Chcete podpořit další fungování webu a jeho rozvoj? Oceňte snahu autora a pošlete nám malý donate. Podpořte web SerialKillers.cz Tento web vznikl v roce 2009 a dodnes funguje zcela zdarma. Web je po celou dobu vytrvale doplňován, rozšiřován a aktualizován. Bez jakéhokoli přehánění - za vytvořením obsahu webu jsou tisíce hodin práce (sběr a studium zdrojů, vyhodnocování informací, komunikace se zdroji, návštěvy archivů, psaní článků, vytvoření designu, správa webu a soc. sítí, komunikace se čtenáři, boj proti plagiátům atd.). S ohledem na výše uvedené si Vás - čtenáře dovolujeme požádat o podporu v našem snažení. Umožníte tak nejen další rozvoj webu, ale i psychicky podpoříte a motivujete jeho autora v dalším snažení. Přispět můžete třemi způsoby: 1) zasláním libovolného daru na účet , 2) nákupem knihy z KrimiAntik.cz . 2) DONATE na účet Chcete-li podpořit další fungování webu, můžete poslat libovolnou částku na: ú. č. : 670100 - 2211929767/6210 . 3) Nákup knihy z KrimiAntik.cz Nákupem jakéhokoli zboží z KrimiAntik.cz , podpoříte chod a rozvoj tohoto webu. Děkujeme:-)

Ralf Huse - německý vrah a kanibal přezdívaný jako "Upír z Halle" v roce 1994 na území ČR brutálně zavraždil dvanáctiletou dívku. Za svůj hrůzný čin byl odsouzen pouze na deset let. Ralf Huse: Upír z Halle a kanibal vraždící v západních Čechách Zveřejněno 24. 4. 2020 - doba četby 4 min. Ralf Huse , známý jako Upír z Halle nebo Upír z Českého lesa , byl německý vrah a kanibal. V roce 1994 v západních Čechách zavraždil dvanáctiletou Janu Tokárovou a následně se na jejím těle dopustil kanibalismu . Z předloktí oběti vyřízl kus masa, který podle vlastního přiznání pozřel. Zvrhlý turista Ralf Huse se v Německu živil jako zedník a Českou republiku navštěvoval poměrně často. Důvodem jeho návštěv byly především prostitutky a různá sexuální dobrodružství. Huse trpěl sexuální deviací spojenou s tělesnými tekutinami a exkrementy. Součástí jeho chování byla i koprofagie , tedy pojídání lidských výkalů . Inkriminovaného léta 1994 přijel do západních Čech karavanem spolu se svojí manželkou. S tou se seznámil přes inzerát a rovněž s ní praktikoval různé perverzní sexuální hrátky v duchu zmíněné úchylky. Zvrhlému muži to však nestačilo a chtěl si splnit ještě perverznější a hlavně nebezpečnější fantazie. „Přijel jsem do Čech, abych tu realizoval svou touhu po smrti, kanibalismu a pití lidské krve “, uvedl později do protokolu. Na Karlovarsku si pak v roli soukromého detektiva obstarával moč mladých dívek. Jako záminku uváděl to, že pátrá po nebezpečném sexuálním zvrhlíkovi, a aby se co nejvíce přiblížil jeho mentalitě, potřebuje vyzkoušet přesně to, co dělá dotyčná osoba. Těžko říct, zda mu na tuto historku někdo skočil nebo spíše zapůsobily jeho německé marky, kterými poskytovatelky moči obdarovával. Spíše bychom vsadili na druhou variantu. Zvláště, když se o něm mezi zainteresovanými lidmi vyprávělo, že občas měl takovou chuť na moč, že zakoupenou lahev odšpuntoval a zavdal si z ní přímo před zraky ostatních. Podle dalších svědků měl nejraději dívčí moč smíchanou s colou nebo tonikem. „A také jedl stolici. Ale jen na plechovém talíři a tu dětskou. Chtěl prej i lidskou krev, ale tu mu tady nikdo obstarat nedokázal... “, znělo další svědectví o choutkách Huseho. Legendární upír z Nosferatu. Možná se mu Ralf Huse podobal, možná ne. Každopádně jeho foto se nám nepodařilo sehnat V roli soukromého očka získal kontakt i na jistou mladou Češku, která mu sice svoji moč odmítla poskytnout, souhlasila však s tím, že mu bude dělat po západních Čechách průvodkyni. Když ale místo kamarádky nabídla jako doprovod svého přítele, pravděpodobně se tím vyhnula velkým potížím a možná si i zachránila život. Huse se totiž na domluvenou schůzku už nedostavil. Vražda Se stejným cílem navázal kontakt i s jednou cikánskou rodinou z Vojkovic nedaleko Ostrova nad Ohří (jinde z Kyselky na Karlovarsku). S touto rodinou, především dcerami, se pak stýkal po dobu několika týdnů a získal skrze ní další kontakty ve vesnici. Díky nim si pak mohl obstarávat jím oblíbenou tekutinu. Navštěvovaná rodina sousedila s rodinou Tokárových , ve která zrovna byla na prázdninách dvanáctiletá Jana, dcera paní Tokárové. Jinak Jana bydlela na Prachaticku, ale na dva letní měsíce se přesunula k matce a nevlastnímu otci. O Němci se zvláštními choutkami brzy věděla celá víska, včetně Jany Tokárové , její matky i nevlastního otce. Když pak 12. srpna 1994 pozval Huse spolu se svojí manželkou na vyjížďku šestnáctiletou Valérii D ., měla malá Jana neskutečnou smůlu. „Holka mi celé dopoledne pomáhala a vařila s mnou. Bylo nějak okolo jedné, když jsem ji poslala pro starší holku. No a od té chvíle jsem ji už nikdy neviděla… “, uvedla do policejního protokolu ke kritickému dni matka Jany Tokárové. Valerie pak její výpověď potvrdila a ve vývoji situace pokračovala: „Potkala jsem Janu na schodech. Ptala jsem se jí kam jde a ona říkala, že pro ségru, aby se šla najíst. Začala jsem jí přemlouvat, aby se mnou jela na výlet… V poslední době k nám totiž hodně často jezdil jeden Němec. Tentokrát přijel i s manželkou a nabídli mi výlet do Loun. Samotné se mi nechtělo, tak jsem přemlouvala Janu. “ Janě se však nechtělo, protože muže z Německa již trochu znala a připadal jí divný a měla z něj strach. Valérie však žádný strach neměla: „Byl na mě vždycky hodnej. Dokonce mi vozil z Německa i drobné dárky ,“ a tak se dvanáctiletá Jana k vyjížďce bohužel přemluvit nechala… Poblíž vesničky Petrohrad nedaleko Loun v ústeckém kraji (jinde poblíž Bílenic na Klatovsku) pak Huse předstíral poruchu vozidla a manželku se starší z dívek poslal pro vodu… Když se vrátili, nechal do karavanu nasednout jen manželku a rychle odjel pryč. Rodiče začali Janu brzy postrádat a již následující den byla v policejním pátrání. Jen o den později byl všem nadějím konec. 14. srpna totiž bylo v Třemošenském rybníku za sídlištěm Bolevec na severním okraji Plzně nalezeno její tělo. Již na první pohled bylo zřejmé, že dívka byla zavražděna. Hlavu měla rozmlácenou nejméně sedmnácti ranami nějakým těžkým předmětem, navíc měla z předloktí vyříznutý dvanácticentimetrový proužek masa. Třemošenský rybník zvaný také "Židovák", kde bylo nalezeno tělo Jany Tokárové (na fotce před kompletní rekonstrukcí z roku 2019) Rozuzlení případu Jelikož byl Huse posledním, s kým dívka byla, stal se samozřejmě ihned hlavním podezřelým. Když navíc německá policie sdělila, že Huseho již v minulosti několikrát stíhala za násilné delikty a je jim rovněž známo, že muž trpí sexuální deviací projevující se pitím lidské moči a pojídáním fekálií, podezření ještě zesílilo. Na žádost českých policistů začal po Husem a jeho manželce pátrat Interpol . Nakonec se jej i s jeho manželkou podařilo německým detektivům dopadnout na konci září ve městě Gartenleben nedaleko jeho bydliště v Halle . Němci vraha do České republiky nevydali, a tak vyšetřování i soudní proces proběhnul v Německu. Huse vyšetřovatelům přiznal, že dívku utloukl ranami heverem do hlavy. Poté vyřízl z jejího předloktí dvanácticentimetrový plátek masa, který prý snědl a z rány rovněž pil krev. Během této aktivity měl dosáhnout pohlavního uspokojení. V některých zdrojích je uvedenou, že zabité dívce několikrát kousl do nohy, a když zjistil, že není schopen pozřít syrové lidské maso, vyříznutou část přední končetiny už nesnědl, ale tuto verzi považujeme za méně důvěryhodnou. Bez zajímavosti není ani další svědectví, které u soudu zaznělo. Huse prý několikrát projevil touhu obětovat se a po svědcích požadoval, aby ihned po smrti z jeho masa připravili karbanátky a smíchané s krví je snědli. Toť jen jako náhled do další zvrhlé fantazie vraha. Německá média později Huseho označovala jako „Kanibala z Halle“ nebo „Upíra z Halle“. Přestože případ patří k nejznámějším kanibalským vraždám, veřejně dostupných informací o jeho dalším osudu existuje jen minimum. Ohledně účasti manželky na vraždě se Huse vyjádřil negativně. Samotná žena pak sdělila, že o vraždě dívky ví, manželovi ale prý nijak nepomáhala. Německý soud nakonec v roce 1995 na základě posudků psychiatrů shledal obžalovaného trestně odpovědným . Huse u soudu vypověděl, že se mu podobný zvrácený čin po několik měsíců před zabitím dívenky stále dokola odehrával před očima. Až uskutečněnou vraždou prý konečně ukojil své sexuální choutky. Soudce při vynášení rozsudku ocenil, že obžalovaný nezatajoval žádné detaily. Díky plnému přiznání, díky tomu, že svého činu údajně litoval a kvůli snížené příčetnosti, která u něj byla shledána, byl nakonec Huse za brutální vraždu dítěte odsouzen pouze k deseti letům a dvou měsícům odnětí svobody . V soudní síni byla při vynesení rozsudku přítomna i matka zavražděné Jany , která vcelku pochopitelně po zaznění verdiktu nahlas vyjadřovala nesouhlas s výší trestu. Naštěstí jeho součástí je i následná ochranná léčba , která v praxi znamená to, že od společnosti bude oddělen, dokud lékaři neusoudí, že již pro ni není nebezpečný. Po výkonu trestu byl Huse umístěn do psychiatrické léčby. Jeho další osud není z veřejně dostupných zdrojů znám. Na rozdíl od řady jiných známých vrahů se po odsouzení z veřejného prostoru prakticky vytratil. Pokud dosud žije, je mu dnes přibližně 54 let. Další článek Copyright © 2009 - 2026 SerialKillers.cz Po plagiátech je aktivně pátráno

Recenze knihy "Zastřelen, ubodán a otráven", která přináší otevřený pohled na dějiny atentátů. Autor: Jonathan J. Moore Zastřelen, ubodán a otráven - Jonathan J. Moore Koupit knihu Koupí knihy z tohoto odkazu podpoříte chod webu Název: Zastřelen, ubodán a otráven - příběhy atentátů napříč historií Autor: Jonathan J. Moore Nakladatelství: Pangea Rok vydání: 2019, 255 stran RECENZE zatím nenapsána. Popis: Tato kniha přináší informovaný, otevřený pohled na dějiny atentátů od starověkého Řecka po současnost. Zabývá se nejzajímavějšími, nejkrvavějšími a nejotřesnějšími vraždami v historii lidstva, jejich důvody i následky. Odvaha a odhodlání těch, kteří spáchali tyto zločiny, vás jednou ohromí, jindy zarazí – zvláště s ohledem na prostředky, k nimž se někteří neváhali uchýlit. Jak se říká, problém má často víc než jedno řešení. Dějiny atentátů se ukázaly být velmi vynalézavé, i když ne vždycky účinné. Přečtěte si o vynalézavých zbraních, od pistolí ukrytých v perech po konvici s čajem, i o tom, co všechno byli lidé ochotní k úspěšnému spáchání zločinu podstoupit. Kniha hovoří o tom, co některé jedince vede k vraždě, a uvažuje, zda některé atentáty přispěly k lepšímu světu. Hodnocení (1-5 jako ve škole): ? Další knihy

Přehled 11 nejznámějších a nejhorších masových vrahů z celého světa a jejich zločinů. Jaké byly jejich motivy? Masoví vrazi ze zahraničí (řazeno chronologicky) Charles Joseph Whitman (USA) (24. 6. 1941 – 1. 8. 1966) Tento student inženýrství a bývalý voják námořní pěchoty USA, v době útoku pětadvacetiletý, zastřelil 1.8.1966 v Austinu v Texasu 16 osob a dalších 32 lidí zranil. Whitman nejprve usmrtil ve společném domě svojí matku a manželku, načež se přesunul do kampusu Texaské státní univerzity v Austinu. Zde se prostřílel do centrální budovy a zaujal místo na vrcholu 28 patrové věže. Odtud pak ostřeloval celé okolí, dokud nebyl zastřelen příslušníky policie. Pachatel byl vyzbrojen několika puškami pro odstřelovače, brokovnicí a několika pistolemi. Motiv činu je neznámý. Příčinami mohly být jak osobní a rodinné problémy Whitmana, tak například i nádor na mozku, který byl tomuto masovému vrahovi zjištěn. Woo Bum-kon (Jižní Korea) (24.2.1955- 27.4.1982) Woo Bum-kon byl jihokorejský policista, který v noci z 26. na 27. 4. 1982 v několika vesnicích na jihu země zavraždil celkem 56 lidí a 35 dalších zranil. Bývalý voják a v době vražedné vlny policista se vyzbrojil několika granáty, dvěma poloautomatickými puškami a poté, oblečen do uniformy, chodil vesnici od vesnice a vraždil náhodné lidi. Když se ho nad ránem podařilo v jedné z vesnic policii obklíčit, obklopen několika rukojmími spáchal sebevraždu odpálením granátu. Jde o druhý nejhorší útok osamělého střelce v novodobé historii, hned po masakru A. Breivika(Norsko). V pozadí činu stála ostrá hádka s přítelkyní, která se odehrála těsně před touto krvavou nocí. Woo Bum-kon, dle přítelkyně, rovněž trpěl „komplexem méněcennosti“ a těžce nesl komentáře vesničanů o jejich soužití v nesezdaném stavu. Patrick Sherrill (USA) (13. 11. 1941 – 20. 8. 1986) 20. srpna 1986 brzy ráno vtrhnul tento pětačtyřicetiletý muž na poštovní úřad v Edmondu ve státě Oklahoma, kde sám pracoval. Zde, vyzbrojený třemi pistolemi, za zhruba 15 minut usmrtil 14 spolupracovníků a dalších 6 postřelil. Nakonec zbraň obrátil sám proti sobě. Motiv činu není zřejmý, v pozadí činu však údajně stály manželské problémy a také problémy na pracovišti, kde mu byla den před hrůzným činem udělena důtka. Michael Robert Ryan (VB) (18. 5. 1960 – 19. 8. 1987) 16 obětí na životech a dalších 15 zraněných si vyžádal vražedný záchvat Michaela Ryana, který se odehrál 19. 8. 1987 v britském Hungerford v Berkshire. Toho dne se sedmadvacetiletý Rayn vyzbrojil pistolí a dvěma poloautomatickými puškami a na různých místech postupně usmrtil výše uvedený počet obětí, mezi nimiž byla i Raynova matka. Zhruba po šesti hodinách od začátku běsnění tento záchvatovitý vrah spáchal sebevraždu. Motiv činu nebyl ani pozdějším vyšetřováním zjištěn. Pachatel byl jako velké procento masových a záchvatovitých vrahů samotářem. Éric Borel (Francie) (11. 12. 1978- 24. 9. 1995) Šestnáctiletý francouzský středoškolský student, který během dvou dnů v září roku 1995 zavraždil 15 lidí a 4 osoby zranil. Tento spree killer nejprve 23. září usmrtil nevlastního otce a bratra, poté vyčkal na příchod vlastní matky a rovněž jí zastřelil. Druhý den se vyzbrojený loveckou puškou a kapsami plnými nábojů vydal pěšky do města a tam zavraždil dalších 12 lidí. Nakonec spáchal sebevraždu. V pozadí činu stály jak vnitřní faktory na straně pachatele, tak i rodinné problémy. Martin John Bryant (Austrálie) (narozen 7. 5. 1967) Tehdy 28letý Martin Bryant ve dnech 28. – 29. dubna 1996 usmrtil během otřesné „vražedné vlny“(čin nebyl spáchán na jednom místě) v australském Port Arthur v Tasmanii celkem 35 osob a dalších 23 zranil. Šlo tak v počtu obětí o třetí nejhorší útok osamělého střelce v historii!(nelichotivé „prvenství“ drží Anders Breivik – 77 obětí (2011), druhý nejhorší masakr má na svědomí Woo Bum-kon -56 obětí(1982) – viz výše). Bryant útočil pomocí dvou poloautomatických pušek, v průběhu vražedného záchvatu byl dopaden. Následně byl odsouzen k odnětí svobody na doživotí bez možnosti podmínečného propuštění – v současnosti je umístěn v lékařském zařízení, provozovaném ministerstvem zdravotnictví, na hlídaném psychiatrickém oddělení. V pozadí tohoto krveprolití pravděpodobně stojí především vnitřní faktory v osobě pachatele. Za zmínku stojí, že Bryant má IQ kolem 66 bodů, což je hluboce pod průměrem běžné populace. Eric Harris, Dylan Klebold (USA) (E.H. : 9. 4. 1981 – 20. 4. 1999, D.K.:11. 9. 1981 – 20. 4. 1999) 20. dubna 1999 vstoupili tito dva osmnáctiletí vrazi, po zuby ozbrojeni - od nožů, přes brokovnice, poloautomatický samopal, až po výbušniny, na půdu Columbinské střední školy, kterou sami navštěvovali a rozpoutali vražedný masakr. V něm bylo usmrceno 13 osob a dalších 24 bylo zraněno. Oba pachatelé po útoku spáchali sebevraždu. Příčiny a motivy tohoto činu jsou různé a je třeba v nich zohlednit mnoho faktorů (ostatně stejně jako u všech případů zde na webu). Svoji roli hrály jak vnitřních faktory v podobě psychických problémů pachatelů, tak i vnější, kdy byli údajně ve škole šikanováni a vražedný akt plnil zřejmě funkci msty. Friedrich Heinz Leibacher (Švýcarsko) (21. 7. 1944 - 27. 9. 2001) Dříve několikrát soudně trestaný muž se dne 27. 9. 2001 převlékl za policistu a vyzbrojen útočnou puškou, brokovnicí a dvěma pistolemi se mu podařilo vniknout do parlamentu švýcarského kantonu Zug. V něm tento sedmapadesátiletý muž vypálil více než 90 ran, jimiž zavraždil 14 osob a dalších 18 lidí zranil. Nakonec zde odpálil malou podomácku vyrobenou bombu a pomocí pistole spáchal sebevraždu. Tento nejhorší švýcarský masový vrah psal často písemné stížnosti tamním úřadům a cítil se jimi šikanovaný. S postupem času začal věřit, že je terčem vládní konspirace. Zanechal dopis na rozloučenou, ve kterém svůj útok označil za „den hněvu vůči mafii kantonu Zug“. Robert Steinhäuser (Německo) (1983 - 22.4.2002) 22. dubna 2002 vtrhnul devatenáctiletý Robert Steinhäuser do Gutenbergova gymnázia v německém Erfurtu, kde až do podzimu předešlého roku, než byl vyloučen za falšování lékařského potvrzení, sám studoval. Za pomoci brokovnice a pistole zde poté zastřelil 16 osob (13 zaměstnanců gymnázia, 2 studenty a jednoho policistu), k tomu 1 další osobu zranil. Na konci svého běsnění spáchal sebevraždu. Motivem byla pravděpodobně právě msta za Steinhäuserovo vyloučení ze školy, které se odehrálo 8 měsíců před útokem. Seung-Hui Cho (USA) (18.1.1984 – 16. 4. 2007) Tento třiadvacetiletý, původem jihokorejský, vysokoškolský student a masový vrah, vstoupil dne 16. 4. 2007 do budovy Polytechnického institutu státní univerzity v Blacksburgu ve státě Virginie a zde zastřelil 32 osob (studentů a vyučujících) a dalších 17 osob postřelil. K tomu se dalších 6 osob zranilo při skoku z okna ve snaze uniknout šílenému střelci. Útočník byl vyzbrojen dvěma pistolemi. Motivem činu byla zřejmě msta společnosti, když pachatel ve svých zápiscích kritizoval „zhýralost“ , „děti zbohatlíků“ apod. V pozadí však stály taktéž psychické problémy pachatele. Adam Peter Lanza (USA) (22. 4 1992 – 14. 12. 2012) Tento dvacetiletý masový vrah zaútočil 14. prosince 2012, vyzbrojený samopalem a pistolí, na základní školu Sandy Hook v Newtownu, ve státě Connecticut. Jeho školní běsnění nepřežilo 26 osob (20 dětí, 6 dospělých), k tomu dvě další osoby byly zraněny. Před tímto hrůzným činem Laza stačil ještě zavraždit svoji matku v jejich společném domě. Nakonec se Lanza sám zabil střelou do hlavy. Ač se jedná v počtu obětí o nejhorší střelecký útok na základní či střední škole v USA a Lanza útok plánoval, z vyšetřování nevyplynul pachatelův konkrétní motiv k činu. K otřesnému činu vedli zřejmě především vnitřní faktory v osobnosti a psychice pachatele. Za zmínku stojí, že Lanza byl posedlý podobnými školními masakry, obzvláště tím na Columbine High School (viz výše). Share Copyright © 2009-2019 serialkillers.cz Po plagiátech je aktivně pátráno! Komentáře

Inzerujte u nás online třeba umístěním reklamního banneru. Využijte zacílení a unikátní obsah. PROSTOR PRO VAŠI REKLAMU Jak jste si měli možnost přečíst v sekci „O webu“ , stránka serialkillers.cz je informačním blogem pro ty, které zajímá vše kolem tématiky sériových a dalších mnohonásobných vrahů. Našim cílem je zpracovat životní příběhy vrahů co nejpodrobněji a nejpravdivěji. Blog kromě detailně vypracovaných článků k jednotlivým případům obsahuje také recenze knih, databázi filmů a dokumentů, galerii, nebo také prostor pro diskuzi v rámci fóra. Na stránkách serialkillers.cz rovněž nově umožňujeme zájemcům inzerovat formou reklamních bannerů své služby nebo prodej produktů. Upřednostňujeme nabídky různých vydavatelství, filmových produkcí, kin, prodejců bezpečnostních řešení a podobně tematicky zaměřených inzercí s ohledem na obsah stránek. PODMÍNKY PRO INZERCI K prodeji jsou zatím dva reklamní prostory o velikosti vertical banner (120-300×600) v pravé a levé části na stránkách serialkillers.cz. Vaše reklama se bude zobrazovat nejen na hlavní stránce, ale i všech podstránkách. Dále je možnost umístění horizontálních bannerů (300-468x60) v jednotlivých článcích. Doba umístění reklamy je 30 dnů od vložení banneru na stránky (den kdy banner umístíme se nepočítá). Po uplynutí 30tého dne bude banner odstraněn, pokud se nedohodneme na dalším prodloužení. Znění a vzhled bannerů je na vás, což platí i o odkazu. Cena umístění banneru - dohodou. Případným zájemcům můžeme poskytnout statistiky návštěvnosti. Případně se dohodnout na dalších možnostech inzerce a individuálních podmínkách. Vyhrazujeme si právo odmítnou nabídky, které budou obsahovat nevhodný banner (moc bliká nebo narušuje vzhled stránky), nebo budou odkazovat na nevhodný obsah. Pokud máte zájem pošlete nám soukromou zprávu. Ideálně zároveň přiložte i předběžný reklamní text a odkaz na stránku, popřípadě odkaz na banner. Platba je možná převodem na účet, faktura samozřejmě není problém.

Recenze knihy "Převedu vás... Na onen svět", která se věnuje jednomu z nejhorších českých sériových vrahů - Hubertu Pilčíkovi. Autor: Emil Hruška. Převedu vás... na onen svět - Emil Hruška Další knihy Název: Převedu vás... Na onen svět Autor: Emil Hruška Nakladatelství: Epocha Rok vydání: 2019, 95 stran RECENZE zatím nenapsána Trochu zvláštní inzerát, který vyšel v Plzeňském deníku na přelomu března a dubna 2004, se tázal po osudu lidí zmizelých na počátku padesátých let při pokusu o přechod hranic. Z česko-bavorského a česko-rakouského pomezí se tehdy stala nebezpečná džungle, ve které se objevily bezcitné, bezohledné a ziskuchtivé šelmy využívající snahu lidí po útěku za hranice pro nejhorší kriminální skutky. Magnetka přináší tři na sobě nezávislé příběhy vycházející z materiálů Archivu bezpečnostních složek. Setkáváme se v ní s pověstným Hubertem Pilčíkem, „šelmou s dunivým hlasem“ a vrahem se snad největším počtem obětí v naší novodobé historii. Také vypráví o lehkomyslné herečce Marcele Sedláčkové, která se zapletla do podivné špionážní aféry a stala se obětí falešných „převaděčů“ z StB. Ve třetím příběhu vystupuje bývalý důstojník Vlasovovy armády Jiří Skomarovský, který se po válce proměnil v Karlových Varech na válečného hrdinu, a kryl tak své zločiny. Hodnocení (1-5 jako ve škole): ? Koupit knihu Koupí knihy z tohoto odkazu podpoříte chod webu

Kenští sérioví vrazi dětí, kteří nezávilse na sobě dohromady zavraždili možná až více než 20 obětí. Oba byli dopadeni v rozmezí 3 dní v červenci 2021. HOME Sérioví vrazi Masoví vrazi TOP Filmy a seriály Krimi VÍCE Výsledky vyhledávání Více... Sdílej Wanjala Masten a Evans 28. 7. 2021 (aktualizace 24.10.2021) Masten a Evans Wanjala - dva keňští sérioví vrazi, kteří nezávisle na sobě byli aktivní v podobné období. Oba si jako oběti vybírali děti. Masten chlapce ve věku 12-13 let, Evans dívky ve věku 10-15 let. Masten je podezírán z vražd možná až více než 14 dětí, Evans z minimálně 5 vražd. Oba byli dopadeni v červenci 2021 v rozmezí pouhých 3 dní. Evans své oběti unášel na odlehlá místa, kde je poté znásilni a uškrtil. Masten se oběti rovněž unášel, když předtím je byl zvyklý omámit zatím neznámou látkou, rovněž se se u řady obětí dopustil pití jejich krve, než je zavraždil a jejich těla pohodil v houštinách či odpadních stokách. Narozeni: Masten r.2001, Evans ? Nyní: oba ve vazbě Stát: Keňa Počet obětí: Masten 13+, Evans 5+ Unikali: Masten 5 let, Evans 2 roky Vražedná aktivita: Masten 5 let, Evans 2 roky V dnešním článku vám netradičně popíšeme nikoli jednoho, ale hned dva sériové vrahy . Jak čtenář dále uvidí, oba spolu de facto nemají nic společného - nejde o vraždící duo, ale jelikož byli oba dopadeni v rozmezí pouhých tří dnů ve stejném státě, navíc jde o zcela aktuální případy, tedy k nějakému obsáhlému pojednání není dostatek informací, rozhodli jsme se oba případy sloučit do jediného článku. Než se na samotné případy vrhneme, ještě krátká poznámka ke zmínce, že popisovaní pachatelé nemají nic společného. Ona to totiž není tak úplně pravda. Ano, oba se navzájem zřejmě neznali a rozhodně nejde o žádné vražedné duo, ale přeci jen několik společných prvků najdeme . Tak zprvu mají oba shodné příjmení - Wanjala ! Dále oba pochází z Keni , kde byli oba aktivní zároveň, a to minimálně po dobu 2 let, a rovněž způsob zbavování se těl obětí byl podobný. Hlavně se ale oba zaměřovaly na shodný typ obětí. Tím máme na mysli ty nejzranitelnější z nás – děti ! Samozřejmě každá vražda zavrženíhodná, bez ohledu na to, zda-li se obětí stal muž či žena, stařec či mlaďoch, blonďák či zrzek, vraždy dětí jsou však přeci jen ještě o něco dál za hranou chápání a mnoha lidmi citlivěji vnímány, proto nechť se čtenář připraví a obrní, dnes bude zkrátka řeč o sériových vrazích dětí , kteří dohromady připravili o život možná až více než 20 obětí , navíc jeden z nich měl velmi specifickou a bestiální singanturu , ale popořadě… Masten Milimu Wanjala Dne 14. července 2021 kenští vyšetřovatelé zveřejnili na twitterovém profilu Ředitelství kriminálního vyšetřování (The Directorate of Criminal Investigations-Kenya ), že dopadli teprve 20 letého Mastena Milimu Wanjalu , který je podezřelý z toho, že za posledních 5 let zavraždil minimálně 10 dětí ve věku kolem 12-13 let. Své první vraždy se měl podle vyšetřovatelů dopustit již krátce po svých 16 narozeninách , kdy připravil o život dvanáctiletého chlapce jménem Purity Maweu (podle svého pozdějšího doznání prý této vraždě předcházela ještě jedna, spáchaná o 2 roky dříve!). Ve vraždění pak měl pokračovat až do svého dopadení, když jako posledního unesl a zavraždil dvanáctiletého hocha jménem Junior Mutuku Musyoki 7. července 2021 . Modus operandi tohoto pachatele podle vyšetřovatelů zahrnoval vyhlédnutí si oběti, kterou pak omámil za pomocí zatím neznámé látky. Poté se Masten Wanjala s obětí přemístil na odlehlé místo, kde se v mnoha případech dopustil barbarské věci, která by jistě šla označit za jeho signaturu , a to, že ještě žijícím obětem pil z žil jejich krev . Právě proto jej sami vyšetřovatelé na svém oficiálním twitterovém účtu nazvali „Krvežíznivým upírem “, čímž se postarali o jeho přiléhavou kriminální přezdívku. Poté, co se pachatel nabažil krve, své oběti zavraždil buď uškrcením či opakovanými údery do hlavy. Nakonec se těl zbavil buď v hustých křoviscích či kanalizačních potrubích. Masten Milimu Wanjala Bez povšimnutí nesmí zůstat, že Masten Wanjala v několika případech po vraždách kontaktoval rodiny obětí a dožadoval se výkupného za vrácení nezraněných dětí. Tak tomu bylo jak v případě své poslední vraždy (oběť Junior Mutuku Musyoki ), kdy po rodině požadoval 50 000 Sh, tak v případě mordu třináctiletého Charlese Opindo Bala , který zmizel 30. června 2021 (předposlední vražda), kdy po jeho rodině požadoval 30 000 Sh. Zda-li to byl poněkud slaboduchý pokus o vylákání peněz, snaha o znesnadnění vyšetřování případně jeho nasměrování jiným směrem, či „pouze“ škodolibá, sadistická kratochvíle, jak ještě více potrápit rodiny obětí a nasát vzrušení z jejich utrpení, není známo. Jisté je, že již ve chvíli, kdy pachatel kontaktoval rodiny s požadavkem na výkupné, jejich potomci nežili, tady o skutečný únos uskutečněný za vidinou zisku šlo jen stěží. Podle vyšetřovatelů se Masten Wanjal přiznal k zavraždění 12 dětí a svých činů vůbec nelitoval, naopak jim sdělil, že jej vraždění dětí bavilo a užíval si to. Nejčastěji si prý oběti vyhlížel na veřejném fotbalovém hřišti, kde byl často vídaný, jak si buď se sluchátky na uších hraje na svém mobilním telefonu či jak hraje fotbal s dětmi. Většinu rodičů velmi překvapilo, že tento mladík, který podle nich byl sice až moc přátelský vůči dětem a s dospělými se prakticky nebavil, by mohl být něčeho takového schopný. Zajímavostí jistě je i to, že po brutální vraždě třináctiletého chlapce jménem Aron došlo v osadě Kumukuywa k protestům, které vyústili v zapálení obydlí osoby, kterou místní podezírali ze zabití chlapce. Jelikož je případ ještě velmi čerstvý, ne všechna těla obětí již byla nalezena a identifikována, jak je tomu třeba v případě dvou chlapců, kteří zmizeli z Kitengely a Mlolonga a jejichž těl se prý mladý vrah zbavil vhozením do kanalizace. Dalším takovým chlapcem je třeba Brian , jehož rodina pohřešovala, aniž by tušila, co se mu mohlo stát. Když se pak dozvěděla o dopadení sériového vraha, vzali fotku a odnesli ji na policii, aby mohla být předložena podezřelému. Vyšetřovatelé to skutečně udělali a bez uvedení podrobností a totožnosti dítěte, fotku podezřelému ukázali, načež „Krvežíznivý upír “ jen bez emocí uvedl: „To je Brian. Zabil jsem ho a jeho tělo hodil do vody “. Masten Milimu Wanjala Kolik dalších takových „Brianů “ připravil Wanjala o život, zůstane asi navždy ve hvězdách. Místo řádného prošetření kriminální kauzy se totiž stalo to, že 13. října 2021 obviněný z vazební věznice prchnul ! Přes následnou masivní policejní pátrací akci se mu podařilo přesunout z Nairobi do města Bungoma , kde bydleli jeho rodiče, a navštívit je. Synáčkův návrat však nebyl odměněn poskytnutím úkrytu, protože se jej rodiče kvůli spáchaným zvěrstvům zřekli. Uprchlík tedy vyhledal nedalekou náhradní skrýš, kde byl 15. října 2021 vystopován "pátrací skupinou domácích". Dav mladého sériového vraha vytáhnul ven a slovo dostal „soudce lynč “... Než stačila policie zakročit, Masten Wanjala ležel ubitý na zemi. Obyvatele Keni pochopitelně útěk tak nebezpečného pachatele přímo šokoval a podle médií mnoho z občanů požadovalo rezignaci šéfa policie . V souvislosti s útěkem rovněž došlo k obvinění tří policistů , kteří byli v den útěku ve službě. Selhání policie a „spravedlnost“ v rukou davu, tak jen podtrhly skutečnost, že jde o kriminální kauzu opravdu obludných obrysů i rozměrů. Lynč Evans Juma Wanjala Druhým z nedávno dopadených sériových vrahů je Evans Juma Wanjala („třicátník“ – blíže zatím nespecifikováno), který byl dopaden 17. července 2021 . Toho vyšetřovatelé podezírají, že mezi 31. prosincem 2019 a 15. červnem 2021 zavraždil nejméně 5 dívek ve věku 10-15 let. Jeho modus operandi byl prostý a ve všech případech téměř totožný. Nejprve si vyhlédl jemu vyhovující oběť na různých místech v Moi's Bridge v okrese Uasin-Gishu , tu pak unesl na odlehlé místo, kde ji napadl, zneužil a uškrtil. Těla poté schoval v do hustých křoví, kde byla ponechána napospas divoké zvěři, případně je ve dvou případech zabalil do pytlů a zaházel. Evans Juma Wanjala Bez zajímavosti jistě není to, že v případě Evanse Juma Wanjaly nešlo o orgánům činným v trestním řízení neznámou osobu. Evans Wanjala totiž byl již v roce 2018 obviněn ze zneužití dvou nezletilých dívek . Nicméně poté, co byl propuštěn na kauci, na nic nečekal, prchnul a začal se ukrývat. Možná i proto se poté již „nespokojil“ s pouhým zneužitím, ale rozhodl se zneužité dívky, které zároveň představovaly nepohodlné svědky, vraždit. Těla obětí Jako první se ztratila teprve desetiletá Stayce Nabiso Achieng , která zmizela na Silvestra 2019. Její zneužité tělo bylo nalezeno podél železniční trati vedle řeky Nzoia 1. ledna 2020. Následovalo zmizení patnáctileté Lucy Wanjiru , jejíž tělo bylo nalezeno houštině. 21. května 2020 se pak ztratila dvanáctiletá Grace Njeri , jejíž rozkládající se tělo bylo nalezeno 18. června 2020 na farmě Soronoi. Čtrnáctiletá Mary Eluza se ztratila 15. prosince 2020 a její tělo bylo objeveno hned další den zabalené do pytle na plantáži Napier, hned vedle přehrady Kapkatet. Poslední známou obětí pak byla třináctiletá Linda Cherono , která byla pohřešována od 11. června 2021 a její tělo bylo nalezeno 15. června poblíž přehrady Baharini. A právě její vražda přivedla vyšetřovatele na stopu vraha. Jedna z bezpečnostních kamer totiž zachytila, jak dívku v den zmizení doprovází neznámý muž, což je dovedlo až na stopu Evanse Juma Wanjaly, který se následně k vraždám přiznal a policistům následně vše na místech vražd při rekonstrukcích předvedl. Bez zajímavosti není to, že podezřelý byl při rekonstrukcích oblečen do stejné kombinézy, jakou měli další policejní technici. Bylo tomu tak z důvodu, aby se minimalizovalo riziko napadení podezřelého rozezlenými obyvateli z okolí, kteří by mohli chtít vzít spravedlnost do vlastních rukou. Vyšetřování případu ještě není zdaleka u konce, neboť vyšetřovatel Peter Kamau sdělil, že po dopadení pachatele obdržel ještě několik hlášení o pohřešovaných či zavražděných dívkách v oblasti kolem Moi's Bridge, které by mohly souviset právě s Evansem Wanjalou, tedy teprve se uvidí, zda-li je pět obětí opravdu celkové číslo. Prozatím soud povolil zadržet podezřelého až do 12. srpna, kdy je naplánováno další slyšení před soudem. Ostatky jedné z obětí Druhý z případů budeme i nadále sledovat a článek případně aktualizovat. Sdílej Další články Copyright © 2009 - 2021 serialkillers.cz Po plagiátech je aktivně pátráno! Komentáře

Recenze knihy "Když vraždí děti", která se věnuje sedmi rozdílným případům, ve kterých jsou pachateli vražd děti. Autor: Stephan Harbort. Když vraždí děti - Stephan Harbort Další knihy Název: Když vraždí děti Autor: Stephan Harbort Nakladatelství: Alpress Rok vydání: 2019, 250 stran Recenze: Zatím nenapsána. Marcelo sedí na matraci, vražednou zbraň drží stále v ruce. Vedle něho leží mrtvá těla jeho matky a otce, v sousedním domě babičky a pratety. Všechny oběti byly popraveny ve spánku střelou do hlavy. Proč spáchal třináctiletý chlapec tento ohavný čin? A kdo vlastně nese největší podíl viny? Kriminalista Stephan Harbort popisuje případy a osudy sedmi dětí, které se dopustily těch nejohavnějších zločinů.. Hodnocení (1-5 jako ve škole): ? Koupit knihu Koupí knihy z tohoto odkazu podpoříte chod webu

Recenze knihy "Nejslavnější mordy první republiky", která popisuje 12 kriminálních případů jenž se odehrály v letech 1922-1934. Autor: Miloslav Jedlička. Nejslavnější mordy první republiky - M. Jedlička Další knihy Název: Nejslavnější mordy první republiky Autor: Miloslav Jedlička Nakladatelství: Daranus Rok vydání: 2011, 265 stran A je tu další recenze na knihu s nějakým „NEJ“ v názvu. Tentokrát jde o „Nejslavnější mordy první republiky “ – děj všech popsaných případů se vměstnal do rozmezí 12 let mezi roky 1922 -1934. Celkem v knize můžete nalézt 12 případů, a jak už název napovídá – v každém někdo přišel o život. Kdo někdy četl nějakou literaturu věnující se kriminalitě v období první republiky, řadu případů asi pozná (což ostatně název knihy nezastírá) – jde například o masakr celé rodiny na statku Doyscherhof, řádění tzv. „postrachu Moravy“ Martina Leciána a samozřejmě nechybí ani dokola popisovaná, neobjasněná vraždy Otýlie Vranské. Nicméně v knize jsou obsaženy i méně známé případy, které však byly vybrány kvůli své specifické zápletce – tedy každý případ je něčím zajímavý a to je velké plus. Osobně mě asi nejvíce zaujal případ bankovní loupeže ve Velké Bytči, která měla za následek 7 mrtvých osob (včetně 2 lupičů a 2 mužů zákona). Jedna kratší kapitola se pak také věnuje asi nejznámějším českém katovi Leopoldu Wohlschlägerovi. Kniha Miloslava Jedličky ( spisovatele, bývalého kriminalisty, pedagoga a autora známého internetového „Muzea zločinu“) rovněž pro zpestření obsahuje občasné historické trestně-právní a kriminalistické vsuvky, což je další plus, ale klidně jich mohlo být mnohem více – myslím, že by to bylo cenné obohacení. Trochu mi v knize chybí nějaké vyjádření se ke zdrojům, ze kterých autor čerpal, což u literatury faktu považuji za obligátní záležitost. A možná bych ještě vytknul na můj vkus až příliš monotónní, věcný tón a neměnné tempo textu (vím, jde o literaturu faktu, ale přeci jen)... nicméně věřte, to je jen drobná výtka. Přeci jen píši recenze, nikoli ódy. Kniha je jinak určitě kvalitní a vřele ji doporučuji. Hodnocení (1-5 jako ve škole): 2- Komentáře

Recenze knihy "Fronta na smrt - poslední myšlenky vrahů před popravou". Autorka, Michelle Lyons, byla během 11 let svědkem 280 poprav. Nejprve jako reportérka, poté jako tisková mluvčí Texaského vězeňského systému. Fronta na smrt - Michelle Lyons Název: Fronta na smrt - Poslední myšlenky vrahů před popravou Autor: Michelle Lyons Nakladatelství: Cpress Rok vydání: 2019, Praha, 295 stran Recenze: Zatím nenapsána. Michelle Lyons byla během 11 let svědkem 280 poprav. Nejprve jako reportérka, poté jako tisková mluvčí Texaského vězeňského systému. Zažila poslední minuty života lidí, kteří – často mnoho let před tím – někoho o život připravili. Setkávala se s jejich blízkými i s blízkými těch, které zavraždili. Autorka rozhodně není žádné sentimentální děvčátko, je to typická Texasanka, která má ráda zbraně a spravedlnost ve stylu „oko za oko“. Má ostré pero, pozorovací talent, ale zároveň nepostrádá empatii a schopnost vidět věci a lidi v celé jejich složitosti. Zbytečně nepsychologizuje, ale na druhé straně nabízí mimořádně plastický pohled na jednu z nejextrémnějších situací lidské existence. Hodnocení (1-5 jako ve škole): ? Další knihy Koupit knihu Koupí knihy z tohoto odkazu podpoříte chod webu Komentáře