě a sníst. Z uší, nosu a kousků obličeje a břicha jsem připravil ragú. Dal jsem do něj cibuli, mrkev, tuřín, celer, pepř a sůl. Bylo moc dobré. Pak jsem rozřízl hýždě, ptáčka a varlata na dvě půlky a umyl jsem je. Jídlo jsem strčil do trouby a zapálil jsem ji. Pak jsem uřízl plátky slaniny a položil jsem je na obě půlky hýždí. Oloupal jsem čtyři cibule a asi po čtvrt hodině jsem na maso nalil asi půl litru vody, aby pustilo šťávu, než tam dám cibuli. Pravidelně jsem maso zaléval šťávou na dřevěné lžíci. Aby maso bylo lepší a šťavnatější. Za dvě hodiny byly hýždě pěkně opečené. Nikdy jsem nejedl pečenou krůtu, která by byla aspoň z poloviny tak dobrá, jako jeho rozkošný, baculatý zadeček. Jídlo jsem měl na čtyři dny. Jeho ptáček byl skvělý,ale varlata byla moc tvrdá:nemohl jsem je rozkousat. Hodil jsem je do záchoda. Můžete dát tenhle dopis mým dětem a když to bude nutné, budu o tom svědčit. Mohl bych vyprávět detaily...., jako kdybych diskutoval o čase,co způsobil. Místo které jsem popsal je ideální pro takový čin. A když budete mluvit s novináři, řekněte jim, že Bůh mi přikázal, abych smyl své hříchy a abych se mu vydal na milost a nemilost. Zaveďte je k té skládce. Budou jako blázni. Jaká nová senzace! Gene, John a Henry, ktří se mnou v tom domě pracovali, vám moje slova potvrdí. Nebo si myslíte, že bych měl zavolat otce Malleta z kostela Díkuvzdání Panně Marii ve White Plains a vyzpovídat se mu? Napište mi,abych věděl co vy chcete, abych udělal. Jestli vám to může pomoct, zeptejte se ředitele věznice Caseyho nebo doktora, cela 1-b-14, volání o pomoc v 7 hodin večer. Když jsem byl na hlavním oddělení policie, od 13. do 14. prosince, ještě jsem nic nepřiznal. Když důstojník F.W. King opustil vyšetřovací místnost, seržant Fitzgerald mě surově uhodil do břicha, ačkoliv jsem seděl. Můžu vám to ukázat během návštěvy. Řekl mi, i když jsi stařec, jestli se k ničemu nepřiznáš, vezmu tě s sebou dolů a tam ochutnáš můj obušek. Chtěl bych, abyste si ho vzal kvůli mně na paškál. Požádejte důstojníka Kinga, aby vám dal můj mučící obušek. Má ho. Dokáže to stav mého ducha. Je to prkýnko s vyčnívajícími hřebíky .“
- Jeden z nás (Příběh o Norsku) - Asne Seierstad | SerialKillers.cz
Recenze knihy "Jeden z nás - Příběh o Norsku", která se věnuje činu masového vraha Anderse Breivika. Autor: Asne Seierstad. Jeden z nás (Příběh o Norsku) - Asne Seierstad Koupit knihu Koupí knihy z tohoto odkazu podpoříte chod webu Název: Jeden z nás - Příběh o Norsku Autor: Asne Seierstad Nakladatelství: Absynt Rok vydání: 2019, 575 stran RECENZE zatím nenapsána. Popis: Den, který navždy změnil tvář současné Evropy: 22. červenec 2011. Anders Behring Breivik nejprve v centru Osla odpálil nálož, jíž zabil osm lidí, a pak se převlečený za policistu a po zuby ozbrojený přesunul na ostrov Utoya, kde postupně zavraždil šedesát devět účastníků letního tábora pořádaného mládežnickou organizací sociálnědemokratické strany. To všechno z touhy po dokonalosti a čistotě – své země i sebe samého. Vynikající reportážní román Asne Seierstad Jeden z nás: Příběh o Norsku vypráví detailní průběh tohoto „černého dne“, nahlíží do životů mnoha postižených rodin a podrobně rozebírá nesnadné dětství i dospívání muže, z kterého se stal nejhorší masový vrah norských dějin. Jeden z nás. Příběh o Norsku je nejen psychologická studie teroristy a jeho příprav zločinu nebývalých rozměrů, ale také dramatický „true-crime thriller“, který vás bezpochyby ohromí a od něhož se neodtrhnete. Název této knihy není náhodný – pachatelem zrůdného činu obráceného proti celé společnosti není zfanatizovaný cizinec, nýbrž příslušník většiny, který se doposud choval jako „jeden z nás“. Brilantní kniha Asne Seierstad Jeden z nás. Příběh o Norsku vychází v překladu Evy Dohnálkové. Hodnocení (1-5 jako ve škole): ? Další knihy
- Když vraždí děti - S. Harbort | SerialKillers.cz
Recenze knihy "Když vraždí děti", která se věnuje sedmi rozdílným případům, ve kterých jsou pachateli vražd děti. Autor: Stephan Harbort. Když vraždí děti - Stephan Harbort Další knihy Název: Když vraždí děti Autor: Stephan Harbort Nakladatelství: Alpress Rok vydání: 2019, 250 stran Recenze: Zatím nenapsána. Marcelo sedí na matraci, vražednou zbraň drží stále v ruce. Vedle něho leží mrtvá těla jeho matky a otce, v sousedním domě babičky a pratety. Všechny oběti byly popraveny ve spánku střelou do hlavy. Proč spáchal třináctiletý chlapec tento ohavný čin? A kdo vlastně nese největší podíl viny? Kriminalista Stephan Harbort popisuje případy a osudy sedmi dětí, které se dopustily těch nejohavnějších zločinů.. Hodnocení (1-5 jako ve škole): ? Koupit knihu Koupí knihy z tohoto odkazu podpoříte chod webu
- Vlastimil Nekl | Serialkillers.cz
Článek o mezinárodním gangu sériových vrahů, který vedl Čech jménem Vlastimil Nekl. Muž, který přestože se podílel na spáchání čtyř vražd, byl propuštěn na svobodu. HOME SÉRIOVÍ VRAZI MASOVÍ VRAZI TOP FILMY/SERIÁLY KRIMI VÍCE Výsledky vyhledávání Více... Vlastimil Nekl 6. 10. 2024 (aktualizace 29. 1. 2025 ) Vlastimil Nekl – český sériový vrah, který vedl mezinárodní organizovanou skupinu, která v letech 1998 a 1999 na území několika evropských států připravila o život možná až deset osob. Gang pachatelů se zaměřovala na řidiče kamiónů a autobusů, jejichž vozy byly poté s falešnými doklady prodávány na Balkán. Motivem trestné činnosti byl finanční profit. Narozen: 1960 Nyní: výkon trestu Stát: ČR Počet obětí: 10 Unikal: 2 roky Vražedná aktivita: 1998 - 1999 Přezdívka:"Vrazi kamioňáků" Vrazi řidičů kamiónů Psal se srpen 1998 , když slovenský řidič kamionu zastavil na smluveném odpočívadle ve válečnými konflikty sužované „zbytkové“ Jugoslávii (dnešním Srbsku ). Muž měl za úkol zajistit náhradní přepravu proutěného nábytku na Slovensko , protože vozidlo plné tohoto nákladu mělo mít nehodu. Bylo chvíli před půlnocí , a tak řidič znavený dlouhou cestou na chvíli zavřel oči. Odpočinek trval jen krátce, když jej z mělkého spánku vzbudilo zabušení na dveře kabiny . Rozespalý muž se podíval okýnkem dolů a spatřil dva neznámé muže . Ti se mu představili jmény, které znal z objednávky, načež je vpustil do kabiny. V ní řidiči sdělili, že havarovaný vůz stojí o několik kilometrů dál a oni jej tam budou navigovat. Náklaďák se dal do pohybu, ale již po pár ujetých kilometrech jeden z „navigátorů“ požádal o zastavení na opuštěném odpočívadle kvůli vykonání malé potřeby. Jenže jen co vůz zastavil, spolucestující na nic netušícího šoféra namířili pistoli ! Poté mu navlékli na hlavu pytel a nasadili pouta …. Gang sériových vrahů Tímto nedokončeným popisem dramatické události uvádíme článek o mezinárodním „gangu“ sériových vrahů zaměřujícím se na řidiče kamiónů a autobusů , který na konci 90. let působil v několika evropských státech . Téměř dvouleté řádění této malé organizované skupiny zastavila až jedna z největších společných evropských policejních akcí , která byla do té doby provedena. Na ní spolupracovali kriminalisté ze Srbska, Chorvatska, Rakouska, Slovenska a Itálie . Ač se místa činů nacházela výhradně v zahraničí , je třeba hned na úvod uvést, že jádro této skupinky ziskuchtivých pachatelů bylo československé . Hlavním organizátorem a rovněž vykonavatelem minimálně několika vražd byl Čech . Muž, který měl nejen to „štěstí“ vyhnout se publicitě v rámci true crime žánru, ač jde dost možná o jednoho z nejplodnějších českých sériových vrahů (minimálně!) v polistopadové éře, ale co je podstatnější, měl opakovaně štěstí i v právní rovině. Štěstí, které mu na rozdíl od drtivé většiny obdobných pachatelů umožnilo dostat se zpět na svobodu! Modus operandi Než se vrhneme na mapování jednotlivých zločinů, podívejme se nejprve v obecných rysech na to, jak skupina pracovala a představme si ve stručnosti její členy . Modus operandi skupiny nebyl nikterak složitý , ale ve své prostosti evidentně účinný . Spočíval v tom, že nejprve jeden z pachatelů kontaktoval vybranou logistickou firmu či soukromníka ze Slovenska nebo ČR s historkou, že vůz fiktivní obchodní společnosti má poruchu a i s nákladem uvízl v zahraničí, tedy je nutná překládka zboží či odtah vozidla . Kvůli zvýšení důvěryhodnosti někdy zločinci poslali firmě i expresní zálohu za přepravu , případně fax s objednávkou. Pokud tato úvodní fáze vyšla, navedli pak řidiče a často i jeho spolujezdce na předem určené místo , kde na něj jeden či dva pachatelé počkali a nastoupili k němu do vozu . Poté řidiče navigovali k opuštěnému parkovišti , kde se měl porouchaný vůz nacházet a tam posádku vozu zastřelili , načež se těl zbavili nedaleko místa činu , případně v předem připravených hrobech. Nakonec kamiony spolu s falešnými doklady levně prodávaly na Balkán . Tímto způsobem gang připravil o život možná až deset lidí , ač hlavnímu pachateli byly prokázány „jen“ čtyři vraždy . Tuto extrémně nebezpečnou skupiny pachatelů tvořili Čech Vlastimil Nekl , který měl být vůdčí postavou, jeho pravá ruka Slovák Daniel Medek , dále Slovák Andrej Mazáň , a dle tehdejšího vyšetřovatel ze Srbska též dva další slovenští občané , jedna Polka a několik spolupracovníků z Balkánu , kteří měli za úkol obstarávání kupců a prodej vozů. Ti však dle soudu nevěděli, že jsou kamióny získávány i za cenu lidských životů. Daniel Medek, Vlastimil Nekl, Andrej Mazáň Předpokládané vraždy V následujících odstavcích popíšeme vraždy, které vzhledem k okolnostem případu, o kterých bude řeč později, nebyly nikdy projednávány před soudem . Proto je jejich vylíčení velmi strohé a lze je označit toliko za předpokládané . První obětí gangu se pravděpodobně stal řidič Jaroslav Švacho (27) ze slovenské obce Choholná . V roce 1998 jej telefonicky oslovil muž, který se vydával za pracovníka jedné slovenské firmy a požádal jej, aby pro něj přijel do Srbska a převezl odtud náklad sušeného ovoce. Majitel kamiónu si firmu neověřil a na zakázku kývnul. Když Švacho dorazil do Srbska, pachatelé na něj počkali u benzínové pumpy za městem Subotnice a poté jej navigovali na jedno z parkovišť, kde jej zastřelili . Mrtvolu poté zakopali v okolí , ale protože prý byla noc, jediný později spolupracující obviněný nebyl schopen přesně lokalizovat toto místo, a tak se mrtvolu muže nikdy nepodařilo nalézt . Jaroslav Švacho zřejmě první oběť gangu Druhou obětí se měl stát řidič Miroslav Urbanec (32) z Bratislavy . Jeho odtahový vůz stával u jedné z benzinových pump v hlavním městě spolu s číslem řidiče pro případné zájemce . Jednoho dne mu zavolal zákazník, který mu tvrdil, že se mu u rakouského města Bruck an der Leitha porouchalo auto a potřebuje odtáhnout. Jenže, když se řidič dostavil na smluvené místo, dva přítomní muži na něj vytáhli zbraň a požadovali jeho vůz. Přepadený muž se údajně nezalekl a strhla se potyčka, při které jej pachatelé zastřelili . Tělo oběti poté pohodili nedaleko místa činu a pouze jej zaházeli větvemi, takže bylo nalezeno hned druhého dne. Další obětí se stal Josef Mistrík (38) z Martina , kterého jeho šéf poslal k chorvatské obci Vinkovci , aby vyzvedl náklad z porouchaného nákladního vozidla a dovezl jej na Slovensko. Na cestu chtěl původně vzít i svoji 13 letou dceru, ale protože měl dle objednávky nazpět odvézt i posádku porouchaného nákladního vozu – dva muže, nakonec vyrazil sám. Bohužel, z Chorvatska se zpět nevrátil a jeho tělo nebylo nikdy nalezeno . Podobný osud zřejmě potkal i Emila Chlivenyiho (28) z Bánoviec nad Bebravou , kterého skupina loupežných sériových vrahů zastřelila někde u obce Županija v Chorvatsku . Ani jeho tělo nebylo doposud nalezeno. Emil Chlivenyi Dalším na řadě byl Jaroslav Uličný (30) ze Spišskej Novej Vsi , kterého vrazi vylákali pro změnu do Itálie . Jeho tělo bylo nalezeno až za více než dva roky po vraždě . Bylo zabalené do nylonového pytle a svrženo do hluboké rokle u cesty mezi městy Moggio a Pontebba u Udine . V Itálii přišel rukou nelítostných a ziskuchtivých pachatelů pravděpodobně o život i Josef Nagy (49) z Tonkoviec . U firmy kde pracoval, si pachatelé objednali odvoz palet z italské Ponteby do Trnavy. Tentokrát zvolili historku o tom, že řidič, který měl náklad dovézt, havaroval a leží v nemocnici. Požadavek schválně učinili v pátek ke konci běžné pracovní doby, kdy doufali, že poptávaná firma nebude objednávku příliš zkoumat. Prokázané vraždy V následujících odstavcích se již budeme věnovat skutkům , které lze označit za prokázané , neboť byly projednávány před soudem a pachatelé byli z jejich spáchání shledáni vinnými. I proto mohou být popsány mnohem podrobněji. Koncem prosince 1998 kontaktovali údajní zaměstnanci jedné slovenské firmy českou obchodní společnost „Rusolija – Turist “ sídlící v Brně. Firmu, která se věnovala přepravě turistů , oslovili s tím, že se jim porouchal autobus a oni akutně potřebují přepravit několik osob z Bosenské Subotnice na Slovensko . Ještě téhož dne byl vypraven autobus Mercedes 404 , který tehdy řídili dva řidiči s albánským občanstvím . 30. 12. 1998 je na jedné z benzínových pump čekali Andrej Mazáň a Daniel Medek , kteří si do autobusu přisedli a navigovali řidiče dál . Když dojeli na odlehlé parkoviště, čekal je tam Vlastimi Nekl , který přistoupil k autobusu a skrze otevřené dveře se dal do řeči s řidičem . To bylo smluvené znamení pro Medka , který vytáhnul pistoli kalibru 7,65 mm a několikrát na řidiče vystřelil . Oběť utrpěla čtyři zásahy - do zad, hlavy a ramena. Následně Medek zbraň obrátil i proti druhému členovi posádky , kterého zasáhnul třikrát. Oba muži na místě zemřeli . Mazáň a Nekl poté těla zavražděných zabalili do připravených modrých plastových pytlů a nechali je v korytu betonového kanálu poblíž parkoviště. Nakonec všichni vyčistili interiér autobusu , načež jej Nekl odvezl do Bělehradu a přes prostředníky prodal majiteli fotbalového klubu . Pachatelé za něj tehdy dostali 35.000 marek, které si rozdělili, stejně tak jako hotovost, kterou měli řidiči u sebe. Dvě z obětí gangu V polovině září 1999 zavolal do bratislavské firmy muž a uvedl, že při cestě do Bosny (tehdy Svazová republika Jugoslávie ), kam měl dopravit humanitární pomoc, se mu u Subotnice porouchal nákladní vůz, místní si s opravou nevědí rady a on potřebuje co nejrychleji odtáhnout. Firma měla v té době k dispozici velký vyprošťovací náklaďák Iveco - E. T. model MT380 E-42 , kterých tehdy v Evropě fungovalo jen deset, a na místo jej vyslala spolu s dvojčlennou posádkou, kterou tvořili Štefan Vodinský (35) a Ľuboš Kripl(25) . 18. září 1999 se scénář předchozích vražd opět opakoval. Do vozu si za posádku opět přisedli dva pachatelé – tentokrát Nekl s Medkem , kteří v příhodnou chvíli začali střílet . Mladší z mužů ihned zemřel, ale řidič kamionu i přes svá zranění zvládnul otevřít dveře a z kabiny vyskočit . Otrlého Nekla však komplikace nerozhodily a vypálil po prchajícím muži ještě několik ran , načež rovněž vyskočil z kamionu a umírajícího muže pro jistotu ještě bodnul nožem do krku a hrudníku . Poté pachatelé obě mrtvá těla odtáhli do trávou obrostlého pole v přímé blízkosti parkoviště , kde je zanechali. Nekl pak ještě odstranil stopy krve z vnitřku vozidla, spolu s Medkem posbírali nábojnice a projektily , rozdělili si hotovost řidičů a atypický kamion převezli do Bělehradu , kde se jej pokusili prodat za cca 40.000 marek. IVECO MP 380 E 42 H - ilustrační foto Modus operandi 2 U mnoha případů sériových vrahů je jejich modus operandi v obecných rysech zřejmý a vcelku neměnný. Nejinak tomu bylo i v tomto případě, kdy kromě rozdílné historky o důvodu zakázky, bylo provedení zločinů vždy takřka stejné. Jenže bez upřímného doznání pachatelů , což nebývá pravidlem, již u vražd nelze zjisti, jak přesně interakce mezi pachatelem a obětí probíhala. O to cennější je, když takové napadení některá oběť přežije a může o tom následně podat svědectví. A právě jeden takový svědek, respektive oběť se vyskytnula i v tomto případu. Šlo o slovenského řidiče Mária Joštiče z Nového Mesta nad Váhom . Jeho dramatický příběh se šťastným koncem, který jsme částečně nastínili v úvodu článku, se začal odehrávat 9. srpna 1998 , kdy do firmy kde pracoval, zavolal slovensky mluvící muž. Volající se představil jako majitel firmy z Trnavy a uvedl, že jeho zaměstnanec v Srbsku srazil nákladním vozidlem divočáka, což mu znemožnilo pokračovat v jízdě a firma potřebuje na Slovensko ve smluveném termínu dopravit náklad - proutěný nábytek. Aby dodal svým slovům váhu a dal najevo, že opravdu spěchá, slíbil poslat na účet firmy i zálohu čtyři tisíce slovenských korun , které prostřednictvím expresní platby skutečně dorazily. Vše působilo důvěryhodně, a tak majitel společnosti rozhodl o tom, že do Srbska vyšle jeden ze svých kamiónů, který měl řídit již zmínění Mário Joštič . „Zastavil jsem na dohodnutém odpočívadle. Měl jsem na papíře napsaná dvě jména a měli jsme se střetnout někdy kolem půlnoci. Na chvíli jsem zavřel oči a probudilo mě zaklepání na dveře. Stáli tam dva muži, kteří se mi představili jmény, které odpovídala těm, která byla na papírku. Bral jsem to tedy tak, že je vše v pořádku a nechal je nastoupit do kamionu. “ Muži mu řekli, že nabouraný náklaďák je o několik kilometrů dál a oni ho tam budou navigovat. „Urazili jsme asi sedm kilometrů, když mi jeden z mužů řekl, že potřebuje na malou a mám zastavit na takové zastávce, která tam byla. Jenže ještě než jsem pořádně zastavil, už jsem měl pistoli opřenou o čelo. Hned nato mi na hlavu natáhli pytel a nasadili pouta. “ Vyděšený muž začal muže přesvědčovat a prosit , aby jej nechali žít. Není divu, že vzpomínka na tyto hrůzné momenty v něm vyvolávala silně negativní emoce i po letech. „Řekli mi, že když budu spolupracovat, nic se mi nestane . Potom mě odvedli do kukuřičného pole, kde mě položili na zem a náklaďák mezitím odjel pryč. Zůstal jsem tam ležet několik hodin a dva slovensky hovořící muži mě celou dobu hlídali. Pak mi najednou sundali pouta, ruce a nohy převázali lepicí páskou a řekli, že když odejdou, můžu se z toho vyprostit a odejít. Úplně nakonec mi stáhnuli z hlavy kuklu a řekli, že pokud se na ně podívám, zastřelí mě. “ Muž tak ještě nějakou dobu ležel na zemi, načež se opravdu dokázal z lepicí pásky vyprostit . Poté musel ujít několik kilometrů, než se mu podařilo dostat k nejbližší policejní stanici , kde ozbrojenou loupež oznámil . O tom, že se stal obětí vražedného gangu řidičů kamiónů, se dozvěděl až s odstupem času, protože řádění organizované skupiny bylo v té době na samém počátku. Potrestání Zpět do konce léta 1999 , kdy byly usmrceny poslední oběti. V té době již byly na stopě vraždícímu gangu policejní týmy několika států , kteří vymysleli lest a podezřelé vylákali do Srbska , kde byli zatčeni , včetně hlavních představitelů gangu, Čecha Vlastimila Nekla (40) a Slováka Daniela Medka (25) . Jen Andrej Mazáň (36) se zadržení vyhnul, protože toho dne zůstal na Slovensku. Podezřelí prý v té době již tušili, že je jim policie na stopě, a tak se údajně dokonce před výše popsanou akcí pokusili vylákat tajné slovenské policejní agenty do opuštěného objektu, kde je hodlali zlikvidovat . To se jim však naštěstí nepodařilo. Pětičlenný senát Okresního soudu v Subotici vynesl 31. října 2000 rozsudek nad Vlastimilem Neklem , kterého shledal vinným ze čtyř vražd spáchaných ve Svazové republice Jugoslávie a odsoudil jej k trestu smrti zastřelením . Jenže jak již bylo naznačeno na počátku článku, na Nekla se usmálo štěstí . Šlo totiž o jeden z posledních vynesených verdiktů trestu smrti v tehdejší Svazové republice Jugoslávie , který nestihl být vykonán , protože tato sankce byla rozhodnutím Národního shromáždění Jugoslávie v únoru 2002 zrušena a nahrazena jiným nejvyšším možným trestem - 40 roky vězení . Tento trest byl nakonec Neklovi rozsudkem Okresního soudu v Subotici v září 2002 udělen. Nekl měl brány vězení opustit až 13. 11. 2039 . Slovák Daniel Medek (25) se v rámci vyšetřování k výše popsaným zločinům přiznal, ale dříve než si mohl vyslechnout verdikt soudu, spáchal ve vazbě sebevraždu . Údajně se oběsil na oprátce vyrobené z ponožky. Daniel Medek Slovenský občan Andrej Mazáň byl souzen jako uprchlý a v nepřítomnosti byl odsouzen k 20 letům vězení za účast na dvojnásobné vraždě. Právní zápletka Po Mazáňovi se slehla zem, a tak byl v roce 2004 přidán na seznam hledaných osob Interpolu . Až na počátku roku 2014 přišli slovenští novináři deníku Plus 7 DNÍ se senzačním zjištěním, že pachatel nejméně dvou vražd žije v poklidu se svojí rodinou v jedné malé obci nedaleko Topoľčian ! Andrej Mazáň v databázi hledaných osob Interpolu Když novináři o svém objevu informovali policii, bylo jim záhy sděleno, že na základě rozhodnutí krajské prokuratury v Nitre policie muže nesmí zadržet, protože jej Slovensko nemůže vydat do země , se kterou nemá uzavřenou dohodu o vydávání zločinců . Podle tehdejšího náměstka krajské prokuratury v Nitre by bylo možné Mazáňe zadržet , až v případě, kdy by země , která rozsudek vydala, požádala slovenské ministerstvo spravedlnosti o uznání a výkon rozhodnutí a slovenský soud by toto povolil. Slovenská policie tedy alespoň informovala prostřednictvím Interpolu Srbsko o pohybu hledané osoby a požádala o zaslání spisového materiálu k učinění dalších úkonů. Od té doby bohužel vzájemná spolupráce obou států vázla a úřady obou zemí se vzájemně obviňovali z liknavosti či dokonce nečinnosti. Poslední pokus slovenské strany o rozhýbání věci , o kterém bylo médii referováno, se údajně uskutečnil v polovině roku 2015 . Poslední zpráva, kterou se nám pak podařilo k této věci dohledat, a která zmiňuje, že je Mazáň stále na svobodě , se datuje do srpna 2015 . Jistě by bylo zajímavé dozvědět se v tomto ohledu aktuálnější informace o této "větvi" případu, bohužel je to nad rámec časových možností autora článku. Necháváme tedy tento nevytěžený námět třeba pro nějakého slovenského novináře. Andrej Mazáň v roce 2015 (zdroj PLUS 7 DNÍ) A co český občan Vlastimil Nekl ? Ten si v průběhu trestu, který vykonával v největší srbské věznici v Sremské Mitrovici , zažádal o jeho výkon v České republice . V tom mu bylo vyhověno a rozsudek byl uznán tuzemským Nejvyšším soudem , načež byl v roce 2008 předán k výkonu trestu do České republiky . Nyní trochu nutné právní osvěty , která čtenáři umožní pochopit, proč měl Nekl opět „štěstí“ . Úmluva o předávání odsouzených osob , na základě které byl srbský rozsudek uznán, totiž stanoví, že v případě, kdy je délka trestu v odsuzujícím státě neslučitelná s právním řádem vykonávajícího státu , tento stát může rozhodnutím délku trestu přizpůsobit sankcím ukládaným dle jeho právního řádu za obdobné zločiny . Čtyři dokonané loupežné vraždy - to by v ČR téměř jistě znamenalo doživotí . Jenže Úmluva zároveň stanovuje, že takto přeměněný trest nesmí zhoršit co do druhu či délky postavení odsouzeného , takže doživotí nepřipadalo v úvahu. V době přeměny bylo druhým nejpřísnějším českým trestem odnětí svobody na 25 let a tento trest byl Neklovi také uložen . To znamenalo zkrácení trestu uděleného v Srbsku o celých 15 let . A to se vyplatí! Český soud tedy alespoň vyslovil zostřující podmínku , že se do doby výkonu tretu pro účely podmíněného propuštění nezapočítává doba , kterou odsouzený stráví v nejpřísnější věznici , tedy v tzv. zvýšené ostraze . Jenže i zde zaúřadovalo Neklovo „pověstné" štěstí. Tuzemský prvoinstanční soud totiž rozhodoval v době účinnosti starého trestního zákona , kdy tato zpřísňující podmínka uložit šla. Bohužel rozhodnutí obsahovalo procesní chyby , které zapříčinily nejen to, že Vrchní soud musel rozhodnutí nižšího soudu zrušit a učinit nové, ale způsobilo i velké zdržení, kdy nové rozhodnutí již bylo činěno za účinnosti aktuálně platného trestního zákoníku . V něm zmíněná zostřující podmínka lze uložit jen odsouzeným na doživotí, takže Nekl uniknul i jí , ač trest na 25 let zůstal nezměněn. Odsouzenému vrahovi se ani to nelíbilo, tedy podal několik ústavních stížností . V nich mimo procesních vad namítal například o to, že věc byla v Srbsku rozhodována předpojatým soudem, že nebyly provedeny důkazy, které navrhoval, že hlavní usvědčující důkaz byl získán nezákonným způsobem, že bylo vůči němu v Srbsku používáno násilí, a že nátlak byl činěn i na doznávajícího se Daniela Medka. Ústavní soud však žádné ze stížností nevyhověl . Současnost Psali jsme o tom, že výkonem trestu v ČR Nekl unikl 15 letům trestu. Zároveň jsme psali o tom, že původní trest měl končit 13. 11. 2039 . Vnímavý čtenář tedy lehce dopočítá, že k propuštění Nekla mělo dojít nejpozději 13. 11. 2024 . Jenže je tu ještě již zmíněný institut podmíněného propuštění . Ten odsouzeným za nejzávažnější trestnou činnost umožňuje žádat o podmíněné propuštění po vykonání 2/3 trestu . Vlastimil Nekl zřejmě tohoto institutu využil, a tak, ač je to k nevíře, se tento pravděpodobně nejhorší porevoluční sériový vrah s českým občanstvím dostal v roce 2021 zpět na svobodu ! Nutno dodat - plně v souladu se zákonem! Jenže se svoji nabytou svobodou, o které se "doživoťákům" se sotva polovičním počtem obětí může leda tak zdát, naložil tak, jak by se u pachatele s jeho kriminální minulostí dalo očekávat. Ač téměř imobilní, (nejspíše) opět pokračoval v e své zločinné kariéře , což však naštěstí policii neuniklo. Během roku 2024 byl vzat do vazby pro podezření z trestného činu zbavení osobní svobody a vydírání . Podle obžaloby měl Nekl z domova seniorů, kde pobýval, připravovat únosu podnikatele v oblasti realit. Jednoho ze 100 nejbohatších Čechů , kterého chtěl následně násilím donutit k převedení 80 milionů korun . Protože však samotný plán nemohl kvůli špatné pohyblivosti uskutečnit sám, sháněl pro něj komplice . Postupně tak s "nabídkou spolupráce" oslovil několik bývalých spoluvězňů . Tato strategie se mu ale podle všeho stala osudnou, protože se jeden z oslovených obrátil na policii. „Ozval se mi po propuštění, říkal, že má pro mě zajímavou práci. Mělo jít o únos bohatého developera, případně jeho manželky ", vypověděl svědek před soudem. Zpravodajský server CNN Prima News pak uvedl i výpověď dalšího muže: "Mluvil o tom, že má člověka, který vybere z účtu peníze, které tam ten unesený pošle. Počítal s tím, že se ho pak zbaví. Doslova řekl, že ho vezme do Egypta na dovolenou a zpátky se vrátí sám. " Nekl prý únos plánoval téměř rok a jeden z oslovených kumpánů skutečně na jeho pokyn založil několik bankovních účtů , kam mělo následně přijít výkupné. Tento muž pak spolu s Neklem stanul před soudem. Státní zástupce pro organizátora trestné činnosti požadoval trest 13 let odnětí svobody a pro osmapadesátiletého Z. R. , který založil účty, 9,5 roku . Podle prvoinstančního soud však nebylo prokázáno, že by druhý jmenovaný věděl skutečný důvod založení účtů, a tak byl nepravomocně odsouzen pouze k ročnímu podmíněnému trestu se zkušební dobou na dva roky za porušení zákazu pobytu na Liberecku. Vlastimil Nekl před soudem připustil , že ohledně únosu skutečně komunikoval s několika lidmi, ostatně to prokazovaly odposlechy, ale uvedl, že nic z toho nemyslel vážně a jeho motivem bylo dostat do problému oslovené známé, kterým se chtěl pomstít kvůli křivdám z minulosti. Prý vše hodlal ohlásit a způsobit tím "komplicům" oplátačky s policií. Rovněž zmínil, že to vše dělal také tak trochu z nudy . „Vnímám to jakou cílenou snahu démonizovat moji osobu, “ stál si v otázce viny za svým při hlavním líčení. Krajský soud v Ústí nad Labem (pobočka Liberec) mu ale neuvěřil a dne 24. 1. 2025 jej nepravomocně odsoudil k úhrnnému trestu odnětí svobody v délce 12 let . Kauzou se bude zabývat ještě Vrchní soud v Praze. DALŠÍ PŘÍPAD Copyright © 2009 - 2024 SerialKillers.cz Po plagiátech je aktivně pátráno! Komentáře
- Movies about serial killers - fiction | Serialkillers.cz
The list of 36 best movies about fiction serial killers. Check our movie list and let us to inspire you. Movies about serial killers - fiction List of the best 60 movies about serial killers . In all cases, these are films that are NOT made according to true cases. Chart and list of 100 movies about serial killers filmed according to real events - HERE . The effort was to sort the films according to their degree of success. However, not all of the above films were seen by the author of the ranking, and in such cases, he followed the rating at IMDb. We will be glad if you write us a message or comment if you think of a movie that we have forgotten ... we will gladly add it. 1. Se7en A brilliant, cult American thriller, with a grim atmosphere where Brad Pitt and Morgan Freeman are on the track of an inventive and intelligent serial killer who is gradually killing in the name of the seven deadly sins. (1995. IMDb 8,6. 2. The Silence of the Lambs An excellent and brilliantly cast American crime thriller with horror features, where a young FBI agent (Jodie Foster) with the help of imprisoned serial killer and cannibal (Anthony Hopkins) is searching for another serial killer called Buffalo Bill. (1991). IMDb 8,6. 3. Perfume: The Story of a Murderer A hilarious coproduction American-German drama in which a brilliant perfume maker, killing young, beautiful and innocent girls in the desire to create the perfect fragrance. (2006). IMDb 7,5. 4. Psycho The legendary, now classic, American film by Alfred Hitchcock, set in a remote motel where a serial killer rages. The film is especially interesting for its atmosphere and great performances. (1960). IMDb 8,5. 5. Les rivières pourpres A successful French film starring Jean Reno and Vincent Cassel, who are looking for the bestial serial killer in the French Alps, leaving their victims' bodies mutilated. (2000). IMDbD 6,9. 6. Mr. Brooks The American crime thriller in which Kevin Costner, as a very successful man, turns into a merciless killer of loving couples at night. He's beautiful Demi Moore on the trail. (2007) . IMDb 7,3. 7. No Country for Old Men A great American crime-thriller, in which a hitman, Anton Chigurh, goes after a man who happened to find a briefcase full of money. In the pursuit of his goal, he does not shy away from killing anyone who gets in his way. (2007). IMDb 8,1. 8. Red Dragon American-German thriller from Hannibal Lecter, starring Anthony Hopkins in one of the lead roles. Can a killer succeed, who always kills on a full moon? (2002). IMDb 7,2. 9. Natural Born Killers An American action crime film where two young lovers escape after the murder of a girl's parent, leaving behind more dead ... Directed by Oliver Stone, starring Woody Harrelson and Juliette Lewis. (1994). IMDb 7,3. 10. Es geschah am hellichten Tag A thrilling German-Swiss detective story in which a police commissioner searches for the bestial killer of a little girl in a remote village of one of the Swiss cantons. (1958). IMDb 7,9. 11. On the Trail of Blood Czechoslovakia detective movie. Major Kalaš, performed by Rudolf Hrušínský, must search this time in Dubé, North Bohemia, for a sexually devastating murderer who targets small boys. (1970). IMDb 7,2. 12. Kiss the Girls An American mysterious thriller, led by Morgan Freeman, as a detective looking for a kidnapper and serial killer of young, beautiful women. (1997). IMDb 6,6. 13. Unhinged An American action thriller in which Russell Crowe, in the role of a rough maniac, decides to teach a lesson to a young woman with a murderous tour, with whom he accidentally gets into a dispute. (2020). IMDb 6,0. 14. The Hitcher American cult horror, where the plot is that the main character stops the hitchhikers, who turns out to be a dangerous serial killer. (1986). IMDb 7,3. 15. Dirty Harry The cult American action thriller with Clint Eastwood in the lead role. In the movie, the viewer can watch from the detective's point of view the quest for a maniac who decides to blackmail and scare the whole of San Francisco. (1971). IMDb 7,7. 16. Resurrection A harsh American thriller in which a detective tries to hunt down a sadistitic serial killer who cuts off the victims' body parts. (1999). IMDb 6,1. 18. I Saw The Devil A harsh Korean action thriller about a man who, in the face of his girlfriend's brutal murder, becomes a blinded avenger who gradually becomes the same beast as his opponent. (2010). IMDb 7,8. 17. The Bone Collector A Canadian-American mysterious crime thriller where Angelina Jolie searches alongside Denzel Washington for a psychopathic serial killer that leaves mysterious symbols at the scene. (1999). IMDb 6,7. 19. A Nightmare on Elm Street The American cult horror, in which the killer of 20 children, who was killed by the victims' parents, returns in "living" dreams and continues to commit another evil. Thus, the main thing is not to fall asleep… (1984). IMDb 7,5. 20. A Nightmare on Elm Street 3 The third part of the American cult horror, in which the killer of 20 children, who was killed by the victims' parents, returns in "living" dreams and continues to commit another evil. Thus, the main thing is not to fall asleep… (1987). IMDb 6,6. 21. Child's Play A successful American horror film, in which a dying psychopathic murderer uses a voodoo ritual to incarnate in a "Chucky" doll, which a six-year-old boy receives as a gift. "Game" can begin… (1988). IMDb 6,6. 22. Maniac A well-known American thriller in which a murderer is raging in a dark New York that attacks young women and always carries their scalp with them. (1980). IMDb 6,5. 23. Hannibal An American-British film from the Hannibal Lecter series, where the (run away) serial killer and the cannibal dr. Hannibal Lectre (Anthony Hopkins) and FBI agent Sterling (this time Julianne Moore) looking for another serial killer. (2001). IMDb 6,8. 24. Department Q A Danish crime thriller in which a few years old message arrives in the bottle on the Criminal Department table. He triggers an investigation into the dark case of a murdering psychopath, sectarian faith, and kidnapped pairs of siblings, whose disappearance has not been reported. (2016). IMDb 7,0. 25. Copycat An American crime thriller where Sigourney Weaver, in the role of a police psychologist, seeks to help a young detective get caught by a serial killer whose acts are a true copy of past murders committed in the past. (1995). IMDb 6,6. 26. Disturbia An American mysterious thriller in which a teenager, punished by several months in prison, monitors a neighboring house, in which a wanted serial killer may be hiding. However, every killer is someone's neighbor… (2007). IMDb 6,8. 27. Scream A well-known American horror film in which an elusive murderous maniac in a mask, Ghostface, plays a game of cat and mouse with his victims before he decides to kill them. (1996). IMDb 7,2. 28. American Psycho American thriller starring Christian Bal and Jared Leto. A perversion study of a man who has seemingly everything but still missing something ... will he become a serial killer? (2000). IMDb 7,6. 29. Phenomena An Italian mysterious movie in which a young woman, endowed with a special ability to communicate with insects, seeks to identify the serial killer of young students. (1985). IMDb 6,8. 30. Hush A minimalist British movie in which a young couple collides with a maniac truck driver on a freeway. The young man sees something disturbing in his truck. Although he is not quite sure what he saw, he informs the police and tries to forget the incident. However, this raises an argument with his partner, who leaves at one of the gas stations in a rage. A few moments later, a young man spotted a familiar truck leaving the pump. (2008). IMDb 6,0. 31. Tightrope American detective movie in which police officer Wes Block investigates the murder of young women. However, he lives strange and seeks prostitutes at night who do not reject perversion. Another of the probes into the madman's mind, in a film where there is no clear line between who is mad and who is a detective. (1984). IMDb 6,3. 32. Solace An American mysterious thriller where FBI agents try to catch a serial killer that kills sick people. Starring Anthony Hopkins and Colin Farrell. (2015). IMDb 6,4. 33. The House That Jack Built A Danish-French thriller that tells of an intelligent serial killer who takes murder as a work of art and desires as close as possible to the perfect murder of his own imagination. (2018). IMDb 6,8. 34. The Lovely Bones An American fantasy thriller in which the victim of a murder finds himself in a strange world, from which he observes how her family manages everything, but also the search for her murderer, who is just choosing another victim… (2009) IMDb 6,7. 35. The Hills Have Eyes Today, a classic American horror film, in which an ordinary family gets stuck on vacation in the middle of the desert, where they soon find out that a clan of degenerate killers is rioting here. Will they be able to escape death? (1977). IMDb 6,3. 36. Taking Lives An American mysterious thriller, where beautiful Angelina Jolie, in the role of an agent specializing in psychological profiling, seeks to capture a serial killer who takes his victims' identity. (2004). IMDb 6,2. 37. Maniac A new processing of the cult thriller from 1980. This time the plot takes place in Los Angeles, where the viewer will be able to delve into the oppressive psyche of a serial killer attacking young prostitutes. Starring Elijah Wood. (2012). IMDb 6,1. 38. The Hills Have Eyes A remake of the classic horror film from 1977 about an ordinary family vacation, which suddenly turns into a fight for a bare life. In the desert there is a clan of degenerate killers (2006). IMDb 6,4. 39. The Devil's Rejects American-German action horror. Free sequel to the horror house The House of a Thousand Corpses, about a family of serial Firefly killers who escape the sheriff upon revelation. He has to hire two no less brutal Texas killers to catch them. Carving can begin… (2005). IMDb 6,8. 40. Frailty A German-American thriller with a harsh atmosphere where FBI agents are looking for a serial killer nicknamed "The Hand of God" that has killed many people. (2001). IMDb 7,2. 41. House of 1000 Corpses An American horror film in which two young couples are lured into the house of the murderous Firefly clan. Will they be able to escape from their house of thousands of corpses? (2003). IMDb 6,1. 42. Trauma Italian mysterious horror. A young woman suffering from anorexia is returned to her parents after being escaped from a psychiatric institution, who is then murdered by a serial killer. The girl and her boy are starting their own investigation. Can they reveal the identity of a mad killer who murders only in the rain? (1993). IMDb 5,9. 43. Crawlspace An American horror film in which Klaus Kinski as a hellish doctor with a dark past collects his victims as a tenant of flats. (1986). IMDb 5,3. 44. Vacancy When the quarreling husbands (Kate Beckinsale, Luke Wilson) run out of gas, they decide to sleep in a nearby motel. But soon they find themselves in their worst nightmare. The owners are watching them everywhere with hidden cameras and soon they will start afraid about their lives.(2007). IMDb 6,2. 45. Jack's Back A British crime thriller that takes place in Los Angeles, where the famous Jack the Ripper seems to have started killing again. The murder is first suspicious, a young doctor, but he dies and it seems that the tracks lead a little else. (1988). IMDb 5,9. 46. Scream 2 The second part of the American horror film, in which the elusive murderous maniac in a mask, "Ghostface", plays a game of cat and mouse with his victims before he decides to kill them. (1997). IMDb 6,2. 47. A Nightmare on Elm Street 4 The fourth part of the American cult horror, in which the killer of 20 children, who was killed by the victims' parents, returns in "living" dreams and continues to commit another evil. Thus, the main thing is not to sleep… (1988). IMDb 5,7. 48. Scream 3 The third part of the American horror film, in which the elusive murderous maniac in a mask, "Ghostface", plays a game of cat and mouse with his victims before he decides to kill them. (2000). IMDb 5,6. 49. El silencio de la ciudad blanca A Spanish criminal moviewho begins by finding two corpses in the crypt of the old cathedral. Thus, a psychological profiling expert must be returned to pursue a ritual serial killer who has been terrorizing the city for two decades. (2019). IMDb 5,2. 50. Child's Play A remake of classic American horror, in which a dying psychopathic killer uses a voodoo ritual to incarnate in a "Chucky" doll, which a six-year-old boy receives as a gift. The "game" can begin. (2019). IMDb 5,8. 51. A Nightmare on Elm Street 5 The fifth part of the American cult horror, in which the killer of 20 children, who was killed by the victims' parents, returns in "living" dreams and continues to commit another evil. Thus, the main thing is not to fall asleep… (1989). IMDb 5,2. 53. A Nightmare on Elm Street 2 The second part of the American cult horror, in which the killer of 20 children, who was killed by the victims' parents, returns in "living" dreams and continues to commit another evil. Thus, the main thing is not to sleep… (1985). IMDb 5,5. 54. Mrs. Serial Killer An Indian crime thriller produced by Netflix, in which a doctor is arrested for a series of murders. His husband His devoted wife decides to commit a crime according to the same scenario to prove his innocence. (2020). IMDb 4,9. 52. Child's Play 2 The second part of the American horror film, in which a dying psychopathic murderer uses a voodoo ritual to incarnate during an arrest in a "Chucky" doll, which a six-year-old boy receives as a gift. "The Game" can begin… (1990). IMDb 5,9. 55. The Hitcher A remake of a successful American horror movie of the same name, where a pair of students stop the hitchhikers from turning out to be a dangerous serial killer. (2007). IMDb 5,6. 56. Urban Legend American - Canadian mysterious horror. A beautiful and intelligent student goes to class with the professor, who once tells the students the legend of a former professor who killed six of his students 25 years ago. The young woman is suspicious of the whole story and is convinced that the murderer is still at the university. But no one believes her. Will anyone believe before it's too late? (1998). IMDb 5,6. 57. Bone Daddy A Canadian-American horror movie in which after twenty years an active killer begins to scare the whole city. This murderer is not content with just any form of murder - he bones you.. (1998). IMDb 5,3. 58. 3 from Hell The last part of an American horror trilogy about the psychopathic murderous family of the Firefly family. The remaining members of the mad family who survived the arrest are now behind bars... (2019). IMDb 5,5. 59. A Nightmare on Elm Street A remake of the American cult horror, in which the killer of 20 children, who was killed by the victims' parents, returns in "living" dreams and continues to commit further evil. So, the main thing is not to fall asleep. (2010). IMDb 5,2. 60. Child's play 3 The third part of the American horror film, in which a dying psychopathic murderer uses a voodoo ritual to incarnate during an arrest in a "Chucky" doll, which a six-year-old boy receives as a gift. "The Game" can begin (1991). IMDb 5,1. ?. The Little Things The upcoming American film, in which Denzel Washington and Rami Malek, in the role of detectives, must join forces to catch the serial killer. Is he the character played by star Jared Leto…? (2021). ?. Freaky An American horror comedy in which one day a serial killer wakes up in the body of his intended victim and she in his body. How does a high school girl cope with becoming an obese man in her fifties overnight, followed by cops from all over America? And how does the dreaded killer behave in her body? 2020. IMDb 6,9. Movies and documents - true cases True crime "serial killers" serials (cz) Serials about serial killers - ficton Sdílej Copyright © 2009 - 2019 serialkillers.cz
- Nejděsivější československé zločiny - J.Slušný | Serialkillers.cz
Recenze povedené knihy s názvem "Nejděsivější Československé zločiny". Autor: J. Slušný, rok vydání 2012, 205 stran Nejděsivější československé zločiny - J. Slušný Koupit knihu Koupí knihy z tohoto odkazu podpoříte chod webu Název: Nejděsivější československé zločiny Autor: Jaromír Slušný Nakladatelství: XYZ,s.r.o.. Rok vydání: 2012, 205 stran V této recenzi nebudu se závěrečným hodnocením čtenáře napínat a rovnou sdělím, že v případě knihy Jaromíra Slušného jde o skvělou práci a výborné čtení. Jak už název titulu implikuje, kniha se věnuje těm nejzávažnějším zločinům proti životu a zdraví na území Československa, potažmo České republiky. Počínaje sériovými vraždami Huberta Pilčíka, u něhož přesný počet obětí již nikdy nezjistíme, konče bezohledným vražděním se zištným motivem v podání dvojice manželů Stodolových. V knize je dále popsána i např. známá masová vražedkyně Olga Hepnarová a polistopadové vražedné gangy s přízvisky „Orličtí vrazi“ či „Kolínský gang“. Celkem naleznete v knize 11 případů, které jsou zpracovány podrobně, kvalitně a v souvislostech. Nenalezl jsem tak žádné zjevné rozpory a zkreslené informace. Navíc je vše podáno stylem, který se skvěle čte a rozhodně nenudí. Nechybí ani seznam použité literatury, úvod aktivního kriminalisty a citlivý prolog autora. Těžko bych hledal nějaká podstatnější negativa. Tedy více asi není třeba prozrazovat a čtenář uvidí sám po přečtení, které jisto jistě doporučuji. Dle mého názoru autor Jaromír Slušný odvedl více než slušnou práci. Hodnocení (1-5 jako ve škole): 1- Další knihy Komentáře Copyright © 2009 - 2024 SerialKillers.cz









