Článek o americkém sériovém vrahovi a pedofilovi jménem Joseph Edward Duncan, který mezi lety 1996-2005 zavraždil nejméně sedm osob. HOME Sérioví vrazi Masoví vrazi TOP Filmy a seriály Krimi VÍCE Výsledky vyhledávání Více... Joseph Edward Duncan 28. 5. 2022 Joseph Edward Duncan III. - americký sériový vrah, násilník a pedofil, který kromě znásilnění a vražd tří dětí v letech 1996 a 1997 téměř vyvraždil rodinu Groeneových v americkém městě Coeur d'Alene v roce 2005. Masakr však naštěstí měl i jednu přeživší, která tak mohla popsat, co přesně se stalo. Tou byla tehdy 8letá Shasta Groene. Joseph Duncan byl nakonec za své zločiny odsouzen k trestu smrti. Narozen: 25. 2. 1963 Zemřel: 28. 3. 2021 Stát: USA Počet obětí: 7+ Unikala: 9 let Vražedná aktivita: 1996-2005 Přezdívka:"Jet" V tomto článku se budeme věnovat případu amerického sériového vraha , který připravil o život nejméně sedm osob . Článek bude pro čtenáře o to náročnější, neboť šlo o pedofila , tedy jeho obětmi se tedy stávaly především děti. Samotný pachatel pak byl specifický především tím, že jelikož šlo o čilého blogera , zanechal za sebou poměrně rozsáhlou digitální stopu v podobě blogu , který si zvědavci mohou prostudovat i dnes. Na tomto blogu, který byl aktivní od ledna 2004 do května 2005 a jehož autor se podepisuje jako „Joe “, je umístěna celá řada článků, kde „Joe“ zmiňuje své názory (často ohledně problematiky registrovaných sexuálních násilníků), píše otevřené dopisy, případně píše krátké statusy. Poslední příspěvek je datován k 13. 5. 2005 a autor v něm uvádí, že pracuje na zašifrovaném deníku, v němž bude stokrát upřímnější než na blogu. Tento deník však podle něj bude možné rozšifrovat přibližně až za 30 let (doopravdy se jej doposud nepodařilo rozšifrovat) a teprve pak svět zjistí, kdo doopravdy byl, co skutečně spáchal a co si skutečně myslel. Podle jeho názoru možná až pak lidé pochopí, že i přes svoje šílené skutky nebyl zlým člověkem, jen měl "nemoc", kterou se nakazil od společnosti... Tento poslední příspěvek je pak zakončen následujícím sdělením: „...Jediná věc, kterou jsem si teď jistý, je, že si nejsem jistý vůbec ničím. Není to dobrá výchozí pozice při zvažování mé situace (býti kriminálním uprchlíkem a tak). “ Pak se bloger odmlčel, aby jen o pouhé 3 dny později spáchal obludný zločin nebývalých rozměrů ... Jméno dotyčného zní Joseph Edward Duncan . Dětství a dospívání Joseph Edward Duncan III. se narodil 25. února 1963 v Tacomě ve státě Washington. Měl 3 starší sestry a jednoho mladšího bratra . V dětství se cítil osaměle a jeho sestry ho prý nikdy neměly rády, protože byl maminčin mazánek. To, že necítil lásku ze strany svých sester, ho údajně opravdu poznamenalo. V dětství taky při hře s kamarádem dostal lopatou do hlavy, což způsobilo povrchové krvácení a musel do nemocnice. Odnesl si spoustu stehů, ale je otázka, jestli nedošlo i k nějakému poškození mozku, protože by to v budoucnosti vysvětlovalo leccos. Duncan každopádně celé dospívání věřil, že je ošklivý, hloupý a bezcenný. Když mu bylo 6 let , žil v Mannheimu v Německu na vojenské základně , kam byl vyslán jeho otec, který sloužil v armádě. Rodina se pak ale, naštěstí pro nás Evropany, vrátila do Států. Duncan tvrdil, že byl v dětství sexuálně zneužit . Respektive že ho v jeho šesti letech násilím donutila o dva roky starší dívka při hře ve sklepě, aby ji políbil na intimních místech. Už ve svých 11 letech se svým mladším bratrem Brucem při dětské hře v lese strčili své přirození do úst pětiletého chlapce . Prý mělo jít o jakousi zkoušku, aby k nim mohl tento malý chlapec vstoupit do smyšleného dětského klubu. Duncana při tom ale načapala jeho sestra a vše řekla jejich matce. Duncan pak dostal obrovský výprask a musel se jít zneužitému chlapci omluvit. Podle Duncana šlo ale o prostou dětskou zvídavost a celý život ho pak rozčilovalo, že tato situace v lese byla označována jako jeho první akt znásilnění. Na svém blogu k tomu píše: “Kdybych v dětství neslyšel nic o pojmu znásilnění, pochybuju, že by se ze mě někdy stál sexuální násilník a sériový vrah. ” Ve 13 letech ho prý zneužil pediatr , který jej vyšetřoval. Ovšem pro Duncana se z tohoto sexuálního zážitku stala vzpomínka, kterou si rád připomínal. Při tomto setkání s doktorem totiž zažil první orgasmus. Ve 14 letech pak měl svůj první sex , a to s vlastní sestrou, která ho o to údajně požádala. První sexuální zločin , za který byl potrestán, spáchal už ve svých 15 letech v roce 1978, kdy znásilnil devítiletého chlapce . Navíc zanedlouho odcizil něčí auto, a tak byl Duncan souzen jako mladistvý a trest si měl odpykat v nápravném zařízení pro dospívající chlapce . Tam se údajně přiznal terapeutovi, že měl znásilnit několik dalších mladších chlapců , což měl ovšem později odvolat, tedy tuto informaci je třeba brát s jistou rezervou. V nápravném zařízení pro mladistvé nepobyl dani 2 roky a po krátce propuštění, konkrétně v roce 1980, okradl svého souseda v rodném městě Tacoma o několik zbraní a následně přepadl 14letého chlapce a sexuálně ho zneužil . Za to si vysloužil trest odnětí svobody v délce 20 let a v psychiatrické nemocnici musel absolvovat program pro dospělé, jelikož odborníci jej označili za tzv. sexuálního psychopata . Tento pojem si vysvětlíme později. Důležité je, že z výkonu trestu byl podmíněně propuštěn již po 14 letech , což se ukázalo být velkou chybou. Duncana jeho dlouholeté pobyty v nápravných zařízeních, léčebnách a vězeních, kde byl mimochodem sám sexuálně zneužíván, akorát ještě více "zradikalizovaly". Tedy tak to interpretoval sám Duncan – považoval se za „produkt“ systému . “Zdvojnásobil jsem svoje snahy, abych našel nějaké bezbranné dítě, které bych mohl unést, znásilnit a zabít, protože to je přesně to, co ode mě společnost očekává a čeho se bojí. Tenhle čin je tedy nejlepší způsob, jak tuhle společnost, která mě už jako dítě zatratila a připravila o život, potrestat. A jak se jí poeticky pomstít. ” Joseph Edward Duncan III. V 90. letech se Joseph Duncan porůznu potloukal po Seattlu . V mezičase zjistil, že ho přitahuje sex s cizími muži v parku a opakovaně se účastnil různých orgií . Udržoval ale taky sexuální vztahy se ženami a sám odmítal, že by kdy byl pedofil. Jenže toto tvrzení je diskutabilní, protože kdykoliv hlídal někomu z rodiny nebo z přátel děti, tak říkal, že v sobě musel potlačovat choutky. Znovu za mřížemi skončil v roce 1996 kvůli držení marihuany, ale za pár měsíců byl venku, i když tedy se zpřísněnou podmínkou. A právě během roku 1996 přišly o život jeho dvě první oběti. Počátek vražedného řádění Dne 5. července 1996 Duncan po schůzce se svou kamarádkou Dee spokojeně seděl v autě a lízal zmrzlinu, když tu najednou spatřil dvě dívky na Aurora Avenue v Seattlu . Nastartoval auto a vydal se za dívkami. Od prvního okamžiku je měl v plánu unést. Dívky si ho všimly a na moment se mu ztratily z dohledu. Duncan se je vydal hledat a už už to chtěl vzdát, když je najednou opět spatřil. Přelézaly nízkou zeď, a to se ukázalo být osudné. Duncan si vymyslel, že je vlastníkem onoho pozemku, kde přelézaly zeď, a že teď mají velký problém. Začal se jich prý vyptávat, odkud jsou, aby zjistil, jak moc jsou zranitelné. Dozvěděl se, že jedna z holčiček se jmenuje Sammiejo , je jí 11 let , a druhá se jmenuje Carmen a je to její devítiletá mladší sestra . Obě vyděšené dívky naložil k sobě do auta a odvezl je na opuštěnou farmu nedaleko své práce. Pracoval mimochodem jako obchodní zástupce pro místní softwarovou firmu. Duncan se obě dívky v budově oné farmy pokusil znásilnit , ale prý neúspěšně. Celý svůj pokus si natočil na kazetu, kterou prý ale o pár dní později zničil v mikrovlnce. Pak je obě vyvedl ven mezi stromy a dle svých slov je zavraždil tak rychle a čistě, jak to jen šlo. Což v překladu znamenalo umlátit je páčidlem. Těla dívek jen tak ledabyle schoval a na místo se vrátil až po více než dni, aby těla zakopal. Jedno z těl ale předtím, než ho zakopal, znásilnil. Prý proto, aby si to vyzkoušel, protože nechápal, co na nekrofilii viděl jeho mladistvý spolutrestanec z nápravného zařízení, kde byli v pubertě oba drženi. Tenhle blíže neupřesněný deviant totiž kdysi zavraždil jakousi dívku a poté se po několik dní vracel k jejímu tělu a provozoval na něm pohlavní styk. Duncan to na své vlastní oběti taky vyzkoušel, a ač se uspokojil, vlastně to pro něj bylo zklamání a už to nikdy nezopakoval. I o tom na svém blogu píše, jako by snad šlo o nějakou naprosto běžnou historku. Těla dívek byla v mělkém hrobě objevena až po roce při rekonstrukci budovy a okolních pozemků. Roky se však nedařilo najít vraha. Carmen Cubias, Sammiejo White Lov pokračuje Duncan řádil i v roce 1997 . Přiznal se, že toho roku vnikl otevřenými dveřmi do jednoho rodinného domu za tím účelem, aby znásilnil a zabil dva malé chlapce , bratry, které si vyhlédl ve známém americkém obchodě Target. Překážkou mu však byla jejich matka. Duncan tedy v domě příhodně našel kladivo a chystal se jím matku obou chlapců ubít, když v tom se doma objevil otec. To Duncana vyděsilo a utekl zadním vchodem . Později uvedl, že ho zklamalo, že se tenhle jeho pokus nikdy nedostal do médií. “Tak jako to chce celou vesnici k výchově dítěte, tak to chce celou společnost, aby vytvořila monstrum, ” tak si Duncan odůvodňoval svoje zločiny. Zařekl se, že chce ulovit další dítě. Pohlaví a věk prý nebyly tak důležité. Nedlouho po tomto neúspěšném útoku byl Duncanovi udělán kontrolní test na přítomnost drog, který v moči odhalil přítomnost marihuany, čímž porušil svou podmínku v Seattlu . A tak, aby neputoval zpět za mříže, vydal se do Kalifornie, čímž se z něj stal uprchlík . Duncan spal po celou dobu v autě a soustředil se jen na svůj lov. Až jednoho dne spatřil ve městě Beaumont v Kalifornii skupinu malých chlapců. Zastavil u nich a vymyslel si historku o ztracené kočce, aby je k sobě nalákal. Chlapci si ale dávali pozor. Duncan tak vystoupil z auta a předstíral, že svoji ztracenou kočku hledá v keřích a po okolí. Chlapci si stále drželi odstup, tak jim nabídl dolar za pomoc při hledání. Hledání logicky k ničemu nevedlo, ale peníze přilákaly i zbytek chlapecké skupinky. V ten moment Duncan vytáhl vystřelovací nůž a začal chlapcům vyhrožovat pobodáním, pokud neudělají, co jim řekne. Čekal, že ztuhnou strachy, ale místo toho se většina z nich rozutekla na všechny strany. Duncan tak chtěl chmátnout po tom nejmladším a nejmenším z nich, ale 10letý Anthony Martinez se mezi ně postavil, protože mladší chlapec byl jeho bratr. Tento hrdinský akt bohužel Anthony nakonec stál život. Duncan jej totiž popadl, narval ho do auta a ujel . Po 40 minutách jízdy po dálnici na jih se vydal opuštěnou cestou , která kdysi sloužila jako vjezd do národního parku. Šlo o ideální místo na to, aby mohl na dítěti nerušeně páchat všechna vytoužená zvěrstva. Duncan chlapce sexuálně zneužíval až do druhého dne , kdy ho nad ránem svázal a prakticky ukamenoval. Následně umírajícího chlapce pohřbil do mělkého hrobu . Anthony Martinez Duncan se poté vydal na cestu z Kalifornie a během ní složil báseň s názvem Óda na vraha , kterou se na svém blogu taky pochlubil. Jak případy vražd obou sester, tak případ vraždy Anthonyho Martineze byly odloženy . K jejich vyřešení došlo až po dopadení Josepha Edwarda Duncana v roce 2005. Co ale Duncan dělal v mezidobí? Duncanovy aktivity v letech 1997-2005 Ač se Duncan po porušení podmínky kvůli konzumaci marihuany dal se na útěk, byl nakonec stejně dopaden. Policie ho chytila v roce 1997 ve státě Missouri a musel zpátky za mříže. Odseděl si 3 roky a z vězení byl za dobré chování propuštěn v roce 2000 . I když šlo o registrovaného sexuálního delikventa , který seděl právě za napadení dětí, policii se jej s nevyřešenými vraždami nepodařilo spojit. Po svém propuštění v roce 2000 se Duncan přestěhoval do města Fargo v Severní Karolíně . Zde několik let sekal latinu, nebo spíše vyčkával, a děti jen šmíroval. V roce 2004 to ale nevydržel a zneužil šestiletého chlapce na hřišti ve městě Detroit Lakes v Minnesotě . Pokusil se taky zneužít jeho kamaráda. Za to byl zadržen a byla na něj uvalena vazba . V dubnu roku 2005 za něj ale jeho známý, blíže nespecifikovaný byznysmen, zaplatil kauci 15 tisíc dolarů . A co se nestalo: Duncan se beze stopy vypařil. Téhož roku na něj byl vypsán federální zatykač, protože se nedostavil k soudnímu líčení. A co Duncan po svém útěku dělal? Podle údajů GPS v jeho pronajatém Jeepu Grand Cherokee, kterým cestoval napříč Severní Dakotou, Missouri, Wyomingem, Montanou a Idahem, si vyhlížel další oběti . Zaujalo ho hned několik domů, a tak si je ve své GPS, jak posléze zjistili agenti FBI, označil body. Všechny domy byly snadno dostupné přímo ze silnice a na jejich zahradách byly jasně vidět dětské hračky, houpačky atd. Joseph Edward Duncan III. Masakr rodiny Groeneových Nastal květen 2005 . Duncan se během svých cest ocitl nedaleko města Coeur d'Alene ve státě Idaho , kde jednoho dne spatřil rodinu Groeneových . Ta se skládala z Brendy Groene, 40leté ženy , jejího 37letého partnera Marka McKenzieho a tří dětí Brendy, konkrétně 13letého Sladea, 9letého Dylana a 8leté Shasty . Duncana zaujaly právě dvě nejmladší děti a tak začal celou rodinu metodicky sledovat po několik dní . Dokonce je v noci pozoroval binokuláry pro noční vidění. Rodina byla ještě 15. května na sousedském barbecue a nic nenasvědčovalo tomu, co mělo nastat o pár hodin později. Nad ránem dne 16. května se totiž do jejich domu dostal kladivem vyzbrojený Duncan . Podle svědectví přeživší Shasty je ráno vzbudila jejich matka Benda s tím, že je v domě nějaký muž. Poté se všichni na pokyn Duncana, který jim vyhrožoval, přesunuli do obývacího pokoje. Mysleli si, že mu jde jen o peníze, ale nemohli být dál od pravdy. Duncan svázal ruce a nohy Brendě, Markovi a Sladeovi a nakázal jim, aby leželi obličejem k zemi. Potom z domu vyvedl Shastu a jejího o rok staršího bratra Dylana. A vrátil se do domu. Shasta z domu následně slyšela křik své matky a nevlastního otce a pak už jen hlasité dopadající údery. V ten moment její nejstarší bratr Slade vyběhl z domu celý zakrvácený. Podle všeho se mu povedlo se rozvázat. Jenže za ním vyběhl i Duncan s kladivem a Slade zkolaboval na piknikovém stole na zahradě rodiny, kde podlehl svým zraněním. Duncan ho pak patrně musel přesunout dovnitř, protože všechna těla byla nalezena v domě. Duncan obě vyděšené děti , které právě na vlastní oči viděly, jak zemřel jejich nejstarší bratr, naložil do Jeepu a ujel . Brenda Groene, Mark McKenzie a Slade Groene Stejného dne, kdy došlo k masakru, dorazil k domu Groenových soused a všiml si zakrvácených dveří. Zevnitř domu slyšel štěkat psa. Okamžitě zavolal policii , která na místo zanedlouho dorazila a uvnitř ji čekal doslova hrůzný pohled. Všude byla krev. A taky těla Brendy, Marka a Sladea , kteří byli podle pitevní zprávy ubiti k smrti. Jelikož ale chyběly dvě děti, rozjelo se pátrání nevídaných rozměrů . Byl vydán tzv. AMBER alert , což je celostátní výstražný systém upozorňující na únos dítěte, který se ukáže v případě potřeby obyvatelům USA v mobilu, na televizi nebo na počítači. AMBER alert byl mimochodem pojmenován po devítileté Amber Hagerman , která byla v roce 1996 unesena a zavražděna v Texasu. Fotky a jména Shasty a Dylana tak byly k vidění po celých Státech. Nikdo ale netušil, kdo děti unesl, a policie se motala v kruhu rodinných známých. Duncan mezitím děti odvezl ze státu Idaho na odlehlé místo nedaleko malého městečka St. Regis ve státě Montana . Jen pro představu, tahle dvě místa jsou od sebe vzdálena 160 km . Billboard upozorňující na unesené děti Duncan děti zavedl do chatky v lese a začalo několikatýdenní peklo . Okamžitě si zasedl na nebohého Dylana, který kromě sexuálního zneužívání musel snášet i fyzické týrání a mučení. Duncan si vše natáčel . Mimochodem tato nahrávka byla promítána při soudním procesu a někteří členové poroty po jejím zhlédnutí museli vyhledat odbornou pomoc…Duncan dětem prozradil, že zavraždil nejen jejich bratra, ale i jejich matku a nevlastního otce, a ukázal jim kladivo, kterým to provedl. Děti totiž do té chvíle doufaly, že je zbytek rodiny stále naživu. Sourozenci do poslední chvíle drželi při sobě a doufali, že všemu bude brzo konec. Shasta podle svých slov pro True Crime Daily vypozorovala, že když se děti Duncana nevšímaly, byl vzteky bez sebe a vše si vyléval na Dylanovi. A tak Shasta i přes to, že jí bylo pouhých 8 let, věděla, co musí udělat. Začala se Duncanovi věnovat . Ptala se ho na jeho život, na jeho rodinu a to na Duncana platilo. Několikrát dětem dokonce slíbil, že je vezme domů. Donutil taky Shastu napsat dopis jejímu biologickému otci (zavražděný Mark McKenzie byl nevlastním otcem dětí), ale nikdy jej neposlal. O několik dnů později se ale vše vyostřilo. Děti byly s Duncanem venku v lese, když Shasta zničehonic uslyšela výstřel . Vzápětí spatřila svého bratra Dylana, jak leží postřelený na zemi a prosí Duncana, ať ho nechá být. Ale Duncan znovu nabil svoji brokovnici a Dylana střelil rovnou do hlavy , čímž ho ihned usmrtil. Shasta zamrzla a rozplakala se. Duncan k ní přišel a snažil se jí vysvětlit, že ten první výstřel byla nehoda a že to nechtěl udělat. Podruhé vystřelil prý proto, aby Dylanovi ukončil trápení. Shasta v ten den přišla o svého posledního sourozence. Rozpadlá chata, kde Duncan držel unesené děti Odvaha Shasty Groene Následoval týden, kdy byla Shasta v šoku a nemluvila. To se Duncanovi nelíbilo, a rozhodl se, že ji zabije. Prý se jí zeptal, jak chce umřít a nabídl jí dvě alternativy : buď ji může zastřelit, a bude to tak mít rychle za sebou, anebo ji může uškrtit, což bude pomalejší a trýznivější. Shasta si zvolila uškrcení, protože prý měla pocit, že během toho získá možnost Duncana přemluvit. Duncan začal Shastu škrtit provazem, a i když už byla na prahu bezvědomí, podařilo se jí vyřknout následující slova: “Prosím, nedělej to, Jete. ” Jet je Duncanova přezdívka a Shasta vypozorovala, že Duncana tahle jeho přezdívka vždy obměkčila. A zafungovalo to i tentokrát. Duncan provazy povolil a rozbrečel se . Osmileté Shastě se podařilo dostat se mu do hlavy. Po čtyřech týdnech jí pak Duncan slíbil, že ji odveze domů. Taky se jí zeptal, jestli chce poznat jeho matku a Shasta souhlasila. Joseph ji opět naložil do auta a vydali se společně na cestu . Kamera je zachytila na benzínové pumpě ve městě Kellogg asi 64 kilometrů od Coeur d'Alene ve státě Idaho. Shasta Groene v doprovodu Josepha Duncana Večer dorazili do města Coeur d'Alene a Duncan vzal Shastu na jídlo do bistra Denny’s. Jelikož byl únos dětí silně medializovaný a jejich obličeje byly doslova všude, servírka jménem Amber Deahn , která je obsluhovala, Shastu hned poznala. Shasta si objednala mléčný koktejl, Amber si objednávku poznamenala a nenápadně šla za manažerkou bistra Lindou. O svoje podezření se s ní podělila. Ta v mžiku zavolala policii a oznámila, že v její restauraci sedí Shasta Groene s nějakým mužem. Zanedlouho dorazila do bistra hlídka. Policista se Shasty zeptal, jak se jmenuje, a Shasta se ustrašeně podívala na Duncana, protože se bála, co nastane, když řekne svoje jméno. Ale Duncan kupodivu řekl Shastě, ať svoje jméno klidně prozradí. Duncan byl následně zatčen a Shastu akorát stihl poprosit, ať ho přijde navštívit, až bude starší. Dva dny nato policie objevila v Montaně v oblasti Bitterroot Mountains spálené ostatky malého Dylana , kterého Duncan zastřelil. Podle vyšetřovatelů Shasta předvedla neskutečnou vůli žít a do určité míry s jinak nepředvídatelným a zákeřným Duncanem uměla manipulovat. Podle všeho to ona ho donutila zastavit toho večera v restauraci. Po sedmi jen těžko představitelných týdnech v zajetí se tak Shasta konečně dostala ze spárů Duncana a mohla zpátky ke svému biologickému otci , který jí jako jediný zbyl. Shasta Groene se svým biologickým otcem Stevem Duncan byl následně shledán vinným v případu masakru rodiny a přiznal se taky k do té doby nevyřešeným vraždám sester Sammeijo White a Carmen Cubias z roku 1996 a Anthonyho Martineze z roku 1997 . Jeho doznání bylo potvrzeno díky shodě DNA a částečným otiskům prstů . V roce 2006 byl Joseph Edward Duncan odsouzen ke třem doživotním trestům bez možnosti podmíněného propuštění a v roce 2008 mu byl dokonce udělen trest smrti . Vraťme se teď na moment k jeho blogerské kariéře . Pokud si totiž myslíte, že po svém polapení v roce 2005 s blogováním skončil, mýlíte se. Duncan totiž přes neznámého prostředníka dokázal příspívat na YouTube a na tři svoje další blogy , které po jeho dopadení vznikly! Jejich názvy jsou: Fifth Nail Cronicles, Fifth Nail Confessions a Fifth Nail Letters a najdete je na Blogspotu. Duncan na nich až do roku 2021 do detailu popisoval svoje dětství, uvěznění, léčbu, a hlavně i všechny své vraždy. Pokud máte silný žaludek, dobrou angličtinu a spoustu času, určitě se na jeho blogy běžte podívat. Stejně jako v případě mnoha a mnoha jiných pachatelů odsouzených v USA k trestu smrti , ani Duncan se jeho vykonání nedožil . V průběhu roku 2020 začal trpět rakovinou mozku a v hlavě mu začal bujet nádor. Duncan sice podstoupil operaci, ale odmítnul jakékoliv ozařování a další léčbu. A tak 28. března roku 2021 v cele smrti ve věznici s maximální ostrahou v Indianě zemřel . V době úmrtí mu bylo 58 let. Duncanova osobnost Začněme dříve zmíněným označením “sexuální psychopat ”. Zde lze uvést, že jde o určitou podkategorii sexuálních násilníků (predátorů), jimž byla diagnostikována porucha osobnosti dříve nazývaná jako psychopatie . Tato porucha osobnosti se projevuje např. manipulováním s jinými lidmi, emocionální oploštělostí, absencí strachu, nedostatkem morálky a empatie, pocitem vlastní nadřazenosti, nerespektováním norem nebo třeba stylizováním se do role oběti. Podle dvojice autorů, Stephena Portera a Katherine Rose, právě sexuální násilníci a vrazi dětí bývají výraznými psychopaty. Tzv. sexuální psychopaté pak nedokáží dost dobře ovládat svoje sexuální impulzy a jsou tak vysoce nebezpeční. Takže i když se Duncan téhle nálepce „sexuální psychopat“ resp. „sexuální násilník“ bránil zuby nehty , vlastně celý svůj život dokazoval, že je oprávněná. Psychiatři a psychologové, kteří na Duncana vytvořili během soudního procesu posudky, u něj krom disociální poruchy osobnosti dále diagnostikovali pedofilii, sadismus, prvky narcistické poruchy osobnosti a vysoké „skóre“ měl rovněž v testech na přítomnost paranoie a schizofrenie , to však neznamenalo, že by nebyl za své zločiny právně odpovědný. Vzhledem k tomu, jak metodicky postupoval, je jasné, že moc dobře věděl, co dělá. Smyslů zbavený "šílenec" to nikdy nebyl. Osud Sashasty Groene Shasta Groene v roce 2020 v podcastu Criminal Perspective uvedla, že pracuje na nové knize , a že hodlá jí za Duncanem do věznice , aby mu mohla odpustit. To už ovšem nestihla, kvůli Duncanově úmrtí v březnu roku 2021. Shasta Groene, které je v současnosti 25 let , tak aspoň po jeho smrti vydala do médií prohlášení , v němž stálo: “Jedna věc je jistá. On už neexistuje. A s vědomím toho můžeme dál žít. Dlouho jsem bojovala s nenávistí vůči tomuto muži. Dnes jsem se konečně probudila s pocitem toho, že je má duše zase volná. Doufám, že se s podobným pocitem probudili i další lidé, jejichž životy Joseph Duncan ovlivnil. ” Autorkou článku je Markéta Holá, která příběh zpracovala ve svém podcastu Motiv zla . Článek upravil a doplnil Tomy - autor webu www.serialkillers.cz . DALŠÍ FOTOGRAFIE To play, press and hold the enter key. To stop, release the enter key. Sdílej DALŠÍ PŘÍPAD Copyright © 2009 - 2022 SerialKillers.cz Po plagiátech je aktivně pátráno! Komentáře

Článek o třech nejchytřejších sériových vrazích. Kdo je nejinteligentnější sériový vrah? Jsou skutečně sérioví vrazi nadprůměrně inteligentní? Dozvíte se v článku. Tři nejinteligentnější sérioví vrazi V tomto článku se budeme věnovat inteligenci sériových vrahů a krátce vám v něm představíme tři nejinteligentnější z nich. Ve všech případech jde o jedince s IQ géniů, kteří se přes své nadání rozhodli vydat cestou zločinu a opakovaně spáchali nejtěžší zločin ze všech. Jelikož se hodnota inteligenčního kvocientu podle některých názorů správně uvádí v rozmezí, respektive „okolo“ naměřené hodnoty, nikoli přesným číslem, existuje více sériových vrahů , kteří byli rovněž nadáni superiorní inteligencí a mohli být do žebříčku vybráni. Uveďme třeba Teda Kaczynského zvaného "Unabomber" , který v letech 1978–1995 zavraždil podomácku vyrobenými bombami nejméně tři osoby a desítky dalších zranil. Velice inteligentní byl i Andrew Cunanan , který během tří měsíců v roce 1997 zavraždil pět osob, včetně slavného návrháře Gianni Versaceho. A jen kousíček od bronzové příčky se umístil známý sériový vrah studentek, své matky a prarodičů, Edmund Kemper , který vynikal nejen svým IQ kolem 140, ale i tělesnou konstrukcí, když vážil přes 130 kilogramů a měřil přes 2 metry. Velmi vysoké IQ (nad 130) pak měli i Jeffrey Dahmer , Stephen Stanko nebo Ted Bundy . V Čechách byl vysokou inteligencí nadán například „Spartakiádní vrah “ Jiří Straka a nadprůměrnou inteligenci má i doživotně odsouzená Jaroslava Fabiánová . Ze všech prostudovaných případů jsme se nakonec rozhodli vybrat následující trojici. 3. Carroll Cole Narozen : 9. května 1938 Zemřel : 6. prosince 1985 (trest smrti) První spáchaná vražda : 1948 (9 let) Poslední spáchaná vražda : 1980 (42 let) Dopaden : 1980 Vražedná aktivita : 1938-1982 Unikal : 32 let Počet obětí : 16 - 35+ Na třetí místo řadíme amerického sériového vraha a nekrofila jménem Carroll Cole . Jde o muže, kterému ač bylo naměřeno IQ přes 150 , dokončil pouze 10 let školní docházky a nezískal ani maturitu. Místo toho rád ve velké míře nadužíval alkohol a další návykové látky. Rovněž prožil neutěšené dětství, kdy jej psychicky i fyzicky týrala vlastní matka. Carroll Cole strávil podstatnou část svého života v nejrůznějších nápravných zařízeních a psychiatrických léčebnách. Své první vraždy se dopustil už v dětství, když mu bylo 9 let. Všechny zbylé vraždy se pak odehrály až po jeho 32. narozeninách mezi lety 1971 - 1980. V tomto období zavraždil nejméně 16, ale možná až přes 30 osob. Carroll Cole byl i přes svou vysokou inteligenci nakonec přeci jen dopaden a v roce 1985 nakonec zaslouženě skončil v rukou kata. Více o jeho případu ZDE . 2. Charlene Gallego Narozena : 10. října 1956 Dnes (k datu 10. 5. 2020): Je jí 64 let, v roce 1997 propuštěna z vězení První spáchaná vražda : 11. září 1978 (21 let) Poslední spáchaná vražda : 1. listopadu 1980 (24 let) Dopadena : 1980 Vražedná aktivita : 1978 - 1980 Unikal a: 2 roky Počet obětí : 10+ Na druhé místo v tomto žebříčku nejinteligentnějších sériových vrahů řadíme ženu. Je jí Charlene Gallego , která stejně tak jako Carrolle Cole, přes svoji extrémní inteligenci, kdy její IQ má hodnotu dokonce přes 160 bodů , nezvládla dosáhnout vysokého vzdělání. Zvládla dokončit „pouze“ střední školu, a to i přesto, že na rozdíl od Colea byla vychovávána ve starostlivé, pečující a úplné rodině . Místo kariéry například vědkyně či houslové virtuosky (k tomu neměla daleko, neboť v dospívání se opakovaně účastnila hudebních soutěží na národní úrovni) si raději zvolila „kariéru“ manželky a do svých 21 let se stihla třikrát vdát. Jejím posledním manželem se stal Gerald Gallego . S ním pak vytvořila mladá Charlene krutý a zvrhlý vražedný pár, který během let 1978 – 1980 připravil o život nejméně 10 obětí . Ač Charlene Gallego samotné vraždy nevykonávala a hnacím motorem vražedného páru byl její parter, ona nejen, že o vraždění věděla, ale svému partnerovi aktivně pomáhala. Super inteligentní žena nakonec v soudním procesu svědčila proti svému manželovi, díky čemuž byla odsouzena k pouhým sedmnácti letům odnětí svobody. Brány věznice tak opustila v roce 1997 , zatímco její manžel během čekání na výkon trestu smrti v roce 2002 ve vězení zemřel. Více o jejím případu ZDE . 1. Rodney Alcala Narozen : 23. srpna 1943 Dnes (k datu 10. 5. 2020): Je mu 76 let, čeká na výkon trestu smrti První spáchaná vražda : červen 1971 (28 let) Poslední spáchaná vražda : 20. června 1979 (36 let) Dopaden : 24. července 1979 Vražedná aktivita : 1971 - 1979 Unikal : 8 let Počet obětí : 7 – 100+ Na první místo jsme zařadili jednoho z nejplodnějších amerických sériových vrahů, který mezi lety 1971 – 1979 zavraždil v několika amerických státech možná až přes 100 obětí ! Podle některých zdrojů tento vrah při testech inteligence dosáhnul hodnoty nejméně 140 bodů, jiné uvádějí dokonce hodnotu přes 160 (někde i nad 170) . Každopádně jde o člověka s inteligencí vyšší než 99,9% všech lidí. Jeho jméno zní Rodney Alcala . Na rozdíl od předchozích dvou exemplářů Alcala dosáhl vysokoškolského vzdělání , když postupně studoval umění a film na dvou univerzitách. Vystřídal rovněž několik nemanuálních prací – jako například poradce na uměleckém táboře pro mládež. Šlo o psychopatickou osobnost a zdatného manipulátora, kterému se podařilo několikrát úspěšně zapůsobit na psychology i soudce, a tím dosáhnout dřívějšího propuštění, když byl v souvislosti s některými spáchanými zločiny dopaden. Alcala byl považován rovněž za relativně úspěšného fotografa . Dokázal mistrně přesvědčit stovky mladých dívek, aby mu zapózovaly na „módní“ fotografie, kterými se pak rád chlubil. Ve skutečnosti šlo často o fotografie erotické a Alcala mnoho pózujících dívek znásilnil a některé zřejmě dokonce i zavraždil. Za pozornost stojí rovněž to, že se Alcala v roce 2010 rozhodl před odvolacím soudem zastupovat sám . Zvolil tak stejnou taktiku, jako jiný velice inteligentní sériový vrah - Ted Bundy . Během více než třicetiletého pobytu v cele smrti také podal dvě žaloby směřující proti kalifornskému vězeňskému systému. V jedné se domáhal nízkotučné stravy, v druhé žaloval věznici, když upadl a zranil se. Alcala v cele smrti rovněž napsal knihu, kterou si sám vydal. V ní se samozřejmě obhajoval a snažil se veřejnost dostat na svou stranu. Do dnešního dne byl Alcala odsouzen celkem za sedm vražd a stále čeká na výkon trestu smrti. Více o jeho případu ZDE. Ač je poměrně rozšířený mýtus o tom, že sérioví vrazi jsou většinou jedinci s vysokou inteligencí , a tento článek by tak mohl rovněž působit, není to pravda! Výzkumy prokázaly, že u sériových vrahů je inteligence rozvrstvena podobně jako u běžné populace . Tak např. ve výzkumu Ranfordské univerzity ve Virginii vyšlo, že ve vzorku 271 porovnávaných sériových vrahů z celého světa činila průměrná hodnota IQ 94,5 . Mezi jednotlivými typy sériových vrahů však existují veliké rozdíly, takže tato hodnota o mnohém nevypovídá. Zajímavější je podívat se třeba na tzv. organizované pachatele (ti své činy předem promýšlí, plánují, snaží se zahladit stopy, atd.). U nich průměrná hodnota IQ dosahovala 99,3 , zatímco u o dezorganizovaných pachatelů jen IQ 91,3 . U smíšeného typu (kam spadá většina sériových vrahů) pak 102,3 . Zajímavé bylo rovněž průměrné IQ podle způsobu usmrcení oběti. Vyšších hodnot dosahovali např. bombový útočníci IQ 140,3 (počet 3), ti, kteří použili škrcení v kombinaci s umlácením oběti IQ 108,8 (8) či škrcení v kombinaci se zastřelením IQ 105,8 (6). Naopak u těch, kteří oběť ubodali , činilo IQ 92,3 (25), u zastřelení pak 90,7 (61) a u ubití bylo průměrné IQ pachatelů pouze 79,1 (10). Podle jiného výzkumu pak u pachatelů sériových znásilnění činila průměrná hodnota IQ dokonce 120 bodů. Z výše uvedeného vyplývá, že sérioví vrazi opravdu většinou nejsou geniální jedinci. A ti, kteří přeci jen mají velmi vysokou inteligenci, nemusí být geniálními zločinci. Naopak však existují i tací sérioví vrazi, kteří dle testů IQ spadali do podprůměru, ale přesto byl jejich modus operandi tak úspěšný, že dokázali spáchat mnoho vražd a unikat celé roky. Však vzpomeňte si třeba na přihlouplého Ladislava Hojera a jeho primitivní vyjadřování, kdy se o svých obětech vyjadřoval např. takto: „ubral sem jí kyslík; chytil sem ji za tlamu; zůstala mi pod rukama; bylo mi jedno jakou drbnu, hlavně že měla dobrou kostru “, atd.. Velkou inteligencí neoplýval ani britský sexuální sériový vrah Fred West . Oba tito vrazi spadali do pásma IQ mezi 80-90 , tedy do slabě podprůměrné populace. Velice primitivním a přesto „úspěšným vrahem“ byl i "Duisburský lidožrout" Joachim Kroll . Za jednoho nejhloupějších sériových vrahů je pak často považován Ottis Toole . Joachim Kroll a Ottis Toole již spadal do pásma osob výrazně podprůměrných tzv. slaboduchých (IQ 70-80 ). Přesto každý z výše uvedených čtyř pachatelů s nízkým IQ dokázal opakovaně vraždit po celou řadu let. Nejméně inteligentním sériovým vrahem, kterému bylo změřeno IQ, je asi Simon Pirela . Tomuto americkému sériovému vrahovi bylo naměřeno IQ pouhých 57 , což je již v pásmu lehké mentální retardace . Snad čtenáře tento článek alespoň trochu zaujal a nezapomene tedy, že ne každý sériový vrah je nadprůměrně inteligentní, a to dokonce ani z těch „úspěšnějších“, kteří se dopadení zdárně vyhýbali po dlouhé roky. A naopak, že sériový vrah s inteligencí génia může být dopaden, a to třeba i velmi záhy po spáchání první vraždy. Další článek Copyright © 2009-2020 serialkillers.cz Po plagiátech je aktivně pátráno Komentáře

Sérioví vrazi - definice pojmu sériová vražda a masová vražda. Encyklopedie sériových vrahů z ČR i zahraničí. Sériový vrah - definice Co je to "sériová vražda ", a co se myslí pojmem "sériový vrah "? Neexistuje žádná jednotná a všeobecně přijatá, či dokonce "legální " definice pojmu "sériový vrah ". Nicméně uvádíme dvě asi nejčastěji zmiňované definice tohoto termínu. První, starší z definic, popisuje sériovou vraždu takto: " Je určena třemi nebo více samostatnými útoky spáchanými stejným pachatelem či pachateli na třech nebo více různých místech. Mezi jednotlivými útoky pachatel emocionálně vychladne. " V roce 2005 na sympoziu NCAVC (National Center for the Analysis of Violent Crime) pak vznikla definice sériové vraždy, která je v současnosti asi nejpřijímanější a nejpoužívanější. Ta zní: "Sériová vražda je popisována jako nezákonné usmrcení dvou nebo více obětí stejným pachatelem (či pachateli), v samostatných událostech(útocích)." Ještě uveďme, že až do 80. let minulého (tedy 20.!) století byli mnohonásobní vrazi zařazeni do stejné kategorie - "masoví vrazi ". Odtud asi pramení stále ještě velice častý nešvar zaměňovat pojem "sériový vrah " za pojem "masový vrah ". K pojmu "masová vražda ", pojmu "vražedný záchvat " a dalšímu členění mnohonásobných vrahů a vysvětlení rozdílů mezi nimi, naleznete více ZDE . Encyklopedie sériových vrahů Sérioví vrazi - ČR + SR Adolf Hlubik 26. 5. 2026 Adolf Hlubik – český recidivista a vrah, který v roce 2022 během ozbrojeného přepadení herny v Olomouci střelil barmanku z bezprostřední blízkosti do hlavy. Hlubik byl už v minulosti odsouzen za vraždu a většinu života strávil ve vězení za násilnou trestnou činnost. Za zločin v Olomouci byl odsouzen k doživotnímu trestu a stal se nejstarším odsouzeným "doživoťákem" v ČR . Vlastimil Nekl 8. 10. 2024 Vlastimil Nekl – český sériový vrah, který vedl mezinárodní gang sériových vrahů, jenž v letech 1998 a 1999 na území několika evropských států připravil o život zřejmě až deset osob. Organizovaná skupina pachatelů se zaměřovala na řidiče kamiónů a autobusů, jejichž vozy byly poté prodávány. Motivem trestné činnosti byl finanční profit . Lucie K. 26. 8. 2024 Lucie K. – česká vražedkyně novorozenců, která v průběhu let 2012 a 2013 připravila o život své dvě čerstvě narozené holčičky, jejichž těla pohodila na různých místech v okolí svého bydliště. Těhotenství pokaždé tajila a to i před svým partnerem, otcem obou dětí. Za svá zločiny byla odsouzena k trestu odnětí svobody na 20 let . Ondrej Rigo 16. 6. 2022 Ondrej Rigo - nejhorší slovenský sériový vrah, který v letech 1990-1992 zavraždil v Německu, Holandsku a na Slovensku nejméně 9 osob. Motiv jeho zločinů byl sexuální, když všechny své ženské oběti po jejich usmrcení zneužil. Modus operandi tohoto pachatele zahrnoval vyhlédnutí si ženské oběti v přízemním bytě, do kterého vniknul skrz pootevřené okna, načež spící oběti ubil ranami ho hlavy, aby na bezvládném tělě vykonal soulož. Poté byt ještě prohledal a odcizil nejrůznější cennosti. Za své zločiny byl nakonec odsouzen k doživotnímu odnětí svobody. 14. června 2022 ve výkonu trestu zemřel . Václav Novák - zapomenutý sériový vrah 31. 1. 2022 Václav Novák - zapomenutý československý sériový vrah a zároveň nejmladší český vrah, který připravil o život nejméně tři lidi, další dva se zavraždit pokusil a u několika dalších to měl vraždu v plánu. Nakonec spáchal ve vazbě sebevraždu. Tento recidivista mezi ostatními pachateli vyčníval především svou extrémně agresivní osobností a velkým množstvím zločinů nejrůznějšího druhu spáchaných ve velmi mladém věku. Viktor Kalivoda 17. 11. 2020 (akt. 21. 4. 2024) T zv. "lesní vrah", je český sériový vrah, který v řijnu roku 2005 zastřelil na dvou různých místech tři osoby. Jeho případ je specifický tím, že ač se po zadržení ke svým zločinům ihned přiznal, nikdy nebyl ochotný prozradit svůj motiv. Velice zajímavé je i to, že původním a hlavním plánem Kalivody bylo spáchat masovou vraždu v pražském metru, k čemuž se však nakonec naštěstí neodhodlal. Kalivoda byl za své činy odsouzen k trestu odnětí svobody na doživotí. V roce 2010 ve věznici spáchal sebevraždu. Miroslav Lehotský 11. 6. 2020 (akt. 30. 8. 2022) Slovenský sériový vrah odsouzený na doživotí za spáchání tří vražd, které se odehrály mezi lety 2010 - 2012. Lehotský byl v roce 2017 zadržen a odsouzen k pětilétému vězení v souvislosti s jiným trestným činem. V dubnu 2021 byl odsouzen za to, že měl postupně usmrtit svoji partnerku (2010), manžela své milenky (2011) a opět další partnerku (2012). Spolu s poslední obětí měla navíc zmizet i její jeden a půl roku stará dcera. Ta je dodnes nezvěstná, navíc existuje podezření, že Lehotský mohl usmrtit nejen ji, ale i další oběti ... Jan Janeček 5. 1. 2020 Český lupič, vůdce loupežnické bandy a vrah, který během roku 1870 zavraždil nejméně tři osoby a dalších bezpočet lidí oloupil či okradl. Motiv vražd byl ve dvou případech zištný, když dvě oběti ubil během loupeží. Třetí vražda byla spáchána ve snaze vyhnout se dopadení. Janeček byl za své činy v roce 1871 popraven, a jako poslední v Rakousku-Uhersku byl exekuován během veřejné popravy . ! David Virgulák 16. 2. 2017 (akt. 10. 10. 2022) Tzv. "vrah taxikářů", český sériový vrah, který v roce 2014 během necelých 3 měsíců usmrtil v blízkém okolí Prahy celkem tři muže. Všechny oběti byly zastřeleny a oloupeny, všechny vykonávaly povolání taxikáře. Virgulák byl v minulosti několikrát soudně trestán. Všechny jeho trestné činy, včetně vražd, měly společné to, že si jimi Virgulák snažil vydělat na opatření drog. 4. ledna 2018 David Virgulák neuspěl se svým dovoláním u Nejvyššího soudu v Brně. Platí tak prvoinstanční rozsudek - doživotní odnětí svobody! Svatoslav Štěpánek 28. 11. 2016 První sexuální sériový vrah v Československu (míněno od vzniku samostatného československého státu). Štěpánek zavraždil nejméně tři osoby a dopustil se minimálně dalších dvou pokusů o vraždu. První oběť usmrtil již ve svých 16 letech! O deset let později, tedy v jeho 26 letech, byl za spáchání hrůzných zločinů popraven. Je podezřelý i z dalších vražd... Juraj Kučerák 3. 11. 2016 Dvojnásobný vrah z první poloviny 90. let 20. století. Obě své oběti usmrtil v rozmezí jednoho měsíce a to teprve ve svých 22 letech. Pro tohoto pachatele je příznačná nízká inteligence, nadprůměrná agresivita a naprostá absence hlubších citových vztahů s lidmi. V současnosti si odpykává trest odnětí svobody na doživotí. Jaroslava Fabiánová 14. 8. 2011 (akt. 12. 12. 2021) „Za dlouhou řadu let své praxe jsem se nesetkal se ženou, která by měla na svědomí tolik závažných trestných činů, “ říká kriminalista, detailně obeznámený s případem. Tato žena má na svědomí tři brutální vraždy spáchané různými nástroji - od zednického kladiva až po ševcovské šídlo. Navíc smrt dalšího muže zavinila tím, že mu podala příliž velké množství hypnotik, což muž se slabým srdcem nevydržel. K tomu připočítejme nespočet krádeží... Toť doživotně odsouzená Jaroslava Fabiánová. Václav Mrázek 12. 2. 2010 Československý sériový vrah, který se co do počtu obětí dělí spolu s "heparinovým vrahem" Petrem Zelenkou o druhé místo mezi nejhoršími vrahy v naší novodobé historii. Mrázek v 50.letech na Chomutovsku zavraždil nejméně 7 osob a několik dalšch znásilnil. Většinou byl jeho motiv sexuální rázu, ale jednou vraždil dokonce i pro peníze. Odhalen byl až 6 let po své první spáchané vraždě a to, ironií osudu, při pouhé kapesní krádeži. Nuton dodat, že kráděží měl na kontě stovky... Miroslav Stehlík 7. 10. 2009 (akt. 25. 11. 2021) Znalci z oboru psychologie, psychiatrie a sexuologie uvedli, že Stehlík byl výraznou psychopaticku osobností s citovou oploštělostí, bez morálního a citového cítění se značným sklonem k agresivitě. Kromě toho zjistili známky sadismu, včetně nepřátelských postojů k ženám. Jeho resocializaci znalci zcela vyloučili. Stehlík nejen v průběhu vyšetřování, ale i v dalším trestním řízení nikdy neprojevil žádné známky lítosti či soucitu s oběťmi. Za svůj život stihl usmrtit celkem 2 ženy a u jedné se o to pokusil, navíc několik dalších žen znásilnil. V roce 1986 byl popraven. Sérioví vrazi - Zahraničí Craig Price 6. 4. 2023 Craig Price - americký sériový vrah, který během dvou let usmrtil celkem čtyři osoby včetně dvou dětí. Jeho modus operandi spočíval ve vloupání se do domů, jenž se nacházely v blízkosti jeho vlastního domova, načež přítomné obyvatele (ženy a děti) mnoha ranami ubodal, přičemž používal nože, které se nacházely na místech činu. Specifické pro tohoto pachatele je především to, že se vražd dopustil ve velmi nízkém věku. V době své poslední spáchané vraždy mu nebylo ještě ani šestnáct let . Michail Malyšev 13. 12. 2022 Michail Malyšev - tzv. "Permský kanibal" je ruský sériový vrah, který v letech 1999-2000 usmrtil a snědl nejméně dvě osoby. Šlo o pachatele, který se mimo jiné vyznačoval týráním a zabíjením zvířat, stejně tak jako svou alkoholovou závislostí. Pod vlivem alkoholu pak zavraždil i lidské oběti, které následně zkonzumoval, za což byl odsouzen k odnětí svobody na 25 let. V říjnu roku 2022 byl propuštěn na svobodu. Naní žije v Permu, ve stejném bytě, ve kterém k vraždám došlo. Shivprasad Dhruve 6. 10. 2022 Shivprasad Dhruve - devatenáctiletý indický občan, který se přiznal ke spáchání čtyř vražd, které se odehrály během šesti dnů na přelomu srpna a září 2022. Ve všech případech oběti vykonávaly povolání hlídače a pachatel je ubil údery mířenými na halvu, zatímco spaly. Jako pravděpodobný motiv vražd lze označit touhu podezřelého "být slavným", případně jím deklarovaná averze vůči lidem, kteří v povolání spí. Joseph Edward Duncan III. 28. 5. 2022 Joseph Edward Duncan - americký sériový vrah, násilník a pedofil, který kromě znásilnění a vražd tří dětí v letech 1996 a 1997 téměř vyvraždil rodinu Groeneových v americkém městě Coeur d'Alene v roce 2005. Masakr však naštěstí měl i jednu přeživší, která tak mohla popsat, co přesně se stalo. Tou byla tehdy 8letá Shasta Groene. Joseph Duncan byl nakonec za své zločiny odsouzen k trestu smrti . Kurt Wichmann 2. 5. 2022 Kurt Wichmann - německý sériový vrah, který má na svědomí nejméně 5 vražd. Zaměřoval se na páry, případně samostatné ženy. Motiv jeho zločinů byl sexuální. První ženu napadl již ve věku pouhých 14 let. Wichmann po dlouhou dobu dokázal policii unikat a když se jej konečně podařio v souvislosti se zmizením jedné z žen dopadnout, spáchal sebevraždu. Až s odstupem řady let se jej podařilo spojit s dalšími vraždami. Robert Joe Long 1. 3. 2022 Robert Joe Long - americký sériový vrah, který řádil ve Spojených státech během roku 1984. Na svědomí má 10 brutálních vražd mladých žen, převážně prostitutek. Kromě svých vražedných „radovánek“ ale taky do roku 1984 znásilnil desítky žen a dívek napříč celým státem Florida, a to přímo v jejich domovech. Bobby Long si kvůli sérii znásilnění vysloužil přezdívku Classified Ad Rapist a přítrž jeho vražednému a násilnickému řádění ukončila až dívka jménem Lisa McVey, kterou jednoho dne unesl . Bruce McArthur 23. 12. 2021 Bruce McArthur - kanadský sexuální sériový vrah, který mezi lety 2010 - 2017 zavraždil v Torontu nejméně osm mužů. Jeho oběťmi se stávali muži, homosexuálové, nejčastěji s blízkovýchodními či jihoasijskými kořeny, se kterými se McArthur seznamoval na internetových seznamkách, přičemž s řadou z nich se před jejich samotnou vraždou opakovaně stýkal. Své oběti škrtil nebo rdousil, načež jejich těla rozčtvrtil a ukrýval ve velkých květináčích na jedné za zahrad, o kterou jako krajinář pečoval. Za své zločiny byl v roce 2019 odsouzen k doživotnímu odnětí svobody. Ion Rímaru 13. 8. 2021 Ion Rimaru - rumunský sériový vrah přezdívaný také jako "Upír z Bukurešti ", který v letech 1970-1971 napadl celkem 14 žen, z nichž čtyři zabil a zbytek znásilnil nebo se pokusil zavraždit. Své oběti napadal v ulicích Bukurešti, vždy v nocích, kdy panovalo ošklivé počasí. Zaměřoval se na osamělé ženy, které vždy rychle omráčil, odtáhl na klidnější místo a tam je brutálně sadisticky sexuálně zneužil. Rimaru se mimo jiné na svých obětech dopouštěl i vampírismu a kanibalismu. Za své zločiny byl nakonec popraven. Po jeho popravě vyšlo najevo, že sériovým vrahem byl i jeho otec, Florea Rimaru, který vraždil o téměř tři dekády dříve. Masten a Evans Wanjala 28. 7. 2021 Masten a Evans Wanjala - dva keňští sérioví vrazi, kteří nezávisle na sobě byli aktivní v podobné období. Oba si jako oběti vybírali děti. Masten chlapce ve věku 12-13 let, Evans dívky ve věku 10-15 let. Masten je podezírán z vražd možná až více než 14 dětí, Evans z minimálně 5 vražd. Oba byli dopadeni v červenci 2021 v rozmezí pouhých 3 dní. Evans své oběti unášel na odlehlá místa, kde je poté znásilni a uškrtil. Masten se oběti rovněž unášel, když předtím je byl zvyklý omámit zatím neznámou látkou, rovněž se se u řady obětí dopustil pití jejich krve, než je zavraždil a jejich těla pohodil v houštinách či odpadních stokách . Gennady Mikhasevich 7. 5. 2021 Gennady Mikhasevich - tzv. "Vitebský maniak" či "Vitebský škrtič" je sovětský sériový vrah, který v letech 1971-1985 usmrtil na území dněšního Běloruska nejméně 33 žen. Šlo o sexuálního sériového vraha, který své oběti - mladé ženy, vyhledával poblíž silnic a zastávek, když nejčastěji k tomu využíval svého auta. Většinu obětí znásilnil či s jejich těly nějak sexuálně manipuloval. Své oběti usmrcoval uškrcením či zardoušením, načež jejich mrtvoly ponechával poblíž místa vraždy. Typické pro něj bylo rovněž to, že obětem bral jejich cennosti. Za své zločiny byl nakonec popraven. Charles Sobhraj 2. 4. 2021 (akt. 2. 5. 2023) Charles Sobhraj - tzv. "Had " nebo "Bikini Killer " je sériový vrah, podvodník a zloděj s francouzským občanstvím, který v letech 1972-1976 usmrtil v Indii, Nepálu a Thajsku možná až 24 osob. Ač se Sobhraje podařilo odsoudit pouze za dvě vraždy, byl mu udělen trest doživotního vězení. Mezi ostatními sériovými vrahy Sobhraj vyčnívá zejména svojí schopností vyhnout se spravedlnosti, schopností manipulace s lidmi a talentem k nejrůznějším podvodům. Jeho obětmi se v drtivé většině případů stávaly turisté, jejiž důvěru si Sobhraj dokázal lstí získat, načež je okradl či podvedl. Motivem samotných vražd byla hlavně snaha zbavit se nepohodlných svědků . Mehmet Ali Cayiroglu 11. 3. 2021 Mehmet Ali Çayıroğlu - turecký sériový vrah odsouzený v roce 2021 za pět vražd k několikanásobnému doživotnímu trestu odnětí svobody. Çayıroğlu je zatím spojován s 12 vraždami, ale ne všechny případy zatím došly do stádia obžaloby. Tento sériový vrah, recidivista, útočil na stařší osoby žijící na osamělých místech, poté, co předstíral, že si chce koupit jejich dobytek. Místo toho oběti otrávil nebo omámil, prohledal objekt, ukradnul cennosti a založil požár. Poté ještě ukradl dobytek. Çayıroğlu jakoukoli svou vinu popírá. Mohammad Razi 27. 1. 2021 Mohammad Razi - dvaadvacetiletý Ind, zadržený v prosinci 2020, jenž je podezřelý, ze spáchání nejméně 3 vražd spáchanch v přůběhu roku 2020. Na základě jeho přznání policie věří, že mohl spáchat více než 10 vražd ve městech Grurgram, Dillí a na území státu Bihár. Razi oběti usmrcoval pomocí nože. Útočil na osamělých místech, poté, co s obětmi popíjel alkohol. Nakonec oběti okradl a jejich těla zanechal na místě činu. Jeho motivem bylo podle jeho vlastních slov "pobavení" a touha stát se nebezpečným a známým sériovým vrahem. Anna Marie Hahnová 11. 1. 2021 Anna Marie Hahnová - americká sériová vražedkyně, která v letech 1933 - 1937 pravděpodobně zavraždila nejméně pět mužů, kdy podezřelá byla až z deseti vražd. Modus operandi této pachatelky zahrnoval usmrcení postaršího muže za pomocí jedu, kdy motivem bylo její finanční obohacení. Nakonec byla Hahnová dopadena v roce 1937 a za jednu vraždu odsouzena k trestu smrti na elektrickém křesle. Popravena byla o rok později. Anatoly Slivko 16. 10. 2020 Anatoly Slivko - sovětský sexuální sériový vrah, který v letech 1964-1985 usmrtil 7 chlapců ve věku 11 - 15 let. K tomu více než 30 dalších zneužil. Jeho specifikum bylo zejména to, že své oběti opakovaně škrtil (věšel), aby je pak v následném bezvědomí mohl zneužít. Své činy si většinou fotil a natáčel. Pokud se oběť z bezvědomí neprobrala, Slivko její tělo rozřezal, spálil a následně zakopal v lese, kde ke všem zločinům docházelo. Minimálně v jednom případě Slivko rovněž pil krev jedné ze svých obětí. Za své zločiny byl v roce 1989 popraven. Henri Désiré Landru 30. 7. 2020 Henri Désiré Landru - francouzský sériový vrah, který mezi lety 1915 - 1919 zavraždil 10 žen a jednoho chlapce. Šlo o rafinovaného pachatele, který si oběti pečlivě vybíral a vraždy dlouhodobě plánoval. Jeho typickou obětí byla žena ve středním věku, často movitá, toužící po vztahu. Není jasné, jaký způsob usmrcení Landru používal, neboť těla svých obětí následně čtvrtil a pálil, tedy znemožnil objasnění této skutečnosti. Jeho modus operandi zahrnoval vytypování si oběti skrze seznamku v novinách, dlouhodobější korespondence, ve které sliboval společnou budoucnost, a nakonec vylákání oběti do svého domu. Tam ženy zabil a zbavil se jejich těl. Jeho motivem byl v naprosté většině případů majetkový prospěch. Několik vražd však spáchal zřejmě pouze proto, aby se zbavil nepohodlné osoby. Fritz Honka 26. 5. 2020 Fritz Honka - německý sériový vrah, který mezi mezi lety 1970 - 1974 zavraždil 4 ženy. Šlo o primitivního pachatele, který oběti, postarší příležitostné prostitutky, vraždil ve svém bytě, vždy notně posilněn alkoholem. Šlo o silného alkoholika, který ženy během hádky či sexuálních aktivit uškrtil či zardousil. Honka těla obětí následně skladoval v úložném prostoru svého bytu. Na motivaci se zřemě podílel jak momentální vztek spojený se silnou alkoholovou intoxikací, tak měly vraždy pravděpodobně i sexuální podtext. Honkovo modus operandi zahrnoval vytypování si bezprizorní oběti ve známé hospodě, nalákání na bezplatný alkohol k sobě domů, inotoxikaci oběti, sexuální aktivitu, vykonání vraždy a následné zbavení se těla ve svém bytě. Rodney Alcala 13. 5. 2020 Rodney Alcala - americký sériový vrah odsouzený k trestu smrti za 7 vražd, které spáchal mezi lety 1971 - 1979. Podle některých zdrojů může být tento pachatel zodpovědný za vraždu až více než 100 žen. Šlo o velice inteligentního pachatele, který dokázal své oběti ovládnout, zametat stopy a důmyslně unikat policii. Jeho oběti tvořily mladé ženy a dívky. Alcala trpěl sadismem. , motivace vražd tedy byla sexuálního rázu. Oběti byly nejčastěji surovým způsobem znásilněny a poté uškrceny. Mnoho z žen bylo zavražděno v jejich vlasních domovech. Alcala si stejně jako někteří další sérioví vrazi schovával fotky či jiné drobné předměty svých obětí. Gerald a Charlene Gallego 10. 5. 2020 Gerald a Charlene Gallego - americký pár sériových vrahů, kteří v letech 1978-1980 zavraždili nejméně 10 osob. Vražedný pár byl přezdíván také jako "The Love Slave Killers " nebo "Sex Slave Killers ". Jejich přezdívka plyne z toho, že většinu svých obětí drželi před jejich vraždou i po dobu několika hodin jako sexuální otrokyně a opakovaně je znásilňovali. Ač se na každé z vražd určitým dílem podíleli oba, zabíjel vždy Gerald Gallego. Své oběti nejčastěji omráčil úderem do hlavy a poté buď umlátil, uškrtili či zastřelil. Gerald Gallego byl za své zločiny odsouzen k trestu smrti. Extrémně inteligentní Charlene Gallego strávila za mřížemi pouze 17 let. Carroll Edward Cole 23. 4. 2020 Carroll Cole - americký sériový vrah, odsouzený v roce 1984 k trestu smrti za 16 vražd, který podle svých slov mohl zabít až 35 žen v několika amerických státech. Jako jeden z důvodů, proč vraždil, uváděl, že mu oběti svým chováním připomínaly jeho matku, ke které měl ambivalentní vztah. S naprostou většinou obětí se seznámil v různých barech pod vlivem značné dávky alkoholu. Své oběti nejprve uškrtil, aby měl následně s jejich mrtvolami pohlavní styk. Se svými nekrofilními choutkami zašel tak daleko, že v případě jedné vražd svoji oběť dokonce do jisté míry kanibalizoval. Lao Rongzhi a Fa Ziying 22. 12. 2019 Lao Rongzhi a Fa Ziying - čínský partnerský pár sériových vrahů, který během let 1996 - 1999 ze zištných důvodů brutálně usmrtil nejméně sedm osob. Fa Ziying byl dopaden v roce 1999. Ve stejném roce byl za své činy popraven. Jeho partnerce, Lao Rongzhi, se podařilo před zásahem policie uprchnout a poté se úspěšně skrývala až do listopadu roku 2019, kdy byla zatčena v jednom z obchodních center, kde prodávala hodinky. Nyní (12/2019) čelí obžalobě ze spáchání sedmi vražd. Samuel Little 11. 10. 2019 (akt. 9. 1. 2022) Samuel Little - tzv. "nejplodnější americký sériový vrah", který v 19 státech USA připravil o život téměř 100 žen. Své oběti unášel, brtutálně bil a nakonec uškrtil. Na jeho případu je specifické také to, že ač měl za svůj život kolem 100 záznamů v rejstříku trestů, za vraždu byl odsouzen teprve až po dlouhých 42 letech od spáchání první z nich. Od roku 2014 si odpykával doživotní trest odnětí svobody bez možnosti podmínečného propuštění. V roce 2020 zemřel. Mane Driza 19. 5. 2019 Mane Driza - albánský sériový vrah, který ve třech evropských státech usmrtil celekm pět osob, k tomu nutno připočíst ještě jeden vražedný pokus. Driza se vyznačuje extrémně agresivní a násilnou povahou, kdy ve spáchání vražd vždy vyústila nějaká konfliktní situace v jeho životě. V současnosti si odpykává doživotní trest odnětí svobody ve Velké Británii. Henry Howard Holmes 26. 2. 2018 Americký sériový vrah z konce 19.století, který byl popraven za spáchání jedné vraždy, zavraždil však nejméně devět osob a sám se pak přiznal ke spáchání 27 umýslných usmrcení. Některé zdroje a podezření mu přisuzují dokonce až 200 obětí. Šlo o výrazně psychopatickou osobnost, která se vyznačovala manipulativním chováním, které bylo plné lží, podvodů a dalších antisociálních projevů. Ve známost pak vešel především svým podivným domem přezdívaným "Hrad", ve kterém několik ze svých vražd spáchal, a který je opředen mnoha mýty a polopravdami. Joachim Kroll 6. 10. 2014 Německý sériový vrah, který sužoval mezi lety 1955-1976 oblast (asi 60km okruh) kolem Duisburgu v Západním Německu. Tento muž během více než 20ti let pravděpodobně usmrtil nejméně 14 lidí, ač byl odsouzen "pouze" za 8 vražd a jeden vražedný pokus. Skutečný počet jeho obětí však může být ještě vyšší. V důsledku jeho jednání navíc přišli o život i dva muži, kteří spáchali sebevraždu, poté co byli podezřelí z některých jeho zločinů. Jack Unterweger 11. 7. 2014 Rakouský básník, novinář, spisovatel, dramatik, celebrita….ale především taktéž sériový vrah. Dokonce nejproduktivnější rakouský sériový vrah v historii, jenž má na svědomí nejméně deset, pravděpodobně však dvanáct, a možná dokonce i třináct a více zmařených lidských životů. Jde o sexuálního sériového vraha. Jeho oběťmi se stávaly v drtivé většině prostitutky. Poté co byl odsouzen k doživotnímu vězení, spáchal v roce 1994 sebevraždu Anatoly Onoprienko 7. 6. 2014 Ukrajinský sériový vrah zodpovědný za usmrcení nejméně 52 osob. Devět z nich zavraždil v roce 1989, zbývajících 43 mezi lety 1995-1996. Svojí destruktivitou, krutostí a používáním upilované, dvouhlavňové brokovnice si vysloužil přezdívku "Terminátor" . Jeho nejčastěji použitý modus operandi: útok na osamocený dům, usmrcení všech obyvatel, krádež cenných předmětů a následné zapálení budovy. Při útocích neušetřil nikoho. Zabíjel muže, ženy, děti i náhodné svědky. Richard Ramirez 29. 4. 2012 Americký sériový vrah, který v letech 1984-1985 usmrtil kolem Los Angeles a San Franciska nejméně 14 osob. Mezi ostatními sériovými vrahy vyčníval zejména svojí nesmírnou brutalitou. Za oběti si vybíral jak muže, tak ženy. Děti, dospělé i seniory. Jeho činy byly pro veřejnost o to děsivější, protože většinou útočil v bytech či domech obětí. Tedy v místech, kde se většina lidí cítí nejbezpečněji... Jack The Stripper 11. 12. 2011 "Jack the Stripper" neboli "Jack Svlékač" je mladším "kolegou" mnohem známějšího sériového vraha přezdívaného "Jack Rozparovač" . Stejně tak jako Jack Rozparovač i on sužoval svými vražednými choutkami ulice Londýna. Stejně tak jako Jack Rozparovač si i on za oběti vybíral prostitutky. Stejně tak jako u Jacka Rozparovače není ani u Jacka Svlékače znám přesný počet obětí. Stejně tak jako Jack Rozparovač nebyl ani on nikdy dopaden... Jerome Brudos 8. 4. 2011 Americký sériový vrah, pro něhož byl typický fetiš na ženské nohy, boty a spodní prádlo. V průběhu 16ti měsíců mezi lety 1968-1969 zavraždil nejméně 4 mladé ženy, které posmrtně zneužil, nafotil a nakonec si z nich ponechal trofej v podobě odříznuté části těla. Za tyto zločiny byl odsouzen k doživotnímu vězení. Lucian Staniak - fact or fiction? 14. 8. 2010 Major Ciznek požádal ředitele klubu o otevření Staniakovi skříňky. V té bylo nalezeno několik nožů na nanášení barvy, dále obrazy, kde bylo nejvíc částí malováno umělcovou oblíbenou červenou barvou a také obraz se jménem „Kruh života“. Obraz byl naprosto výstižný : zobrazoval krávu pojídající květiny, kráva byla požírána vlkem, ten zastřelen myslivcem, myslivec sražen autem řízeným ženou a kruh se uzavíral zobrazením ženy s rozpáraným břichem, z něhož vyrůstal trs květin. John Wayne Gacy 9. 11. 2009 Americký, sexuální sériový vrah, který usmrtil nejméně 33 mladých mužů. Své oběti lákal na alkohol a drogy do svého domu. Když uspěl, získával převahu tím, čemu říkal „trik s pouty“. Bylo to prosté – předváděl, jak šikovně umí uniknout ze zacvaknutých pout, a když si to jiní chtěli vyzkoušet po něm, jednoduše už v želízkách zůstali, vydáni jemu napospas. Následně přivazoval své oběti k jakémusi mučícímu stolu, kde je nakonec uškrtil nebo zardousil. Jejich ostatky pak ve většině případů zakopal v prostorem pod svým domem. Za své zločiny byl popraven. Fred a Rose West 3. 10. 2009 Britský pár sériových vrahů, který má na svědomí nejméně 11 zmařených lidských životů (společně usmrtili 9 osob, každý samostatně pak nejméně 1 osobu). Jejich oběti byly výhradně ženského pohlaví. Motiv činů byl u části obětí sexuální (sloužily páru jako sexuální hračky, které opakovaně znásilňovali a krutě mučili) u zbylých obětí byl motiv zřejmě kombinovaný, kdy převládala snaha zamaskovat předchozí zločiny, či se zbavit nějakým způsobem „nepohodlného“ člověka. Fred West spáchal ve vazbě sebevraždu, Rose West byla odsouzena k doživotnímu vězení. Jeffrey Dahmer 8. 9. 2009 (akt. 1. 9. 2022) Americký sériový vrah, který má na svědomí nejméně 17 obětí. Jelikož šlo sexuálně motivovaného vraha - homosexuála, vybíral si za oběti pouze muže. Mezi jeho úchylky patřila nekrofílie a kanibalismus. Své oběti nejčastěji uspával, poté je zardousil a zneužil. Těla nakonec rozřezal a většiny se zbavil pomocí kyseliny. Některé ostatky si však ponechal a ty následně sloužily buď jako trofeje, nebo je konzumoval. Dahmer byl v roce 1992 odsouzen na doživotí, avšak v roce 1994 byl zabit spoluvězněm . Ivan Milat 4. 9. 2009 Australský sériový vrah, který v letech 1989-1992 unesl, oloupil, zneužil, trýznil a zavraždil minimálně sedm turistů. Mrtvá těla pak pohodil v lese Belanglo jižně od Sydney. Jeho oběťmi byly jak ženy, tak muži. Během let, kdy řádil jako nelítostný vrah, žil tento nebezpečný a agresivní muž naprosto samotářským životem. Milat se nikdy k žádné ze spáchaných vražd nepřiznal a existuje silné podezření, že na svědomí má mnohem více obětí... Albert Fish 27. 8. 2009 Jeden z nejznámějsích amerických sériových vrahů vůbec. Tento muž, známý také jako "The Gray Man " neboli "Šedovlasý muž " usmrtil nejméně 4, pravděpodobně však mnohem více a podle svých slov dokonce až sto malých chlapců a dívek. Charakteristické pro tohoto krutého vraha je, že mimo pedofile trpěl i mnoha dalším sexuálními úchylkami. Mezi ty patří například: sadismus, masochismus, exhibicionismus, voyerismus, koprofagie, ondinismus, orgánový fetišismus a kanibalismus.

The list of 36 best movies about fiction serial killers. Check our movie list and let us to inspire you. Movies about serial killers - fiction List of the best 60 movies about serial killers . In all cases, these are films that are NOT made according to true cases. Chart and list of 100 movies about serial killers filmed according to real events - HERE . The effort was to sort the films according to their degree of success. However, not all of the above films were seen by the author of the ranking, and in such cases, he followed the rating at IMDb. We will be glad if you write us a message or comment if you think of a movie that we have forgotten ... we will gladly add it. 1. Se7en A brilliant, cult American thriller, with a grim atmosphere where Brad Pitt and Morgan Freeman are on the track of an inventive and intelligent serial killer who is gradually killing in the name of the seven deadly sins. (1995. IMDb 8,6. 2. The Silence of the Lambs An excellent and brilliantly cast American crime thriller with horror features, where a young FBI agent (Jodie Foster) with the help of imprisoned serial killer and cannibal (Anthony Hopkins) is searching for another serial killer called Buffalo Bill. (1991). IMDb 8,6. 3. Perfume: The Story of a Murderer A hilarious coproduction American-German drama in which a brilliant perfume maker, killing young, beautiful and innocent girls in the desire to create the perfect fragrance. (2006). IMDb 7,5. 4. Psycho The legendary, now classic, American film by Alfred Hitchcock, set in a remote motel where a serial killer rages. The film is especially interesting for its atmosphere and great performances. (1960). IMDb 8,5. 5. Les rivières pourpres A successful French film starring Jean Reno and Vincent Cassel, who are looking for the bestial serial killer in the French Alps, leaving their victims' bodies mutilated. (2000). IMDbD 6,9. 6. Mr. Brooks The American crime thriller in which Kevin Costner, as a very successful man, turns into a merciless killer of loving couples at night. He's beautiful Demi Moore on the trail. (2007) . IMDb 7,3. 7. No Country for Old Men A great American crime-thriller, in which a hitman, Anton Chigurh, goes after a man who happened to find a briefcase full of money. In the pursuit of his goal, he does not shy away from killing anyone who gets in his way. (2007). IMDb 8,1. 8. Red Dragon American-German thriller from Hannibal Lecter, starring Anthony Hopkins in one of the lead roles. Can a killer succeed, who always kills on a full moon? (2002). IMDb 7,2. 9. Natural Born Killers An American action crime film where two young lovers escape after the murder of a girl's parent, leaving behind more dead ... Directed by Oliver Stone, starring Woody Harrelson and Juliette Lewis. (1994). IMDb 7,3. 10. Es geschah am hellichten Tag A thrilling German-Swiss detective story in which a police commissioner searches for the bestial killer of a little girl in a remote village of one of the Swiss cantons. (1958). IMDb 7,9. 11. On the Trail of Blood Czechoslovakia detective movie. Major Kalaš, performed by Rudolf Hrušínský, must search this time in Dubé, North Bohemia, for a sexually devastating murderer who targets small boys. (1970). IMDb 7,2. 12. Kiss the Girls An American mysterious thriller, led by Morgan Freeman, as a detective looking for a kidnapper and serial killer of young, beautiful women. (1997). IMDb 6,6. 13. Unhinged An American action thriller in which Russell Crowe, in the role of a rough maniac, decides to teach a lesson to a young woman with a murderous tour, with whom he accidentally gets into a dispute. (2020). IMDb 6,0. 14. The Hitcher American cult horror, where the plot is that the main character stops the hitchhikers, who turns out to be a dangerous serial killer. (1986). IMDb 7,3. 15. Dirty Harry The cult American action thriller with Clint Eastwood in the lead role. In the movie, the viewer can watch from the detective's point of view the quest for a maniac who decides to blackmail and scare the whole of San Francisco. (1971). IMDb 7,7. 16. Resurrection A harsh American thriller in which a detective tries to hunt down a sadistitic serial killer who cuts off the victims' body parts. (1999). IMDb 6,1. 18. I Saw The Devil A harsh Korean action thriller about a man who, in the face of his girlfriend's brutal murder, becomes a blinded avenger who gradually becomes the same beast as his opponent. (2010). IMDb 7,8. 17. The Bone Collector A Canadian-American mysterious crime thriller where Angelina Jolie searches alongside Denzel Washington for a psychopathic serial killer that leaves mysterious symbols at the scene. (1999). IMDb 6,7. 19. A Nightmare on Elm Street The American cult horror, in which the killer of 20 children, who was killed by the victims' parents, returns in "living" dreams and continues to commit another evil. Thus, the main thing is not to fall asleep… (1984). IMDb 7,5. 20. A Nightmare on Elm Street 3 The third part of the American cult horror, in which the killer of 20 children, who was killed by the victims' parents, returns in "living" dreams and continues to commit another evil. Thus, the main thing is not to fall asleep… (1987). IMDb 6,6. 21. Child's Play A successful American horror film, in which a dying psychopathic murderer uses a voodoo ritual to incarnate in a "Chucky" doll, which a six-year-old boy receives as a gift. "Game" can begin… (1988). IMDb 6,6. 22. Maniac A well-known American thriller in which a murderer is raging in a dark New York that attacks young women and always carries their scalp with them. (1980). IMDb 6,5. 23. Hannibal An American-British film from the Hannibal Lecter series, where the (run away) serial killer and the cannibal dr. Hannibal Lectre (Anthony Hopkins) and FBI agent Sterling (this time Julianne Moore) looking for another serial killer. (2001). IMDb 6,8. 24. Department Q A Danish crime thriller in which a few years old message arrives in the bottle on the Criminal Department table. He triggers an investigation into the dark case of a murdering psychopath, sectarian faith, and kidnapped pairs of siblings, whose disappearance has not been reported. (2016). IMDb 7,0. 25. Copycat An American crime thriller where Sigourney Weaver, in the role of a police psychologist, seeks to help a young detective get caught by a serial killer whose acts are a true copy of past murders committed in the past. (1995). IMDb 6,6. 26. Disturbia An American mysterious thriller in which a teenager, punished by several months in prison, monitors a neighboring house, in which a wanted serial killer may be hiding. However, every killer is someone's neighbor… (2007). IMDb 6,8. 27. Scream A well-known American horror film in which an elusive murderous maniac in a mask, Ghostface, plays a game of cat and mouse with his victims before he decides to kill them. (1996). IMDb 7,2. 28. American Psycho American thriller starring Christian Bal and Jared Leto. A perversion study of a man who has seemingly everything but still missing something ... will he become a serial killer? (2000). IMDb 7,6. 29. Phenomena An Italian mysterious movie in which a young woman, endowed with a special ability to communicate with insects, seeks to identify the serial killer of young students. (1985). IMDb 6,8. 30. Hush A minimalist British movie in which a young couple collides with a maniac truck driver on a freeway. The young man sees something disturbing in his truck. Although he is not quite sure what he saw, he informs the police and tries to forget the incident. However, this raises an argument with his partner, who leaves at one of the gas stations in a rage. A few moments later, a young man spotted a familiar truck leaving the pump. (2008). IMDb 6,0. 31. Tightrope American detective movie in which police officer Wes Block investigates the murder of young women. However, he lives strange and seeks prostitutes at night who do not reject perversion. Another of the probes into the madman's mind, in a film where there is no clear line between who is mad and who is a detective. (1984). IMDb 6,3. 32. Solace An American mysterious thriller where FBI agents try to catch a serial killer that kills sick people. Starring Anthony Hopkins and Colin Farrell. (2015). IMDb 6,4. 33. The House That Jack Built A Danish-French thriller that tells of an intelligent serial killer who takes murder as a work of art and desires as close as possible to the perfect murder of his own imagination. (2018). IMDb 6,8. 34. The Lovely Bones An American fantasy thriller in which the victim of a murder finds himself in a strange world, from which he observes how her family manages everything, but also the search for her murderer, who is just choosing another victim… (2009) IMDb 6,7. 35. The Hills Have Eyes Today, a classic American horror film, in which an ordinary family gets stuck on vacation in the middle of the desert, where they soon find out that a clan of degenerate killers is rioting here. Will they be able to escape death? (1977). IMDb 6,3. 36. Taking Lives An American mysterious thriller, where beautiful Angelina Jolie, in the role of an agent specializing in psychological profiling, seeks to capture a serial killer who takes his victims' identity. (2004). IMDb 6,2. 37. Maniac A new processing of the cult thriller from 1980. This time the plot takes place in Los Angeles, where the viewer will be able to delve into the oppressive psyche of a serial killer attacking young prostitutes. Starring Elijah Wood. (2012). IMDb 6,1. 38. The Hills Have Eyes A remake of the classic horror film from 1977 about an ordinary family vacation, which suddenly turns into a fight for a bare life. In the desert there is a clan of degenerate killers (2006). IMDb 6,4. 39. The Devil's Rejects American-German action horror. Free sequel to the horror house The House of a Thousand Corpses, about a family of serial Firefly killers who escape the sheriff upon revelation. He has to hire two no less brutal Texas killers to catch them. Carving can begin… (2005). IMDb 6,8. 40. Frailty A German-American thriller with a harsh atmosphere where FBI agents are looking for a serial killer nicknamed "The Hand of God" that has killed many people. (2001). IMDb 7,2. 41. House of 1000 Corpses An American horror film in which two young couples are lured into the house of the murderous Firefly clan. Will they be able to escape from their house of thousands of corpses? (2003). IMDb 6,1. 42. Trauma Italian mysterious horror. A young woman suffering from anorexia is returned to her parents after being escaped from a psychiatric institution, who is then murdered by a serial killer. The girl and her boy are starting their own investigation. Can they reveal the identity of a mad killer who murders only in the rain? (1993). IMDb 5,9. 43. Crawlspace An American horror film in which Klaus Kinski as a hellish doctor with a dark past collects his victims as a tenant of flats. (1986). IMDb 5,3. 44. Vacancy When the quarreling husbands (Kate Beckinsale, Luke Wilson) run out of gas, they decide to sleep in a nearby motel. But soon they find themselves in their worst nightmare. The owners are watching them everywhere with hidden cameras and soon they will start afraid about their lives.(2007). IMDb 6,2. 45. Jack's Back A British crime thriller that takes place in Los Angeles, where the famous Jack the Ripper seems to have started killing again. The murder is first suspicious, a young doctor, but he dies and it seems that the tracks lead a little else. (1988). IMDb 5,9. 46. Scream 2 The second part of the American horror film, in which the elusive murderous maniac in a mask, "Ghostface", plays a game of cat and mouse with his victims before he decides to kill them. (1997). IMDb 6,2. 47. A Nightmare on Elm Street 4 The fourth part of the American cult horror, in which the killer of 20 children, who was killed by the victims' parents, returns in "living" dreams and continues to commit another evil. Thus, the main thing is not to sleep… (1988). IMDb 5,7. 48. Scream 3 The third part of the American horror film, in which the elusive murderous maniac in a mask, "Ghostface", plays a game of cat and mouse with his victims before he decides to kill them. (2000). IMDb 5,6. 49. El silencio de la ciudad blanca A Spanish criminal moviewho begins by finding two corpses in the crypt of the old cathedral. Thus, a psychological profiling expert must be returned to pursue a ritual serial killer who has been terrorizing the city for two decades. (2019). IMDb 5,2. 50. Child's Play A remake of classic American horror, in which a dying psychopathic killer uses a voodoo ritual to incarnate in a "Chucky" doll, which a six-year-old boy receives as a gift. The "game" can begin. (2019). IMDb 5,8. 51. A Nightmare on Elm Street 5 The fifth part of the American cult horror, in which the killer of 20 children, who was killed by the victims' parents, returns in "living" dreams and continues to commit another evil. Thus, the main thing is not to fall asleep… (1989). IMDb 5,2. 53. A Nightmare on Elm Street 2 The second part of the American cult horror, in which the killer of 20 children, who was killed by the victims' parents, returns in "living" dreams and continues to commit another evil. Thus, the main thing is not to sleep… (1985). IMDb 5,5. 54. Mrs. Serial Killer An Indian crime thriller produced by Netflix, in which a doctor is arrested for a series of murders. His husband His devoted wife decides to commit a crime according to the same scenario to prove his innocence. (2020). IMDb 4,9. 52. Child's Play 2 The second part of the American horror film, in which a dying psychopathic murderer uses a voodoo ritual to incarnate during an arrest in a "Chucky" doll, which a six-year-old boy receives as a gift. "The Game" can begin… (1990). IMDb 5,9. 55. The Hitcher A remake of a successful American horror movie of the same name, where a pair of students stop the hitchhikers from turning out to be a dangerous serial killer. (2007). IMDb 5,6. 56. Urban Legend American - Canadian mysterious horror. A beautiful and intelligent student goes to class with the professor, who once tells the students the legend of a former professor who killed six of his students 25 years ago. The young woman is suspicious of the whole story and is convinced that the murderer is still at the university. But no one believes her. Will anyone believe before it's too late? (1998). IMDb 5,6. 57. Bone Daddy A Canadian-American horror movie in which after twenty years an active killer begins to scare the whole city. This murderer is not content with just any form of murder - he bones you.. (1998). IMDb 5,3. 58. 3 from Hell The last part of an American horror trilogy about the psychopathic murderous family of the Firefly family. The remaining members of the mad family who survived the arrest are now behind bars... (2019). IMDb 5,5. 59. A Nightmare on Elm Street A remake of the American cult horror, in which the killer of 20 children, who was killed by the victims' parents, returns in "living" dreams and continues to commit further evil. So, the main thing is not to fall asleep. (2010). IMDb 5,2. 60. Child's play 3 The third part of the American horror film, in which a dying psychopathic murderer uses a voodoo ritual to incarnate during an arrest in a "Chucky" doll, which a six-year-old boy receives as a gift. "The Game" can begin (1991). IMDb 5,1. ?. The Little Things The upcoming American film, in which Denzel Washington and Rami Malek, in the role of detectives, must join forces to catch the serial killer. Is he the character played by star Jared Leto…? (2021). ?. Freaky An American horror comedy in which one day a serial killer wakes up in the body of his intended victim and she in his body. How does a high school girl cope with becoming an obese man in her fifties overnight, followed by cops from all over America? And how does the dreaded killer behave in her body? 2020. IMDb 6,9. Movies and documents - true cases True crime "serial killers" serials (cz) Serials about serial killers - ficton Sdílej Copyright © 2009 - 2019 serialkillers.cz

Rozhovor s Viktorínem Šulcem, autorem pentalogie "Panoptikum sexuálních vražd", spisovatelem, redaktorem Kriminalistiského sborníku, scénáristou a publicistou. Interview - Viktorín Šulc Přečtěte si interview s autorem velmi vydařené pentalogie - "Panoptikum sexuálních vražd 1 (2013) , 2 (2015) , 3 (2019) ,", Viktorínem Šulcem, které se nám pro Vás podařilo zprostředkovat. V interview jsme se snažili položit nejzajímavější a nejčastější otázky, která nám zaslali naši čtenáři. MgA. Viktorín Šulc (nar. 1951) je český spisovatel, analytik a redaktor Kriminalistického sborníku, scénárista, publicista a dramaturg. Po absolvování scénáristiky a dramaturgie na pražské FAMU začal pracovat jako sportovní redaktor Mladé fronty. Od roku 1989 pak pracoval jako krimi reportér a od roku 1997 sestal redaktorem a jedním z autorů Kriminalistického sborníku. V roce 2000 zvítězil v soutěži České televize O dýmku Sherlocka Holmese nejlépe vyhodnoceným scénářem Muž, který vycházel z hrobu . Mimo to se podílel na tvorbě další řady filmů. V roce 2004 získala jeho kniha Příští stanice: Smrt cenu AIEP jako nejlepší česká detektivka toho roku. Poté se Viktorín Šulc vrhnul již převážně na psaní krimi literatury faktu. Z knih jmenujme např. Bratrstvo tajných hrobů , Lovec přízraků a nejnověji i Panoptikum sexuálních vražd . 1) Dobrý den, jsme moc rádi a děkujeme, že jste nám umožnil položit Vám několik dotazů, které jsme vybraly z řady otázek, které nám zaslali fanoušci naší FB stránky a čtenáři tohoto webu. Hodně tazatelů zajímalo, jak jste se vůbec dostal k tématice vražd, respektive kriminálním tématům? Co Vás na tom zajímá a proč? Od malička mě zajímaly tajemné a hrůzostrašné historky. Jako dítě jsem samozřejmě nerozlišoval mezi zkazkou, reálnou kauzou a detektivkou, bral jsem to, oči navrch hlavy, šmahem všechno jako „story“. Zájem lety sílil, už jako pubescent jsem si prostudoval mimořádně kvalitní Soudní lékařství profesora Františka Hájka – tento věhlasný pán mimo jiné pitval Otýlii Vranskou – a další odborné knihy. První mezník k určité profesionalitě znamenal závěr dálkového studia katedry scenáristiky a dramaturgie na pražské FAMU. Kromě praktické „diplomky“, tedy scénáře, musí takový aspirant napsat teoretickou diplomovou práci na libovolné téma. Zvolil jsem si Skutečné kriminální případy, zpracované filmem a televizí – porovnání fikce a skutečnosti . To byl zhruba rok 1984, dostal jsem povolení navštívit archiv tehdejšího Muzea SNB, dnes Policie ČR na Karlově, kromě scénáristů a režisérů jsem se setkal i s odbornými poradci, což byli vesměs kriminalisté, kteří v minulosti na dané autentické kauze pracovali. Diplomku jsem napsal s mimořádnou chutí a jenom jsem se utvrdil, že danému tématu se budu věnovat ještě hlouběji – a samozřejmě systematičtěji. Byl ovšem rok 1985, pracoval jsem tehdy jako sportovní redaktor deníku Mladá fronta, chtěl bych dodat, že sport je moje další celoživotní spojená nádoba… Na to, abych se stal kriminálním reportérem, jsem si musel počkat až do sametového převratu v listopadu 1989, kdy se otevřela nejrůznější archivní stavidla. Analyzoval jsem staré kauzy, objížděl žijící pamětníky, ale reportážně jsem zajížděl i na místa případů čerstvých. Nejspíš jsem si vedl obstojně, protože v roce 1997 jsem dostal nabídku od plukovníka JUDr. Jana Hlaváčka, tehdejšího ředitele Kriminalistického ústavu Praha , abych se stal členem redakční rady a jedním z autorů Kriminalistického sborníku , tedy periodika, které se zabývá kazuistickou analýzou skutečných případů. S KÚ i KS spolupracuji dodnes – a považuji si to za čest. 2) Další dotaz směřuje k Vaší pentalogii „Panoptikum sériových vražd “, ze které zatím byly vydány tři knihy. Čtenáře zajímalo především to, kolik času jste zatím tomuto projektu věnoval? Jak moc Vám příprava knih zasáhla do života, a co při přípravě zabralo nejvíce času? Sexuální vraždy mě vždy přitahovaly svým mimořádným ponorem do pachatelovy nenormální psychiky. Dokážeme pochopit – nikoliv odpustit! – krvavý zločin z loupežných pohnutek, z dlouhodobé nenávisti, ze žárlivosti… Ale utýrat člověka pro ukojení vlastního libida? Jdeme se podívat za zrcadlo topornými kroky jako ta carrollovská Alenka, bojíme se předem, co tam uvidíme – i co se v odlesku nablyštěného skla dozvíme sami o sobě… Zhruba tyto řádky jsem napsal v prvním díle Panoptika. Nikoliv náhodou jsem se v už zmiňované „famácké“ diplomce věnoval kauze sériového vraha Václava Mrázka , který v padesátých let děsil Chomutovsko. Postava nenápadného mužíka, příkladného abstinenta a pracanta, který se navenek nijak o ženy nezajímá – dokud ovšem nesedne na bicykl a nezačne objíždět krajinu v touze dostat ženu výstřelem – je přímo učebnicová. Někdy kolem roku 2000 jsem napsal monografii o sexuálních vraždách. Měla deset kapitol, zhruba tři stovky stránek – a znamenala pro mě pochopení, že se v budoucnu mohu, spíš musím, pokusit o popsání mnohem větší historické plochy s daleko hlubší sondou poznání, včetně posudků soudních lékařů a znaleckých expertiz forenzních psychiatrů, sexuologů a psychologů. Takže nebudu přehánět, pokud konstatuji, že cesta začala někdy v půli osmdesátých let a nabyla na intenzitě kolem roku 2010, tedy poté co jsem se stal spoluautorem profesních memoárů šéfa severomoravské mordparty Luboše Valeriána (Bratrstvo tajných hrobů ) a bývalého šéfa pražské mordparty Jiřího Markoviče (Lovec přízraků ). Čas sběru podkladů pro mě ovšem nikdy neskončil, neustále sháním a studuji spisy, včetně těch letitých, archivních, což mě logicky odvádí od psaní… Proto jsou mezi jednotlivými díly poměrně různorodé mezery - 2013, 2015 a 2019. Předpokládám, že v průběhu práce na čtyřce, nastuduji 10 až 12 spisů, byť se některé objeví až v pátém díle pentalogie… Nicméně podstoupit tenhle proces průběžného studia pramenů je nutnost, má-li pentalogie tvořit smysluplný, pokud možno jednolitý komplex. Jak to všechno ovlivnilo můj život? Nijak nepříznivě, vždyť dělám to, co jsem chtěl, po čem jsem toužil - a věřím, že finální výsledek bude stát za to. Že tu po sobě něco nechám. Že budu už dávno nebožtík, ale nějaký nový zájemce o danou problematiku si Panoptikum s gustem přečte. Stejně jako já jsem kdysi hltal knihy Edwarda Knoblocha Lékařská kriminalistika nebo Pohlaví a zločin. Mimochodem, pan profesor Knobloch byl taková poslední renesanční bytost tuzemské kriminalistiky. Profesí soudní lékař neváhal seriózně zabrousit do hájemství forenzní psychiatrie, úspěšně se pokoušel na místě vraždy analyzovat scénu zločinu, byl vlastně takový průkopník psychoprofilování. 3) Poměrně častým dotazem bylo to, zda-li je pro Vás nějaký případ, který jste zpracovával, opravdu nezapomenutelný? Takový, který Vás jakýmkoli způsobem zaujal či zasáhnul ze všech nejvíce a proč tomu tak je? Většina kauz, i těch zdánlivě banálních, v sobě obsahuje střípek, který vám utkví v hlavě po zbytek života. Pokud mám nějaké ty „nej“ přece jen jmenovat: Ke kauze Mrázek jsem se několikrát vracel, procestoval jsem Chomutovsko i další místa vraždění křížem krážem. Hodně mám nastudováno o kauze Otýlie Vranské z roku 1933, tady už to bylo s pamětníky samozřejmě horší. Mimořádné rozměry má kauza pětinásobného vraha Hojera , jedna vražda v Děčíně, jedna v jedoucím nočním vlaku z Prahy do Děčína, jedna v Brně, jedna dokonce na Slovensku, poslední v Praze, jen na dohled od pachatelova bydliště… Ale nezabývám se jen sexuálními vraždami, hodně hluboko mi v hlavě uvízla kauza sériového zabijáka podnikatelů Ivana Roubala , včetně návštěvy jeho šumavské usedlosti Pohádka. Nádherná krajina zalitá sluncem, ale jak se s večerem začaly prodlužovat stín, člověk nemohl nevnímat podivný genius loci místa, kde onen zvláštní člověk nejen žil, ale nejspíš taky vraždil. Mám mámu pořád před očima, stěžoval si jeden severočeský občan, jehož máti byla dlouhodobě hospitalizována v nemocnici. Měla být… Nakonec se ukázalo, že paní zamřela po údajně náhodném pádu při infarktu či mrtvici. Její dospělý syn – s matkou měli láskyplný vztah – se chtěl vyhnout policejnímu prošetřování, taky ho lákalo pobírat neoprávněně máminu penzi. Její tělo rozřezal a zacementoval do jakýchsi truhlíků, stejně tak hlavu, všechno uložil na balkóně… On tu mámu denně před očima skutečně měl! Kauzička rozměrů kriminální banality – ale s prvky hororu, hodně vypovídající o lidské psychice. 4) Ač nás to poměrně překvapilo, nejvíce čtenářů zajímalo to, zda-li po tolika letech, ve kterých se věnujete těmto těžkým tématům, netrpíte například nočními můrami, případně necítíte nějaké jiné „následky“, např. to, že jste se stal více otrlým? Dá se na to zvyknout a dokáže Vás v tomto ohledu ještě něco překvapit? Nebudu rozporovat, že určitý stupeň otrlosti moje práce předpokládá. Vždyť co by jinak museli prožívat kriminalisté nebo soudní lékaři? K práci musím přistupovat s potřebným nadhledem, ale vždycky jsem byl na straně obětí a pozůstalých. Možná to souvisí i s pokročilejším věkem, ale rozvíjí se u mě sentiment. Dost často pocítím silné dojetí – mimo svou práci, třeba při filmu nebo nějakém vyprávění. Pocuchané nervy? Asi ano. Mám pro to vysvětlení: když si povídáte s matkou zavražděné dívky, jste z jejího vyprávění otřesen. Nicméně musíte ten otřes profesionálně překonat, klást další otázky… Ale každý takový nešťastný a „vytěžený“ rodič mi po zásluze sebral kousek nervů. Jestli mě něco ještě dokáže překvapit? Míra analogie je samozřejmě vysoká, kolikrát by si člověk pomyslel, že všechno tady už bylo. Ale kdo ví? Život – i ten kriminální - bývá plný překvapení. 5) Setkal jste se někdy s pachatelem nějakého závažného trestného činu? Měl možnost s ním vést např. interview? Ano. Bylo jich patnáct, možná dvacet… Většinou se jednalo o pachatele vraždy ve výkonu vazby či trestu, dva měli už svůj trest odpykaný. Pamatuji se na případ dcery, která si objednala vraždu své nevlastní matky, s tou jsem ještě hovořil, když byla na svobodě. Věděla, že je podezřelá, že je jen otázkou, kdy policie vyvrátí její alibi a najde vykonavatele vraždy… Přede mnou samozřejmě nic nepřiznala. Za pár dní dívka ztratila nervy a s dotyčnými spolupachateli zmizela z Prahy. Tenhle společný útěk kriminalistům celou trojici vrahů ideálně naservíroval. Nejvíc asi vzpomínám na už zmíněného Ivana Roubala . Povídali jsme si asi hodinu ve valdické věznici, na to se nedá zapomenout. Byl inteligentní, snažil se o přátelsky příjemný tón, ale neznamenalo zas takový problém představit si ho ve chvílích vraždění. Dokonce předpokládám, že by se jeho mimika nijak drasticky nezměnila. Právě u pana Roubala se mi bohatě vyplatilo mít případ dopodrobna nastudovaný. Většina obviněných, obžalovaných i odsouzených se totiž k činu nedoznává, mají své verze neviny, někdy chytré, jindy hloupoučké. Začnou to do vás valit, ale když jim dvakrát, třikrát řeknete To, co říkáte, zní zajímavě, ale oba víme, že to bylo jinak, konkrétně tak a tak… zesmutní, vyhasnou a přestanou lhát. Někdy uvidíte v jejích očích i záblesk upřímné nenávisti. Ale pořád lepší než být za blbce a skákat někomu takříkajíc na špek, že. 6) Myslíte, že byste mohl dělat v „mordpartě“? Napadlo Vás někdy, že byste se stal kriminalistou? Někdy v roce 1992 jsem dokonce kladně ukončil přijímací řízení na vyšetřovatele. Byla to doba velkých kádrových změn, dalo se rychle postoupit z obvodu na město, tedy do mordparty… Možná bych byl kvalitní vyšetřovatel, možná by se ukázalo, že jsem na tuhle profesi kopyto… Kdo ví? Rozhodování nebylo lehké, ale muselo být rychlé. Věděl jsem, že jestli něco umím, je psát. Že sice nikdy nepřijedu na místo činu v prvním sledu s výjezdovkou, na druhou stranu si jako píšící analytik budu moci vybírat ty nejzajímavější kauzy v rámci celé republiky. Kostky byly vrženy, zas tak moc jsem svého rozhodnutí v průběhu dalších let nelitoval. Ostatně, koho zajímá pozdní lítost? 7) Ve třetí knize „Panoptika “ s názvem "Monstru podoben " se, myslíme, v jednom místě velice otevřeně a ostře pouštíte do konfrontace práv pachatelů s tím, co by podle Vás skutečně zasluhovali… Jaký je Váš názor na trest smrti ? Jak by se podle Vás mělo s nejtěžšími zločinci zacházet? Nikdy jsem se netajil s tím, že jsem zastáncem trestu smrti, beru ho jako generální a odstrašující prevenci. Snad mi čtenáři uvěří, že o tuzemské kriminální historii něco vím. Dosud jsem nenarazil na kauzu nevinného a přesto popraveného odsouzence – nehovořím samozřejmě o politických „zločinech“ s vykonstruovanými doznáními a procesy. Je-li v současné době poprava zločince politicky neprůchodná, přivítal bych aspoň systém „třikrát a dost“. Notoričtí přestupníci zákona i včetně „obyčejných zlodějů“ – o násilnících nemluvě - by v určité završené fázi své nectěné profese měli zmizet ze světa. Když ne na doživotí, tak třebas na 20 nebo 25 let. Jejich lidská práva? A co práva jejich budoucích obětí – ty naše pseudohumanisty nezajímají? 8) Jelikož je na našem webu nejen sekce knižní, ale i samostatná sekce o filmech a vzhledem k tomu že jste vystudoval FAMU a jste autorem několika scénářů, podílel jste se na přípravě řady filmů, her či seriálů, neodpustíme si otázku tímto směrem. Líbí se Vám v poslední době nějaký krimi film či seriál? Doporučil byste našim čtenářům nějaký, třeba i starší? Patřím ke svědomitým divákům daného žánru, ale v poslední době jsem v rámci krimi nebo detektivky na nic excelentního nenarazil. Výjimku snad představuje zajímavý a přínosný polsko-ruský film Fotograf, který nedávno vysílala ČT, kupodivu na Artu. Ale ten už taky natočili v roce 2014. Takže neváhám sledovat i starší, léty prověřenou kvalitu. Můj žebříček tuzemských snímků? Bronz: filmy Vrah skrývá tvář či Po stopách krve s Rudolfem Hrušínským coby majorem Kalašem. Stříbro: černobílý seriál Hříšní lidé města pražského s Jaroslavem Marvanem coby radou Vacátkem a jeho pány „ze čtyřky“. Zlato: Případy 1. oddělení . Ty případy jsem měl vesměs nastudované, přesto jsem si náramně užil. Pokud zabrousíme do zahraničí, skvělá je první řada seriálu HBO Temný případ , dále Tajemná řeka (film Clinta Eastwooda podle románu Dennise Lehaneho) a francouzský noir snímek Strážce zákona . Nic nového, ale taky nic pro slabé nátury, jsou to díla s velkou porcí deziluze. 7) Poslední otázka směřuje opět na Vaše "Panoptikum sexuálních " vražd a asi ji již tušíte…KDY???:-) Počítačovou verzi čtvrtého dílu Panoptika, nazvanou Zlý duch , odevzdám příští rok po prázdninách. Redakční práce, korektury a výběr fotek si vyžádají další tři čtyři měsíce. Takže předpokládám, že kniha vyjde začátkem roku 2021, tedy po dvou letech po „trojce“. Při sumě cca 600 stránek „rukopisu“ a průběžném studiu několika spisů to považuji za maximum možného. Velice Vám děkujeme za Váš čas a odpovědi! Budeme se těšit na Vaše budoucí knihy a přejeme mnoho další úspěchů. (Rozhovor se uskutečnil a byl vydán v listopadu 2019 ).

Článek o dvou lvech lidožroutech, kteří na konci 19. století zabili v Keni desítky lidí u řeky Tsavo. Proč lvi zabíjeli lidkou kořist? Lvi lidožrouti Zveřejněno 20. 3. 2020 - doba četby 10 min Plni dojmů a zážitků z návštěvy Afriky Vám tentokrát přinášíme, pro tuto stránku poněkud netradiční, článek. I když, zas tak úplně od věci nebude... Stále totiž půjde o sériové zabijáky, pro změnu však ty zvířecí – konkrétně o lvi lidožrouty ! „Ačkoli je to neuvěřitelný příběh, skutečně se stal. “ Tato věta zazní v úvodu filmu Lovci lvů (The Ghost and the Darkness ) z roku 1996, v hlavních rolích s Michaelem Douglasem a Val Kilmerem . Dnes vám přinášíme článek o skutečné události , která se stala inspirací zmíněného filmu a mnoha dalších ztvárnění a převyprávění. Příběhu, který se odehrál v roce 1898 v tehdejší Britské východní Africe (dnes jihovýchodní Keňa ), kde britští kolonizátoři hodlali zbudovat most přes řeku Tsavo , na železnici spojující keňské město Mombasa s dnešní Ugandou . Zde se v březnu roku 1898 vyskytnul naprosto nečekaný zádrhel . Tisíce indických dělníků pracujících na stavbě mostu odmítaly pracovat, neboť je děsila šílená a velice hmatatelná noční můra, která neměla obdoby. Co se tehdy v africkém Tsavu, místě, které v překladu znamená „místo krveprolití “, stalo? A nakolik, neprávem trochu pozapomenutý film Lovci lvů , odpovídá reálné události? Pojďte se na to s námi v tomto článku podívat. Mapa Keni a okolních států s vyznačením oblasti kolem řeky Tsavo Historická mapa Afriky z roku 1885 s vyznačením oblasti Tsavo Stavba mostu Když britští kolonizátoři ve snaze propojit pobřeží Indického oceánu s vnitrozemím Afriky dorazili s železnicí k řece Tsavo , vyskytla se potřeba zbudovat kvalitní železniční most. K tomu bylo potřeba mnoha dělníků - tisíce dělníků. Indičtí námezdní pracovníci spali v typické, teplé, keňské savaně (mimochodem, ta jak je ve filmu skvěle zobrazena a vytváří výbornou autentickou atmosféru), jen ve velmi jednoduchých stanech, případně rovnou pod širákem. A právě z těchto prostých táborů plných lidí, začali brzy po začátku stavby mostu dělníci během nocí mizet . Nebylo potřeba ani Sherlocka Holmes, ani dlouhého vyšetřování, aby všichni v táboře pochopili, co se děje. Roztrhané stany, viditelné pásy po odtáhnutí těl, kaluže krve a rozdrásané torza obětí. Do toho lví stopy. Bylo jasné, že v okolí řadí lvi lidožrouti !!! Když lidé zjistili, že jde o dvojici šelem, pojmenovali je "Duch" („The Ghost “ - samec) a "Temnota " („The Darkness “ - samice) a tvrdili, že jde o duchy afrických náčelníků, kteří si chtějí vzít svoji půdu zpět. (pozn. několik zdrojů uvádí, že šlo o dva samce). Stavba železnice dobové fotografie Železniční most přes řeku Tsavo (dnes) Lvi zabijáci Lvi útočili jak ve dvojici, tak samostatně. Jejich modus operandi byl však téměř vždy totožný. V průběhu noci se vplížili do velkého, ale jednoduchého tábora, kde spalo tisíce lidí. V něm se pak zmocnili spícího muže, kterého odtáhnuli mimo tábor a sežrali ho. Indové se brzy začali lvů natolik bát, že udržovali celou noc strážní ohně a ustanovili noční hlídky . Navíc obehnali tábor provizorním trnitým plotem a dřevěnými kůly. Nic z toho však nepomohlo . Chytré šelmy se ohňů nezalekly, podařilo se jim vyhnout hlídkám a díky absenci hřívy (o tom ale až později) lépe pronikly i skrze trnité ploty. Jediné čeho se ochrannými opatřeními podařilo dosáhnout, bylo to, že lidé někdy lvi dokázali vyplašit dříve, než se jim usmrcenou oběť podařilo sežrat. O to dříve však následoval další lov na jinou spící kořist. Plynul den za dnem, týden za týdnem, měsíc za měsícem a útoky lvů neutichaly. Vidina děsivé smrti byla stále ve vzduchu a nedala dělníkům pořádně spát. Proto se řada z nich rozhodla odejít, další stávkovali a stavba mostu se tak prakticky zastavila . Plukovník Patterson Až zadrhnutí stavby donutilo britské kolonizátory zareagovat. Celou záležitost chtěl vyřešit sám plukovník John Henry Patterson – bývalý britský důstojník a inženýr, který měl stavbu železničního mostu na starost. Plukovník Patterson se rozhodl problém ukončit tím, že lvi zkrátka zlikviduje. Připravil tak několik pastí a zbudoval posed, ze kterého chtěl lví zabijáky odstřelit. To však nebylo tak jednoduché. Lvi se pastem vyhýbali a odstřel se několikrát nezdařil. Až 9. prosince 1898 , tedy dlouhých devět měsíců potom, co lvi začali útočit , se Pattersonovi podařilo usmrtit prvního z nich . O dvacet dní později pak ulovil i lva druhého . Některé zdroje uvádějí, že prvního ze lvů Patterson nejprve postřelil, ale ten utekl. Že si lovec následně musel obstarat pušku s větším kalibrem, se kterou až nakonec uspěl. Rovněž je možné dočíst se o tom, že druhý ze lvů byl zasažen dokonce devětkrát, a i tak se snažil vylézt na posed, kde Patterson číhal. Neumíme pravdivost těchto údajů ověřit, ale vzhledem k tomu, že obdobná popsání lovu jsou obsažena spíše v méně pečlivých článcích, předpokládáme, že jde spíše o dramatizaci už tak dost hororového příběhu. Oba zastřelení lví lidožrouti (vlevo první zastřelený lev s plk. Pattersonem) John Henry Patterson Další osud lvů Jisté je, že v případě obou šelem šlo o velmi statné , až nebývale velké jedince . Zajímavé rovněž je, že lvi vyskytující se v oblasti řeky Tsavo se vyznačují tím, že samci mají jen malou nebo úplně absentující hřívu . Zde narážíme na první rozdíl oproti filmu Lovci lvů , o kterém jsme se už zmiňovali. V němž totiž představuje lidožravé šelmy celkem pět cvičených lvů, všichni s mohutnými hřívami. Ve skutečnosti však o jedince s hřívou nešlo, jak je vidět na fotkách. Jaký byl následný osud reálných predátorů, kteří naprosto výjimečně a hlavně opakovaně útočili na lidskou kořist? Plukovník Johny H. Patterson prodal trofeje obou šelem ve 20. letech 20. století za 5 000 USD (v dnešní měně odpovídá cca 1,3 milionu Kč) Fieldovu přírodovědnému muzeu v Chicagu . Zde jsou vypreparované těla lvů vystaveny do dneška. V současnosti je má na starost kurátor přírodovědných sbírek Fieldova muzea a jmenovec slavného lovce - Bruce D. Patterson. Vystavení lvi ve Fielfově muzeu v Chicagu Počet usmrcených lidí Stejně jako u řady lidských sériových vrahů, i u těchto zvířecích panují nejasnosti o skutečném počtu obětí . Sám plukovník Patterson ve svých zápiscích uváděl, že lvi Duch a Temnota zabili až 135 lidí , přičemž nepočítal domorodé obyvatele. Je však možné, že Patterson mohl chtít celý případ více zdramatizovat, aby tak na prodeji trofejí a celého příběhu, o kterém později napsal knihu ("The Man-Eaters Of Tsavo "), více profitoval. V záznamech společnosti Ugandan Railway Company , která měla stavbu mostu na starosti, zas byly údaje „pouze“ o 28 obětech . Jenže, společnost mohla chtít ze zřejmých důvodů problém co nejvíce bagatelizovat. Dohady panovali tak dlouho, až se problémem nakonec rozhodli zabývat vědci z Kalifornské univerzity v Santa Cruz . Ti provedli výzkum spočívající v radioizotopovém rozboru vzorků kostí a srsti lvů zabijáků . Z nich vědci izolovali molekuly keratinu a kolagenu, které vypovídají o tom, jakou potravu zvíře přijímalo. Takto vědci zjistili, že se lvi rozhodně neživili pouze lidmi. Polovinu jejich jídelníčku v období jejich hrůzovlády tvořili býložravci . Podle výzkumu jeden ze lvů sežral 11 a druhý 24 lidí . Minimálně tedy 35 obětí . S jistotou však lze dodat, že lvi zabili ještě více lidí. Totiž výzkum pochopitelně nepromítnul usmrcené a přitom nesnězené lidské oběti. To třeba když se obráncům podařilo lvi brzy po útoku vyrušit a odehnat nebo se některému napadenému podařilo ubránit, byť utrpěl smrtící zranění. Kolik bylo takových případů? Kdo ví. Asi bychom věřili odhadům kolem 60 obětí , ale 135, jak uváděl plukovník Patterson, je vzhledem k výsledkům rozboru vzorků kostí a srsti, zřejmě asi moc. Tady zpět k filmu Lovci lvů . Ano, ač lvi spolupracovali a útočili osamoceně i ve dvojici, což je ve filmu zachyceno, nezdá se pravděpodobné, že by někdy v průběhu jednoho útoku usmrtili třeba až 15 lidí najednou. Což zobrazuje jedna scéna. Určitě šlo častěji o útoky na jednotlivou oběť, přesně tak, jako je tomu u lidských sériových vrahů. Proč lvi útočili na lidi? Proč vůbec došlo k nevídanému úkazu z hlediska ekologie živočichů, kdy se dva lvi naučili živit lidskou kořistí? Existovaly asi tři nejpravděpodobnější příčiny . První příčinou mohly být místní podmínky . Například sucho či mor, které mohly omezit počty přirozené kořisti. Stejný vliv na snížení počtu zvířat mohl mít i zvýšený lov související s lidskou poptávkou při stavbě železnice, respektive celé kolonizaci. Potom ale, proč by útočili pouze dva konkrétní lvi? Druhou hypotézou , proč se šelmy chovali tak atypicky, bylo to, že vliv mohly mít události z dřívějška . Totiž místy, kde k útokům docházelo, vedly cesty karavan s otroky . Ty od 17. století až do konce 19. století směřovaly z afrického vnitrozemí k pobřeží, kde byli otroci dále transportováni na trhy (např. Zanzibar ), kde s nimi bylo obchodováno. U řeky Tsavo bývala pravidelná odpočinková zastávka karavan, kde se doplňovaly zásoby vody na další cestu. Otroci příliš zeslabení dlouhou cestou a neschopní dalšího pochodu zde byli nemilosrdně zabíjeni nebo ponecháni svému osudu. Je docela možné, že se lvi v této době naučili živit novou, snadnou kořistí. Chuť na člověčinu mohl ve lvech také vyvolat hinduistický zvyk indických dělníků, kteří zesnulé zpopelňovali na hranicích. No a konečně třetí příčinou , která mohla stát za netradičním chováním lvů, mohla spočívat v jejich zdravotním stavu . Teorií o motivaci šelem bylo mnoho, a tak se vědci pokusili poodkrýt i tuto neznámou. Pomoci jim mělo zkoumání chrupu vycpaných trofejí a jeho srovnání např. s chrupem lva, který v roce 1991 zabil a sežral nejméně šest osob v Mfuwe v Zambii . Totiž mikroskopické zkoumání trhliny zubů dokáže hodně prozradit o tom, co šelmy jedli v posledních týdnech svého života. Zuby zabijáků z Tsava však neobsahovaly ani praskliny, které by svědčily o drcení kostí kopytníků, ani praskliny svědčící o drcení lidských kostí. To narušilo hypotézu, že by lvi útočili hlavně kvůli nedostatku potravy, protože v tom případě by se lvi snažili z těl vždy dostat maximum potravy právě drcením a trháním kostí. Další indicii poskytl celkový stav zubů. Zkoumáním bylo totiž zjištěno, že lvi měli špatný chrup . Samec měl totiž zlomený jeden špičák, chyběly mu tři spodní řezáky a podstatnou část čelisti mu zabíral bolestivý zánět. Samice na tom byla jen o trochu lépe. Tedy stav zubů lvům prakticky znemožňoval jakýkoliv útok na náročnější kořist – např. pakoně, buvola, případně žirafu. Problémy s dásní měl ostatně i lev, který zabíjel v roce 1991 v Zambii. Lebky a zuby lvů z Tsava Závěr Jak už je výše naznačeno, s největší pravděpodobností se tedy lvi zaměřili se na lidskou kořist, protože jim jejich zdravotní stav, respektive stav chrupu, nedovoloval ulovit dostatek přirozené zvířecí potravy. K tomu zřejmě přispěl i fakt, že v roce 1898 údajně skolil řadu zvířat v Africe mor. Svůj vliv asi měla i přítomnost masy lidí při stavbě železničního mostu, která lvům poskytovala hojnou a vcelku snadnou obživu. Co se týká skutečného počtu obětí, tak sice nelze ani v tomto případě s jistotou odpovědět, ale i tuto otázky moderní možnosti vědy poodhalily. Je možné uvést, že určitě šlo o více než 35 osob, přičemž s velkou pravděpodobností toto děsivé číslo přesáhlo 50. Popsaný příběh je dnes fenoménem, a to jak z přírodovědného, tak z kulturního či historického hlediska. Byl nesčetněkrát převyprávěn a mnohokrát jistě převyprávěn ještě bude. Však za to také stojí . Stejně tak jako zhlédnutí podařeného filmu Lovci lvů nebo návštěva krásné a drsné přírody afrického kontinentu . Dva lvi schovaní v trávě v typické africké savaně (Národní park Mikumi 2020) - foto pořízené autorem článku Další články Copyright © 2009-2020 serialkillers.cz Po plagiátech je aktivně pátráno Komentáře

Anna Marie Hahn - americká sériová vražedkyně, tzv. "Arseniková Anna", která mezi lety 1933 - 1937 pravděpodobně otrávila více než 5 mužů. HOME Sérioví vrazi Masoví vrazi TOP Filmy a seriály Krimi VÍCE Výsledky vyhledávání Více... Anna Hahnová 12. 1. 2021 Anna Marie Hahnová - americká sériová vražedkyně, která v letech 1933 - 1937 pravděpodobně zavraždila nejméně pět mužů, kdy podezřelá byla až z deseti vražd. Modus operandi této pachatelky zahrnoval usmrcení postaršího muže za pomocí jedu, kdy motivem bylo její finanční obohacení. Nakonec byla Hahnová dopadena v roce 1937 a za jednu vraždu odsouzena k trestu smrti na elektrickém křesle. Popravena byla o rok později. Narozena: 7. 7. 1906 Zemřela: 8. 12. 1938 Stát: USA Počet obětí: 5+ Unikala: 4 roky Vražedná aktivita: 1933 - 1937 Přezdívka: "Blonďatá Borgia", "arseniková Anna" Aby byl vzorek připadů zpracovaných na tomto webu pokud možno co nejvíc reprezentativní a pestrý, rozhodli jsme se, že tentokrát vybereme nějaký doposud zde nepopsaný typ sériové vraždy. Zaprvé se po dlouhé době dostane na nějakou sériovou vražedkyni. Navíc jsme doposud zpracovali pouze dva případy, kdy vrah používal k usmrcení obětí jedu, ani jeden však nebyl případ, kdy pachatel patřil do řad zdravotníků či ošetřovatelů. Tedy dnes se vrhneme na případ, který splňuje všechny výše uvedené apekty, půjde totiž o případ travičky , která pro svůj finanční prospěch připravovala o život muže v seniorním věku , kterým měla jako jejich pečovatelka pomáhat. Řeč je o americké sériové vražedkyni z 30. let 20. století jménem Anna Marie Hahn . Anna Marie Hahn Anna Marie Filserová přišla na svět magického data 7. 7. roku 1906 . Stalo se tak v bavorském Füssenu . Pro její rodiče Katharinu a Georga Filserovi to bylo v pořadí již dvanácté narozené dítě. Novorozeně bylo bráno jako požehnání, neboť rodina se vzpamatovávala ze ztráty tří dcer. Nejsou známy žádné odchylky od normální výchovy . Anna coby benjamínek údajně byla „maminčinou holčičkou“ a z této pozice dokázala vytěžit určité výhody na úkor dalších sourozenců. Pan Filser vyráběl nábytek a za svojí práci si nechal slušně zaplatit, tedy rodina nestrádala ani po finanční stránce. Není od věci zmínit, že dívka musela být v raném věku hospitalizována pět měsíců v nemocnici kvůli otravě krve, načež jí byla odstraněna štítná žláza. Když bylo Anně okolo 12 let, přišla o dva bratry, kteří padli v 1. světové válce. S nástupem puberty se dívčina povaha velmi změnila a z „maminčiny holčičky“ se stala rebelkou . Kašlala na učení a snažila se být co nejvíce mimo domov. Několikrát dokonce na pár dní utekla a porůznu se toulala okolím nebo vymetala večírky. Nepomohly prosby, domluvy ani zákazy. Poslední kapkou bylo Annino zanechání studia na střední škole . Rodiče jí proto poslali na převýchovu k její starší sestře Katti do Holandska . I tohle opatření se minulo účinkem. Jakmile Anna dovršila zletilosti, velmi si oblíbila peníze a pozornost mužů . Navíc zjistila, že může využívat své krásy a mladosti. Obvykle si tedy vyhlédla postaršího pána a navázala s ním bližší vztah, čímž šlo získat obojí – peníze i pozornost. V roce 1924 přišla Anna do jiného stavu . Sama uvedla, že otcem je vídeňský lékař a odborník v oblasti výzkumu rakoviny Max Matscheki. Jenže při později vyšlo najevo, že nikdo takový zřejmě nikdy neexistoval. Kdo byl tedy otcem malého Oskara nebylo nikdy vyjasněno. Filserovi cítili velkou hanbu, kterou na ně uvrhla jejich dcera s cejchem svobodné matky, která porodila „bastarda“, jak se dříve hanlivě označovaly nemanželské děti. Společně se tedy dohodli, že Anna vycestuje do USA za svojí tetou a strýcem a oni se zatím postarají o jejího chlapečka Oskara. Mladá žena se za velkou louží ocitla v roce 1927 . Zpočátku bydlela u příbuzných – Anny a Maxe Doeschelových v Cincinnati v Ohiu . Zde se seznamovala s novým světem a čekala na udělení víza. Zásadní pro ni byl až rok 1929 . Toho roku se totiž odstěhovala z Ohia do New Yorku , kde si musela najít zaměstnání, jelikož peníze, které dostala do začátku, se už dávno rozkutálely, navíc aby nebyla vyhoštěna, musela mít stálé zaměstnání. Anna tedy opět vsadila na své půvaby a odpověděla na inzerát ohledně volné pozice ošetřovatelky . Fakt, že neměla dokončenou střední školu, zamlčela, a naopak si vymyslela, že je vystudovanou učitelkou. Místo ošetřovatelky, i díky svému charismatu a daru výřečnosti, nakonec opravdu získala. Jejím prvním pacientem se stal Charles Osswald – jednasedmdesátiletý bankéř v důchodu . Anna ho pravidelně navštěvovala u něho doma a starala se o něj. Muž byl mladou pečovatelkou přímo okouzlen. Po nějaké době dokonce ve vzduchu začala poletovat nabídka sňatku. Mladá žena byla spokojená, dosáhla svého. Se svatbou souhlasila, byť dodala, že na přípravy potřebuje spoustu času. Pochopitelně se jednalo o falešný příslib, který jí měl poskytnout jen větší prostor k tomu, jak mohla starého pána dále nenápadně obírat… Anna Marie Hahn Peněz – kolem kterých se v jejím životě vše točilo – neměla ani jako pečovatelka dost, a tak kromě okrádání svého pacienta, pomalu začala propadat i hříšné touze hazardu . Ze začátku jí štěstěna přála, jak už to u gamblerů bývá. Ze sázenky v hodnotě 2 babek bylo 260 dolarů. O svém volnu tak třiadvacetiletá žena mohla jezdit na výlety, navštěvovat restaurace, bary a kavárny, kde ráda popíjela a vzpomínala na domov zpíváním německých národních písní. V té době bylo v USA mnoho německých emigrantů. Jedním takovým byl i třicátník Phillip Hahn . Tehdy pracoval ve Western Union jako telegrafista. S Annou se setkal v jednom baru a hned z toho byla láska na první pohled. Zamilovaná žena ze dne na den přestala chodit k Osswaldovi a začala pracovat jako pokojská v hotelu Alms. Dokonce se jí na čas podařilo utlumit svoji gamblerskou závislost . V roce 1930 měl pár svatbu v New Yorku a od té doby Anna začala užívat manželovo příjmení - Hahn . Následně si zařídili společné bydlení v domě v Cincinnati . Ještě před nastěhováním však odjeli do Bavorska, aby vyzvedli v té době pětiletého Oskara . Rodina se tak stala kompletní. Manželé si spolu dokonce otevřeli dvě malá pekařství v cincinnatské oblasti obývané německými krajany. Úplná rodinná idylka, chtělo by se říct… Anna Hahnová se synem Oskarem a manželem (1937) Jenže nic netrvá věčně. Uběhlo sotva pár měsíců a mladá paní Hahnová se začínala nudit. Pekárny byly žroutem času a finanční výnosy byly z jejího pohledu velmi nízké. S Phillipem byly na denním pořádku jen hádky a spory, kdy hlavním tématem byly právě finance. Anna Hahnová znovu začala pro zábavu sázet . Pověstné štěstí začátečníka však bylo neprodleně fuč. Nutně potřebovala peníze. Jeden zdroj tvrdí, že se tak opět zkontaktovala s Osswaldem a pomocí dopisů ho přiměla zaslat jí 700 dolarů a 27 akcií Union Gasu . Ty posléze zpeněžila. V té době rovněž zdědila nemalé jmění po svém zesnulém strýci. Velmi brzy se však nemalá částka doslova rozpustila v různých hazardních hrách a sázení na dostizích . Zoufalí lidi dělají zoufalé činy. Anna Hahnová se tedy poprvé v životě rozhodla pro svůj prospěch sáhnout jinému člověku na život. Nejprve uzavřela životní pojistku v hodnotě 25 000 dolarů pro případ smrti jejího manžela . Přeci jen, co kdyby se jejímu muži náhodou něco stalo a ona zůstala se synem sama? Když byla smlouva uzavřena, stačilo už jen „náhodě“ pomoct. Jenže musí to proběhnout čistě, nenápadně a pokud možno nevzbudit podezření. Z žádného zdroje není jasné, kde si Hahnová jed tenkrát obstarala. Zřejmě šlo o běžně dostupný krotonový olej (o něm ještě později). Jisté je, že pár kapek opakovaně skončilo v nápojích či potravinách jejího manžela. Ten také záhy začal trpět zvracením a četnými průjmy, a když potíže neustávaly, vyhledal lékařskou pomoc. Mladá manželka celému procesu přihlížela s překvapením, sama zatím pořádně nevěděla, co čekat… Tentokrát zubatá ostrouhala. Phillip Hahn jako zázrakem přežil . Nikoho v tu chvíli samozřejmě ještě nenapadlo, že by spouštěčem mohla být otrava nějakým utrejchem. Lékaři tak uvažovali, že jde buď o extra záludnou střevní chřipku anebo otravu špatným jídlem. Vztahy mezi manžely po tomto incidentu ještě více ochladnuly a později se ukázalo, že Phillip Hahn svoji manželku začal dokonce podezírat. Není tak divu, že došlo v roce 1933 k odluce . Phillip s nevlastním synem Oscarem zůstal prozatím v domě v Cincinnati, Anna si pronajmula místnost v domě dvaašedesátiletého Ernesta Kohlera (někde uváděn také jako Koch). Pan Kohler byl sice nemocný, ale s nástupem nové nájemnice a pečovatelky se jeho zdravotní stav začal rychle zhoršovat. Je nesmírně důležité zmínit, že v domě sídlila ordinace lékaře Arthura Vose. Ten ke Kohlerovi pravidelně docházel a rovněž mu předepisoval potřebnou medikaci (povětšinou morfin). Anna zprvu kradla Kohlerovy recepty, poté se však v noci tajně vkrádala rovnou do ordinace a vždy si pár archů (již řádně orazítkovaných) ulila. Zfalšovat lékařův podpis a vypsat potřebný preparát už byla maličkost. Pár měsíců od jejího nástupu pan Kohler zemřel s podezřením na otravu. Jelikož však trpěl rakovinou, k soudní pitvě nakonec nedošlo a smrt byla přisouzena právě rakovině hrdla. Než však osamělý senior zemřel, Hahnová se mu stačila vetřít do přízně, takže ji v závěti povolal coby dědičku celého domu . Tělo nebožtíka bylo zpopelněno a dle některých zdrojů urnu s popelem obdržela právě Hahnová, která ji prý vystavila v domě. Ač později, ve svém posledním dopise před smrtí, Kohlerovu smrt označila za přirozené úmrtí , se kterým ona nemá absolutně nic společného, jde o její první předpokládanou oběť . Anna Marie Hahnová Dalším opečovávaným klientem se stal dvaasedmdesátiletý bývalý železničář Albert Parker (někde Palmer). V tomto případě Hahnová před mužem několikrát zmínila své značné finanční obtíže. Ten ji z dobroty srdce několikrát půjčil obnos 1000 dolarů . Pro větší uklidnění Anna Hahnová opakovaně slibovala splacení půjčky a později sepsala s mužem i platnou smlouvu. Jenže v roce 1936 (necelý rok od jejího nástupu) Parker záhadně zemřel a smlouva zmizela z povrchu zemského. Anna Hahnová však stále neměla tolik financí, kolik by si představovala. Tentokrát jí napadlo, že podpálí svůj dům a vyinkasuje pojistku. Celkem spáchala tři podobné žhářské útoky , kdy se jí podařilo z pojišťoven vymámit celkem 2 300 dolarů . Většina peněz skončila opět v sázkách „na koníčky“ (pozn. některé zdroje datují úmyslné založení požárů před první předpokládanou vraždu). Ještě v době, kdy Hahnová docházela k Parkerovi, seznámila se s postarším Georgem Heissem . Chodila k němu uklízet, zajišťovala mu jak nákupy, tak společnost. Pan Heiss měl rád pivo a byl zvyklý, že i to mu Hahnová sem tam v džbánku donese a společně potom poklábosí o životě (často jí dokonce familiárně nazýval „mojí malou holčičkou“). Jenže časem začal Heiss po jejích návštěvách pociťovat fyzické problémy. Na pivo nedal ani tak dopustit, ale začal svoji pomocnici podezírat. Když ji pak při jedné z dalších návštěv vyzval, aby se piva napila a Hanhová odmítla, oznámil ji, aby k němu již nedocházela. Tím si zřejmě zachránil život. Bohužel policii již Heiss nekontaktoval a vše oznámil, až když později jméno Anna Hahnová začalo plnit novinové články. Ta tedy mohla prozatím škodit a ubližovat dál. Nedostatek úspěchu Hahnovou deprimoval a tak začala upadat do depresí, které zapříčinily, že své vražedné snažení ještě uspíšila. 1. června 1937 nastoupila k osmašedesátiletému Jacobu Wagnerovi , jenže muž již za pár dní zemřel. Hahnová pak předložila padělanou závěť , ve které muž odkázal „své milované neteři“ 17 000 dolarů . Takto náhlé úmrtí však vzbudilo podezření a neuniklo zvídavému oku policisty kapt. Patricka Hayese . George Heis (oběť - nahoře) a kpt. Patrick Hayse (s lahvičkou) Jen několik týdnů nato zamřel sedmašedesátiletý George Gsellman . Tentokrát se travičce podařilo muže obrat celkem o 15 000 dolarů . V tomto případě Hahnová k otravě použila krotonový olej – v té době celkem běžný lék, který nechyběl ve většině domácností. Je zajímavé, že tato látka je hnědě zbarvená, má štiplavou chuť a charakteristický zápach. Je tedy až s podivem, že si oběť ničeho nevšimla. Navíc krotonový olej působí intenzivní pálivou bolest v ústech, krku a břiše; nadměrné slinění, zvracení a průjem s průchodem krve. Jinými slovy, pozření velké dávky působí velmi bolestivou smrti. A přesně takový konec Hahnová pro George Gsellmana připravila. George Gsellman (oběť) Poslední potvrzenou obětí se stal rovněž sedmašedesátiletý - George Obendoerfer - bývalý obuvník a otec tří dětí, který se teprve nedávno odloučil od své manželky. Jelikož se jednalo o aktivního a zdravého seniora, což později potvrdila jak bývalá manželka, tak jeho děti, musela být Hahnová v tomto případě trpělivější než obvykle. Jako vždy kolem muže švitořila a dostávala se mu do přízně. I tady údajně měl padnout návrh společného života. Anna s Georgem a synem Oskarem tak vyrazili na společný výlet do Colorado Springs . Tam se ubytovali v hotelu, kde Hahnnová ráno svému ctiteli sdělila, že se necítí příliš dobře, a ať jde napřed, že ona zůstane v hotelu a jakmile se její stav zlepší, připojí se. Muž souhlasil. Bohužel poslední společná snídaně byla pro Obendoerfera zároveň i posledním jídlem v životě. Anna Hahnová mu nenápadně přimíchala pár kapek jedu do kávy. Muž brzy po opuštění hotelu skonal, ziskuchtivá vražedkyně mezitím vzala všechny věci z hotelu a odjela domů. K tomu ukradla hotelové šperky, které se pak neúspěšně pokusila prodat v místní zastavárně. Lékařům v Colorado Springs připadalo úmrtí George Obendoerfera podezřelé , proto informovali policii a následně provedli pitvu, která prokázala přítomnost oxidu arsenitého (neboli arseniku) v těle zemřelého. Policie pak zjistila, že v hotelu byla s otráveným mužem ubytována žena s malým chlapcem. Když navíc detektivové v souvislosti s nahlášenou krádeží šperků prověřili místní zastavárny, v jedné jim bylo sděleno, že ukradené šperky se zde skutečně pokusila prodat žena v přítomnosti malého chlapce. Její popis přesně odpovídal popisu ženy z hotelu. Dále se policistům podařilo zjistit, že ta stejná žena si chtěla v bance v Denveru proplatit šek na 1000 dolarů na jméno George Obendoerfer s tím, že má jít o jeho manželku. I zde však byla odmítnuta. Mezitím policisté zjistili, že jde o Annu Hahnovou ze Cincinnati , a tak se obrátili na tamní kolegy s prosbou o pomoc. Mezitím se rozjelo i vyšetřování smrti Jacoba Wagnera , kde byla nařízena pitva. Ta následně prokázala otravu arsenikem . Vyšetřovatel Hayese se tedy dal do vyhledávání dalších mužů, které spojovala známost s Hahnovou, a kteří za podezřelých okolností zemřeli. Následně byla exhumována těla Albera Parkera a Georga Gsellmana – chemický rozbor jejich ostatků pak rovněž prokázal otravu . 10. srpna 1937 byla Hahnová zatčena kvůli podezření z vraždy Jacoba Wagnera. Kdo by čekal, že se doposud netrestaná žena vyšetřovatelům rychle přizná, mýlil by se. Hahnová jakoukoli možnou spojitost se smrtí Wagnera popřela Stejně tak vehementně popírala i další obvinění, ač o její pravdomluvnosti šlo přinejmenším pochybovat. Třeba, když se jí vyšetřovatelé ptali na smrt George Obendoerfera, nejprve popřela, že by jej vůbec znala. Když poté byla konfrontována s důkazy, neochotně přiznala, že ví, o koho šlo, ale přišla s historkou, že se seznámili až ve vlaku, a že po jediné noci strávené v hotelu se muž cítil nemocný, tedy se rozhodl navštívit nemocnici a ona už jej nikdy neviděla. Hahnová stále opakovala, že pouze činila staré lidi šťastné a chtěla pro ně pohodlí. A to, že jich během 5 let její „péče“ tolik náhle zemřelo? Dle jejích slov byla možná na vině úplavice, jindy zas jiné onemocnění, ale i ona sama si neumí tak četná náhlá úmrtí vysvětlit. Nakonec se složila a rozplakala - ,,Byla jsem pro ně jako anděl milosrdenství. Poslední věc, která mě napadla, by bylo ublížit těm starým drahým pánům. “ Anna Marie Hahn po zatčení Se svým zapíráním pokračovala, i když po domovní prohlídce , policie sdělila, že zabavila tolik jedu , „že by tím šlo otrávit půlku celého Cincinnati “. Byl kontaktován lékař Vos, jemuž oznámili zneužívání jeho recepisů, razítka a jména. Dle jeho vyjádření již měl delší dobu podezření na někoho z jeho pacientů. Dále vyšetřovatelé měli výsledky pitvy čtyř obětí, které prokázaly přítomnost jedu. K tomu grafolog potvrdil, že závěť Jacoba Wagnera byla falešná. K dispozici bylo i svědectví lékárníka ze Cincinnati, který uvedl, že si u něj Hahnová v červnu 1937 koupila velké množství krotonového oleje s tím, že její manžel je lékárník. Soudní proces započal 11. října 1937 . Jak tomu u sériových vrahů bývá, byl hojně sledovaný. Mladá žena podezřelá až z deseti vražd, několika pokusů o vraždu a několika majetkových trestných činů, byla obžalována jen v případě vraždy Jacoba Wagnera. Porotě složené z 11 žen a 1 muže byl přednesen silný důkazní materiál včetně např. prezentace jedem zničených orgánů Wagnera a Parkera a provedení tzv. Marsh-Liebigova zkoušky . Celému soudu přihlížel i Phillip Hahn s Anniným synem Oskarem . A obhajoba? Ta mohla použít pouze přísahy Hahnové, která se stylizovala do role chudinky, křivě obviněné ze zločinů, jež nespáchala. Wagnerovi se prý snažila jen zajistit důstojné a láskyplné stáří. Zkrátka hra na city. V tomto duchu údajně poskytovala detailní rozhovory ze své vazební cely ve státní věznici v Ohiu. Anna Hahn u soudu se svým obhájcem jménem Joseph Hoodlin (za nimi sedí Phillip Hahn a Oskar Hahn) Porota nakonec uznala Annu Hahnovou vinnou za pouhé dvě hodiny. Ač šlo „pouze“ o rozsudek v případě jedné vraždy, znamenalo to automaticky trest smrti na elektrickém křesle . Nepomohlo ani odvolání. A když o rok později guvernér zamítl den před popravou i její žádost o milost, byla Anna Hahnová 8. 12. 1938, ve věku 32 let, popravena . Šlo o vůbec první takto popravenou ženu v celém Ohiu . Hahnová před popravou napsala čtyři dopisy , které předala svým právníkům. Když se čas nachýlil, údajně se psychicky zhroutila, opakovaně všechny prosila o to, aby ji nezabíjeli a dozorce ji museli k elektrickému křeslu přímo dovléct. Poslední dvě věci týkající se případu se váží k dopisům , které Hahnová před popravou napsala. V první řadě v nich poprvé uznala svoji vinu za smrt zmíněných mužů . Vše odůvodnila tím, že ji ke vraždám údajně dohnala starost o budoucnost jejího syna. To byl prý také důvod, proč podlehla hazardu a sázkám na dostizích. Jak dojemné… Důležité však zůstává, že se doznala. Poslední věc se týká jejího, tehdy dvanáctiletého syna Oskara . Hahnová totiž určila, že odměna za poskytnutí dopisů novinám má být vložena do svěřenského fondu, jehož beneficientem byl právě její syn, navíc měla být co nejvíce uchráněna jeho totožnost. Noviny oboje splnily, načež byl Oskar svěřen do pěstounské péče do jiného amerického státu a jediné další zprávy, které o něm byly zveřejněny, byly ty, že žil údajně normální život a během druhé světové války sloužil u námořnictva . Autoři: Jana Hykešová, Tomy DALŠÍ FOTOGRAFIE: To play, press and hold the enter key. To stop, release the enter key. Sdílej DALŠÍ EXEMPLÁŘE Copyright © 2009 - 2021 serialkillers.cz Po plagiátech je aktivně pátráno! Komentáře

Článek o mezinárodním gangu sériových vrahů, který vedl Čech jménem Vlastimil Nekl. Muž, který přestože se podílel na spáchání čtyř vražd, byl propuštěn na svobodu. HOME Sérioví vrazi Masoví vrazi TOP Filmy a seriály Krimi VÍCE Výsledky vyhledávání Více... Vlastimil Nekl 6. 10. 2024 (aktualizace 29. 1. 2025 ) Vlastimil Nekl – český sériový vrah, který vedl mezinárodní organizovanou skupinu, která v letech 1998 a 1999 na území několika evropských států připravila o život možná až deset osob. Gang pachatelů se zaměřovala na řidiče kamiónů a autobusů, jejichž vozy byly poté s falešnými doklady prodávány na Balkán. Motivem trestné činnosti byl finanční profit. Narozen: 1960 Nyní: výkon trestu Stát: ČR Počet obětí: 10 Unikal: 2 roky Vražedná aktivita: 1998 - 1999 Přezdívka:"Vrazi kamioňáků" Vrazi řidičů kamiónů Psal se srpen 1998 , když slovenský řidič kamionu zastavil na smluveném odpočívadle ve válečnými konflikty sužované „zbytkové“ Jugoslávii (dnešním Srbsku ). Muž měl za úkol zajistit náhradní přepravu proutěného nábytku na Slovensko , protože vozidlo plné tohoto nákladu mělo mít nehodu. Bylo chvíli před půlnocí , a tak řidič znavený dlouhou cestou na chvíli zavřel oči. Odpočinek trval jen krátce, když jej z mělkého spánku vzbudilo zabušení na dveře kabiny . Rozespalý muž se podíval okýnkem dolů a spatřil dva neznámé muže . Ti se mu představili jmény, které znal z objednávky, načež je vpustil do kabiny. V ní řidiči sdělili, že havarovaný vůz stojí o několik kilometrů dál a oni jej tam budou navigovat. Náklaďák se dal do pohybu, ale již po pár ujetých kilometrech jeden z „navigátorů“ požádal o zastavení na opuštěném odpočívadle kvůli vykonání malé potřeby. Jenže jen co vůz zastavil, spolucestující na nic netušícího šoféra namířili pistoli ! Poté mu navlékli na hlavu pytel a nasadili pouta …. Gang sériových vrahů Tímto nedokončeným popisem dramatické události uvádíme článek o mezinárodním „gangu“ sériových vrahů zaměřujícím se na řidiče kamiónů a autobusů , který na konci 90. let působil v několika evropských státech . Téměř dvouleté řádění této malé organizované skupiny zastavila až jedna z největších společných evropských policejních akcí , která byla do té doby provedena. Na ní spolupracovali kriminalisté ze Srbska, Chorvatska, Rakouska, Slovenska a Itálie . Ač se místa činů nacházela výhradně v zahraničí , je třeba hned na úvod uvést, že jádro této skupinky ziskuchtivých pachatelů bylo československé . Hlavním organizátorem a rovněž vykonavatelem minimálně několika vražd byl Čech . Muž, který měl nejen to „štěstí“ vyhnout se publicitě v rámci true crime žánru, ač jde dost možná o jednoho z nejplodnějších českých sériových vrahů (minimálně!) v polistopadové éře, ale co je podstatnější, měl opakovaně štěstí i v právní rovině. Štěstí, které mu na rozdíl od drtivé většiny obdobných pachatelů umožnilo dostat se zpět na svobodu! Modus operandi Než se vrhneme na mapování jednotlivých zločinů, podívejme se nejprve v obecných rysech na to, jak skupina pracovala a představme si ve stručnosti její členy . Modus operandi skupiny nebyl nikterak složitý , ale ve své prostosti evidentně účinný . Spočíval v tom, že nejprve jeden z pachatelů kontaktoval vybranou logistickou firmu či soukromníka ze Slovenska nebo ČR s historkou, že vůz fiktivní obchodní společnosti má poruchu a i s nákladem uvízl v zahraničí, tedy je nutná překládka zboží či odtah vozidla . Kvůli zvýšení důvěryhodnosti někdy zločinci poslali firmě i expresní zálohu za přepravu , případně fax s objednávkou. Pokud tato úvodní fáze vyšla, navedli pak řidiče a často i jeho spolujezdce na předem určené místo , kde na něj jeden či dva pachatelé počkali a nastoupili k němu do vozu . Poté řidiče navigovali k opuštěnému parkovišti , kde se měl porouchaný vůz nacházet a tam posádku vozu zastřelili , načež se těl zbavili nedaleko místa činu , případně v předem připravených hrobech. Nakonec kamiony spolu s falešnými doklady levně prodávaly na Balkán . Tímto způsobem gang připravil o život možná až deset lidí , ač hlavnímu pachateli byly prokázány „jen“ čtyři vraždy . Tuto extrémně nebezpečnou skupiny pachatelů tvořili Čech Vlastimil Nekl , který měl být vůdčí postavou, jeho pravá ruka Slovák Daniel Medek , dále Slovák Andrej Mazáň , a dle tehdejšího vyšetřovatel ze Srbska též dva další slovenští občané , jedna Polka a několik spolupracovníků z Balkánu , kteří měli za úkol obstarávání kupců a prodej vozů. Ti však dle soudu nevěděli, že jsou kamióny získávány i za cenu lidských životů. Daniel Medek, Vlastimil Nekl, Andrej Mazáň Předpokládané vraždy V následujících odstavcích popíšeme vraždy, které vzhledem k okolnostem případu, o kterých bude řeč později, nebyly nikdy projednávány před soudem . Proto je jejich vylíčení velmi strohé a lze je označit toliko za předpokládané . První obětí gangu se pravděpodobně stal řidič Jaroslav Švacho (27) ze slovenské obce Choholná . V roce 1998 jej telefonicky oslovil muž, který se vydával za pracovníka jedné slovenské firmy a požádal jej, aby pro něj přijel do Srbska a převezl odtud náklad sušeného ovoce. Majitel kamiónu si firmu neověřil a na zakázku kývnul. Když Švacho dorazil do Srbska, pachatelé na něj počkali u benzínové pumpy za městem Subotnice a poté jej navigovali na jedno z parkovišť, kde jej zastřelili . Mrtvolu poté zakopali v okolí , ale protože prý byla noc, jediný později spolupracující obviněný nebyl schopen přesně lokalizovat toto místo, a tak se mrtvolu muže nikdy nepodařilo nalézt . Jaroslav Švacho zřejmě první oběť gangu Druhou obětí se měl stát řidič Miroslav Urbanec (32) z Bratislavy . Jeho odtahový vůz stával u jedné z benzinových pump v hlavním městě spolu s číslem řidiče pro případné zájemce . Jednoho dne mu zavolal zákazník, který mu tvrdil, že se mu u rakouského města Bruck an der Leitha porouchalo auto a potřebuje odtáhnout. Jenže, když se řidič dostavil na smluvené místo, dva přítomní muži na něj vytáhli zbraň a požadovali jeho vůz. Přepadený muž se údajně nezalekl a strhla se potyčka, při které jej pachatelé zastřelili . Tělo oběti poté pohodili nedaleko místa činu a pouze jej zaházeli větvemi, takže bylo nalezeno hned druhého dne. Další obětí se stal Josef Mistrík (38) z Martina , kterého jeho šéf poslal k chorvatské obci Vinkovci , aby vyzvedl náklad z porouchaného nákladního vozidla a dovezl jej na Slovensko. Na cestu chtěl původně vzít i svoji 13 letou dceru, ale protože měl dle objednávky nazpět odvézt i posádku porouchaného nákladního vozu – dva muže, nakonec vyrazil sám. Bohužel, z Chorvatska se zpět nevrátil a jeho tělo nebylo nikdy nalezeno . Podobný osud zřejmě potkal i Emila Chlivenyiho (28) z Bánoviec nad Bebravou , kterého skupina loupežných sériových vrahů zastřelila někde u obce Županija v Chorvatsku . Ani jeho tělo nebylo doposud nalezeno. Emil Chlivenyi Dalším na řadě byl Jaroslav Uličný (30) ze Spišskej Novej Vsi , kterého vrazi vylákali pro změnu do Itálie . Jeho tělo bylo nalezeno až za více než dva roky po vraždě . Bylo zabalené do nylonového pytle a svrženo do hluboké rokle u cesty mezi městy Moggio a Pontebba u Udine . V Itálii přišel rukou nelítostných a ziskuchtivých pachatelů pravděpodobně o život i Josef Nagy (49) z Tonkoviec . U firmy kde pracoval, si pachatelé objednali odvoz palet z italské Ponteby do Trnavy. Tentokrát zvolili historku o tom, že řidič, který měl náklad dovézt, havaroval a leží v nemocnici. Požadavek schválně učinili v pátek ke konci běžné pracovní doby, kdy doufali, že poptávaná firma nebude objednávku příliš zkoumat. Prokázané vraždy V následujících odstavcích se již budeme věnovat skutkům , které lze označit za prokázané , neboť byly projednávány před soudem a pachatelé byli z jejich spáchání shledáni vinnými. I proto mohou být popsány mnohem podrobněji. Koncem prosince 1998 kontaktovali údajní zaměstnanci jedné slovenské firmy českou obchodní společnost „Rusolija – Turist “ sídlící v Brně. Firmu, která se věnovala přepravě turistů , oslovili s tím, že se jim porouchal autobus a oni akutně potřebují přepravit několik osob z Bosenské Subotnice na Slovensko . Ještě téhož dne byl vypraven autobus Mercedes 404 , který tehdy řídili dva řidiči s albánským občanstvím . 30. 12. 1998 je na jedné z benzínových pump čekali Andrej Mazáň a Daniel Medek , kteří si do autobusu přisedli a navigovali řidiče dál . Když dojeli na odlehlé parkoviště, čekal je tam Vlastimi Nekl , který přistoupil k autobusu a skrze otevřené dveře se dal do řeči s řidičem . To bylo smluvené znamení pro Medka , který vytáhnul pistoli kalibru 7,65 mm a několikrát na řidiče vystřelil . Oběť utrpěla čtyři zásahy - do zad, hlavy a ramena. Následně Medek zbraň obrátil i proti druhému členovi posádky , kterého zasáhnul třikrát. Oba muži na místě zemřeli . Mazáň a Nekl poté těla zavražděných zabalili do připravených modrých plastových pytlů a nechali je v korytu betonového kanálu poblíž parkoviště. Nakonec všichni vyčistili interiér autobusu , načež jej Nekl odvezl do Bělehradu a přes prostředníky prodal majiteli fotbalového klubu . Pachatelé za něj tehdy dostali 35.000 marek, které si rozdělili, stejně tak jako hotovost, kterou měli řidiči u sebe. Dvě z obětí gangu V polovině září 1999 zavolal do bratislavské firmy muž a uvedl, že při cestě do Bosny (tehdy Svazová republika Jugoslávie ), kam měl dopravit humanitární pomoc, se mu u Subotnice porouchal nákladní vůz, místní si s opravou nevědí rady a on potřebuje co nejrychleji odtáhnout. Firma měla v té době k dispozici velký vyprošťovací náklaďák Iveco - E. T. model MT380 E-42 , kterých tehdy v Evropě fungovalo jen deset, a na místo jej vyslala spolu s dvojčlennou posádkou, kterou tvořili Štefan Vodinský (35) a Ľuboš Kripl(25) . 18. září 1999 se scénář předchozích vražd opět opakoval. Do vozu si za posádku opět přisedli dva pachatelé – tentokrát Nekl s Medkem , kteří v příhodnou chvíli začali střílet . Mladší z mužů ihned zemřel, ale řidič kamionu i přes svá zranění zvládnul otevřít dveře a z kabiny vyskočit . Otrlého Nekla však komplikace nerozhodily a vypálil po prchajícím muži ještě několik ran , načež rovněž vyskočil z kamionu a umírajícího muže pro jistotu ještě bodnul nožem do krku a hrudníku . Poté pachatelé obě mrtvá těla odtáhli do trávou obrostlého pole v přímé blízkosti parkoviště , kde je zanechali. Nekl pak ještě odstranil stopy krve z vnitřku vozidla, spolu s Medkem posbírali nábojnice a projektily , rozdělili si hotovost řidičů a atypický kamion převezli do Bělehradu , kde se jej pokusili prodat za cca 40.000 marek. IVECO MP 380 E 42 H - ilustrační foto Modus operandi 2 U mnoha případů sériových vrahů je jejich modus operandi v obecných rysech zřejmý a vcelku neměnný. Nejinak tomu bylo i v tomto případě, kdy kromě rozdílné historky o důvodu zakázky, bylo provedení zločinů vždy takřka stejné. Jenže bez upřímného doznání pachatelů , což nebývá pravidlem, již u vražd nelze zjisti, jak přesně interakce mezi pachatelem a obětí probíhala. O to cennější je, když takové napadení některá oběť přežije a může o tom následně podat svědectví. A právě jeden takový svědek, respektive oběť se vyskytnula i v tomto případu. Šlo o slovenského řidiče Mária Joštiče z Nového Mesta nad Váhom . Jeho dramatický příběh se šťastným koncem, který jsme částečně nastínili v úvodu článku, se začal odehrávat 9. srpna 1998 , kdy do firmy kde pracoval, zavolal slovensky mluvící muž. Volající se představil jako majitel firmy z Trnavy a uvedl, že jeho zaměstnanec v Srbsku srazil nákladním vozidlem divočáka, což mu znemožnilo pokračovat v jízdě a firma potřebuje na Slovensko ve smluveném termínu dopravit náklad - proutěný nábytek. Aby dodal svým slovům váhu a dal najevo, že opravdu spěchá, slíbil poslat na účet firmy i zálohu čtyři tisíce slovenských korun , které prostřednictvím expresní platby skutečně dorazily. Vše působilo důvěryhodně, a tak majitel společnosti rozhodl o tom, že do Srbska vyšle jeden ze svých kamiónů, který měl řídit již zmínění Mário Joštič . „Zastavil jsem na dohodnutém odpočívadle. Měl jsem na papíře napsaná dvě jména a měli jsme se střetnout někdy kolem půlnoci. Na chvíli jsem zavřel oči a probudilo mě zaklepání na dveře. Stáli tam dva muži, kteří se mi představili jmény, které odpovídala těm, která byla na papírku. Bral jsem to tedy tak, že je vše v pořádku a nechal je nastoupit do kamionu. “ Muži mu řekli, že nabouraný náklaďák je o několik kilometrů dál a oni ho tam budou navigovat. „Urazili jsme asi sedm kilometrů, když mi jeden z mužů řekl, že potřebuje na malou a mám zastavit na takové zastávce, která tam byla. Jenže ještě než jsem pořádně zastavil, už jsem měl pistoli opřenou o čelo. Hned nato mi na hlavu natáhli pytel a nasadili pouta. “ Vyděšený muž začal muže přesvědčovat a prosit , aby jej nechali žít. Není divu, že vzpomínka na tyto hrůzné momenty v něm vyvolávala silně negativní emoce i po letech. „Řekli mi, že když budu spolupracovat, nic se mi nestane . Potom mě odvedli do kukuřičného pole, kde mě položili na zem a náklaďák mezitím odjel pryč. Zůstal jsem tam ležet několik hodin a dva slovensky hovořící muži mě celou dobu hlídali. Pak mi najednou sundali pouta, ruce a nohy převázali lepicí páskou a řekli, že když odejdou, můžu se z toho vyprostit a odejít. Úplně nakonec mi stáhnuli z hlavy kuklu a řekli, že pokud se na ně podívám, zastřelí mě. “ Muž tak ještě nějakou dobu ležel na zemi, načež se opravdu dokázal z lepicí pásky vyprostit . Poté musel ujít několik kilometrů, než se mu podařilo dostat k nejbližší policejní stanici , kde ozbrojenou loupež oznámil . O tom, že se stal obětí vražedného gangu řidičů kamiónů, se dozvěděl až s odstupem času, protože řádění organizované skupiny bylo v té době na samém počátku. Potrestání Zpět do konce léta 1999 , kdy byly usmrceny poslední oběti. V té době již byly na stopě vraždícímu gangu policejní týmy několika států , kteří vymysleli lest a podezřelé vylákali do Srbska , kde byli zatčeni , včetně hlavních představitelů gangu, Čecha Vlastimila Nekla (40) a Slováka Daniela Medka (25) . Jen Andrej Mazáň (36) se zadržení vyhnul, protože toho dne zůstal na Slovensku. Podezřelí prý v té době již tušili, že je jim policie na stopě, a tak se údajně dokonce před výše popsanou akcí pokusili vylákat tajné slovenské policejní agenty do opuštěného objektu, kde je hodlali zlikvidovat . To se jim však naštěstí nepodařilo. Pětičlenný senát Okresního soudu v Subotici vynesl 31. října 2000 rozsudek nad Vlastimilem Neklem , kterého shledal vinným ze čtyř vražd spáchaných ve Svazové republice Jugoslávie a odsoudil jej k trestu smrti zastřelením . Jenže jak již bylo naznačeno na počátku článku, na Nekla se usmálo štěstí . Šlo totiž o jeden z posledních vynesených verdiktů trestu smrti v tehdejší Svazové republice Jugoslávie , který nestihl být vykonán , protože tato sankce byla rozhodnutím Národního shromáždění Jugoslávie v únoru 2002 zrušena a nahrazena jiným nejvyšším možným trestem - 40 roky vězení . Tento trest byl nakonec Neklovi rozsudkem Okresního soudu v Subotici v září 2002 udělen. Nekl měl brány vězení opustit až 13. 11. 2039 . Slovák Daniel Medek (25) se v rámci vyšetřování k výše popsaným zločinům přiznal, ale dříve než si mohl vyslechnout verdikt soudu, spáchal ve vazbě sebevraždu . Údajně se oběsil na oprátce vyrobené z ponožky. Daniel Medek Slovenský občan Andrej Mazáň byl souzen jako uprchlý a v nepřítomnosti byl odsouzen k 20 letům vězení za účast na dvojnásobné vraždě. Právní zápletka Po Mazáňovi se slehla zem, a tak byl v roce 2004 přidán na seznam hledaných osob Interpolu . Až na počátku roku 2014 přišli slovenští novináři deníku Plus 7 DNÍ se senzačním zjištěním, že pachatel nejméně dvou vražd žije v poklidu se svojí rodinou v jedné malé obci nedaleko Topoľčian ! Andrej Mazáň v databázi hledaných osob Interpolu Když novináři o svém objevu informovali policii, bylo jim záhy sděleno, že na základě rozhodnutí krajské prokuratury v Nitre policie muže nesmí zadržet, protože jej Slovensko nemůže vydat do země , se kterou nemá uzavřenou dohodu o vydávání zločinců . Podle tehdejšího náměstka krajské prokuratury v Nitre by bylo možné Mazáňe zadržet , až v případě, kdy by země , která rozsudek vydala, požádala slovenské ministerstvo spravedlnosti o uznání a výkon rozhodnutí a slovenský soud by toto povolil. Slovenská policie tedy alespoň informovala prostřednictvím Interpolu Srbsko o pohybu hledané osoby a požádala o zaslání spisového materiálu k učinění dalších úkonů. Od té doby bohužel vzájemná spolupráce obou států vázla a úřady obou zemí se vzájemně obviňovali z liknavosti či dokonce nečinnosti. Poslední pokus slovenské strany o rozhýbání věci , o kterém bylo médii referováno, se údajně uskutečnil v polovině roku 2015 . Poslední zpráva, kterou se nám pak podařilo k této věci dohledat, a která zmiňuje, že je Mazáň stále na svobodě , se datuje do srpna 2015 . Jistě by bylo zajímavé dozvědět se v tomto ohledu aktuálnější informace o této "větvi" případu, bohužel je to nad rámec časových možností autora článku. Necháváme tedy tento nevytěžený námět třeba pro nějakého slovenského novináře. Andrej Mazáň v roce 2015 (zdroj PLUS 7 DNÍ) A co český občan Vlastimil Nekl ? Ten si v průběhu trestu, který vykonával v největší srbské věznici v Sremské Mitrovici , zažádal o jeho výkon v České republice . V tom mu bylo vyhověno a rozsudek byl uznán tuzemským Nejvyšším soudem , načež byl v roce 2008 předán k výkonu trestu do České republiky . Nyní trochu nutné právní osvěty , která čtenáři umožní pochopit, proč měl Nekl opět „štěstí“ . Úmluva o předávání odsouzených osob , na základě které byl srbský rozsudek uznán, totiž stanoví, že v případě, kdy je délka trestu v odsuzujícím státě neslučitelná s právním řádem vykonávajícího státu , tento stát může rozhodnutím délku trestu přizpůsobit sankcím ukládaným dle jeho právního řádu za obdobné zločiny . Čtyři dokonané loupežné vraždy - to by v ČR téměř jistě znamenalo doživotí . Jenže Úmluva zároveň stanovuje, že takto přeměněný trest nesmí zhoršit co do druhu či délky postavení odsouzeného , takže doživotí nepřipadalo v úvahu. V době přeměny bylo druhým nejpřísnějším českým trestem odnětí svobody na 25 let a tento trest byl Neklovi také uložen . To znamenalo zkrácení trestu uděleného v Srbsku o celých 15 let . A to se vyplatí! Český soud tedy alespoň vyslovil zostřující podmínku , že se do doby výkonu tretu pro účely podmíněného propuštění nezapočítává doba , kterou odsouzený stráví v nejpřísnější věznici , tedy v tzv. zvýšené ostraze . Jenže i zde zaúřadovalo Neklovo „pověstné" štěstí. Tuzemský prvoinstanční soud totiž rozhodoval v době účinnosti starého trestního zákona , kdy tato zpřísňující podmínka uložit šla. Bohužel rozhodnutí obsahovalo procesní chyby , které zapříčinily nejen to, že Vrchní soud musel rozhodnutí nižšího soudu zrušit a učinit nové, ale způsobilo i velké zdržení, kdy nové rozhodnutí již bylo činěno za účinnosti aktuálně platného trestního zákoníku . V něm zmíněná zostřující podmínka lze uložit jen odsouzeným na doživotí, takže Nekl uniknul i jí , ač trest na 25 let zůstal nezměněn. Odsouzenému vrahovi se ani to nelíbilo, tedy podal několik ústavních stížností . V nich mimo procesních vad namítal například o to, že věc byla v Srbsku rozhodována předpojatým soudem, že nebyly provedeny důkazy, které navrhoval, že hlavní usvědčující důkaz byl získán nezákonným způsobem, že bylo vůči němu v Srbsku používáno násilí, a že nátlak byl činěn i na doznávajícího se Daniela Medka. Ústavní soud však žádné ze stížností nevyhověl . Současnost Psali jsme o tom, že výkonem trestu v ČR Nekl unikl 15 letům trestu. Zároveň jsme psali o tom, že původní trest měl končit 13. 11. 2039 . Vnímavý čtenář tedy lehce dopočítá, že k propuštění Nekla mělo dojít nejpozději 13. 11. 2024 . Jenže je tu ještě již zmíněný institut podmíněného propuštění . Ten odsouzeným za nejzávažnější trestnou činnost umožňuje žádat o podmíněné propuštění po vykonání 2/3 trestu . Vlastimil Nekl zřejmě tohoto institutu využil, a tak, ač je to k nevíře, se tento pravděpodobně nejhorší porevoluční sériový vrah s českým občanstvím dostal v roce 2021 zpět na svobodu ! Nutno dodat - plně v souladu se zákonem! Jenže se svoji nabytou svobodou, o které se "doživoťákům" se sotva polovičním počtem obětí může leda tak zdát, naložil tak, jak by se u pachatele s jeho kriminální minulostí dalo očekávat. Ač téměř imobilní, (nejspíše) opět pokračoval v e své zločinné kariéře , což však naštěstí policii neuniklo. Během roku 2024 byl vzat do vazby pro podezření z trestného činu zbavení osobní svobody a vydírání . Podle obžaloby měl Nekl z domova seniorů, kde pobýval, připravovat únosu podnikatele v oblasti realit. Jednoho ze 100 nejbohatších Čechů , kterého chtěl následně násilím donutit k převedení 80 milionů korun . Protože však samotný plán nemohl kvůli špatné pohyblivosti uskutečnit sám, sháněl pro něj komplice . Postupně tak s "nabídkou spolupráce" oslovil několik bývalých spoluvězňů . Tato strategie se mu ale podle všeho stala osudnou, protože se jeden z oslovených obrátil na policii. „Ozval se mi po propuštění, říkal, že má pro mě zajímavou práci. Mělo jít o únos bohatého developera, případně jeho manželky ", vypověděl svědek před soudem. Zpravodajský server CNN Prima News pak uvedl i výpověď dalšího muže: "Mluvil o tom, že má člověka, který vybere z účtu peníze, které tam ten unesený pošle. Počítal s tím, že se ho pak zbaví. Doslova řekl, že ho vezme do Egypta na dovolenou a zpátky se vrátí sám. " Nekl prý únos plánoval téměř rok a jeden z oslovených kumpánů skutečně na jeho pokyn založil několik bankovních účtů , kam mělo následně přijít výkupné. Tento muž pak spolu s Neklem stanul před soudem. Státní zástupce pro organizátora trestné činnosti požadoval trest 13 let odnětí svobody a pro osmapadesátiletého Z. R. , který založil účty, 9,5 roku . Podle prvoinstančního soud však nebylo prokázáno, že by druhý jmenovaný věděl skutečný důvod založení účtů, a tak byl nepravomocně odsouzen pouze k ročnímu podmíněnému trestu se zkušební dobou na dva roky za porušení zákazu pobytu na Liberecku. Vlastimil Nekl před soudem připustil , že ohledně únosu skutečně komunikoval s několika lidmi, ostatně to prokazovaly odposlechy, ale uvedl, že nic z toho nemyslel vážně a jeho motivem bylo dostat do problému oslovené známé, kterým se chtěl pomstít kvůli křivdám z minulosti. Prý vše hodlal ohlásit a způsobit tím "komplicům" oplátačky s policií. Rovněž zmínil, že to vše dělal také tak trochu z nudy . „Vnímám to jakou cílenou snahu démonizovat moji osobu, “ stál si v otázce viny za svým při hlavním líčení. Krajský soud v Ústí nad Labem (pobočka Liberec) mu ale neuvěřil a dne 24. 1. 2025 jej nepravomocně odsoudil k úhrnnému trestu odnětí svobody v délce 12 let . Kauzou se bude zabývat ještě Vrchní soud v Praze. DALŠÍ PŘÍPAD Copyright © 2009 - 2024 SerialKillers.cz Po plagiátech je aktivně pátráno! Komentáře

Recenze knihy "Prokletá a tajemná místa Čech a Moravy", která čtenáře vezme na devět míst, kde se stala nějaká hrůzná událost. Autor: Veronika Rubínková. Prokletá a tajemná místa Čech a Moravy - Veronika Rubínková Další knihy Název: Prokletá a tajemná místa Čech a Moravy Autor: Veronika Rubínková Nakladatelství: Grada Rok vydání: 2018, 200 stran RECENZE zatím nenapsána. Popis: Existují místa, která v nás na první pohled vzbuzují nepříjemné pocity. Nezřídka pak zjistíme, že se zde v minulosti odehrála nějaká strašlivá událost, která místo nesmazatelně poznamenala. Veronika Rubínková vás ve svých vyprávěních zavede na devět míst, jejichž děsivé atmosféře se můžete poddat nejen na papíře. Snad ve vás zvítězí zvědavost a po přečtení knihy (která je zároveň průvodcem) se je vypravíte poznávat na vlastní oči... Hodnocení (1-5 jako ve škole): ? Koupit knihu Koupí knihy z tohoto odkazu podpoříte chod webu

Recenze knihy s názvem "Největší géniové zločinu". Autor: Charlotte Greig, rok vydání 2009, 270 stran Největší géniové zločinu - Charlotte Greig Koupit knihu Koupí knihy z tohoto odkazu podpoříte chod webu Další knihy Název: Největší géniové zločinu v dějinách Autor: Charlotte Greig Nakladatelství: Alpress s.r.o. Rok vydání: 2009, Frýdek Místek, 270 stran Jedním z dalších „encyklopedických“ titulů, kterému se budu věnovat je kniha britské spisovatelky Charlotte Greig s názvem Největší géniové zločinu v dějinách . Jak už je z názvu patrné, nejedná se o knihu věnující se pouze vrahům, potažmo vrahům sériovým. Naopak - v knize je popsaný pouze jediný klasický sériový vrah, za to je však v knize popsáno dalších cca 45 zločinců hlavně 20. století, ale i několik jejich „kolegů“ z let dřívějších. Celý obsah je rozdělen do kategorií podle typu zločinů – největší lupiči, drogoví baroni, mistři útěků, největší podvodníci, zabijáci, teroristé a špióni. Každá ze zmíněných kategorií pak obsahuje několik nejznámějších představitelů, takže je možné se dočíst například o zločincích těchto zvučných jmen: Pablo Escobar, Jacques Masrine, George „Machine Gun“ Kelly, Charles Manson, Al Capone, Bonnie a Clyde, Klaus Fuchs, Usáma bin Ládin a další. Každý exemplář je prezentován asi na 4 až 6 stranách (formát A5), tedy na podrobnější zpracování případů prostor nebyl a případy jsou v důsledku toho velice zkrácené. Na čtivosti to nicméně v tomto případě neubralo. Výhodou knihy je, že ač některá jména znějí naprosto neznámě, vy si po přečtení pár řádků začnete vybavovat, že o něčem podobném už jste přece slyšeli či viděli film – jde přeci jen o nejznámější kriminální případy vůbec. Tak tomu je například u Henrhoi Charriére alias „Motýlka“, Franka Abagnale, kterého ztvárnil ve filmu „Chyť mě když to dokážeš“ Leonardo DiCaprio. Film byl natočen i o obsaženém zločinu nazývaném „velká vlaková loupež“, nebo o teroristovi jménem Iljič Ramírez Sánchez alias „Carlos či Šakal“. Tedy kniha vám připomene mnoho velice známých zločinů z historie. Komu tedy vyhovují či postačují krátké, stručné, „encyklopedické“ výcucy knihu mohu doporučit. Kdo raději podrobnosti, nechť si raději počká na další recenze – již brzy totiž zmíním knihu s tématicky podobným obsahem, nicméně mnohem větším rozsahem a kvalitou. Tedy nějaké resumé - zkrátka průměr. Hodnocení (1-5 jako ve škole): 3 Komentáře